Rubriky
Pojďme a vystupme

O lidském intelektu

Pojďme a vystupme je volné pokračování Brit Šalom hlouběji s tím rozdílem, že tento cyklus je navíc rozesílán e-maily všem našim odběratelům formou pravidelného newsletteru. Přihlásit se k odběru můžete níže.

Šalom!

… nyní dozrál ten správný čas, kdy je židovství konečně připraveno objasnit i zbytku světa poselství a přikázání, která má judaismus připravena pro celý svět … Izrael, jakožto nositel proroctví, v rámci celého lidstva vyčnívá zejména tím, že působí jako ten, jehož prostřednictvím je odhalována Boží vůle. … židovský národ je spokojen se svým posláním, aby byl pouze světlem ostatním národům, a nikoliv, aby byl tím, kdo je ovládá. … „Mnohé národy půjdou a budou se pobízet: „Pojďte, vystupme na horu Hospodinovu, do domu Boha Jákobova. Bude nás učit svým cestám a my po jeho stezkách budeme chodit.“ Ze Sijónu vyjde zákon, slovo Hospodinovo z Jeruzaléma.“ (Izajáš 2:3, Český ekumenický překlad)

Brit šalom, Rabi Uri Šerki, Úvod

Pojďme a vystupme!

Rabi Uri Šerki v knize Brit šalom píše:

Stvořitel celého vesmíru si ze všech stvořených bytostí vybral právě lidský druh k tomu, aby byl jedinečný, a proto je v Tóře napsáno, že Adam byl stvořen k „obrazu Božímu“.

Brit šalom, Kdo jsou noachidé, 1. halacha

Rambam vysvětluje:

Někteří se domnívají, že hebrejské slovo „celem“ hovoří o tvaru či postavě. Na základě tohoto mylného přesvědčení pak dospěli k názoru, že Bůh je tělesný. Z věty: „Učiňme člověka s naší pečetí“ (Berešit [1. Mojžíšova] 1:26, Sidon), která obsahuje slovo „celem“, vyvozují, že Bůh musí mít podobu lidské bytosti, jelikož má podle nich postavu a tvar, tudíž musí být tělesný. Této představě dokáží být natolik věrní, že kdyby ji snad měli opustit a uznat, že Bůh ve skutečnosti žádné tělo skládající se z tváře a údů podobných těm lidským nemá, bylo by to pro ně obdobné jako popírat samotnou Boží existenci. Něco ale připouštějí: Že Bůh člověka přesahuje jak svou velikostí a nádherou, tak že jeho hmotou není ani maso ani krev. Taková je tedy představa některých věřících o Boží velikosti a slávě … Já však tvrdím, že chce-li hebrejština pojednávat o tvaru či postavě ve fyzickém slova smyslu, užívá se pro to jiného slova: „toar“. Jak se také píše: „Josef byl pěkné postavy a hezkého vzhledu“ (Berešit 39:6, Sidon) nebo „Jak vypadá?“ (Šmuel alef [1. Samuelova] 28:14, Český ekumenický překlad) či „Byli podobní tobě, každý vypadal jako kralevic.“ (Šoftim [Soudců] 8:18, Český ekumenický překlad) Ve všech těchto větách hebrejština užívá slova „toar“. Stejné slovo se užívá také pro předměty vyráběné člověkem: „Tesař natahuje šňůru, rudkou načrtává modlu, opracovává ji dláty, rozměřuje kružidlem, až jí dá podobu muže, honosný vzhled člověka, a usadí ji v domě.“ (Ješajahu [Izajáš] 44:13, Český ekumenický překlad). „Toar“ se však nikdy neužívá v souvislosti s Bohem! Hebrejské slovo „celem“ se naproti tomu vztahuje k tomu, co danou věc nejvíce dělá danou věcí, tedy k její podstatě. U člověka jde o schopnost, pomocí níž člověk vnímá a které říkáme intelekt. Z tohoto důvodu je tedy ve větě: „A stvořiv Bůh toho člověka se svou pečetí …“ (Berešit 1:27, Sidon), opět užito právě slovo „celem“. Spojitost mezi Bohem a člověkem tudíž spočívá pouze v intelektu. Proto také ne náhodou žalmista píše: „pohrdneš jejich přeludem“ (Tehilim [Žalmy] 73:20, Český ekumenický překlad). Hodné pohrdání mohou být jedině duše. Žalmista proto zde rozhodně nikomu nevytýká, jakou má postavu či fyzický vzhled (v hebrejštině je opět užito slovo „celem“). Domnívám se, že z téhož důvodu nalezneme „celem“ také v souvislosti s modlami. Většina model je totiž lidmi uctívána nikoliv pro jejich fyzickou podobu jako takovou, ale právě proto, že jsou ve skutečnosti ztvárněním nějaké hlubší myšlenky, která je za tím … Jelikož výjimečnost člověka spočívá v tom, co žádný jiný tvor na světě nedokáže, tedy vnímat intelektem, který pro svou činnost nepotřebuje ani smysly a obejde se stejně tak dobře i bez pohybu rukou či nohou, je tento lidský intelekt přirovnáván k Bohu, který rovněž pro své vnímání nepotřebuje žádný tělesný orgán. Musíme mít ale na paměti, že hovoříme jen o zdánlivé, nikoliv skutečné podobnosti! A právě jen kvůli tomuto Božímu intelektu, kterým byl obdařen, se v Písmu píše, že člověk byl stvořen k obrazu Božímu, ale rozhodně se tím neříká, že by Všemohoucí měl být tělesný či měl mít hmotné tělo.

More nevuchim, Rambam, 1. kapitola

Naposledy změněno: 13. 1. 2023