Brit šalom hlouběji

Brit šalom hlouběji je náš stručný komentář ke knize Brit šalom.

Níže naleznete podrobnější vysvětlení k vybraným halachot z knihy Brit Šalom. Vysvětlení jsou volným zpracováním z pravidelných setkání noachidů pod vedením rabína Chajima Goldberga. V hranatých závorkách jsou pak vysvětlení, která nepocházejí z těchto setkání, ale přišla nám zajímavá. Kde jsme zaslechli komentář přímo z úst rabího Šerkiho,¹ důsledně jeho komentáře uvozujeme jeho jménem (nejedná se však o doslovné zpracování, jde nám jen o zachycení hlavních myšlenek). Zápisky neprošly schválením. Nejedná se tedy o závazný výklad!

Článek stále rozšiřujeme.
Naposledy změněno: 26. 8. 2024

Krátké seznámení s knihou Brit šalom – Noachidská přikázání pro běžný život – rabi Uri Šerki

Rabi Uri Šerki (jeho život a dílo)

Hebrejský název „Brit šalom“ se dá do češtiny přeložit jako „Smlouva míru“. Kniha s tímto názvem si získala uznání jak v Izraeli, tak ve světě, a velmi brzy po svém vydání se začala těšit takové oblibě, že se ji začalo říkat „šulchan aruch pro noachidy“.

Noachidé jsou nežidé, kteří žijí v souladu s učením judaismu pod vedením tradičních rabínů, přičemž jedna z nejznámějších sbírek praktické halachy určená židům, jež vznikla v 16. století, je známá pod označením „Šulchan aruch“ nebo-li „Prostřený stůl“.

Halacha znamená „chození“ a myslí se tím tradiční židovský způsob života v souladu s psanou i ústní Tórou.

Tóra je učení, které přijal Moše (Mojžíš) spolu s židovským národem na hoře Sinaj od Svatého, budiž požehnán.

Připravili jsme pro Vás krátké video, ve kterém si můžete prohlédnout, jak kniha Brit šalom vypadá v tištěné podobě:

Úvod

Připravili jsme pro Vás krátké video, ve kterém se společně zamyslíme nad tím, co se nás rabi Šerki snaží naučit v úvodu své knihy:

Na světě je dnes více než sedm miliard duší, což je počet, jaký v dějinách lidstva nemá obdoby. Tvořivé síly, jaké skýtá tento obrovský počet lidí, jsou nesmírně mocné, ale stejně tak mocné mohou být i v něm ukryté ničivé síly. Budoucnost je proto zahalena nejistotou. Vše se totiž bude odvíjet od toho, jak si lidé budou počínat – zda svou sílu vynaloží k tomu, aby tvořivě budovali, což přináší opravdové uspokojení, anebo ke zkáze, jaká se rodí z klamného pocitu štěstí.

Rabi Šerki: Dnes² už bych psal spíše o osmi miliardách duší!

Dnešní doba se rovněž vyznačuje tím, že se v ní vede významná bitva o výslednou odpověď na tuto otázku: „Jaké životní hodnoty hodláme zastávat?“ V podstatě se dá říci, že jsme svědky střetu různých civilizací. Převážně je to však zápas vedený mezi tzv. západním světem v jeho nejrůznějších obměnách a tím muslimským. Nicméně ani mnohé další společenské vlivy rozhodně nezůstávají stát opodál – například vzestup kultury Dálného východu nebo příliv tzv. kultury New Age (Nového věku).

Rabi Šerki: Současný boj se tedy významně liší od předchozích dob. Nejde už ani tak o to, kdo bude vykořisťovat druhé, ale spíše, zda ve světě převládnou hodnoty západní liberální demokracie, islámu nebo např. východní spirituality. Názorů je mnoho a každý se snaží prosadit si svůj úhel pohledu.

Změny, kterými si lidstvo prošlo během několika posledních století, zanechávají hořko-sladkou pachuť na jazyku: na jednu stranu velmi výrazně přispěly k celosvětovému pokroku, ale s podobnou razancí také zasely silné pocity zmatení a prázdnoty. Všechny ty krvavé války plné lidského utrpení, které byly v průběhu tohoto krátkého období rozpoutány, jen zvýraznily zažívaný pocit beznaděje a obavy o smysluplnou budoucnost lidstva.

