Rubriky
Pojďme a vystupme

Chasid umot ha-olam

Kdo je to tzv. chasid umot ha-olam?

Pojďme a vystupme je volné pokračování Brit Šalom hlouběji s tím rozdílem, že tento cyklus je navíc rozesílán emaily všem našim odběratelům formou pravidelného newsletteru. Přihlásit se k odběru můžete níže.

Šalom!

… nyní dozrál ten správný čas, kdy je židovství konečně připraveno objasnit i zbytku světa poselství a přikázání, která má judaismus připravena pro celý svět … Izrael, jakožto nositel proroctví, v rámci celého lidstva vyčnívá zejména tím, že působí jako ten, jehož prostřednictvím je odhalována Boží vůle. … židovský národ je spokojen se svým posláním, aby byl pouze světlem ostatním národům, a nikoliv, aby byl tím, kdo je ovládá. … „Mnohé národy půjdou a budou se pobízet: „Pojďte, vystupme na horu Hospodinovu, do domu Boha Jákobova. Bude nás učit svým cestám a my po jeho stezkách budeme chodit.“ Ze Sijónu vyjde zákon, slovo Hospodinovo z Jeruzaléma.“ (Izajáš 2:3, Český ekumenický překlad)

Brit šalom, Rabi Uri Šerki, Úvod

Pojďme a vystupme!

Rabi Uri Šerki v knize Brit šalom píše:

Ten, kdo tyto zákony přijímá, protože uznal pravdivost Mošeho Tóry, jak byla uchována dětmi Izraele, je nazýván „spravedlivým nežidem“ a má podíl na budoucím světě spolu s židovským národem.

Brit šalom, Kdo jsou noachidé, 8. halacha

Při překládání jsme se přidrželi anglického překladu, který původní hebrejský výraz „chasid umot ha-olam“ překládá jako „spravedlivý nežid“. Toto hebrejské slovní spojení však nalezneme přeloženo různými způsoby – např. „zbožný nežid“, „spravedlivý z národů“ či „zbožný mezi národy“ apod. V množném čísle se pak setkáváme s výrazem „chasidej umot ha-olam“.1

Slovo „chasid“ nejčastěji znamená „spravedlivý“ ve významu „zbožný“. Slovo „uma“ znamená „národ“. V množném čísle pak toto slovo zní „umot“. Slovo „ha-olam“ znamená „svět“, kdy „ha-“ je tzv. určitý člen.2 Doslova bychom tedy mohli výraz „chasid umot ha-olam“ překládat také jako „spravedlivý národů světa“, ale „spravedlivý nežid“ nám přijde vhodnější, přičemž vystihuje podobnou myšlenku.

Slovo „chasid“ je úzce spjato také s výrazem „chesed“, který nejčastěji překládáme jako „laskavost“, „vlídnost“, „dobrota“, „milosrdenství“, „shovívavost“, „milost“ apod.

Talmud učí, že skutečný „chasid“ je příkladný ve svém životě jak vůči Nebesům, tak vůči druhým lidem a rovněž vůči sobě samému. Rabejnu Chananel vysvětluje, že chasid, co do vztahu k druhým lidem, vyčnívá předně tím, že jde nad rámec své povinnosti, aby nikomu nezpůsoboval sebemenší újmu. Ve vztahu k Bohu se pak chasid pozná tak, že z tohoto světa nemá užitek, aniž by nad ním nejprve pronesl požehnání. Kdo chce být chasid i sám vůči sobě, měl by začít studiem traktátu Pirkej avot, který pojednává o tom, jak lze přivést k dokonalosti samotnou duši člověka.3

Naposledy změněno: 18. 10. 2022

Poznámky

  1. Viz např. v Mišne Tora, Melachim umilchamot 8:11. []
  2. Ten však v češtině netřeba vždy zohledňovat. []
  3. Koren Talmud Bavli, Bava kamma, 1. díl. str. 194, poznámka k „kdo chce být zbožný“. []