Rubriky
Brit šalom

Ochrana lidského života (zákaz krveprolévání)

Níže naleznete náš pracovní překlad stejnojmenného oddílu z knihy „Brit Shalom – Rabbi Oury Cherki“. Tento název knihy do češtiny přepisujeme jako „Brit šalom – Rabi Uri Šerki“, přičemž samotný název „Brit šalom“ by se dal přeložit jako „Smlouva míru“. Kniha dále nese ještě jeden menší dodatečný název: „Noachidská přikázání pro běžný život“. Překlad zatím nebyl schválen – stále se pracuje na doplňení všech poznámek. Knihu v anglickém jazykovém podání, z níž překládáme, lze zakoupit elektronicky na noahideworldcenter.org. S vydavatelem úzce spolupracujeme. Přesto v otázkách zachovávání noachidských přikázání nemůže v žádném případě obsah překladu, který uveřejňujeme, sloužit jako plnohodnotná náhrada za odbornou poradu s oprávněným židovským učencem!

Pravidelně také doplňujeme výkladové poznámky k této knize:
Brit Šalom hlouběji

Obsah knihy Brit šalom

Bůh udělal člověka s Boží pečetí, a proto budiž člověkem prolita krev toho, kdo by krev člověka prolil!

Nevraždi!

1. Mojžíšova 9:6, 2. Mojžíšova 20:13
  1. Rabi Akiva zdůrazňoval, že člověk je drahocenný proto, že byl stvořen k obrazu Božímu.1
  2. Rabi Akiva dále učil, že pravidlo milovat bližního svého jako sám sebe2 je jednou z nejdůležitějších zásad Tóry.3
  3. Lidský život byl dán Bohem a proto nikdo nemá právo ho jen tak ukončit. Kdokoliv vezme druhému život4, nebo si sáhne na svůj vlastní,5 přestoupil přikázání Stvořitele.6 Trestem za spáchání vraždy je poprava z rozhodnutí soudního dvoru.7
  4. Zákaz vraždy se vztahuje jak na vraždu spáchanou přímo či nepřímo, tak prostřednictvím někoho jiného. Ačkoliv trest smrti nařízený soudním dvorem je vyhrazen jen pro vrahy, kteří by zavraždili přímo, i ten, kdo zavraždí nepřímo, přesto zůstává vrahem, a jeho trest je mu vyměřen v Nebesích.8
  5. Národní vlády mají pravomoc potrestat i takovou vraždu, která by jinak podle doslovného znění zákona mohla zůstat nepotrestaná.9
  6. Zákaz vraždy se vztahuje též na vyhnání plodu (potrat)10 a usmrcení na žádost či z milosti (eutanazie).11
  7. Jsou případy, kdy vyhnání plodu může být povoleno, obzvlášť v prvních 40 dnech těhotenství12 anebo pokud je v ohrožení život matky. Nicméně tyto skutečnosti může posoudit jen způsobilý13 rabín.14
  8. Je zakázáno nějakým činným způsobem (aktivně) přispět k usmrcení člověka, který trpí nemocí. To však neznamená, že je zapotřebí takového člověka za každou cenu udržovat při životě. Podávání léků, které tlumí bolest, je dovoleno za předpokladu, že tím nevznikne přímá souvislost se smrtí člověka. Až okamžikem, kdy se zjistí, že člověk již zemřel, je možno odpojit zemřelého od přístrojů, které ho udržovaly naživu.15
  9. I v případech, kdy doslovné znění zákona umožňuje ukončit léčbu nemocného, který se již nalézá blízko smrti, přesto stále platí zákaz odpojování od dýchacích či jiných přístrojů, které nemocného udržují při životě. Rovněž je zakázáno odepírat nemocnému jídlo a pití. Kdykoliv v těchto záležitostech vyvstanou jakékoliv pochyby, vždy je na místě probrat to se třemi osobami: nemocným (nakolik je schopen vnímat), lékařem a rabínem.16