Rabi Šerki: Ačkoliv to tak může vyznívat, rozhodně se zde nesnažím malovat čerta na zeď! Ve skutečnosti se pokouším nabídnout jisté východisko:

Během těchto nelehkých a nikdy nekončících bojů o nadvládu a smysl života se Židům podařilo vrátit do své země a dosáhnout politické nezávislosti. Návrat na Sijón je událost, která má na zemi nezměrný význam pro každého přemýšlivého člověka, jenž vyhlíží světlejší zítřky. Židé totiž zaujímají výjimečné postavení ve světě nejstarších pravzorů, které se kdy vtiskly do těch nejvlivnějších kultur a symbolů a zanechaly tak po sobě nesmazatelnou stopu ve společném všelidském nevědomí.

Rabi Šerki: Jinými slovy to, jak židovský národ dospěl ke své nezávislosti, je na hony vzdáleno způsobu, jak se ke své nezávislosti dopracovaly jiné národy či národnostní skupiny. Začíná být totiž zřejmé, že se v tomto novodobém světě odehrává významná kapitola z Bible. Taková věc nemůže nechat svět lhostejným.

Pro mnohé představuje založení Státu Izrael složitou teologickou hádanku, přinejmenším je to však nová výzva, aby přehodnotili svá dosavadní stanoviska a znovu promysleli, jak do těchto dějinných souvislostí zapadá tento „národ knihy“. Tím, že si Židé znovu vybudovali svůj národnostní stát s vlastní samosprávou, se také oni sami musejí nevyhnutelně vypořádat s otázkou, která v souvislosti s ostatními národy opět vyplula na povrch a která zní: „Jak se k tomu postavíme my sami?“

Rabi Šerki: Jinými slovy, jestliže jsme se znovu vrátili na jeviště světa, pak to znamená, že židovský národ musí mít poselství, jež se týká celého lidstva, a my Židé máme povinnost na tuto otázku odpovědět.

Izraelská společnost zatím vždy odkládala většinu duchovních otázek na pozdější dobu. Až doteď se totiž soustředila výhradně na boj o holé přežití a s ním spojené úsilí o hospodářský růst. Nikoho tedy příliš nepřekvapuje, že se Židé těmito otázkami, kdykoliv v průběhu dějin vyvstaly, zpravidla zabývali spíše jen uvnitř svého vlastního národa a nikoliv v souvislosti se zbytkem lidstva. Ovšem právě nyní dozrál ten správný čas, kdy je židovství konečně připraveno objasnit i zbytku světa poselství a přikázání, která má judaismus připravena pro celý svět a která jsou šitá na míru této nové době.

Rabi Šerki: Jinými slovy, až doteď jsme rokovali o těchto otázkách jen mezi sebou, aniž bychom do svých rozprav zapojili i ostatní národy. A to je současně i důvod, který mě přiměl, abych napsal tuto knihu.

Pozvání k obnově starodávného rozhovoru mezi Izraelem a národy je tedy to, co následuje. Záměrem knihy totiž je, aby byla nežidovskému čtenáři předložena ucelená příručka halachy neboli toraického práva pro každodenní život. Čtenář však musí mít neustále na paměti, že halacha je jen jednou z mnoha větví judaismu jako takového, jež vyrůstá z rozlehlé a spletité duchovní a mravní složitosti lidstva. Lidstvo se skládá z mnoha různých národů a proto není možné, abychom se obešli bez rozpravy mezi jednotlivými zástupci nejrůznějších kultur a společností, která by zabrousila do dostatečné hloubky. Společná rozmluva bude zapotřebí obzvláště v otázkách, jak uvést do vzájemného souladu bohaté lidské a duchovní dědictví každého jednotlivého národa ze všech „národů na zemi“ s halachickým obsahem této knihy, a jak jednotlivé halachot nejlépe uplatňovat v běžném životě tak, aby byly požehnáním pro všechny národy světa.

