Výraz „chacham umot ha-olam“ či „moudrý nežid“ je velmi často chápán v protikladu k výrazu „chasid umot ha-olam“ neboli „zbožný nežid“. Ale je tomu opravdu tak?
Pojďme a vystupme je volné pokračování Brit Šalom hlouběji s tím rozdílem, že tento cyklus je navíc rozesílán e-maily všem našim odběratelům formou pravidelného newsletteru. Přihlásit se k odběru můžete níže.
Šalom!
… nyní dozrál ten správný čas, kdy je židovství konečně připraveno objasnit i zbytku světa poselství a přikázání, která má judaismus připravena pro celý svět … Izrael, jakožto nositel proroctví, v rámci celého lidstva vyčnívá zejména tím, že působí jako ten, jehož prostřednictvím je odhalována Boží vůle. … židovský národ je spokojen se svým posláním, aby byl pouze světlem ostatním národům, a nikoliv, aby byl tím, kdo je ovládá. … „Mnohé národy půjdou a budou se pobízet: „Pojďte, vystupme na horu Hospodinovu, do domu Boha Jákobova. Bude nás učit svým cestám a my po jeho stezkách budeme chodit.“ Ze Sijónu vyjde zákon, slovo Hospodinovo z Jeruzaléma.“ (Izajáš 2:3, Český ekumenický překlad)
Brit šalom, Rabi Uri Šerki, Úvod
Pojďme a vystupme!
Rabi Uri Šerki v knize Brit šalom píše:
Ten, kdo tyto zákony přijímá ne proto, že by uvěřil Tóře, ale pouze jako rozumovou či mravní nutnost, je nazýván „moudrým nežidem“.
Brit šalom, Kdo jsou noachidé, 9. halacha
Při překládání jsme se přidrželi anglického překladu, který původní hebrejský výraz „chacham umot ha-olam“ překládá jako „moudrý nežid“. Toto hebrejské slovní spojení však nalezneme přeloženo např. také jako „moudrý z národů“ či „moudrý mezi národy“ apod. V množném čísle se pak setkáváme s výrazem „chachmej umot ha-olam“.
Slovo „chacham“ tedy znamená „moudrý“. Slovo „uma“ znamená „národ“. V množném čísle pak toto slovo zní „umot“. Slovo „ha-olam“ znamená „svět“, kdy „ha-“ je tzv. určitý člen.1 Doslova bychom tedy mohli výraz „chacham umot ha-olam“ překládat také jako „moudrý národů světa“, ale „moudrý nežid“ nám přijde vhodnější, přičemž vystihuje stejnou myšlenku.
Rabi Šerki poznamenává, že ačkoliv halacha důsledně rozlišuje mezi nežidem, který je nazýván „chasid“, tedy „zbožný“,2 a tím, který je nazýván „chacham“, tedy „moudrý“,3 zdánlivě ve prospěch toho prvního, na oba bychom ve skutečnosti měli nahlížet jako na čestné příklady. V židovství se totiž dodnes neukončila zajímavá výměna názorů ohledně toho, který z těchto dvou by vlastně měl být pokládán za lepší vzor a proč.4
Talmud učí:
Ben Zoma řekl: „Kdo je moudrý? Ten, kdo se učí od každého člověka, neboť je řečeno: Ode všech, kteří mě poučovali, nabyl jsem vědění.“
Pirkej Avot 4:1, Bedřich Nosek
Naposledy změněno: 13. 1. 2023
Poznámky
- Ten však v češtině netřeba vždy zohledňovat. [↩]
- Jelikož dodržuje noachidská přikázání jako Boží příkazy, protože „uznal pravdivost Mošeho Tóry, jak byla uchována dětmi Izraele“. [↩]
- U kterého židovská tradice vlastně mlčí o tom, zda bude nebo nebude mít „podíl na budoucím světě spolu s židovským národem“. [↩]
- Článek: „What is a Noachide?“, ravsherki.org. [↩]