  10. Odebírání ústrojí a tkání (orgánů) pro potřeby transplantace z těla zemřelého, tedy poté, co ustala srdeční činnost17 či byla zjištěna mozková smrt18, je zákonné a dokonce i záslužné.19 Rovněž je dovoleno a považováno za ušlechtilost nabídnout v případě potřeby k transplantaci své vlastní ústrojí (např. ledvinu) za předpokladu, že je dárce zdravý a nebude tím ohrožován na životě.
  11. Lékař smí provádět chirurgické zákroky, i takové, které jsou samy o sobě rizikové, je-li záměrem záchrana života.20
  12. Kdo zabije neúmyslně, vinou nedbalosti, není trestán smrtí. Ale kdo by nechtěně zabil a přitom se domníval, že se smí vraždit, takový za vraždu potrestán bude.21
  13. Je dovoleno narukovat do války jako voják za svou vlast.22
  14. Voják má dovoleno zabít sám sebe v případě, že mu bezprostředně hrozí zajetí, kde bude podroben mučení.23
  15. Je-li někomu vyhrožováno zabitím s tím, že si uchrání svůj život, pokud zabije někoho jiného, pak v takovém případě je i za cenu ztráty vlastního života zakázáno takovou výzvu přijmout.24
  16. Noachida se smí dopustit modloslužby či některého ze zakázaných vztahů, je-li k tomu donucen. V tomto případě nemusí pokládat svůj život, jen aby se tím vyhnul přestoupení.25
  17. Je-li člověk pronásledován a je mu přitom usilováno o život, smí si zachránit svůj život tím, že pronásledovateli sáhne na život, není-li žádná jiná možnost, jak se zachránit. Ale pokud se může vysvobodit například tím, že pronásledovatele pouze zraní, pak ho smí zranit na těle, ale má zakázáno sáhnout mu na život.26
  18. Stane-li se někdo svědkem události, jak někdo jiný pronásleduje někoho dalšího s úmyslem zabít ho a pronásledovanému nelze pomoci například tím, že bychom pronásledovatele pouze zranili, v takovém případě je rovněž dovoleno pronásledovatele zabít.27
  19. Jdou-li dva pouští a jeden z nich má dostatek vody pouze sám pro sebe, aby se tím udržel na živu, takový nemá povinnost rozdělit se o vodu i s druhým člověkem, jelikož vlastní život má přednost před životem jiného člověka.28
  20. Rambam (Rabi Moše ben Majmon či jen Maimonides) učil: Ačkoliv jsou hříchy horší než krveprolití, žádný jiný nerozvrací svět tak jako krveprolití. Ani modloslužba, ani zakázané vztahy nejsou natolik zhoubné jako krveprolití. Jak modloslužba, tak zakázané vztahy jsou hříchy páchané mezi člověkem a Bohem, ale krveprolití jsou hříchy spáchané mezi člověkem a jiným člověkem. Ten, kdo se dopouští krveprolití, je naprostým zlovolníkem a žádné Boží přikázání ani dobrý skutek nemůže jeho zlo odčinit. Takový hříšník neujde přísnému soudu.29
  21. Je zakázáno kohokoliv napadat, ať už muže či ženu, dospělého nebo dítě.30 Je zakázáno druhé bít, zraňovat či jakkoliv jinak jim ubližovat. Rovněž je zakázáno jiného svést31 či znásilnit32.
  22. Ten, kdo udeří druhého člověka, je nazýván zlovolníkem.33 A uhodit žida je obzvlášť hanebné.34
  23. Je dovoleno usmrtit zvíře, které člověka ohrožuje.35
  24. Je zakázáno působit zvířatům bolest, nemá-li z toho člověk vůbec žádný prospěch.36
  25. Je dovoleno zabít zvíře s ohledem na prospěch člověka, např. za účelem obživy,37 zhotovení oblečení, lékařského výzkumu,38 ale zvíře při tom nesmí zbytečně trpět.39

