Rubriky
Pojďme a vystupme

O lidském intelektu

Pojďme a vystupme je volné pokračování Brit Šalom hlouběji s tím rozdílem, že tento cyklus je navíc rozesílán emaily všem našim odběratelům formou pravidelného newsletteru. Přihlásit se k odběru můžete níže.

Šalom!

… nyní dozrál ten správný čas, kdy je židovství konečně připraveno objasnit i zbytku světa poselství a přikázání, která má judaismus připravena pro celý svět … Izrael, jakožto nositel proroctví, v rámci celého lidstva vyčnívá zejména tím, že působí jako ten, jehož prostřednictvím je odhalována Boží vůle … židovský národ je spokojen se svým posláním, aby byl pouze světlem ostatním národům, a nikoliv, aby byl tím, kdo je ovládá … Mnohé národy půjdou a budou se pobízet: „Pojďte, vystupme na horu Hospodinovu, do domu Boha Jákobova. Bude nás učit svým cestám a my po jeho stezkách budeme chodit.“ Ze Siónu vyjde zákon, slovo Hospodinovo z Jeruzaléma …

Brit šalom, Rabi Uri Šerki, Úvod

Pojďme a vystupme!

Rabi Uri Šerki v knize Brit šalom píše:

Stvořitel celého vesmíru si ze všech stvořených bytostí vybral právě lidský druh k tomu, aby byl jedinečný, a proto je v Tóře napsáno, že Adam byl stvořen k „obrazu Božímu“.

Brit šalom, Kdo jsou noachidé, 1. halacha

Rambam vysvětluje:

Někteří se domnívají, že hebrejské slovo „celem“ hovoří o tvaru či postavě. Na základě tohoto mylného přesvědčení pak dospěli k názoru, že Bůh je tělesný. Z věty „Učiňme člověka s naší pečetí“ (Berešit 1:26, Sidon), která obsahuje slovo „celem“, vyvozují, že Bůh musí mít podobu lidské bytosti, jelikož má podle nich postavu a tvar, tudíž musí být tělesný. Této představě dokáží být natolik věrní, že kdyby ji snad měli opustit a uznat, že Bůh ve skutečnosti žádné tělo skládající se z tváře a údů podobných těm lidským nemá, bylo by to pro ně obdobné jako popírat samotnou Boží existenci. Něco ale připouštějí: že Bůh člověka přesahuje jak svou velikostí a nádherou, tak že jeho hmotou není ani maso ani krev. Taková je tedy představa některých věřících o Boží velikosti a slávě … Já však tvrdím, že chce-li hebrejština pojednávat o tvaru či postavě ve fyzickém slova smyslu, užívá se proto jiného slova: „toar“. Jak se také píše: „Josef byl pěkné postavy a hezkého vzhledu.“ (Berešit 39:6, Sidon) nebo „Jak vypadá?“ (Šemuel alef 28:14, Český ekumenický překlad) či „Byli podobní tobě, každý vypadal jako kralevic.“ (Šoftim 8:18, Český ekumenický překlad) Ve všech těchto větách hebrejština užívá slova „toar“. Stejné slovo se užívá také pro předměty vyráběné člověkem: „Tesař natahuje šňůru, rudkou načrtává modlu, opracovává ji dláty, rozměřuje kružidlem, až jí dá podobu muže, honosný vzhled člověka, a usadí ji v domě.“ (Ješajahu 44:13, Český ekumenický překlad). „Toar“ se však nikdy neužívá v souvislosti s Bohem! Hebrejské slovo „celem“ se naproti tomu vztahuje k tomu, co danou věc nejvíce dělá danou věcí, tedy k její podstatě. U člověka jde o schopnost, pomocí níž člověk vnímá a které říkáme intelekt. Z tohoto důvodu je tedy ve větě „stvořiv Bůh toho člověka se svou pečetí“ (Berešit 1:27, Sidon) opět užito právě slovo „celem“. Spojitost mezi Bohem a člověkem tudíž spočívá pouze v intelektu. Proto také ne náhodou žalmista píše: „pohrdneš jejich přeludem“ (Tehilim 73:20, Český ekumenický překlad). Opovrženíhodné mohou být jedině duše. Žalmista proto zde rozhodně nikomu nevytýká, jakou má postavu či fyzický vzhled (v hebrejštině je opět užito slovo „celem“). Domnívám se, že z téhož důvodu nalezneme „celem“ také v souvislosti s modlami. Většina model je totiž lidmi uctívána nikoliv pro jejich fyzickou podobu jako takovou, ale právě proto, že jsou ve skutečnosti ztvárněním nějaké hlubší myšlenky, která je za tím … Jelikož výjimečnost člověka spočívá v tom, co žádný jiný tvor na světě nedokáže, tedy vnímat intelektem, který pro svou činnost nepotřebuje ani smysly a obejde se stejně tak dobře i bez pohybu rukou či nohou, je tento lidský intelekt přirovnáván k Bohu, který rovněž pro své vnímání nepotřebuje žádný tělesný orgán. Musíme mít ale na paměti, že hovoříme jen o zdánlivé, nikoliv skutečné podobnosti! A právě jen kvůli tomuto Božímu intelektu, kterým byl obdařen, se v Písmu píše, že člověk byl stvořen k obrazu Božímu, ale rozhodně se tím neříká, že by Všemohoucí měl být tělesný či měl mít hmotné tělo.

More nevuchim, Rambam, 1. kapitola