Rabi Šerki: Rád bych zdůraznil, že pokud jde o halachu, je zcela nemožné napsat příručku, která by dokonale odpovídala potřebám všech lidí na světě. Z tohoto důvodu tedy raději hovořím o pozvání k obnově starodávného rozhovoru mezi Izraelem a národy, jelikož bez účasti a přispění zástupců jednotlivých národů to nepůjde. Co by mohlo být předmětem našich rozhovorů:

Jednou ze sporných otázek, které rozdělují dnešní svět, je místo, jaké zaujímá Bůh ve vztahu k lidským bytostem. Západní kultura zdědila po vzoru řecké filosofie stanovisko, podle něhož je člověk středobodem vesmíru, kdežto Bůh, pokud existuje, se nachází někde na jeho okraji. Podle západního uvažování je nejlepším způsobem vládnutí demokracie a zvláště pak její umírněnější podoby, které lidem zajišťují úplnou rovnoprávnost. Přímým důsledkem takového státního zřízení je pak lidská svoboda, která se ovšem může zvrhnout ve svobodu, která nemá vůbec žádné hranice.

Doplňující zdroje:
Otevřený dopis Islámu – Rabi Uri Šerki

Kdo jsou noachidé?

Bůh řekl Noachovi a s ním i jeho synům: “Hleďte, uzavírám s vámi a s vaším semenem po vás svou smlouvu!”

1. Mojžíšova 9:8-9 (Sidon)

[Rabi Šerki téměř každou svou kapitolu začíná slovy z Tanachu.]

Stvořitel celého vesmíru si ze všech stvořených bytostí vybral právě lidský druh k tomu, aby byl jedinečný, a proto je v Tóře napsáno, že Adam byl stvořen „k obrazu Božímu“.

Brit šalom, Kdo jsou noachidé?, 1. halacha

Člověku byla dána svobodná vůle, tudíž je zodpovědný za své činy.

[K obrazu Božímu]
[O lidském intelektu]
[Učiňme člověka]
[Adam]
[Tělo a duše]
[Proč lidé chodí vzpřímeně?]

Židovská tradice učí, že Stvořitel uzavřel s lidstvem smlouvu, jejíž předmětem je především sedm přikázání známých jako „noachidské zákony“.

Brit šalom, Kdo jsou noachidé?, 2. halacha

Slovo „především“ je klíčové. Sedm noachidských přikázání jsou pouze vstupní branou k tomu, abychom se mohli začít podílet na celkové nápravě světa (tikun olam) a přebývání Boží přítomnosti ve světě. Hovoříme zde o naprostých základech, na kterých je dále nutno stavět, a to ve všech oblastech našeho života.

[Smlouva s Noachem]
[Adam a noachidská přikázání]
[Počet noachidským přikázání]
[Pořadí noachidských přikázání]

Všichni lidé tak mají povinnost přijmout závaznou platnost těchto sedmi přikázání, které byly určeny potomkům Noeho. Kromě přijetí platnosti těchto zákonů je navíc všichni musejí také skutečně dodržovat.

Brit šalom, Kdo jsou noachidé?, 3.-4. halacha

Podobně v parašat Mišpatim čteme, jak během darování Tóry na hoře Sinaj synové Izraele odpověděli „naase ve-nišma“, tedy „učiníme a vyslechneme“.³ Mezi pouhým přijetím a každodenním uplatňováním je totiž podstatný rozdíl.

Rozdíl mezi přijetím a dodržováním těchto zákonů spočívá v tom, že přijmout znamená upřímně souhlasit s tím, že máme povinnost je zachovávat, přičemž si plně uvědomujeme, že budeme souzeni podle toho, zda jsme se zákony řídili či nikoliv, kdežto dodržovat znamená vědomě tyto zákony uplatňovat v běžném životě.

Výkladová poznámka k Brit šalom, Kdo jsou noachidé?, 4. halacha

[Světlo národům]
[Tři úrovně přijetí noachidských přikázání]

Ten, kdo noachidské zákony nepřijímá a nedodržuje, je v rabínských spisech nejčastěji označován jako „goj“ nebo „cizinec“. Ten, kdo tyto zákony přijímá a dodržuje, je nazýván „potomkem Noeho“ neboli noachidou. Ten, kdo tyto zákony přijme před rabínským soudem, v němž zasednou tři rabíni, je dále nazýván jako „ger tošav“ (usedlý přistěhovalec) a smí se usídlit v Zemi Izrael.

