Haftarat Vezot haberacha

Jehošua (Jozue) 1:1-18

Haftara (oddíl čtení z Proroků) ke stejnojmenné paraši (oddílu čtení z Tóry) z Devarim 33:1-34:12, která se čte o slavnosti Simchat Tora (Radost z Tóry), při níž se uzavírá roční období, v jehož průběhu je obřadně přečteno všech pět knih Mojžíšových. Název „Vezot haberacha“, jenž je překládán slovy „A toto je ono požehnání“,¹ je tvořen prvními dvěma slovy hebrejského zápisu paraši. Níže uvedené úseky z haftary jsou převzaty z Českého ekumenického překladu Bible.

1:1 „Po smrti Mojžíše, služebníka Hospodinova, řekl Hospodin Jozuovi, synu Núnovu, který Mojžíšovi přisluhoval:“ Podle Talmudu Jehošua, jehož jméno může mít tyto významy: „Hospodin je vysvobození“, „Hospodin je spása“ či „Hospodin je pomoc“,² sepsal knihu, „která nese jeho jméno, ale nejen to. Z Tóry ho známe ve dvou rolích. Na jedné straně jako generála izraelského vojska, který vedl při putování sinajskou pouští své muže do bitvy s Amalekity, na druhé straně jako Mošeho nejvěrnějšího žáka, který na svého učitele čekal pod horou Sinaj a nikdy neopouštěl studovnu. Učenec Tóry a generál není v Jehošuově případě protimluv. Jehošua byl knížetem kmene Efraim, sám se vypracoval svou pílí a schopnostmi. Moše možná doufal, že jeho dědicem bude jeden z jeho synů, ale Bůh mu řekl jasně: „Vlož na Jehošuu svou ruku a ustanov ho svým nástupcem.“ Opření ruky, hebrejsky SMICHA, od té doby symbolizuje důvěru učitele (rabína) v žáka, uznání jeho schopností. „Pokud byla Mošeho tvář Sluncem, je ta Jehošuova Měsícem“ – nic nevystihuje Mošeho nástupce lépe než tento citát z Talmudu. Jehošua bin Nun byl věrným žákem, lpěl na svém učiteli a nikdy ho neopouštěl. Tak jako Měsíc přijímá své světlo od Slunce, tak Jehošua přijal Tóru od Mošeho. Měsíc se Slunci podobá, ale stejný není. Tak jako se měsíční světlo nevyrovná slunečnímu, tak se ani Jehošua nemohl rovnat svému učiteli. Na druhou stranu – Slunce vše ostatní na nebi zastíní, Měsíc dává prostor i menším hvězdám. Možná to je důvod, proč se proti Mošemu reptalo, zatímco Jehošua nemusel nikdy čelit ani té nejmenší vzpouře. Mimochodem, Jehošuovo vyvolení z nebes (Mošeho proroctví) a uznání lidem (přesněji Sanhedrinem, J 1:16) vytvořilo do budoucna precedent volby židovského krále. Mošeho smrt národ hluboce zasáhla, ale každá velká ztráta také stmeluje. Připomínkou Mošeho smrti začíná kniha jeho žáka. Co o knize Jehošua říci úvodem? Je první prorockou knihou Tanachu a zabývá se příběhy jen jedné generace – té, která vstoupila do Izraele, dobyla ho a usadila se v něm.“³

1:2 „Mojžíš, můj služebník, zemřel. Nyní tedy vstaň a přejdi s veškerým tímto lidem přes tento Jordán do země, kterou dávám Izraelcům.“ Židovský dějepisec David Gans uvádí, že údaj o době, po kterou trvalo vůdcovství Jehošuy, sice v Písmu nenacházíme, ale že ve spise Seder olam „je psáno, že soudil Izrael 28 let, totiž od roku 2488, ihned po smrti Mojžíše, do roku 2561.“⁴ Tyto uvedené roky od stvoření světa odpovídají rozmezí let 1274–1245 před naším letopočtem.

1:6 „Buď rozhodný a udatný, neboť ty rozdělíš tomuto lidu zemi v dědictví, jak jsem se přísežně zavázal jejich otcům, že jim ji dám.“ Podle rabína Jonathana Sackse tato „věta hovoří o vojenském vedení. Jehošua s lidem musel zemi dobýt.“⁵

1:7 „Jen buď rozhodný a velmi udatný, bedlivě plň vše, co je v zákoně, který ti přikázal Mojžíš, můj služebník. Neodchyluj se od něho napravo ani nalevo a jednej prozíravě všude, kam půjdeš.“ Tato věta pro změnu „hovoří o duchovním vedení. Jehošua měl zajistit, aby on a jeho lidé byli věrní smlouvě uzavřené s Bohem. To první vyžaduje, aby byl „udatný“, to druhé, aby byl „velmi udatný“.⁶ Tímto pasukem (veršem) rabi Uri Šerki uzavírá v Brit šalom, příručce halachot (doporučených „postupů“) pro noachidy, poslední 14. kapitolu nazvanou „Příkladné jednání“.⁷

Naposledy změněno: 29. 9. 2026

Haftarot očima Chazal

<< Haftarat Haazinu

1. SIDON, E. Pět knih Mojžíšových včetně haftarot s českým překladem. Praha: Sefer, 2012. ISBN 978-80-85924-67-1. [↩]
2. HELLER, J. Výkladový slovník biblických jmen. Praha: Advent-Orion/Vyšehrad: 2003. ISBN 80-7172-865-9/80-7021-725-1. Str. 217. [↩]
3. DIVECKÝ, J. Izrael soudců a králů. Praha: P3K, 2006. ISBN 978-80-90358-44-7. Str. 14-15. [↩]
4. GANS, D. Ratolest Davidova. Praha: Academia, 2016. ISBN 978-80-200-2535-7. Str. 48-49. [↩]
5. SACKS, J. Týdenní čtení z Tóry. Kniha Numeri: Roky v poušti. Praha: P3K, 2025. ISBN 978-80-7667-052-5. Str. 129. [↩]
6. Týdenní čtení z Tóry. Kniha Numeri: Roky v poušti, str. 129-130. [↩]
7. ŠERKI, U. Brit šalom. Noachidská přikázání pro běžný život. Jeruzalém: Brit Olam – Noahide World Center, 2021. Str. 140. Text celé kapitoly je též přístupný na https://www.derech.cz/brit-salom/prikladne-jednani/. [↩]