Rubriky
Pojďme a vystupme

Ger tošav

Přidružení se k bnej Noach neznamená jen dodržování jistých přikázání. Jde hlavně o to být ve spojení s židovským národem. Ger tošav představuje vstupní bránu.

Pojďme a vystupme je volné pokračování Brit Šalom hlouběji s tím rozdílem, že tento cyklus je navíc rozesílán emaily všem našim odběratelům formou pravidelného newsletteru. Přihlásit se k odběru můžete níže.

Šalom!

… nyní dozrál ten správný čas, kdy je židovství konečně připraveno objasnit i zbytku světa poselství a přikázání, která má judaismus připravena pro celý svět … Izrael, jakožto nositel proroctví, v rámci celého lidstva vyčnívá zejména tím, že působí jako ten, jehož prostřednictvím je odhalována Boží vůle. … židovský národ je spokojen se svým posláním, aby byl pouze světlem ostatním národům, a nikoliv, aby byl tím, kdo je ovládá. … „Mnohé národy půjdou a budou se pobízet: „Pojďte, vystupme na horu Hospodinovu, do domu Boha Jákobova. Bude nás učit svým cestám a my po jeho stezkách budeme chodit.“ Ze Sijónu vyjde zákon, slovo Hospodinovo z Jeruzaléma.“ (Izajáš 2:3, Český ekumenický překlad)

Brit šalom, Rabi Uri Šerki, Úvod

Pojďme a vystupme!

Rabi Uri Šerki v knize Brit šalom píše:

Ten, kdo tyto zákony přijme před rabínským soudem, v němž zasednou tři rabíni, je dále nazýván jako „ger tošav“ (usedlý přistěhovalec) a smí se usídlit v Zemi Izrael.

Brit šalom, Kdo jsou noachidé, 7. halacha

Mnoho nežidů si klade následující otázky: Proč je vlastně nutné přijmout noachidská přikázání také před rabínským soudem? Nestačí, když noachidé podle těchto přikázání zkrátka jen budou žít?

Rabi Šerki na podobné dotazy odpovídá následovně:

Hlavní přínos přijetí noachidských přikázání před bejt din (rabínským soudem) spočívá v možnosti získat jako noachida v rámci židovské obce postavení zvané „ger tošav“. To totiž noachidům otevírá brány pro přímý kontakt s židovskou obcí, která jim pak díky tomu dokáže lépe pomoci v jejich duchovním rozvoji, jelikož židovský národ má i jistou povinnost starat se o zbožné z řad nežidů. Avšak podle Rambama toto postavení nelze uznávat bez patřičného rabínského soudu. V judaismu se sice můžeme setkat i s mírnějším názorem, který připouští také možnost přijetí noachidských přikázání před třemi řádnými noachidy, ovšem tuto výjimku se doporučuje zohlednit jen jako dočasné řešení v případě, že v dosahu není žádný vhodný rabín.1 Podle tohoto názoru totiž platí povinnost přijmout noachidská přikázání před bejt din jen pro noachidy nacházející se v erec Jisrael (Zemi Izrael). Vzhledem k tomu, že současná doba umožňuje setkávání online skrze internetové připojení, svolání patřičného bejt dinu v naprosté většině případů vůbec nic nebrání. Přidružení se k bnej Noach totiž neznamená jen dodržování jistých přikázání, ale jde hlavně o to, aby každý noachida byl ve spojení s židovským národem, s židovskou tradicí a v neposlední řadě též s těmi, kteří v naší době ztělesňují živou Tóru.2

Nezbytným předpokladem dalšího duchovního rozvoje ovšem zůstává řádné přijetí sedmi nejzákladnějších přikázání, jelikož pouze noachidé, kteří řádně přijmou noachidská přikázání, smějí dodržovat i některá další přikázání nad rámec těchto sedmi.3

V Talmudu stojí psáno: „Komu bylo přikázáno a dodržuje danou micvu, je větší než ten, kdo přikázání dodržuje, aniž by mu to bylo přikázáno.“4

Rabi Šerki upozorňuje, že není náhodné, že zrovna naše generace se stala svědkem zvýšeného zájmu o noachidská přikázání. Zvláštností je, že hlavní pohnutka těch, kteří projevují zájem, nespočívá v tom, že jim tato přikázání jednoduše „rozumově“ dávají smysl, ale že zkrátka chtějí dodržovat micvot, která jim byla přikázána, podobně jak je tomu u židů. Rabi Šerki celou věc dává do souvislosti s návratem židů na Sijón v nedávné době. Postavení ger tošav je totiž se Zemí Izrael velmi úzce spjato. V dobách, kdy jsou dodržovány předpisy o jovelu (milostivém létu), se ger tošav smí dokonce natrvalo usídlit v Zemi Izrael a plně se tak podílet na životě židovského národa.5 V současnosti se to však neobejde bez platných víz.

Na další velmi častý dotaz, zda noachidé např. smějí pracovat o Šabatu, rabi Šerki odpovídá, že ano, ovšem pouze za předpokladu, že se při přijímání noachidských přikázání před bejt din nezavázali rovněž k dodržování zákonů ohledně Šabatu. Nicméně k přijetí více než sedmi přikázání před bejt din dochází skutečně jen velmi ojediněle.6 Noachidé totiž nemají povinnost jít nad rámec sedmi noachidských přikázání.

Perlička na závěr: Traktát Chulin v souvislosti s noachidy pojednává až o třiceti přikázáních.7 Rabi Aharon Lichtenstein uvádí na svém seznamu dokonce 66 přikázání. Na sedm noachidských přikázání proto můžeme nahlížet podobně jako na tzv. Desatero. To totiž v sobě také snoubí celkový počet až 613 micvot (přikázání). Tento úplný výčet však byl dán jen židům.8

Naposledy změněno: 18. 10. 2022

Poznámky

  1. Článek „Recognition for a Remote Noahide“, Noahide World Center. []
  2. Článek „The necessity of a Jewish religious court (Beth Din) for the Bnei Noah Pledge“, Noahide World Center. []
  3. Odvozuje se tak ze slov Rambama v Mišne Tora, Hilchot melachim; článek „Official recognition a person as the Ben Noah“, Noahide World Center. []
  4. Bava kama 38a. []
  5. Článek „He Released the Nations“, Noahide World Center. []
  6. Článek „Work on Shabbat“, Noahide World Center, Biur halacha k Orach Chajim 304. []
  7. Chulin 92. []
  8. Článek „More than Seven Commandments?“, Noahide World Center. []