Rubriky
Pojďme a vystupme

Cizinec, goj či akum

Přesnější vymezení často užívaných pojmů: cizinec, goj či akum. Ve své podstatě se však jedná o označení těch, kdo noachidské zákony nepřijímají a nedodržují.

Pojďme a vystupme je volné pokračování Brit Šalom hlouběji s tím rozdílem, že tento cyklus je navíc rozesílán emaily všem našim odběratelům formou pravidelného newsletteru. Přihlásit se k odběru můžete níže.

Šalom!

… nyní dozrál ten správný čas, kdy je židovství konečně připraveno objasnit i zbytku světa poselství a přikázání, která má judaismus připravena pro celý svět … Izrael, jakožto nositel proroctví, v rámci celého lidstva vyčnívá zejména tím, že působí jako ten, jehož prostřednictvím je odhalována Boží vůle. … židovský národ je spokojen se svým posláním, aby byl pouze světlem ostatním národům, a nikoliv, aby byl tím, kdo je ovládá. … „Mnohé národy půjdou a budou se pobízet: „Pojďte, vystupme na horu Hospodinovu, do domu Boha Jákobova. Bude nás učit svým cestám a my po jeho stezkách budeme chodit.“ Ze Sijónu vyjde zákon, slovo Hospodinovo z Jeruzaléma.“ (Izajáš 2:3, Český ekumenický překlad)

Brit šalom, Rabi Uri Šerki, Úvod

Pojďme a vystupme!

Rabi Uri Šerki v knize Brit šalom píše:

Ten, kdo noachidské zákony nepřijímá a nedodržuje, je v rabínských spisech nejčastěji označován jako „goj“ nebo „cizinec“.

Brit šalom, Kdo jsou noachidé, 5. halacha

V Tóře se píše:

Ale nejezte žádnou zdechlinu, dejte ji přistěhovalci, který je ve vašich branách, ať ji sní, nebo ji prodej cizinci, protože ty jsi svatý lid Hospodina, svého Boha, nevař mládě v mléce jeho matky!

Devarim (5. Mojžíšova) 14:21, Sidon

Přistěhovalec zde neznamená konvertitu k židovství, ale nežida, který se usídlil v zemi Izrael a souhlasil s dodržováním sedmi noachidských přikázání. Narozdíl od konvertity je totiž noachidům dovoleno jíst nekošer.1

Pojem „cizinec“ pochází již z Tóry a hebrejsky se řekne „nochri“. Zpravidla označuje toho, kdo „noachidské zákony nepřijímá a nedodržuje“.

Rambam píše:

Neměli bychom nijak bránit [noachidům], kteří si přejí vykonat některou z micvot Tóry za účelem získání odměny, za předpokladu, že micvu vykonají přesně tak, jak se má vykonat. Přinese-li noachida (ben Noach) [zvíře, aby bylo obětováno jako] zápal (ola), měli bychom ho od něj přijmout. Chce-li přispět na dobročinnost, měli bychom to rovněž přijmout. Dle mého soudu je však na místě, aby byl jeho příspěvek použit na židovské chudé, jelikož noachida smí čerpat svou obživu od židů a židé mají povinnost se o něj, v případě nutnosti, postarat. V případě [cizince] je tomu ale jinak. Chce-li goj přispět na dobročinnost, dar od něj sice přijímáme, ale příspěvek by měl jít jen na chudé z řad gojim.

Rambam, Mišne Tora, Hilchot melachim 10:10

Nežidé tedy smějí jít nad rámec sedmi noachidských přikázání až po úplném přijetí noachidských přikázání a pod vedením židovského učence, jelikož některá micvot nežidé nesmějí vykonávat vůbec – např. nasazování tfilin (modlitebních řemínků).2

V některých rukopisech Mišne Tora je místo hebrejského slova „goj“ užívána hebrejská zkratka „akum“, která znamená „eved kochavim umazalot“, v překladu doslova „služebník hvězd a souhvězdí“, tedy jinými slovy „modloslužebník“. Myslí se tím ale opět především ten, kdo „noachidské zákony nepřijímá a nedodržuje“, jak to výše vysvětluje rabi Šerki.

Rabi Eliahu Touger vysvětluje, že v dobách Rambama byli nežidé většinou modláři. Mnoho rabínů však upozorňuje, že v současné době to již zcela neplatí, jelikož mnoho nežidů se buďto vůbec nepodílí na náboženských obřadech, nebo mají jisté ponětí o monoteismu jako např. Arabové. Co se týče křesťanů, Rama např. zastával stanovisko,3 že současné křesťanství rámcově porušuje zejména zákaz zvaný „šituf“, tedy uctívání jiné bytosti společně s Bohem, přičemž z jeho pohledu, ačkoliv se jedná o mylnou představu, toto nežidům nebylo výslovně zakázáno. Rovněž je třeba zdůraznit, že v současnosti i mnoho křesťanů má jisté ponětí o monoteismu.4 Přesto i dnes tyto mylné představy představují závažnou překážku pro úplné přijetí noachidských přikázání v plné šíři před rabínským soudem.5

Poznámky

  1. The Schottenstein Edition Interlinear Chumash, Artscroll, str. 1165 []
  2. Více ve stati: Přijímání dalších přikázání. []
  3. Orach chajim 155:1. []
  4. Mishneh Torah, Sefer Kedusha, Hilchot maachalot asurot, str. 402-403. []
  5. Více v článku: Jak přijmout noachidská přikázání? []