Šacharit

Plné znění ranních modliteb z židovského siduru s přihlédnutím k potřebám českých noachidů v aškenázském uspořádání pro běžné dny, Šabat i svátky.

Český překlad modliteb a požehnání pochází ze siduru Sichat Jicchak. Postupně ho však upravujeme do soudobější češtiny, aby nám postupem času mohl posloužit také k vydání českého překladu noachidského siduru Brit olam v brzké budoucnosti.

Uspořádání modliteb je z velké části převzato ze siduru Brit olam pro noachidy, jež vyučuje rabi Uri Šerki. Občasné změny, náhražky a vynechávky s tím související jsou výsledkem jeho doporučení uvedených v tomto siduru.

V případě běžných rozdílů mezi aškenázským a sefardským zněním modliteb se od siduru Brit olam vědomě odchylujeme, jelikož je nám bližší uspořádání aškenázské.

Vysvětlivky:

Značka […] znamená, že se jedná o noachidskou vynechávku z původního židovského znění dané modlitby. Tam, kde rabi Šerki zcela vynechává některé modlitby nebo celé části, zde na tuto skutečnost nijak neupozorňujeme, jelikož je to dostatečně vysvětleno v článku: Modlitba

[~ Text uvozený těmito značkami s vlnovkou ~] znamená, že se jedná o změnu ve znění modlitby na základě doporučení rabího Uri Šerkiho pro noachidy.

Článek stále rozšiřujeme.
Naposledy změněno: 12. 5. 2024

Haškamat ha-boker (ranní vstávání)

Ihned po probuzení:

Mode ani

• Mode ani se smí pronést ihned po probuzení, jelikož neobsahuje žádné z Božích Jmen.¹
• V hebrejštině muži říkají „mode“, ženy „moda“. Mezi slovy „bechemla“ a „raba“ by měla zaznít krátká odmlka, aby tak vynikla souvislost s Ejcha (Pláč) 3:23.²
• Slouží jako okamžité poděkování za navrácení naší duše a zároveň jako prozatimní náhrada před pronesením pozdějšího požehnání Elokaj nešama, které se smí pronášet jen ve stavu patřičné připravenosti na modlitbu, jelikož obsahuje Boží Jména.¹
• Jak píše Rav Šerki v úvodu siduru Brit olam: „Jakékoliv vyslovení Božího Jména vyžaduje stav naprosté čistoty v lásce a úctě. Např. po vykonání potřeby je nutno ujistit se, že je naše tělo patřičně čisté, a to obzvláště naše ruce. Dále je nutno vhodně se obléknout a nacházet se v čistém prostředí.“³
• Vhodně se obléknout, zejména v domácích podmínkách, znamená alespoň tak, aby se člověk např. nestyděl přijímat hosty.⁴

מוֹדֶה / מוֹדָה / אֲנִי לְפָנֶיךָ מֶלֶךְ חַי וְקַיָּם שֶׁהֶחֱזַרְתָּ בִּי נִשְׁמָתִי בְּחֶמְלָה, רַבָּה אֱמוּנָתֶךָ

Mode / moda / ani lefanejcha melech chaj vekajam šehechezarta bi nišmati bechemla – raba emunatecha.

Vzdávám Tobě díky, Králi živý a věčný, že jsi mi vrátil mou duši ve Své milosti, Tvá věrnost je neskonalá.

Sidur Zichron David Jisrael, str. 3.

Po vykonání ranních potřeb:

Netilat jadajim

• Rav Šerki ve své sbírce halachy pro noachidy píše: „Je přikázání umývat si ruce vždy po ranním probuzení a po vykonání potřeby.“⁵
• Kicur šulchan aruch doporučuje: „Z úcty k Bohu si umyjeme i obličej“.⁶

Po umytí rukou a jakmile je člověk připraven k modlitbě:

Ašer jacar

• Ašer jacar se říká i kdykoliv jindy během dne po vykonání potřeby, umytí rukou a opuštění toalety.
• Zadržování vykonání potřeby je v judaismu zapovězeno pod obecně platným zákazem „bal tešakcu“ („neposkvrňovat se“).⁷

Buď pochválen, Hospodine, Bože náš, Králi světa, jenž utvořil člověka v moudrosti a stvořil mu četné otvory a dutiny. Před trůnem Tvé velebnosti je zjevné a známo, že kdyby se otevřela jedna z nich, nebo se uzavřel jeden z nich, nebylo by možné obstát a na živu zůstat před Tebou. Buď pochválen, Hospodine, jenž uzdravuje všeliké tělo a divuplně tvoří.