Brit šalom, Kdo jsou noachidé?, 5.-7. halacha

Sice zde rozlišujeme mezi cizincem, noachidou a usedlým přistěhovalcem, nikoliv však na základě barvy pleti apod. Jediným měřítkem je zvolený způsob života daného jedince. Noachidům je za jistých podmínek dokonce dovoleno trvale se usídlit v Zemi Izrael, a to v podstatě jen na základě přijetí noachidských přikázání a jejich uplatňování v každodenním životě. V současnosti je však těm, kdo nejsou občany Státu Izrael, dovoleno pobývat na území Izraele pouze s platnými vízy (jsou-li vyžadovány) a splněním všech zákonných náležitostí, které cizincům ukládá Stát Izrael.

Rovněž je také možno se jako noachida již narodit. Jestliže rodiče přijmou noachidská přikázání před rabínským soudem, řádně je dodržují a své potomky vedou od malička ke stejnému způsobu života, pak již není nezbytně nutné, aby tito potomci stanuli před rabínským soudem jako jejich rodiče v minulosti. Jsou totiž považováni za noachidy již od svého narození. V současnosti, kdy noachidů není mnoho, se však i tak doporučuje, aby tato přikázání byla raději přijata před rabínským soudem. Nicméně v budoucnu se to může změnit (za předpokladu, že např. časem začnou vznikat noachidská města či státy, jejichž osvědčení či osobní prohlášení budou všeobecně uznávána za platná). Prozatím je v této záležitosti vždy nutno poradit se s věrohodným židovským učencem.

V dobách jako dnes, kdy se nedodržují předpisy ohledně jovelu (milostivého léta), platí zákon o „usedlém přistěhovalci“ jen částečně. Pro přesné znění a postup při přijímání noachidů před rabínským soudem (tvořeným třemi rabíny) se, prosím, obraťte na bejt din společnosti Brit Olam.

Výkladové poznámky k Brit šalom, Kdo jsou noachidé?, 7. halacha

[Cizinec, goj či akum]
[Benej Noach]
[Ger tošav]
[Jovel]

Ten, kdo tyto zákony přijímá, protože uznal pravdivost Mošeho Tóry, jak byla uchována dětmi Izraele, je nazýván „spravedlivým nežidem“ a má podíl na budoucím světě spolu s židovským národem. Ten, kdo tyto zákony přijímá ne proto, že by uvěřil Tóře, ale pouze jako rozumovou či mravní nutnost, je nazýván „moudrým nežidem“.

Brit šalom, Kdo jsou noachidé?, 8.-9. halacha

Klíčová je tato část věty: „protože uznal pravdivost Mošeho Tóry, jak byla uchována dětmi Izraele“. K noachidským přikázáním lze dospět i čistě rozumově. Nemusíme být vůbec žádného náboženského vyznání, abychom byli slušnými lidmi, kteří jednají mravně. Ovšem nesmíme zapomínat, že člověk byl stvořen také „k obrazu Božímu“. Smyslem života je tedy žít v blízkosti Stvořitele. Na jiném místě stojí psáno: „Počátkem moudrosti je bázeň před ha-Šem.“⁴ Přesto i ti, kteří nevěří Tóře, ale žijí v souladu s noachidskými přikázáními, jsou nazýváni „moudrými“. Člověk se však musí mít na pozoru, aby se svou „moudrostí“ nenaplnil tak, že by se už v něm nenašlo vůbec žádné místo pro Boha. Jedině moudrost, v níž je místo pro Boha, má totiž naději na dlouhé trvání, jelikož nás nutí, abychom setrvávali ve svém přesvědčení i tehdy, kdy nám to zrovna v daný okamžik nebude připadat jako prospěšnější nebo rozumnější.

