Nedotknutelnost osobního vlastnictví (zákony proti krádeži)

Níže naleznete náš pracovní překlad stejnojmenného oddílu z knihy „Brit Shalom – Rabbi Oury Cherki“. Název knihy do češtiny přepisujeme jako „Brit šalom – Rabi Uri Šerki“, přičemž samotný název „Brit šalom“ by se dal přeložit jako „Smlouva míru“. Kniha dále nese ještě jeden název: „Noachidská přikázání pro běžný život“.

Objednat tištěnou verzi knihy Brit šalom
Objednat elektronickou verzi knihy Brit šalom
(prodej knihy si zajišťuje vydavatel sám, my jsme knihu pouze přeložili; z prodeje nemáme žádný zisk vyjma svolení uveřejňovat náš překlad také na tomto webu pro potřeby českých noachidů (pravidelně se scházíme online k jejímu studiu); překlad dostupný na našem webu se nemusí zcela shodovat s tištěnou a elektronickou podobou a může mírně zastarávat oproti vydáním, které lze zakoupit pomocí odkazů výše)

Přesto v otázkách zachovávání noachidských přikázání nemůže v žádném případě obsah překladu, který uveřejňujeme, sloužit jako plnohodnotná náhrada za odbornou poradu s oprávněným židovským učencem!

Pravidelně také doplňujeme výkladové poznámky k této knize:
Brit Šalom hlouběji

Obsah knihy Brit šalom

Český překlad (v plném znění včetně poznámek)

Mzdu svého druha nezadržuj a neokrádej ho …

3. Mojžíšova 19:13a (Sidon)

1. Peníze tvého bližního ať jsou ti stejně drahé jako ty tvé. ¹
2. Okrádá-li někdo svého bližního o cokoliv, byť by to mělo hodnotu jen jediné koruny, je to jako by dotyčnému bral život.²
3. Jedním z pilířů, na kterých stojí lidská společnost, je nedotknutelnost osobního vlastnictví.³ Odtud také Tóra vyvozuje zákaz krádeže.⁴
4. Okrádání veřejnosti je obzvlášť závažným zločinem, jelikož je páchán v neprospěch velkého počtu lidí.⁵
5. Krádeží v tomto zákazu je míněno zcizování osobního vlastnictví, ať už těla⁶ či pozemku,⁷ které nám nepatří, proti vůli⁸ jeho právoplatného majitele. Tento obecný zákaz lze dále vymezit podrobněji:
6. Loupežné přepadení – násilné odebrání peněz za bílého dne, například když někdo někomu vytrhne jeho vlastnictví z ruky.⁹
7. Vyděračství – například když někdo někomu něco dluží, ať už peníze, pozemek či vykonání určité práce, ale odmítá svůj dluh splatit.¹⁰
8. A jiná krádež – např. odcizení majetku v tajnosti.¹¹
9. Je zakázáno prodávat vadné zboží, aniž by na to byl kupec předem upozorněn.¹² Obdobně je zakázáno, aby prodejce šidil svého zákazníka například na váze nebo udával nesprávné míry prodávaného zboží.¹³
10. Jak kupující, tak prodávající mají zakázáno jeden druhého uvádět v omyl.¹⁴ V obchodování je zcela zakázáno jakkoliv klamat,¹⁵ byť by se mělo jednat jen o záměrnou slovní nepřesnost.¹⁶
11. Je zakázáno druhého nutit k prodeji vyhrožováním či si tímto způsobem vynucovat snížení ceny.¹⁷
12. Součástí zákazu krádeže je též oddalování zaplacení nějaké dlužné částky, například zadržování smluvené mzdy dělníkovi na konci odpracované směny nebo opožděná platba za nákup, nájem apod.⁶
13. Je zakázáno krást, i kdyby měl pachatel v úmyslu odcizenou věc později vrátit.¹⁸
14. Kdo se ocitne ve smrtelném ohrožení života, smí tuto svízel překonat tak, že ke své záchraně použije věc, kterou vlastní někdo jiný, avšak musí tu věc později vrátit.¹⁹
15. Dělník pracující na poli či v sadu smí během sklizně jíst z ovoce plodin, ale jen v takovém množství, kolik je schopen uchopit do dlaní. Není dovoleno si pro svou vlastní potřebu nasbírat například do nádoby. Pokud se ale nejedná o smluvený výkon práce pro svého zaměstnavatele, platí zde zákaz v plném rozsahu.²⁰
16. Zaměstnanec, který si řádně neplní své povinnosti, anebo bez vědomí svého zaměstnavatele nepracuje ve smluvený čas, za který přesto dostává zaplaceno, se dopouští krádeže.²¹ Nicméně pokud se na daném pracovišti jedná o běžný způsob práce a obě strany o této skutečnosti vědí, nejedná se o krádež, protože zaměstnavatel proti tomuto zaběhnutému chování nic nenamítá.²²
17. Zákaz krádeže se vztahuje na jakýkoliv peněžitý obnos, byť by se jednalo jen o halíř.⁶
18. Provinilec je zproštěn trestu, jestliže mu poškozený odpustí způsobenou peněžitou újmu nebo použití dané věci bez předchozího svolení.²³
19. Zákaz krádeže se rovněž vztahuje na porušování zákonů v oblasti peněžního hospodářství a majetkových poměrů, které jsou v dané zemi závazné pro obyvatelstvo.²⁴
20. Zákony a zvyklosti dané země upravují možnou výši pokut a vyměřování trestů za porušování zákonů, jež se týkají peněžního hospodářství a majetkových poměrů. Za jistých okolností mohou země v této oblasti zcela upustit od vymáhání některých pravidel. Možnost vymezení, za jakých okolností bude či nebude ten který postih uplatněn, vyjadřuje jakousi míru přijatelného přivření očí v dané společnosti, kdy lze tímto způsobem provinilce zprostit přísnějších trestů.²⁵