Zde začíná Šacharit (ranní modlitba):

• Nyní je možno pokračovat dále, nebo se odebrat do šulu (synagógy) a modlit se zbylé části až tam.
• Není-li utvořen minjan (noachidé ho ale nemohou utvořit, jelikož se do něj nezapočítávají), zbývající modlitby lze pronášet buďto každý zvlášť, anebo jednohlasně spolu s předčítatelem.⁸

Birchot ha-šachar (ranní požehnání)

Adon olam

Bůh všemocný, jenž panoval – ještě předtím, než bylo cokoliv stvořeno. Když učinil vše, po čem zatoužil – tehdy jménem Král byl označen. A i nadále po tom všem – On sám, jenž budí bázeň, stále vládne. Vždyť On byl a On je – a On bude v nádheře své. Vždyť On je Jediný a není jiného – jenž by vládl jako Jemu rovný. Bez počátku, bez konce – taková je Jeho moc a vláda. On je můj Bůh a má živoucí spása – a Skála mého údělu během soužení. On je můj prapor a moje hradba – zdroj mé spásy v den mého volání. V Jeho ruku poroučím svého ducha – když spím i když se probouzím. A když mě můj duch opouští – Hospodin je se mnou a nebudu se bát!

Elohaj nešama

• Modlitba po probuzení, kterou zmiňuje Talmud.⁹

Můj Bože! Duše, kterou jsi mi dal, je čistá. Ty jsi ji stvořil, Ty jsi ji uzpůsobil, Ty jsi mi ji vdechl, a Ty ji opatruješ ve mně, a Ty ji časem vezmeš ode mne, ale zase mi ji vrátíš v čase příštím. — Pokud je duše ve mně, vzdávám díky Tobě, Hospodine, můj Bože a Bože mých otců, Mistře všech stvoření, Pane všech duší! Buď pochválen, Hospodine, jenž navrátíš duše tělům mrtvých!

Ašer natan lasechvi vina vegomer

• V dobách Talmudu totiž bylo zvykem: „Jakmile [během ranního vstávání člověk] zaslechne kohoutí kokrhání, měl by pronést – [Pochválen budiž …] jenž dal kohoutu smysl rozeznávat den a noc. Jakmile otevře oči, měl by pronést – jenž vidoucími činí slepé. Jakmile se posadí na postel měl by pronést – jenž uvolňuje spoutané. Jakmile se oblékne, měl by pronést – jenž odívá nahé. Jakmile se postaví, měl by pronést – jenž pozdvihuje ponížené. Jakmile se dotkne podlahy, měl by pronést – jenž rozprostřel zemi nad vodami. Jakmile začne chodit, měl by pronést – jenž řídí kroky muže. Jakmile si nazuje boty, měl by pronést – jenž opatřuje mi vše, čehož mi třeba.“ ¹⁰

Buď pochválen, Hospodine, Bože náš, Králi světa, jenž dal kohoutu smysl, rozeznávati den a noc.

[…]

Buď pochválen, Hospodine, Bože náš, Králi světa, jenž vidoucími činí slepé.

Buď pochválen, Hospodine, Bože náš, Králi světa, jenž uvolňuje spoutané.

Buď pochválen, Hospodine, Bože náš, Králi světa, jenž pozdvihuje ponížené.

Buď pochválen, Hospodine, Bože náš, Králi světa, jenž odívá nahé.

Buď pochválen, Hospodine, Bože náš, Králi světa, jenž dává zemdlenému sílu.

Buď pochválen, Hospodine, Bože náš, Králi světa, jenž rozprostřel zemi nad vodami.

Buď pochválen, Hospodine, Bože náš, Králi světa, jenž řídí kroky muže.

Buď pochválen, Hospodine, Bože náš, Králi světa, jenž opatřuje mi vše, čehož mi třeba.

[…]

Pesukej de-zimra (verše písní)

• Počínaje požehnáním Baruch še-amar až do konce Amidy je nutno vyvarovat se planým řečem, které nijak nesouvisejí s modlitbou.¹¹
• Rovněž bychom si měli dát záležet, aby pronášení Pesukej de-zimra v porovnání s Amidou nepůsobilo uspěchaně. Vzbuzuje to jinak dojem, že nám na našich potřebách záleží mnohem více než na chvále ha-Šem. Dále je nutno vyhnout se ledabylému polykání slov při výslovnosti.¹²
• Někteří mají ve zvyku stát po celou dobu Pesukej de-zimra po vzoru slov: „Vzdejte chválu služebníci Boží, kteří stojíte v Božím domě“.¹³ Rema¹⁴ uvádí zvyk, při němž se stojí jen během pronášení požehnání Baruch še-amar, Vajevarech David a Jištabach.¹⁵ Vajevarech David zde ale chybí, jelikož ho Rav Šerki u noachidů vynechává.
• Požehnání Baruch še-amar a Jištabach byla podle mnohých učenců ustanovena již Anšej keneset ha-gedola („Muži velkého shromáždění“).¹²
• Pesukej de-zimra je jinak v Talmudu¹⁶ známá také pod označením „halel“ (neplést však s tím, který se pronáší během svátků).¹⁷

Baruch še-amar

Buď pochválen, jehož slovem povstal svět; buď pochválen! Pochválen tvůrce počátku; pochválen, jehož slovo činem jest; pochválen, jenž usoudí a vykoná; pochválen, jenž má slitování se zemí; pochválen, jenž má slitování se všemi tvory; pochválen, jenž udílí odměnu těm, kdo mají před ním bázeň; pochválen, jenž žije věčně a trvá stále; pochválen, jenž vysvobozuje a zachraňuje, buď pochváleno jméno Jeho! Buď pochválen, Hospodine, Bože náš, Králi světa, Všemohoucí, Otče všeslitovný, jenž je chválen ústy Svého lidu, veleben a slaven jazykem pobožných i služebníků Svých. A písněmi Davida, služebníka Tvého, budeme Tě chválit, Hospodine, Bože náš; chvalozpěvy a písněmi budeme Tě vyvyšovat, vychvalovat a oslavovat, budeme vzývat jméno Tvé a vzdávat Ti poctu, ó Králi náš, Bože náš, Jediný, žijící na věky, Králi! Buď velebeno a slaveno po všechny věky jméno Jeho veliké! Buď pochválen, Hospodine, Králi, jenž je veleben chvalozpěvy!