[V Tanachu nalezneme celkem sedm míst, kde slovní spojení „bázeň před ha-Šem“ a slovo „moudrost“ stojí hned vedle sebe.⁵]

Rozhodnutí z roku 1991, kdy Spojené státy americké např. uznaly noachidské zákony jako „etické hodnoty a principy, které tvoří základ civilizované společnosti“ lze bezesporu označit za počin „moudrých nežidů“. Nelze však zde ještě hovořit o „spravedlivých nežidech“, jelikož se tak nestalo čistě na základě uznání „pravdivosti Mošeho Tóry, jak byla uchována dětmi Izraele“.

[Chasid umot ha-olam]
[Chacham umot ha-olam]

K sedmi noachidským zákonům patří tyto: 1) zákaz modloslužby, 2) zákaz rouhání se Bohu, 3) zákaz vraždy, 4) zákaz sexuální nemravnosti, 5) zákaz loupeže, 6) zákaz jedení údu ze živého zvířete, 7) požadavek zřídit soudnictví.

Brit šalom, Kdo jsou noachidé?, 10. halacha

Vyjma požadavku zřídit soudnictví, lze prvních šest zákonů zobecnit do tří základních skupin: 1) člověk ve vztahu k Bohu, čímž rozumíme zákaz modloslužby a zákaz rouhání se Bohu, 2) člověk ve vztahu k jinému člověku, čemuž odpovídá zákaz vraždy a zákaz loupeže, 3) člověk ve vztahu ke svému vlastnímu já, kam řadíme zákaz sexuální nemravnosti a zákaz jedení údu ze živého zvířete. Požadavek zřídit soudnictví pak v jistém ohledu spojuje všechny tyto zákony dohromady. Lze tedy pozorovat, že sedm noachidských přikázání má svou obecností umožnit každému národu uchovat si vlastní jedinečnost.

[Sanhedrin 56a – 56b]

Tyto zákony budou dále podrobněji rozebrány. Ačkoliv tyto zákony tvoří základ noachidského práva, spadají zde mnohé další věci nezbytné pro život vyznačující se lnutím ke Stvořiteli, k nimž patří například vzdělávání se, modlitba, dobročinnost, zlepšování svých povahových vlastností atd. Také tyto věci budou dále podrobněji rozebrány. V této sbírce se nalézají pouze zákony týkající se přímo nežidů. Židovské předpisy upravující vztahy mezi židy a nežidy zde nenajdeme.

Brit Šalom, Kdo jsou noachidé?, 11.-13. halacha

Zvýšenou pozornost bychom měli věnovat také tomuto: „spadají zde mnohé další věci nezbytné pro život vyznačující se lnutím ke Stvořiteli“. Obzvlášť důležitým je život ve společenství věřících. Společné studium, modlitby apod. jsou v tomto ohledu nepostradatelné.

[V Talmudu (Makot, 10a) čteme: „Rav Aši říká: „Kdo rád studuje mezi mnohými, ten sklízí.“ To souhlasí se slovy Rabiho Joseho bar Chaniny: „Co znamená (Jr 50,23): ‚Meč na osamělé, ohlupují se‘, meč na krk nepřátel Izraele (to jest na krk ‚učenců Zákona‘, označených takto antifrází), kteří studují Tóru v osamění; a co horšího, ohlupují se. Tady je psáno: ‚Ohlupují se‘ (venoalu) a tam (Nu 12,11): ‚neulož nám přece vinu (za to), že jsme jednali zpozdile‘ (noalnu). A chceš-li, zde je poučení z Izajáše 19,13: ‚Pomátli se sóanští velmožové‘ (noalu). Ravina učil: ‚Kdo rád studuje Tóru mezi mnohými, sklízí.‘ Totéž řekl Rabi: ‚Mnohému z Tóry jsem se naučil od svých učitelů, víc od svých spolupracovníků, nejvíc od svých žáků.‘“⁶]

[Třicet noachidských přikázání]
[Svět před a po zjevení na Sinaji]
[Přikázání před a po zjevení na Sinaji]
[Jak přijmout noachidská příkázání?]

