Svět před a po zjevení na Sinaji aneb noachidé v dějinách lidstva.
Pojďme a vystupme je volné pokračování Brit Šalom hlouběji s tím rozdílem, že tento cyklus je navíc rozesílán e-maily všem našim odběratelům formou pravidelného newsletteru. Přihlásit se k odběru můžete níže.
Šalom!
… nyní dozrál ten správný čas, kdy je židovství konečně připraveno objasnit i zbytku světa poselství a přikázání, která má judaismus připravena pro celý svět … Izrael, jakožto nositel proroctví, v rámci celého lidstva vyčnívá zejména tím, že působí jako ten, jehož prostřednictvím je odhalována Boží vůle. … židovský národ je spokojen se svým posláním, aby byl pouze světlem ostatním národům, a nikoliv, aby byl tím, kdo je ovládá. … „Mnohé národy půjdou a budou se pobízet: „Pojďte, vystupme na horu Hospodinovu, do domu Boha Jákobova. Bude nás učit svým cestám a my po jeho stezkách budeme chodit.“ Ze Sijónu vyjde zákon, slovo Hospodinovo z Jeruzaléma.“ (Izajáš 2:3, Český ekumenický překlad)
Brit šalom, Rabi Uri Šerki, Úvod
Pojďme a vystupme!
Rabi Uri Šerki v knize Brit šalom píše:
V této sbírce se nalézají pouze zákony týkající se přímo nežidů. Židovské předpisy upravující vztahy mezi židy a nežidy zde nenajdeme.
Brit šalom, Kdo jsou noachidé, 13. halacha
Svět se z hlediska povinností a zákazů vyplývajících z Tóry1 dělí na židy a noachidy:
Každý, kdo není žid, je označován jako noachida, jelikož celé lidstvo vzešlo z Noacha (Nedarim 31a). Také národy, které vzešly z Avrahama, jsou označovány jako noachidé (Rišonim) s výjimkou židovského národa … Ačkoliv i židé odvozují svůj původ z Noacha, nenazýváme je jeho jménem, nýbrž jménem jejich otce Avrahama* (Rišonim). Tak je tomu ale až od doby po zjevení na Sinaji. Před Sinajem se i na židovský národ nahlíželo jako na noachidy (Raši k Avoda zara 3a).
* Avrahamovi totiž bylo řečeno, že má odejít ze své rodné země a usadit se v nové zemi, která bude patřit jeho potomkům. Avraham se tak stal zdrojem veškerého požehnání a také praotcem Židů.
Enciklopedja talmudit, Ben Noach, 4. díl, str. 360
V dávno zapomenuté minulosti byl ještě i tzv. „eved kenaani“, který stál pomyslně někde v půli cesty mezi noachidou a židem:
Nežidovský otrok, doslova však „kenaánský otrok“ (eved kenaani), sice přestal být noachidou, ale ještě není židem* (Sanhedrin 58b; Mišne Tora, Isurej bia 14:17).
Enciklopedja talmudit, Ben Noach, 4. díl, str. 361
Noachidé byli v minulosti nazývání také jako tzv. „jirej šamajim“ či „bohabojní“:
V období Druhého Chrámu (350 př. o. l. – 70. o. l.) mělo v rámci Římské říše velmi početné zastoupení tzv. hnutí „bohabojných“. Jednalo se o nežidovské vyznavače Jediného Boha Izraele, kteří svou věrnost opírali jak o židovské Moudré, tak o Svatý Chrám. … Dovídáme se o nich např. ze spisů Josefa Flavia (Válka židovská 2:454,463 a 7:45, Židovské starožitnosti 14:110 a 20:41, Proti Apiónovi 1:166,167 a 2:282).
The Divine Code, Rabbi Moshe Weiner, 2. vydání, str. 20
Naposledy změněno: 13. 1. 2023
Poznámky
- V té nejobecnější rovině. [↩]