Přijímání dalších přikázání

Níže naleznete náš pracovní překlad stejnojmenného oddílu z knihy „Brit Shalom – Rabbi Oury Cherki“. Tento název knihy do češtiny přepisujeme jako „Brit šalom – Rabi Uri Šerki“, přičemž samotný název „Brit šalom“ by se dal přeložit jako „Smlouva pokoje“. Kniha dále nese ještě jeden menší dodatečný název: „Noachidská přikázání pro běžný život“. Překlad zatím nebyl schválen – stále se na něm pracuje. Knihu v anglickém jazykovém podání, z níž překládáme, lze zakoupit elektronicky na noahideworldcenter.org. S vydavatelem úzce spolupracujeme. Přesto v otázkách zachovávání noachidských přikázání nemůže v žádném případě obsah překladu, který uveřejňujeme, sloužit jako plnohodnotná náhrada za odbornou poradu s oprávněným židovským učencem!

Pravidelně také doplňujeme výkladové poznámky k této knize:
Brit Šalom hlouběji

Obsah knihy Brit šalom

Ať tedy neříká žádný cizinec, který se připojil k Hospodinu: „Hospodin mě zcela jistě vyloučí ze svého lidu.“

Izaiáš 56:3

1. Noachida, který na sebe přijal řádné dodržování sedmi noachidských přikázání, a chtěl by vykonat nějaké určité přikázání ze všech ostatních přikázání Tóry za účelem získání duchovní odměny, smí předepsaným způsobem přikázání vykonat.¹
2. Jsou tací, kteří zastávají názor, že výše uvedené se vztahuje také na dodržování Šabatu, svátků a zaobírání se Tórou.²
3. Noachida se má zdržet psaní svitku Tóry, tefilin či mezuzy a také nasazování tefilin.
4. Přikázání o zachovávání Šabatu slouží jako svědectví o stvoření. Tudíž je vhodné tento den chovat v úctě a posvěcovat ho. Šabat je také dnem odpočinku a připomínkou východu z Egypta. Proto se o něm nepracuje. Na rozdíl od vymezení podle židovského práva je u noachidy prací jakákoliv namáhavá činnost. Co přesně je práce mají vymezit soudcové každého národa pro svůj vlastní lid.
5. Svátek Pesach, který připomíná vyjití z Egypta, a obzvláště pak seder první noci, obsahuje mnoho přikázání, jež nalezneme v tzv. pesachové sederové hagadě. Noachida, který se účastní sederu se má zdržet jedení afikomanu (kousku macy, který se jí na úplný závěr celé hostiny).³
6. Sváteční dny⁴ předepsané Tórou, doplněné proroky a moudrými, včetně postních dnů⁵, jsou vyjmenované v židovském kalendáři.
7. Sváteční přikázání jsou následující: naslouchat zvuku šofaru o Roš hašana, postit se o Jom kipur, mávat čtyřmi druhy a sedět v suce o svátku Sukot, zapalovat chanukové svíce, číst megilu a mít hostinu na Purim a ostatní.
8. Kdo umísťuje mezuzu u vchodu do svého domu by si měl dát záležet na tom, aby bylo naprosto zřejmé, že se jedná o dům, ve kterém bydlí noachida. Toho lze dosáhnout například tím, že na schránce mezuzy bude co nejviditelněji vyryto číslo 7.
9. Je přikázání nenosit šatnez, tedy oděv ze směsi vlny a lnu.
10. Tóra vymezuje mnoho druhů obřadní nečistoty vztahující se na židy, ty se však nevztahují na noachidy. Nicméně je dobrým zvykem, když se i přesto muži ponořují v mikve po každém výronu semene a ženy vždy po skončení měsíčků.
11. Je přikázání umývat si ruce vždy po ranním probuzení, po vykonání potřeby a také před jedením jídel, jejichž součástí je chléb.

Poznámky

1. Mišne Tora, Hilchot melachim 10:10; někteří mají za to, že taková micva by se vždy měla vykonat přesně předepsaným způsobem, jiní zase, že je lepší nedržet se přesně předepsaného způsobu. Převažuje první názor. [↩]
2. Raši, Jevamot 48b; Meiri, Avoda Zara 3a; Chatam Sofer; Chidušej chulin 33a; Aruch LaNer, Jevamot 48b; Keriot 9a; Torat Šlomo, dodatky k parašat Bešalach, siman 20 [↩]
3. Protože je to připomínka jedení pesachové oběti, což je obyčej určený výhradně dětem Jisraele (Exodus 12:45). Navíc jsem takto slyšel osobně z úst Rava Avigdora Nebenzahla, šlita. [↩]
4. Šabat, Roš chodeš, Pesach, Jom hašoa, Jom haacmaut, Lag baomer, Jom šichrur Jerušalajim, Šavuot, Roš hašana, Sukot, Simchat Tora, Chanuka, Tu bišvat a Purim. [↩]
5. 17. tamuz, 9. av, 3. tišri, Jom kipur, 10. tevet, 13. adar [↩]