Díla	České překlady	Zahraniční zdroje	Konkrétní výskyty
Tóra	Pět knih Mojžíšových, Sefer, rabi Efraim Sidon	Artscroll, Koren, Metsudah The Complete Tanakh (Tanach) with Rashi’s Commentary	Berešit [1. Mojžíšova] 1:26-27, 9:1-17; Devarim [5. Mojžíšova] 14:21
Mišna	Šest pořádků Mišny, P3K, Jiří Blažek náš pracovní překlad (neúplný)	Artscroll, Koren Mishnayot – Six Orders of the Mishnah (Steinsaltz)	Chulin 2:7
Talmud	náš pracovní překlad (neúplný)	Artscroll, Koren Talmud Bavli (Steinsaltz)	Bavli Avoda zara 64b; Bavli Sanhedrin 56ab; Bavli Makot 9; Komentáře: Ritva
Rabi Jehuda ha-Levi, Kuzari	Kniha argumentů a důkazů ve prospěch opovrhovaného náboženství (Kniha Chazarů), známá jako Kuzari, Academia	The Kuzari, Feldheim, Rabbi Daniel Korobkin Kuzari (sefaria)	3:73
Rambam, Mišne Tóra	náš pracovní překlad (neúplný)	Mishneh Torah, Moznaim, Rabbi Eliyahu Touger The Rambam’s Mishneh Torah (Touger)	Avoda zara 10:6; Isurej bia 14:7-8; Maachalot asurot 11:8; Melachim 8:10-11, 9:1, 9:9, 10:10; Komentáře: Raavad, Kesef mišne
Rambam, More nevuchim	náš pracovní překlad (neúplný)	Rambam: Maimonides’ Guide for the Perplexed, Avraham Yaakov Finkel Guide for the Perplexed (sefaria)	1:1
Rambam, Igeret rabímu Chisdaj ha-Levi
Maharal, Derech chajim	Cesta života – Derech chajim, Jan Divecký, P3K náš pracovní překlad (neúplný)	Maharal of Prague, Pirkei Avos, Artscroll, Rabbi Tuvia Basser Derekh Chayim (sefaria)	Avot 3:14
Rabi Chajim Vital, Nefeš ha-chajim	náš pracovní překlad (neúplný)	Nefesh Hachaim, Judaica Press, Rabbi Avraham Yaakov Finkel Nefesh HaChayim (sefaria)	1. brána
Rabi Chajim Vital, Šaarej keduša	náš pracovní překlad (neúplný)	Shaarei Kedusha (sefaria)	1. část
Rabi Avraham Jicchak ha-Kohen Kuk, Igrot
Enciklopedja talmudit	náš pracovní překlad (neúplný)	Encyclopedia Talmudica talmudic-encyclopedia.org	heslo “Ben Noach”

Základní pravidla

Veškerá micvot (Boží přikázání), která jsou ve shodě s tím, co společnost vnímá jako mravné a co je známkou soudnosti nebo dobrého vychování, je pro noachidy závazné.

Brit šalom, Základní pravidla, 4. halacha

Člověk musí být velmi ostražitý, aby se ve svém duchovním růstu neupínal jednostranně jen na prohlubování svého „osobního“ vztahu ke Stvořiteli, aniž by přitom současně pracoval také na svém postoji k druhým. Obojí jde totiž ruku v ruce – není totiž dovoleno přibližovat se ke Stvořiteli na úkor dobrých vztahů s ostatními lidmi. Velmi významným ukazatelem je to, jak moc se nám daří nebo nedaří vycházet s lidmi v našem okolí. Je bezpodmínečně nutné mít se obzvlášť na pozoru např. v případě manželství, kdy jen jeden z manželského páru opustí původní náboženství rodiny (např. křesťanství) a stane se noachidou. Není dovoleno neuváženě rozbíjet rodinu v domnění, že tím budeme zaručeně „lépe“ sloužit Bohu. Velmi často je totiž opak pravdou. Tyto a podobné situace vyžadují požádat nejprve o radu některého z moudrých.

