Rubriky
Brit šalom

Další zákony

Níže naleznete náš pracovní překlad stejnojmenného oddílu z knihy „Brit Shalom – Rabbi Oury Cherki“. Název knihy do češtiny přepisujeme jako „Brit šalom – Rabi Uri Šerki“, přičemž samotný název „Brit šalom“ by se dal přeložit jako „Smlouva míru“. Kniha dále nese ještě jeden název: „Noachidská přikázání pro běžný život“.

Objednat tištěnou verzi knihy Brit šalom
Objednat elektronickou verzi knihy Brit šalom
(prodej knihy si zajišťuje vydavatel sám, my jsme knihu pouze přeložili; z prodeje nemáme žádný zisk vyjma svolení uveřejňovat náš překlad také na tomto webu pro potřeby českých noachidů (pravidelně se scházíme online k jejímu studiu); překlad dostupný na našem webu se nemusí zcela shodovat s tištěnou a elektronickou podobou a může mírně zastarávat oproti vydáním, které lze zakoupit pomocí odkazů výše)

Přesto v otázkách zachovávání noachidských přikázání nemůže v žádném případě obsah překladu, který uveřejňujeme, sloužit jako plnohodnotná náhrada za odbornou poradu s oprávněným židovským učencem!

Pravidelně také doplňujeme výkladové poznámky k této knize:
Brit Šalom hlouběji

Obsah knihy Brit šalom

Český překlad (v plném znění včetně poznámek)

Po dvou z každého druhu ptactva, z každého druhu dobytka, z každého druhu pozemských plazů, dva z každého druhu.

A má smlouva na jejich těle bude smlouvou navěky.

Budou zachovávat Hospodinovu cestu, zjednávat spravedlnost a právo.

1. Mojžíšová 6:20, 17:13, 18:19

Kromě sedmi hlavních zákonů bylo noachidům přikázáno dodržovat i další zákony.

Křížení

  1. Je zakázáno křížit ovocné stromy či zvířata odlišných druhů.1 Nicméně za toto přestoupení není žádný trest2 a jak ovoce tak zvířata je možno jíst i užívat.3
  2. Přesné vymezení toho, čím se odlišuje jeden druh od druhého, se řídí tím, na čem se shodou moudří, kteří jsou odborníky ve svém oboru.4

Obřízka

  1. Mužský noachida se smí nechat obřezat za účelem naplnění tohoto přikázání.5 Někteří dokonce říkají, že arabské národy mají povinnost obřezávat své mužské, a že by se tak mělo dít vždy osmého dne od narození.6 Je-li otcem dítěte žid, ale matka není židovka, je nutno poradit se s moudrým.7

Dobročinnost

  1. Mezi Moudrými Izraele jsou i takoví,8 kteří řadí dobročinnost (cedaku)9 mezi noachidské zákony. Proto je nanejvýš správné věnovat tomuto přikázání velkou pozornost.
  2. Rambam píše:10 Cedaka má osm úrovní, jedna je záslužnější než druhá.
    • Nejzáslužnější je podpořit člověka, který se ocitl v hmotné nouzi tím, že zajistíme, aby tento člověk už nikdy nemusel nikoho dalšího prosit. Toho lze dosáhnout vhodným darem, poskytnutím půjčky, tím, že se staneme jeho společníkem, nebo se zasadíme o to, aby našel novou práci.
    • O úroveň níže je, když dáváme cedaku chudým, aniž bychom věděli, komu tím pomáháme, a stejně tak ani chudí netuší, kdo jim pomáhá. Veřejné sbírky se této úrovni velmi blíží, je však potřeba být velice obezřetný v tom, kdo tyto prostředky spravuje. Nemáme-li naprostou důvěru v to, že nad celou sbírkou dohlíží schopná a důvěryhodná osoba, neměli bychom tam přispívat.
    • O úroveň níže je, když dárce zná svého příjemce, ale příjemce nezná svého dárce. Takto to bylo zvykem mezi Moudrými Izraele, kteří tajně nechávali peníze před dveřmi chudých. Tento způsob dávání je obzvlášť vhodný v případech, kdy nedůvěřujeme těm, kdo spravují prostředky pro chudé.
    • O úroveň níže je, když příjemce zná svého dárce, ale dárce nezná obdarovaného. Tímto způsobem dávali cedaku někteří moudří, kteří si uvazovali malé měšce s penězi na zadní části svého pláště, aby k nim chudí mohli kdykoliv přistoupit a vzít si bez pocitu studu.
    • O úroveň níže je, když dárce dá potřebnému dříve, než o pomoc vůbec požádá.
    • O úroveň níže je, když dárce dá až poté, co potřebný sám požádá.
    • O úroveň níže je, když dárce dá méně, než by se patřilo, ale dá s vlídnou tváří.
    • Nejméně záslužné je, když dárce dává s nechutí.