Správné jednání

21. Zloděj musí vrátit, co ukradl. Má-li ukradenou věc ještě u sebe, musí ji vrátit. Pokud se odcizená věc ztratila nebo byla zničena, navrátí hodnotu dané věci.²⁶ Zloděj, který chce plně odčinit svou krádež, musí navíc usmířit poškozeného.²⁷ Poškozený, který dokáže zloději odpustit, je hoden chvály.²³
22. Nejen, že je zakázáno odkupovat zcizenou věc, ale je též zakázáno být společníkem zlodějů či jim v jejich nekalé činnosti jakkoliv pomáhat.²⁸
23. Okradl-li někdo veřejnost a hodlá sjednat nápravu, odškodnění by se mělo vyplatit té právnické osobě, která byla poškozena. Není-li to již možné, pak by ukradené peníze měly přijít na nějaké jiné veřejně prospěšné účely.²⁹
24. Je zakázáno dychtit po penězích druhých.³⁰
25. Otroctví je nepřípustné a ve světě pro něj není místo.³¹
26. Kdo nalezne ztracenou věc, měl by se pokusit vyhledat jejího majitele a věc mu navrátit.³²
27. Je mnoho pravidel, kterými se židé musejí řídit ohledně půjčování na úrok. Noachida, který se řídí také těmito zákony,³³ vykazuje známky veliké zbožnosti obzvlášť tehdy, dodržuje-li je zejména v souvislosti s chudými.³⁴ O tento druh zbožnosti nad rámec povinností bychom však neměli usilovat ve vztahu k peněžním ústavům (bankám), jejichž provoz se řídí vládními nařízeními, jelikož k udržení hospodářství je zapotřebí zdravý a nepřetržitý provoz těchto ústavů.
28. Lidé by neměli vlastnit nepřesné váhy ani jiná nepřesná měřidla určena k obchodování, byť by nebyla používána v běžném provoze.³⁵

Naposledy změněno: 14. 1. 2023

1. Mišna, Avot 2:12. [↩]
2. Bavli Bava kama 119a. [↩]
3. Vajikra raba 2:7, Vajikra 1:2 a Raši ד”ה אדם. [↩]
4. 3. Mojžíšova 19:13. [↩]
5. Šulchan aruch, Chošen mišpat, siman 366:2. [↩]
6. Mišne Tora, Hilchot melachim 9:9. [↩] [↩] [↩]
7. 5. Mojžíšova 27:17; Sefer ha-chinuch, 522. micva. [↩]
8. Mišne Tora, Gezela veavda 3:15. [↩]
9. Mišne Tora, Hilchot melachim 9:9, Gezela veavda 1:3. [↩]
10. Mišne Tora, Hilchot melachim 9:9, Gezela veavda 1:4; Jerušalmi Jevamot 8:1. [↩]
11. Mišne Tora, Geniva 1:3; Šulchan aruch, Chošen mišpat, siman 348, gimel; Rokeach, siman 366. [↩]
12. Mišne Tora, Mechira 12:1. [↩]
13. 3. Mojžíšova 19:35; Mišne Tora, Rokeach 366. [↩]
14. Mišna, Bava mecia 4:11; Mišne Tora, Mechira 12:1. [↩]
15. 3. Mojžíšova 25:14; Mišne Tora, Mechira 18:1; Ramban k Berešit 34:13; Chatam Sofer, responza, 6. část, 14. siman. [↩]
16. Mišna, Bava mecia 4:10; Mišne Tora, Mechira 12:1. [↩]
17. Mišne Tora, Mechira 10:4-5, Rokeach 366. [↩]
18. Šulchan aruch, Chošen mišpat, siman 348:1. [↩]
19. Mišne Tora, Hilchot melachim 10:2. [↩]
20. 5. Mojžíšova 23:25; Mišne Tora, Hilchot melachim 9:9. [↩]
21. Mišna, Bava mecia 7:4; Mesilat ješarim, 11. kapitola. [↩]
22. Mišna, Bava mecia 7:1. [↩]
23. Mišne Tora, Gezela veavda 1:13. [↩] [↩]
24. Bavli Bava kama 113a. Rabi zde hovoří o tzv. „medina metukenet“ (מְדִינָה מְתֻקֶּנֶת), což lze volně přeložit jako „dobře spravovaná země dodržující zákony“. Co přesně má na mysli, lze pochopit odtud: Rabi Uri Šerki, Brit šalom, Právní řád země. [↩]
25. Chelkat Joav, 2. vydání, jud dalet. [↩]
26. 3. Mojžíšova 5:23; srovnej Tosafot Eruvin 62a ד”ה בן נוח a Rašiho k témuž ד”ה לא ניתן. Ještě podrobněji: Ševa micvot ha-Šem, 2. část, 2. kapitola, str. 546. [↩]
27. Mišne Tora, Tešuva 2:9. [↩]
28. Mišne Tora, Gezela veavda 5:1-2; Geneva 5:1; Šulchan aruch, Chošen mišpat, 356. siman, alef; rabi Uri Šerki, Brit šalom, Příkladné jednání, 11. halacha. [↩]
29. Vajikra 5:23; Bavli Bava kama 94b; Šulchan aruch, Chošen mišpat, siman 366:2. [↩]
30. 5. Mojžíšova 5:18. [↩]
31. Igrot Rav Kuk, Igeret 89. [↩]
32. 5. Mojžíšova 22:1-3. [↩]
33. 3. Mojžíšova 25:37. [↩]
34. 2. Mojžíšova 22:24. [↩]
35. 5. Mojžíšova 25:13-16. [↩]