Přijímání dalších přikázání

Níže naleznete náš pracovní překlad stejnojmenného oddílu z knihy „Brit Shalom – Rabbi Oury Cherki“. Název knihy do češtiny přepisujeme jako „Brit šalom – Rabi Uri Šerki“, přičemž samotný název „Brit šalom“ by se dal přeložit jako „Smlouva míru“. Kniha dále nese ještě jeden název: „Noachidská přikázání pro běžný život“. Překlad je téměř hotov, nyní se soustřeďujeme zejména na jazykovou úpravu před vydáním tištěné podoby. Knihu v anglickém jazyce, z níž překládáme, lze zakoupit elektronicky na noahideworldcenter.org. S vydavatelem úzce spolupracujeme na vydání tištěné podoby v češtině. Přesto v otázkách zachovávání noachidských přikázání nemůže v žádném případě obsah překladu, který uveřejňujeme, sloužit jako plnohodnotná náhrada za odbornou poradu s oprávněným židovským učencem!

Pravidelně také doplňujeme výkladové poznámky k této knize:
Brit Šalom hlouběji

Obsah knihy Brit šalom

Ať tedy neříká žádný cizinec, který se připojil k Hospodinu: „Hospodin mě zcela jistě vyloučí ze svého lidu.“

Izaiáš 56:3

1. Noachida, který řádně přijal dodržování sedmi noachidských přikázání, a chtěl by vykonat nějaké určité přikázání ze všech ostatních přikázání Tóry za účelem mít z toho užitek,¹ smí přikázání vykonat způsobem, jak to předepisuje židovské právo.²
2. Jsou tací, kteří zastávají názor, že výše uvedené se vztahuje také na dodržování Šabatu, svátků a zaobírání se Tórou.³
3. Noachida se má zdržet psaní svitku Tóry, tefilin či mezuzy a také nasazování tefilin.⁴
4. Přikázání o zachovávání Šabatu⁵ slouží jako svědectví o stvoření světa. Tudíž je vhodné tento den chovat v úctě a posvěcovat ho.⁶ Šabat je také dnem odpočinku a připomínkou východu z Egypta. Proto se o něm nepracuje.⁷ Na rozdíl od vymezení podle židovského práva je u noachidy prací jakákoliv namáhavá činnost.⁸ Co přesně se v tomto ohledu považuje za práci mají vymezit soudcové každého národa pro svůj vlastní lid.⁹
5. Svátek Pesach, který připomíná vyjití z Egypta, a obzvláště pak seder první noci, obsahuje mnoho přikázání, jež nalezneme v tzv. pesachové sederové hagadě.¹⁰ Noachida, který se účastní sederu se má zdržet jedení afikomanu (kousku macy, který se jí na úplný závěr celé hostiny).¹¹
6. Sváteční dny¹² předepsané Tórou, doplněné proroky a moudrými, včetně postních dnů¹³, jsou vyjmenované v židovském kalendáři.
7. Sváteční přikázání jsou následující: naslouchat zvuku šofaru o Roš hašana,¹⁴ postit se o Jom kipur,¹⁵ mávat čtyřmi druhy¹⁶ a sedět v suce o svátku Sukot,¹⁷ zapalovat chanukové svíce,¹⁸ číst megilu a mít hostinu na Purim¹⁹ a ostatní.
8. Kdo umísťuje mezuzu²⁰ u vchodu do svého domu by si měl dát záležet na tom, aby bylo naprosto zřejmé, že se jedná o dům, ve kterém bydlí noachida. Toho lze dosáhnout například tím, že na schránce mezuzy bude co nejviditelněji vyryto číslo 7.
9. Je přikázání nenosit šatnez,²¹ tedy oděv ze směsi vlny a lnu.
10. Tóra vymezuje mnoho druhů obřadní nečistoty vztahující se na židy, ty se však nevztahují na noachidy.²² Nicméně je dobrým zvykem, když se i přesto muži ponořují v mikve (židovské obřadní lázni) po každém výronu semene²³ a ženy vždy po skončení měsíčků.²⁴
11. Je přikázání umývat si ruce vždy po ranním probuzení,²⁵ po vykonání potřeby²⁶ a také před jedením jídel, jejichž součástí je chléb.²⁷

