Rubriky
Brit šalom

Uctívání Boha

Níže naleznete náš pracovní překlad stejnojmenného oddílu z knihy „Brit Shalom – Rabbi Oury Cherki“. Název knihy do češtiny přepisujeme jako „Brit šalom – Rabi Uri Šerki“, přičemž samotný název „Brit šalom“ by se dal přeložit jako „Smlouva míru“. Kniha dále nese ještě jeden název: „Noachidská přikázání pro běžný život“. Překlad je téměř hotov, nyní se soustřeďujeme zejména na jazykovou úpravu před vydáním tištěné podoby. Knihu v anglickém jazyce, z níž překládáme, lze zakoupit elektronicky na noahideworldcenter.org. S vydavatelem úzce spolupracujeme na vydání tištěné podoby v češtině. Přesto v otázkách zachovávání noachidských přikázání nemůže v žádném případě obsah překladu, který uveřejňujeme, sloužit jako plnohodnotná náhrada za odbornou poradu s oprávněným židovským učencem!

Pravidelně také doplňujeme výkladové poznámky k této knize:
Brit Šalom hlouběji

Obsah knihy Brit šalom

Služte Hospodinu, svému Bohu.

Abyste milovali Hospodina, svého Boha, a sloužili mu celým svým srdcem a celou svou duší.

2. Mojžíšova 23:25; 5. Mojžíšova 11:13

Sedm noachidských přikázání tvoří naprostý základ, jak sloužit Bohu. Ten nejvhodnější způsob se ovšem u každého z nás může významně lišit v závislosti na tom, kým jsme a v jaké společnosti žijeme. V této obzvlášt významné oblasti tedy žádné závazné zákony nikdy nevznikly. Ztratila by se tím možnost vydat se vlastní cestou v souladu s potřebami každého z nás. V tomto oddíle tedy nalezneme jen výběr základních pravidel Tóry, které mohou posloužit jako pomůcka pro vytyčení si jistých mezí.

  1. Vyznání víry v Boha a Jeho Jedinost1 se vyjadřuje pronášením tzv. Šema, tedy každodenním pronášením věty „Slyš, Jisraeli, Hospodin je náš Bůh, Hospodin je jeden“.2 Toto vyznání také vešlo ve známost jako „přijímání (na sebe) jha Nebes“.3 Šema se smí pronášet ve všech jazycích.4
  2. Jedním z nejzáslužnějších způsobů, kterým kdokoliv může sloužit Bohu,5 je modlitba, ve které se člověk obrací k Bohu s prosbou o naplnění svých potřeb.6 Nedílnou součástí jsou také chvály a vzdávání díky Bohu.
  3. Modlitba je „službou srdce“. Moudří učili: „Co je služba srdce?Modlitba“.7
  4. Modlitbu lze vykonat dvěma způsoby: osobní modlitba a veřejná modlitba.8
  5. Obzvlášť vhodné je modlit se v těžkých dobách.9
  6. Od zboření svatého Chrámu modlitby nahrazují oběti.10
  7. Je dobré modlit se a prosit o Boží slitování každodenně.11 Jak se to dělá? Člověk nejprve chválí Boha, následně úpěnlivě a snažně prosí za své potřeby a nakonec svou modlitbu završí chválami a vzdáváním díky za Boží přízeň, každý podle svých sil.12
  8. Člověk by si měl dát záležet, aby se modlil jen na čistých místech. Vždy by měl být řádně oblečen.13
  9. Noachidé nemají povinnost modlit se ustáleným předepsaným způsobem. Moudří Izraele stanovili přesná slova, způsob a také časy, jak se židé mají modlit.14 Noachidé si z toho mohou vzít příklad, ale smějí si to také přizpůsobit svým potřebám.
  10. Dnes již máme modlitební knížky uzpůsobené i přímo potřebám noachidů.15
  11. V současnosti se nepřinášejí oběti, ani zvířecí, ani rostlinné. Noachidé sice mohou přinášet zápalné oběti16 Bohu na obětišti, které si připraví, ale nesmějí obětovat zvíře s chybějícím údem.17 Je však nutno oslovit nejprve Moudré Izraele, kteří upřesní veškeré podrobnosti.18
  12. Patří se, aby ten, kdo přináší svou oběť, vybral jen ten nejlepší kus, kterým by vzdával Bohu čest.19
  13. V časech kdy stojí svatý Chrám, noachidé smějí přinášet své oběti, aby byly obětovány přímo tam.20
  14. Kdokoliv se nechá slyšet slovy „tenhle kus je určen k obětování“, ten to zvíře zasvětil Bohu a má zakázáno používat ho k jiným účelům.21
  15. U nežidů22 není zvykem skládat sliby, které by zakazovaly jistá potěšení, jako např. nazirský slib23 a podobně. Nicméně je správné, aby každý jednal podle toho, co řekne a slíbí.24
  16. Místo, na kterém stál svatý Chrám, tzv. Chrámová hora v Jeruzalémě, je velice svaté a ze stejného důvodu je také nutno řídit se mnohými omezeními při vstupu na tuto horu. Nežidům je dovoleno pohybovat se pouze do vzdálenosti hranice, kde se kdysi rozprostíralo Chrámové nádvoří.25 I v místech, kam se smí vstupovat, je bezpodmínečně nutné chovat se nanejvýš uctivě, protože se jedná o místo, které je jedinečné tím, že si jej Stvořitel zvolil ke Své službě.26

