Rubriky
Brit šalom

Nedotknutelnost osobního vlastnictví (zákony proti krádeži)

Níže naleznete náš pracovní překlad stejnojmenného oddílu z knihy „Brit Shalom – Rabbi Oury Cherki“. Tento název knihy do češtiny přepisujeme jako „Brit šalom – Rabi Uri Šerki“, přičemž samotný název „Brit šalom“ by se dal přeložit jako „Smlouva míru“. Kniha dále nese ještě jeden menší dodatečný název: „Noachidská přikázání pro běžný život“. Překlad zatím nebyl schválen – stále se pracuje na doplňení všech poznámek. Knihu v anglickém jazykovém podání, z níž překládáme, lze zakoupit elektronicky na noahideworldcenter.org. S vydavatelem úzce spolupracujeme. Přesto v otázkách zachovávání noachidských přikázání nemůže v žádném případě obsah překladu, který uveřejňujeme, sloužit jako plnohodnotná náhrada za odbornou poradu s oprávněným židovským učencem!

Pravidelně také doplňujeme výkladové poznámky k této knize:
Brit Šalom hlouběji

Obsah knihy Brit šalom

Mzdu svého druha nezadržuj a neokrádej ho.

3. Mojžíšova 19:13
  1. Peníze tvého bližního ať jsou ti stejně drahé jako ty tvé. 1
  2. Okrádá-li někdo svého bližního o cokoliv, byť by to mělo hodnotu jen jediné koruny, je to jako by dotyčnému bral život.2
  3. Jedním z pilířů, na kterých staví lidská společnost, je nedotknutelnost osobního vlastnictví.3 Odtud také Tóra vyvozuje zákaz krádeže.4
  4. Okrádání veřejnosti je obzvlášť závažným zločinem, jelikož je páchán proti velkému počtu lidí.5
  5. Krádeží v tomto zákazu je míněno zcizování osobního vlastnictví, ať těla6 či pozemku,7 které nám nepatří, proti vůli8 jeho právoplatného majitele. Tento obecný zákaz lze dále vymezit podrobněji:
  6. Loupežné přepadení – násilné odebrání peněz za bílého dne, například když někdo někomu vytrhne jeho vlastnictví z ruky.9
  7. Vyděračství – například když někdo někomu něco dluží, ať už peníze, pozemek či vykonání určité práce, ale odmítá svůj dluh splatit.10
  8. A jiná krádež – např. tajné odcizení majetku.11
  9. Je zakázáno prodávat vadné zboží, aniž by na to byl kupec předem upozorněn.12 Obdobně je zakázáno, aby prodejce šidil svého zákazníka například na váze nebo udával nesprávné míry prodávaného zboží.13
  10. Jak kupec, tak prodávající mají zakázáno jeden druhého uvádět v omyl.14 V obchodování je zcela zakázáno jakékoliv klamavé jednání,15 byť by se mělo jednat jen o ústní podvod.16
  11. Je zakázáno druhého nutit k prodeji vyhrožováním či si tímto způsobem vynucovat snížení ceny.17
  12. Součástí zákazu krádeže je též oddalování zaplacení nějaké dlužné částky, například zadržování smluvené mzdy dělníkovi na konci odpracované směny nebo opožděná platba za nákup, nájem apod.6
  13. Je zakázáno krást, i kdyby měl pachatel v úmyslu odcizenou věc později vrátit.18
  14. Kdo se ocitne ve smrtelném ohrožení života, smí tuto svízel překonat tak, že ke své záchraně použije věc, kterou vlastní někdo jiný, avšak musí tu věc později vrátit.19
  15. Dělník pracující na poli či v sadu smí během sklizně jíst z ovoce plodin, ale jen v takovém množství, kolik se mu vleze do dlaní. Není dovoleno si pro svou vlastní potřebu nasbírat například do nádoby. Pokud se ale nejedná o smluvený výkon práce pro svého zaměstnavatele, platí zde zákaz v plném rozsahu.20
  16. Zaměstnanec, který si řádně neplní své povinnosti, anebo bez vědomí svého zaměstnavatele nepracuje ve smluvený čas, za který přesto dostává zaplaceno, se dopouští krádeže.21 Nicméně pokud se na daném pracovišti jedná o běžný způsob práce a obě strany o této skutečnosti vědí, nejedná se o krádež, protože zaměstnavatel proti tomuto zaběhnutému chování nic nenamítá.22
  17. Zákaz krádeže se vztahuje na jakýkoliv peněžitý obnos, byť by se jednalo jen o halíř.6
  18. Provinilec je zproštěn trestu, jestliže mu poškozený odpustí za způsobenou peněžitou újmu nebo za použití dané věci bez předchozího svolení majitelem.23
  19. Zákaz krádeže se rovněž vztahuje na porušování zákonů v oblasti peněžního hospodářství a majetkových poměrů, které jsou v dané zemi závazné pro obyvatelstvo.24
  20. Zákony a zvyklosti dané země upravují přesnou výši pokut a vyměřování trestů za porušování zákonů, jež se týkají peněžního hospodářství a majetkových poměrů. Za jistých okolností mohou země v této oblasti zcela upustit od vymáhání některých zákonů. Možnost vymezení, za jakých okolností bude či nebude ten který postih uplatněn, vyjadřuje jakousi míru přijatelného odpuštění v dané společnosti, kdy lze tímto způsobem provinilce zprostit přísnějších trestů.25