Správné jednání

  1. Někteří zastávají názor, že i noachidé mají zakázáno kleštit (kastrovat), ať už se jedná o člověka, nebo zvíře. Ačkoliv tento názor není přijímán všemi, rozhodně je na místě vzít i tento zákaz v potaz.
  2. Obecně přijímané mravní zásady ukládají člověku povinnost zachránit člověka, který se ocitl v nebezpečí.40
  3. Pokud některý noachida zabije neúmyslně, je správné, aby na sebe dobrovolně přijal vyhnanství někam do jiného města či do jiné země.41 V dobách, kdy židé uplatňují zákony ohledně útočištných měst,42 se usazený přistěhovalec, který by zabil neúmyslně, uchyluje do některého z nich.43
  4. Nesmíme ubližovat sobě ani vystavovat nebezpečí sebe nebo někoho jiného, a to obzvlášť v případech, kdy k tomu není žádný dobrý důvod, k nimž patří například nedbalé dodržování předepsaných rychlostí.
  5. Podobně jako střešní prostor domu by měl být obehnán bezpečnostními zábranami,44 měla by stejně tak být zajištěna vhodnými ochrannými opatřeními i jakákoliv jiná nebezpečná místa.
  6. Rovněž je třeba si dávat dobrý pozor na to, abychom nestavěli do cesty překážky, které by někomu mohly přivodit zranění. Kdykoliv je objevena nějaká překážka, která by kolemjdoucímu mohla způsobit škodu či přivodit zranění, je nutno postarat se o včasné odstranění.
  7. Z obecně platných mravních zásad vyplývá, že zákaz vraždy v sobě zahrnuje jakékoliv jednání, které by mělo za následek újmu na životě člověka – např. veřejné zostuzení, urážka, ale také nekalá hospodářská soutěž apod.
  8. Je zakázáno hovořit o někom ve zlém, i kdyby vše, co o něm říkáme, byla skutečně pravda,45 oč více je pak zakázáno rozšiřovat o někom lži.46
  9. Nicméně je dovoleno zveřejnit zlé skutky zlého člověka s tím záměrem, abychom mu zabránili pokračovat v takovém jednání, které způsobuje škody jiným lidem, a také za účelem uvedení věcí na pravou míru. A stejně tak, je-li potřeba prozkoumat způsobilost daného člověka k zastávání určitého postavení, je dovoleno zjistit si jeho minulost a ověřit si všechny skutečnosti.
  10. Je zakázáno tajně ve svém srdci nenávidět druhého člověka,47 aniž bychom mu kdy vyjevili, co vůči němu cítíme a proč. Samozřejmě je nejlepší vyhnout se nenávisti úplně.
  11. Co sám nenávidíš, nečiň druhému.
  12. Ačkoliv bezúčelné vylévání semene není noachidům výslovně zakázáno,48 přesto se jedná o závažnou nepatřičnost.49 Výjimkou jsou pouze zdravotní důvody či léčba neplodnosti.