Nejváženější učenci měli ve zvyku pravidelně přispívat na chudé drobným obnosem vždy před modlitbami. Své modlitby bez toho nikdy nezačínali, jak je psáno: Já však chci spravedlivě vzhlížet ke tváři tvé.11

  1. Města Sodoma a Gomora zaplatila zničením, protože zcela zanedbávala dobročinnost.12
  2. Zákony ohledně přispívání a odvádění desátků kohanim (kněžím) se vztahují jen na židy v Zemi Izraele, po noachidech nejsou vyžadovány. Přesto, je velmi záslužné, když si člověk vyčlení část ze svého výdělku na cedaku, skutky milosrdenství či jakoukoliv jinou činnost, která výrazně přispěje k rozšiřování povědomí o Bohu ve světě.

Správné jednání

  1. Zákaz osévat dvojím druhem v Zemi Izraele,13 mít užitek z osetí různých druhů na vinici,14 příkaz nesklízet rohy polí, ale ponechat je pro chudé,15 umožnit chudým paběrkovat na již sklizených polích,16 zanechat chudým sklizeň, která upadla na zem a byla během sklízení zapomenuta,17 ponechat chudým hrozen, který upadne během sbírání,18 ponechat chudým hroznové trsy, které mají divný tvar,18 ačkoliv žádný z těchto zákonů není pro noachidy závazný, je nanejvýš vhodné, aby se jimi řídili též.
  2. Kdokoliv vidí někoho v nouzi, například že se mu porouchal vůz nebo se vysypal nákup z brašny, měl by být nápomocen.19
  3. Věřitel by neměl dotírat na dlužníka, obzvlášť je-li si vědom toho, že dlužník nemá dost na zaplacení dluhu.20
  4. Není správné brát do zástavy nářadí, které dlužník potřebuje ke své obživě, ani potřeby, bez kterých si dlužník nedokáže uvařit jídlo.21 Věřitel by zástavu neměl vybírat násilím22 a měl by zástavu dlužníkovi vrátit, pokud ji potřebuje.23 Rovněž není správné brát zástavu od vdovy.24
  5. Nechávat zemi ležet ladem během sabatického roku25 a promíjení dluhů v sabatickém roce26 noachidé nezachovávají.

Brit Šalom – Obsah

Naposledy změněno: 17. 5. 2021

Poznámky

  1. Berešit 6:20; Raši k Sanhedrin 57a ד“ה מן העוף למינהו; Mišne Tora, Hilchot melachim 10:6; ale jsou i tací, kteří jsou mírnějšího názoru: Chidušej ha-Ran k Sanhedrin 56b a Ritva ke Kidušin 39a [↩]
  2. Mišne Tora, Hilchot melachim 10:6 [↩]
  3. Židé ovšem mají zakázáno jíst či mít jakýkoliv užitek z křížení s vinnou révou. [↩]
  4. a tedy nikoliv nutně podle vymezení, jaké uvádí židovská halacha (toraické právo); Rav Kuk, Ec hadar, alef [↩]
  5. Mišne Tora, Mila 3:7; Rambam, Responza, Blau, siman 148 jehož názor se liší od Igrot Moše, Responza, Jore dea, siman 2:7 [↩]
  6. Mišne Tora, Hilchot melachim 10:8, narozdíl od Raši k Sanhedrin 59b ד“ה לרבות בני קטורה [↩]
  7. Responza, Daat kohen, siman 147 [↩]
  8. Rama (Meir ha-Levi Abulafja) a Ran k Sanhedrin 56b, ale srovnej i s Meiri [↩]
  9. Devarim 15:7-8 [↩]
  10. Mišne Tora, Matanot anijim 10:7-15 [↩]
  11. Žalm 17:15 [↩]
  12. Jechezkel 16:49 [↩]
  13. Vajikra 19:19; Mišne Tora, Kilajim, 1. kapitola; zákaz se vztahuje jen na Zemi Izraele, viz Mišne Tora, Kilajim 1:1 [↩]
  14. Devarim 22:9; Mišne Tora, Kilajim, 5. kapitola [↩]
  15. Vajikra 19:9; Mišne Tora, Matanot anijim 1:1-2 [↩]
  16. Vajikra 19:9; Mišne Tora, Matanot anijim 1:4 [↩]
  17. Devarim 24:19; Mišne Tora, Matanot anijim 1:5-6 [↩]
  18. Vajikra 19:10 a Raši k témuž [↩] [↩]
  19. Šemot 23:5; Devarim 22:4; Mišne Tora, Roceach, 13. kapitola [↩]
  20. Šemot 22:24 [↩]
  21. Devarim 24:6; Mišne Tora, Malve velove 3:2 [↩]
  22. Devarim 24:10-11; Mišne Tora, Gezela vaaveda 3:16, Malve velove 3:4 [↩]
  23. Devarim 24:12-13; Mišne Tora, Malve velove 3:5 [↩]
  24. Devarim 24:17; Mišne Tora, Malve velove 3:1 [↩]
  25. Vajikra 25:1-7; Šemot 23:10-11; Mišne Tora, Šmita vejovel 4:24 [↩]
  26. Devarim 15:2; Mišne Tora, Šmita vejovel 9:1 [↩]