Správné jednání

  1. Zloděj musí vrátit, co ukradl. Má-li ukradenou věc ještě u sebe, musí ji vrátit. Pokud se odcizená věc ztratila nebo byla zničena, navrátí hodnotu dané věci.26 Zloděj, který chce plně odčinit svou krádež, musí navíc usmířit poškozeného.27 Poškozený, který dokáže zloději odpustit, je hoden chvály.23
  2. Nejen, že je zakázáno odkupovat zcizenou věc, ale je též zakázáno být společníkem zlodějů či jim v jejich nekalé činnosti jakkoliv pomáhat.28
  3. Okradl-li někdo veřejnost a hodlá sjednat nápravu, odškodnění by se mělo vyplatit té právnické osobě, která byla poškozena. Není-li to již možné, pak by ukradené peníze měly přijít na nějaké jiné veřejně prospěšné účely.29
  4. Je zakázáno dychtit po penězích druhých.30
  5. Otroctví je nepřípustné a ve světě pro něj není místo.31
  6. Kdo nalezne ztracenou věc, měl by se pokusit vyhledat jejího majitele a věc mu navrátit.32
  7. Je mnoho zákonů, kterými se židé musejí řídit ohledně půjčování na úrok. Noachida, který se řídí také těmito zákony,33 vykazuje známky veliké zbožnosti obzvlášť tehdy, dodržuje-li je zejména v souvislosti s chudými.34 O tento druh zbožnosti nad rámec povinností bychom však neměli usilovat ve vztahu k peněžním ústavům (bankám), jejichž provoz se řídí vládními nařízeními, jelikož k udržení hospodářství je zapotřebí zdravý a nepřetržitý provoz těchto ústavů.
  8. Lidé by neměli vlastnit nepřesné váhy ani jiná nepřesná měřidla určena k obchodování, byť by nebyla používána v běžném provoze.35

Poznámky

  1. Mišna, Avot 2:12 []
  2. Bavli Bava kama 119a []
  3. Vajikra raba 2:7, Vajikra 1:2 a Raši ד“ה אדם []
  4. 3. Mojžíšova 19:13 []
  5. Šulchan aruch, Chošen mišpat, siman 366:2 []
  6. Mišne Tora, Hilchot melachim 9:9 [] [] []
  7. 5. Mojžíšova 27:17; Sefer ha-chinuch, 522. micva []
  8. Mišne Tora, Gezela veavda 3:15 []
  9. Mišne Tora, Hilchot melachim 9:9, Gezela veavda 1:3 []
  10. Mišne Tora, Hilchot melachim 9:9, Gezela veavda 1:4; Jerušalmi Jevamot 8:1 []
  11. Mišne Tora, Geniva 1:3; Šulchan aruch, Chošen mišpat, siman 348, gimel; Rokeach, siman 366 []
  12. Mišne Tora, Mechira 12:1 []
  13. 3. Mojžíšova 19:35; Mišne Tora, Rokeach 366 []
  14. Mišna, Bava mecia 4:11; Mišne Tora, Mechira 12:1 []
  15. 3. Mojžíšova 25:14; Mišne Tora, Mechira 18:1; Ramban k Berešit 34:13; Chatam Sofer, responza, 6. část, 14. siman []
  16. Mišna, Bava mecia 4:10; Mišne Tora, Mechira 12:1 []
  17. Mišne Tora, Mechira 10:4-5, Rokeach 366 []
  18. Šulchan aruch, Chošen mišpat, siman 348:1 []
  19. Mišne Tora, Hilchot melachim 10:2 []
  20. 5. Mojžíšova 23:25; Mišne Tora, Hilchot melachim 9:9 []
  21. Mišna, Bava mecia 7:4; Mesilat ješarim, 11. kapitola []
  22. Mišna, Bava mecia 7:1 []
  23. Mišne Tora, Gezela veavda 1:13 [] []
  24. Bavli Bava kama 113a. Rabi zde hovoří o tzv. „medina metukenet“ (מְדִינָה מְתֻקֶּנֶת), což lze volně přeložit jako „dobře spravovaná země dodržující zákony“. Co přesně má na mysli, lze pochopit odtud: Rabi Uri Šerki, Brit šalom, Právní řád země. []
  25. Chelkat Joav, 2. vydání, jud dalet []
  26. 3. Mojžíšova 5:23; Srovnej Tosafot Eruvin 62a ד“ה בן נוח a Rašiho k témuž ד“ה לא ניתן. Ještě podrobněji: Ševa micvot ha-Šem, 2. část, 2. kapitola, str. 546 []
  27. Mišne Tora, Tešuva 2:9 []
  28. Mišne Tora, Gezela veavda 5:1-2; Geneva 5:1; Šulchan aruch, Chošen mišpat, 356. siman, alef; Rabi Uri Šerki, Brit šalom, Příkladné jednání, 11. halacha []
  29. Vajikra 5:23; Bavli Bava kama 94b; Šulchan aruch, Chošen mišpat, siman 366:2 []
  30. 5. Mojžíšova 5:18 []
  31. Igrot Rav Kuk, Igeret 89 []
  32. 5. Mojžíšova 22:1-3 []
  33. 3. Mojžíšova 25:37 []
  34. Šemot 22:24 []
  35. Devarim 25:13-16 []