Poznámky

  1. Mišna, Avot 3:13 []
  2. 3. Mojžíšova 19:18 []
  3. Sifra, Kedošim, 2. paraša, 4. kapitola; Slova Rabího Akivy mají za cíl zdůraznit všeobecnou platnost lásky mezi člověkem a jeho bližním jako základní lidské hodnoty. Šaarej keduša 1:5; Sefer ha-brit, 2. část, 5. kapitola, 13. esej []
  4. 1. Mojžíšova 9:5: „a od člověka, který prolil krev svého bratra, budu vymáhat život člověka!“ []
  5. 1. Mojžíšova 9:5: „i vaši krev, vaše životy budu vymáhat“; Raši k témuž; Bavli Bava kama 91b; Rašbach Gaon k Berešit 34:12 []
  6. Ačkoliv je přikázání „nevraždi!“ (2. Mojžíšova 20:13) součástí desatera, které bylo dáno izraelskému národu, jedná se o poselství ke všem lidem na zemi (Rabi Jicchak Avrevanel). Kli jakar k Šemot 20:8 []
  7. 1. Mojžíšova 9:6: „budiž člověkem prolita krev toho, kdo by krev člověka prolil“; Targum Onkelos k témuž; Mišne Tora, Hilchot melachim 9:4 []
  8. Mišne Tora, Roceach 2:2 souhlasí s názorem Rabího Jochanana v Berešit raba, 34. paraša, 13. siman, ale Rabi Chanina v Berešit raba, 34. paraša, 14. siman je naopak názoru, že i nepřímý vrah zasluhuje trest smrti rozsudkem bejt din (rabínského soudu). Shodně rozhodl také Meiri ve svém komentáři k Sanhedrin 57b; Rav Moše Weiner, Ševa micvot ha-Šem, 2. část, str. 346, 18. poznámka. []
  9. Mišne Tora, Roceach 2:4; tento zákon ohledně krále Izraele se vztahuje také na kterékoliv jiné království. Záměrně zde nezmiňujeme všechny zákony, podle kterých je člověk vinen trestem smrti, anebo naopak zproštěn trestu, jelikož tyto záležitosti může posoudit jedině rabínský soud a nikoliv jednotlivec. []
  10. Moudří chápali větu „kdo prolévá krev člověka, jiným člověkem“ (1. Mojžíšova 9:6) tak, že hovoří o „člověku v jiném člověku“, tedy že se tím myslí lidský plod v matčině lůně. Bavli Sanhedrin 57b []
  11. Mišne Tora, Roceach 2:7, Hilchot melachim 9:4 []
  12. jelikož v tomto stupni vývoje ještě plod není považován za živý. Mišna, Bechorot 8:1; Mišne Tora, Isurej bia 10:2 []
  13. v této věci je hned celá řada zákonů, které je nutno dobře zvážit a posoudit, což vyžaduje jistou odbornost []
  14. případně noachidský moudrý, který byl v tomto vyučen a má oprávnění o těchto věcech rozhodovat. []
  15. Avraham Steinberg, Encyclopedia of Jewish Medical Ethics, „Terminally Ill“, 4. poznámka []
  16. Avraham Steinberg, Encyclopedia of Jewish Medical Ethics, „Treatment of Terminally Ill According to Halacha“ []
  17. Bavli Joma 85a []
  18. Z rozhodnutí vrchního rabinátu v Izraeli (1986) je mozková smrt považována za úředně uznanou smrt ve všech ohledech. []
  19. 3. Mojžíšova 19:16 []
  20. Bavli Baba kama 85a []
  21. Mišne Tora, Hilchot melachim 10:1 []
  22. Neciv mi-Voložin, ha-Emek davar k Berešit 9:5 []
  23. Berešit raba, 34. paraša, 13. siman; tak se vyvozuje z příkladu krále Saula, který padl na svůj meč. []
  24. Bavli Sanhedrin 71a; Jerušalmi Šabat 14; Jerušalmi Avoda zara 2:2; Jehuda Rozanis, Parašat derachim, Derech ha-atarim, 2. lekce []
  25. Mišne Tora, Hilchot melachim 10:2; Rabi Uri Šerki, Brit Šalom, Poznání Boha, 16. halacha []
  26. Mišne Tora, Hilchot melachim 9:4 []
  27. Minchat chinuch, 296. micva, písmeno chej []
  28. Bavli Bava mecia 62a []
  29. Mišne Tora, Roceach 4:9 []
  30. tělesný trest udělený dítěti z výchovných důvodů se zde nezapočítává, přesto je ale nutno být ostražitý, aby dítě nebylo trestáno přehnaně, ve vzteku či z jiných nečistých pohnutek; Mišne Tora, Deot 2:3; ha-Gra (Rabi Elijahu z Vilny), Even šlema 6:4 []
  31. Ramban k Berešit 34:13; Chatam Sofer, Responza, 6. část, 14. siman []
  32. Podle Rambana (k Berešit 34:13) je takové jednání zakázáno v rámci noachidského přikázání zřídit soudnictví; podle Minchat chinuch (35. micva, 22. odstavec) se jedná o druh loupeže, kterou noachidské právo zakazuje; podle jiného názoru (Berešit raba, 80. oddíl, 6. siman) je to obehnání zakázaných vztahů „plotem“ a tedy rovněž zakázané jednání v rámci noachidského práva. []
  33. Bavli Sanhedrin 58b; Mišne Tora, Chovel 5:1-2 []
  34. Bavli Sanhedrin 58b; Mišne Tora, Hilchot melachim 10:6 []
  35. Rabi Šlomo Ganzfried, Kicur šulchan aruch 191:1 []
  36. Šemot 23:5; Tosafot k Avoda zara 11a, ד“ה עוקרין; Rabi Jaakov Zeev Kahana, Responza Toldot Jaakov k Jore dea, 33. siman, ד“ה לכן []
  37. 1. Mojžíšova 9:3 []
  38. Švut Jaakov, 3. část, 71. siman []
  39. Bavli Chulin 85b, Rabi Chija; Rabi Šlomo Ganzfried, Kicur šulchan aruch 191:1 []
  40. v Izraeli se jedná o micvu zvanou „nestůj nečinně nad krví svého druha“ (3. Mojžíšova 19:16) []
  41. ten, kdo je ve vyhnanství, je totiž považován za mrtvého, tudíž je to jeden ze způsobů, jak lze dojít smíření za své činy. []
  42. 2. Mojžíšova 21:13, 4. Mojžíšova 35:9-34, 5. Mojžíšova 4:41-42, 19:2-10 []
  43. 4. Mojžíšova 35:15 []
  44. 5. Mojžíšova 22:8 []
  45. Žalmy 50:16-20 []
  46. 5. Mojžíšova 22:13-19 []
  47. 3. Mojžíšova 19:17 []
  48. ovšem jsou Moudří, kteří tento zákaz staví na úroveň zákona []
  49. 1. Mojžíšova 6:12, 38:9-10 []