Lnutí k Bohu

  1. Kdokoliv, koho jeho vlídnost a chápavá mysl přivedla do míst oddělenosti, aby stál před Pánem ke službě a k uctívání, aby získal lepší porozumění toho, co si Pán přeje, kdo kráčí přímou cestou, jak ho Bůh stvořil, a odvrhl ze své šíje jho lidské vypočítavosti, je Bohu zasvěcen podobně jako kterákoliv z nejsvětějších duší a Pán je jeho podílem a dědictvím na věky věků.27
  2. Zaobírání se Tórou v pravidelných časech a se sebezapřením je jednou z největších výsad židovského národa.28 Kdokoliv se zaobírá Tórou pro ní samu si zaslouží mnohé.29
  3. Mezi moudrými panují rozdílné názory na to, do jaké míry je vůbec patřičné, aby se noachidé zaobírali Tórou. Jsou tací, kteří se omezují jen na ty části Tóry, které jsou všeobecně platné, dotýkají se jen základů víry, mravouky a zákona, a jsou tedy určeny obzvlášť noachidům.30 A pak jsou také moudří, kteří rozlišují mezi nežidem, který na sebe nepřijal sedm noachidských zákonů, a ten skutečně musí být takto omezován, a řádným noachidou, kterému je dovoleno zaobírat se celou Tórou.31 Převažuje tento druhý názor.32
  4. Mezi vhodné způsoby, jak přilnout k Bohu, patří přimknout se k moudrým Tóry tím, že se učíme z jejich příkladného života.33
  5. V případě jakýchkoliv dotazů či pochyb ohledně zákona Tóry je nutno poradit se se svým rabínem34 a řídit se jeho výkladem, a to i v případě, že je na věc více názorů.35 Leda, že by bylo naprosto zřejmé, že oslovený rabín rozhodl chybně, pak není na místě se jeho slovy řídit.36

Poznámky

  1. Rašbach Gaon k Berešit 34:12 []
  2. Devarim 6:4 []
  3. Mišna, Berachot 2:5 []
  4. Mišna, Sota 7:1 []
  5. Melachim alef 8:41-43; Ješajahu 56:6-7; Igrot Moše, Orach chajim, siman 2:25; Jerušalmi Berachot 9:1; Hakdamat rabejnu Nisim Gaon le-Talmud, Klal „leovdo“; Rašbach Gaon k Berešit 34:12; Rabi Saadja Gaon, Al ha-Tora, Rav Kapach, Berešit 34:12 a také Berešit 4:1, poznámka na str. 170-171 []
  6. Rabi Moše bar Josef Mitrani, Bejt Elohim, 1. brána, 1. kapitola []
  7. Bavli Taanit 2a []
  8. Kuzari 3:17-19 []
  9. Jerušalmi Berachot 9:1; Ramban k Sefer ha-micvot, 5. kladná micva []
  10. Hošea 14:3; Bamidbar raba, Korach, 18. paraša, siman 21 []
  11. Mišne Tora, Tefila 1:1-3 []
  12. Mišne Tora, Tefila 1:2 []
  13. Mišne Tora, Tefila 4:1 []
  14. Mišne Tora, Tefila 1:3-8 []
  15. Díky laskavosti ha-Šem nám bylo dopřáno mít zásluhu na sepsání modlitební knížky Brit Olam, jejíž znění se řídí pokyny Rava Joela Schwartze, šlita. Dále se nám podařilo doplnit ji také o rozšířené znění podobné tomu židovskému. []
  16. Mezi moudrými Izraele však nepanuje shoda v názoru na oběť děkovnou, minchu nebo pokojnou oběť přinášenou noachidy (Sifra, Emor, 7. paraša). []
  17. Bavli Zevachim 116a []
  18. Mišne Tora, Maase ha-korbanot 19:16; Perušej rav Saadja Gaon k témuž []
  19. Berešit 4:4 []
  20. Mišne Tora, Maase ha-korbanot 19:16 []
  21. Devarim 23:22-24; Mišna, Terumot 3:9 []
  22. Mišna, Nazir 9:1; Mišne Tora, Nezirut 2:16; Tosafot, Nazir 61b ד“ה הניחא []
  23. Bamidbar, 6. kapitola []
  24. Mešech chochma k Šemot 20:7; Ševa micvot ha-Šem, 1. část, str. 226, poznámka 68 []
  25. Mišna, Kelim 1:8 []
  26. Vajikra 19:30 []
  27. Mišne Tora, Šmita vejovel 13:13 []
  28. Devarim 6:7, 11:19; Mišna, Pea 1:1; Bavli Kidušin 40b []
  29. Mišna, Avot 6:1 []
  30. Tosafot, Chagiga 13a ד“ה אין; Jam šel Šlomo k Bava kama, 4. kapitola, siman 9 []
  31. Chatam Sofer, Chidušej chulin 33a ד“ה ועיין spolu s vysvětlením Rambamova postoje. []
  32. Zdůvodnění k těmto názorům lze nalézt v: Rambam, Responza, siman 149; Meiri k Sanhedrin 59a a k Avoda zara 3a; rabi Jechiel Jaakov Weinberg, Responza, Seridej eš, 2. část, siman 56; rabi Uri Šerki, Brit šalom, Přijímání dalších přikázání, 2. halacha []
  33. Bavli Ketubot 111b []
  34. Mišna, Avot 1:16, komentář Rambama a Bartenury k témuž []
  35. Bavli Šabat 130a []
  36. Ruach chajim 1:4; rabi Ovadja Josef, Responza, 4. část, siman 55 (v poznámce). []