Níže naleznete náš překlad článku, který pochází z ucelené řady přednášek, v nichž rabi Uri Šerki hovoří na různé náměty v souvislosti s koloběhem života noachidů. Tyto přednášky lze nalézt v původním hebrejském znění s anglickými titulky na youtube, a také na stránkách společnosti Brit Olam pod názvem: Noahide Life Cycle. Článek jsme přeložili na žádost společnosti Brit Olam. Jedná se o mírně upravený přepis toho, co rabi Šerki říká na videu.
Původní video je možno shlédnout zde: Noahide Life Cycle – Introduction
Šalom!
Byl jsem dotázán: Opravdu se sedm micvot určených pro benej Noach týká dodržování pouhých sedmi přikázání? Protože je-li těch přikázání skutečně jen sedm, tak je to žalostně málo!
Navíc šest z těchto přikázání je záporných a pouze nám říkají, co nesmíme dělat. A to sedmé, tedy zřídit spravedlivé soudy, je ve skutečnosti příkaz, který nemůže splnit jedinec sám o sobě!
Omezíme-li se čistě jen na sedm noachidských přikázání, pak se tím opravdu nijak výrazně nedotýkáme soukromých životů benej Noach – stále nám zde chybí zajištění těch nejzákladnějších lidských potřeb jako je vedení, Boží blízkost, zkrátka všechno to, co dělá život člověka smysluplným.
Koloběh života je spletitý. Můžeme ho rozdělit na tyto základní části: narození, dospívání, manželství, někdy i rozvod, a nakonec také smrt. Všechna tato období nám do života přinášejí změny. Každý jedinec proto potřebuje, aby měl ve svém životě jasné vedení a řídil se ustálenými zvyklostmi, které jeho životu dodají smysl. Na světě nenajdeme společenství lidí, které by bylo zcela bez obřadů či obyčejů. A ani benej Noach v tomto směru nejsou žádnou výjimkou.
Mají tedy benej Noach k použití něco jako podrobnější předpisy či halachu (ustálené právo), která by jim pomáhala uspořádat si život tak, aby dával smysl? Mají noachidé nějaký společný postup či oslavu u příležitosti obřízky nebo bar micva, případně příručku, podle které by mohli uspořádat svatbu nebo naopak rozvod? To všechno si rozhodně zaslouží bližší objasnění.
Co se týče otázky, jak a podle čeho by si měl svůj život uspořádat ben Noach, navrhuji postupně čerpat ze dvou základních pramenů:
- Přirozená mravnost – naši Moudří učili: „Derech erec předcházel Tóře.“1 Derech erec v této souvislosti v hebrejštině znamená něco jako „slušné vychování“ či „správné jednání“ apod.
Žádná společnost, ať už to byl izraelský národ u hory Sinaj nebo benej Noach se sedmi micvot, ve skutečnosti není připravena obdržet Boží přikázání, aniž by byla nejprve dobře ukotvena v jistém širším mravním, kulturním, ale i technologickém rámci. Je totiž nemožné např. napsat rozvodový list, aniž bychom předtím vynalezli inkoust a papír. Z téhož důvodu je nutné, aby každý člověk dosáhl alespoň tzv. úrovně „derech erec“ a začal tedy s přirozenou mravností.
Tóra nebyla darována Izraeli dřív, než se naši praotcové spolu se svými rodinami úspěšně vyhoupli na úroveň „derech erec“. A nemůže tomu být jinak ani v případě benej Noach. I v jejich případě musí zákonitě platit, že „derech erec předcházel sedmi micvot benej Noach“. Jinými slovy – je nanejvýš důležité, abychom si osvojili takový mravní způsob života s takovými zvyklostmi, abychom v sobě vypěstovali patřičný přístup k životním změnám, jež nás potkají.
Dalším pramenem, ze kterého může člověk začít čerpat poté, co se již pevně odhodlal přijmout na sebe oněch sedm micvot benej Noach, jsou:
- Další micvot (nad rámec oněch sedmi).
Jen Talmud rozebírá celkem 28 či 30 micvot,2 jež byla přikázána, aby se jimi benej Noach řídili. Rabínské spisy rozlišují až 50 micvot, které byly uloženy benej Noach k zachovávání. A pokud bychom všechny tyto micvot začali dále podrobněji rozebírat, zjistili bychom, že konečný součet může být i o mnoho vyšší.