„Zahynulo vše tělesné, co z ptactva a z dobytka a ze zvěře a ze všeho hmyzu hemžícího se po zemi leze po zemi, a všichni lidé.“ (1. Mojžíšova 7:21, Sidon) Chizkuni si u slov „všichni lidé“ pokládá otázku: Jak to, že bylo lidstvo potrestáno, přestože jim Bůh předtím nikdy nic výslovně nepřikázal? To svědčí o tom, že jsou nepsaná pravidla, kterými se musejí lidé řídit, aniž by se jim muselo cokoliv přikazovat.⁷

„Bůh řekl Noachovi: „Dostavil se přede mne konec všeho tělesného. Jejich bezpráví naplnilo zemi, takže je zničím i s tou zemí!“ (1. Mojžíšova 6:13, Sidon) Ramban ke slovu „bezpráví“ poznamenává: Řeč je o loupežích a podvodech. Důvodem, proč právě „bezpráví“ bylo nakonec tím, co zpečetilo jejich osudy, je to, že se jedná o porušování zákona, kterému každý rozumí. Kvůli těmto věcem netřeba lidem posílat proroka.⁸

Nežidé si nesmějí svévolně vytvářet nová micvot náboženské povahy bez souhlasu Moudrých Izraele.

Brit šalom, Základní pravidla, 5. halacha

Hebrejské slovo micva („micvot“ v množném čísle), které nejčastěji překládáme jako „přikázání“ v sobě nese mnohem hlubší význam, než se na první pohled může jevit. Ve skutečnosti se jedná o „spojení“ mezi Bohem a člověkem. Z tohoto důvodu si tedy ani noachidé, stejně jako židé, nesmějí svévolně vytvářet svá vlastní přikázání, jelikož by tam chybělo to jediné podstatné – ono „pojítko“ mezi oběma stranami. Dodržovat micvot znamená táhnout s Bohem za jeden provaz. Aby toto spojení mezi Bohem a člověkem mohlo nastat, musí přijít ze strany Boha. Proto tedy není možno přibližovat se k Bohu prostřednictvím svých vlastních „micvot“, nedochází tam ke spojení.

Rozvoj společnosti, ať už v řemeslech, výrobě, vědě, vzdělání, poznání, mravech nebo v upřímném zájmu o zdraví celého stvoření, je samotnou podstatou světa, jenž se řídí Boží vůlí.

Brit šalom, Základní pravidla, 6. halacha

Bůh dal světu život tím, že se stáhl do sebe, čímž pro nás vytvořil prostor, kde můžeme žít. Bůh je ten, kdo dává život a kdo od samého počátku vytváří podmínky k životu. Toto je stěžejní princip Tóry. Rabi Jonathan Sacks nedávno vydal knihu, která v češtině vyšla pod názvem „Ne v Božím jménu“, kde je vysvětleno proč je zcela nepřijatelné prosazovat svou víru násilným způsobem.

„A Bůh jim požehnal a Bůh jim řekl: „Buďte plodní a množte se, naplňte zemi a opanujte ji, podmaňte mořské ryby a nebeské ptactvo a všechnu zvěř lezoucí po zemi!““ (1. Mojžíšova 1:28, Sidon) Ramban ke slovům „a opanujte ji“ dodává: Bůh jim svěřil moc a vládu nad celou zemí, aby podle svého nejlepšího uvážení nakládali se zvířaty, stavěli budovy, vytrhávali rostliny, těžili měď apod. ⁹

Kam dál?

Brit šalom – pracovní překlad

Naposledy změněno: 26. 8. 2024

1. Ucelená řada komentářů rabího Šerkiho ke knize Brit šalom: https://noahideworldcenter.org/blogs/lessons-on-the-book-brit-shalom [↩]
2. V roce 2024. [↩]
3. Šemot (2. Mojžíšova) 24:7. [↩]
4. Mišlej (Přísloví) 9:10. [↩]
5. Mishlei, Artscroll Tanach Series, str. 167. [↩]
6. Emmanuel Lévinas: Etika a nekonečno. Praha: ΟΙΚΟΥΜΕΝΗ, 2009. Str. 30-31. [↩]
7. Chizkuni Torah Commentary, Eliyahu Munk, Ktav Publishers, 1. svazek, str. 76. [↩]
8. Ramban, Artscroll, 1. svazek, str. 181. [↩]
9. Ramban, Artscroll, 1. svazek, str. 77. [↩]