Poznámky

1. Jerušalmi Pea 1:1 ד“ה כיבוד אב ואם; Bavli Avoda zara 2a; Kohelet raba 1:9 ד“ה מה שהיה הוא שיהיה [↩]
2. Mišne Tora, Hilchot melachim 10:10; někteří mají za to, že taková micva by se měla vždy vykonat přesně předepsaným způsobem, jiní zase, že je lepší nedržet se předepsaného způsobu zcela ve všech ohledech. Nebudeme zde uvádět všechny podrobnosti, ale převládá první názor. Viz. „acherim“ v Bavli Avoda zara 64b a závěr uvedený v Biur halacha, Mišna berura k Šulchan aruch, Orach chajim, siman 304; rabi Chajim Kanievsky, Šone halachot k témuž; Emet vacedek k traktátu Gerim, 3. kapitola, jud gimel; Rambam k Mišna, Terumot 3:9; Meiri, Avoda zara 3:1 [↩]
3. Raši, Jevamot 48b ד“ה גר תושב; Meiri, Avoda Zara 3a; Chatam Sofer, Chidušej Chulin 33a ד“ה ועיין רמב“ם; Aruch laner, Jevamot 48b; Keritot 9a; Torat Šlomo, dodatky k parašat Bešalach, siman 20 [↩]
4. Radbaz k Mišne Tora, Hilchot melachim 10:10 [↩]
5. Šemot 20:8-11 [↩]
6. Pesikta rabati, 23. kapitola, siman 1; More nevuchim 2:31; Jisrael vehaenošut, str. 208-209 (Mosad ha-rav Kuk) [↩]
7. Devarim 5:12-15; Raši k Šemot 23:12 ד“ה והגר; More nevuchim 2:31; Kli jakar k Šemot 20:8 [↩]
8. Responza, Binjan Cijon 127 citován v Ec hadar, alef; Aruch laner, Jevamot 48b ד“ה זה גר תושב; Keritot 9a ד“ה כישראל ביו“ט [↩]
9. Ec hadar, alef [↩]
10. Pesachovou hagadu vhodnou pro noachidský seder lze nalézt v siduru Brit olam. [↩]
11. Protože je to připomínka jedení pesachové oběti, což je obyčej určený výhradně dětem Jisraele (Exodus 12:45). Navíc jsem takto slyšel osobně z úst rabína Avigdora Nebenzahla, šlita. [↩]
12. Šabat, Roš chodeš (nový měsíc), Pesach, Jom hašoa (den připomínky holokaustu), Jom haacmaut (den nezávislosti Izraele), Lag baomer, Jom šichrur Jerušalajim (den osvobození Jeruzaléma), Šavuot, Roš hašana, Sukot, Simchat Tora, Chanuka, Tu bišvat a Purim. [↩]
13. 17. tamuz, 9. av, 3. tišri (Com Gedalja), Jom kipur, 10. tevet, 13. adar (Esteřin půst) [↩]
14. Bamidbar 29:1 [↩]
15. Vajikra 23:27 [↩]
16. Vajikra 23:40; Mišna, Suka kapitoly 3-4 [↩]
17. Vajikra 23:42-43 [↩]
18. Mišne Tora, Megila vaChanuka 3:1-3 [↩]
19. Ester 9:17-28; Mišne Tora, Megila vaChanuka 1:1 [↩]
20. Devarim 6:6-9; Jerušalmi Pea 1:1 ד“ה ותלמוד תורה כנגד כולם; Berešit raba, paraša 35; Achaj Gaon, Šeiltot, 145; Sefer haeškol bejt, Hilchot mezuza, str. 72 kde je dokázáno, že není pravda, co je uvedeno v Jafe mare (rabi Šmuel Jafe Aškenazi) k Jerušalmi ד“ה והיא מנטרא; Responza, Šeilat Jaavec, 2. část, siman 121; Responza, Beer ševa, siman 36 [↩]
21. Devarim 22:11 [↩]
22. Bavli Nazir 61b [↩]
23. Vajikra 15:16; jisté narážky si lze všimnout také v 2. Královské 5:10-14 [↩]
24. Vajikra 15:19; Mišne Tora, Mikvaot 1:1 [↩]
25. Šulchan aruch, Orach chajim, siman 4:1 [↩]
26. Šulchan aruch, Orach chajim, 4:18 [↩]
27. Mišne Tora, Berachot 6:1 [↩]