Nicméně cokoliv, co jde nad rámec oněch sedmi micvot, je třeba chápat jako „pozvání“, a nikoliv „nařízení“, přes která nejede vlak. Benej Noach si z nabídky toho, co lze nalézt na tzv. „hebrejské“ poličce, smějí vybrat, co je pro ně dle jejich uvážení nejvhodnější,3 a to ať už se zde bavíme na úrovni jedince, společnosti či celé kultury, jíž jsme součástí.
Vidíme tedy, že benej Noach mohou svůj duchovní život obohacovat čerpáním hned ze dvou zdrojů, aniž by se tím dopouštěli nějaké nepatřičnosti. K těmto pramenům patří:
- Posilování přirozené mravnosti neboli prohlubování tzv. „derech erec“.
- Prohlubování či rozšiřování sedmi noachidských přikázání – k tomuto kroku ovšem nelze přistoupit, dokud člověk plně nepřijme oněch sedm základních micvot.
Šalom.
Rabi Uri Šerki
(Zdroj: Noahide Life Cycle – Introduction, Rabbi Oury Cherki)
Doslov překladatele
Je velmi zajímavé, že rabi Šerki staví svou rozpravu o noachidských přikázáních právě na derech erec – osvojení si přirozené mravnosti neboli správného souhrnu mravních zásad.
Rabi Jehuda Copperman totiž ve svém Pešuto šel Mikra4 upozorňuje na úzký vztah mezi tzv. midot (povahovými vlastnostmi člověka) a jeho haškafot (tím, jaký má člověk pohled na svět z filosofického hlediska), a uvádí to rovněž na příkladu derech erec, kdy podle tradice Moše (Mojžíš) přepisuje Tóru a zrovna se dostal do bodu, kde se píše: „Bůh řekl: Učiňme člověka s naší pečetí jako naši podobu …“5, načež Moše namítá: „Pane světa, proč zavdávat příčinu bezbožníkům, kteří jistě začnou tato slova překrucovat?“6 Bůh mu však odpovídá: „Zapiš to tak, a kdo se bude chtít odchýlit od pravého významu, odchýlí se.“
Raši vysvětluje, že se jedná o názornou ukázku toho, jak má v praxi vypadat výuka derech erec, tedy že se má člověk v záležitosti svého počínání vždy radit i s těmi, kdo mají nižší postavení, jelikož takový příklad nám dal už Stvořitel.
Rabi Copperman ovšem tuto myšlenku dále rozvíjí a poukazuje na to, že v tomto příběhu se příležitost udělit lidem ponaučení ohledně midot čelně střetává s možným neblahým důsledkem, že by pak někteří z nich díky tomu mohli později klopýtnout ve svých haškafot a ono množné číslo „učiňme“ by si mylně vyložili v naprostém protikladu s jeho původním významem a dospěli tak ke zcela nesprávnýcm představám o Bohu.
Ačkoliv by se na první pohled mohlo zdát, že se nás tímto Tóra snaží naučit pravidlo, že výuka derech erec má přesto přednost před vším ostatním, rabi Copperman upozorňuje, že se musíme do toho ještě víc zahloubat a pochopit, že mezi midot a haškafot ve skutečnosti celou tu dobu panuje příčinný vztah, což pak plně vysvětluje i odpověď, jaké se Mošemu dostalo. Čím usilovněji totiž budeme pracovat na derech erec a zlepšovat své midot, přijdou i správné haškafot. Ale pozor! Opačným směrem už to neplatí!
Naposledy změněno: 13. 1. 2023
Poznámky
- Poznámka překladatele: Vajikra raba 9:3. [↩]
- Poznámka překladatele: Chulin 92a. [↩]
- Poznámka překladatele: Až na některá přikázání, o nichž je např. v knize Brit šalom uvedeno, že by se je noachidé rozhodně neměli pokoušet zachovávat. [↩]
- Pshuto shel Mikra, Mosaica Press, HaRav Yehuda Copperman, 1. díl, str. 98-100. [↩]
- 1. Mojžíšova 1:26, překlad Efraima Sidona [↩]
- Berešit raba 8:8 [↩]