Hodu

Děkujte Hospodinu, vzývejte Jeho jméno, oznamujte mezi národy Jeho skutky! Zpívejte Mu, hrajte Mu, rozmlouvejte o všech Jeho zázracích! Ať jste chváleni v Jeho svatém jménu, ať je radostné srdce těch, kteří hledají Hospodina. Hledejte Hospodina i jeho moc, hledejte stále Jeho tvář! Pamatujte na Jeho zázraky, které učinil, na Jeho znamení i soudy Jeho úst, […] Zpívejte Hospodinu všecky země, zvěstujte den co den Jeho spásu! Vyprávějte mezi národy o Jeho slávě, mezi všemi národy o Jeho divech! Veliký je totiž Hospodin a velmi veleben – vzbuzuje bázeň nad všechny bohy. Neboť všichni bohové národů jsou modly, Hospodin však nebesa učinil. Lesk a důstojnost je před Ním, sláva a radost na Jeho místě. Vzdejte Hospodinu, rodiny národů, vzdejte Hospodinu čest a slávu! Vzdejte Hospodinu čest Jeho jménu, přineste dary a předstupte před Jeho obličej, sklánějte se před Hospodinem v nádheře svaté! Chvějte se před Ním všechny země; svět je upevněn tak, že nepomine. Ať se radují nebesa a zaplesá země, a ať řeknou mezi národy: Hospodin kraluje! Burácej moře, i to, co ho naplňuje, vesel se pole, i vše, co je na něm; pak zaplesají lesní stromy před Hospodinem, neboť přichází, aby soudil zemi. Děkujte Hospodinu, neboť je dobrotivý a věčně trvá Jeho milost.

Mizmor le-david

Žalm Davidův. Hospodine, kdo bude přebývat v tvém stanu? Kdo bude sídlit na hoře tvé svatosti? Ten, kdo žije prostě a jedná spravedlivě a ze srdce mluví pravdu, ten, jehož jazyk nezná pomluv, kdo bližnímu nic zlého neudělá a nepohání souseda, ten, v jehož očích ničema je hoden pohrdání a bohabojný zasluhuje úcty, kdo ke své škodě přísahal, slova však nezměnil, peníze s lichvou nepůjčuje a nepřijme úplatek ke škodě nevinného. Kdo jedná tak, ten nikdy neochabne.

Žalm 15, Kniha žalmů s Rašího výkladem, Viktor Fischl

Ašrej

• Věta „Blaze těm, kteří přebývají v Tvém domě, kteří Tě stále velebí“ poukazuje na nutnost co největšího soustředění během modlitby. Talmud¹⁸ uvádí, že ti z nejzbožnějších dokázali vydržet i celou hodinu, než byli zcela připraveni začít se modlit. Mišna berura¹⁹ poznamenává, že v současnosti postačí, když se alespoň na chvíli pozastavíme.²⁰
• Tehilim (Žalm) 145 je zvláštní tím, že každá jeho věta začíná písmem z pořadí hebrejské abecedy.

Blaze těm, kteří přebývají v Tvém domě, kteří Tě stále velebí! Séla. Blaze lidu, jemuž tak se děje; blaze lidu, jemuž Hospodin je Bohem!

Chvalozpěv Davidův.

א Vyvyšovat Tě budu, Bože můj, ó Králi, a chválit Tvé jméno na věky věků. ב Každý den Tě budu chválit, a velebit Tvé jméno na věky věků. ג Veliký je Hospodin a veleben velmi, Jeho velikost nelze prozkoumat. ד Pokolení za pokolením vychvalují Tvá díla, a Tvé mocné skutky zvěstují. ה O lesku Tvé slavné velebnosti i o Tvých předivných věcech budu přemýšlet. ו O moci Tvých hrozných skutků ať promlouvají, o Tvé velikost budu vyprávět. ז Ať připomínají Tvou hojnou dobrotivost, a nad Tvou spravedlností plesají. ח Milostivý a milosrdný je Hospodin, shovívavý a veliký v laskavosti. ט Dobrotivý je Hospodin ke všem, a Jeho slitování je nad vším Jeho dílem. י Oslavují Tě, Hospodine, veškerá Tvá díla, a Tví zbožní Tě chválí. כ O slávě Tvého království mluví, a o Tvé síle rozmlouvají, ל aby oznámili synům lidským Jeho mocné skutky a slavnou velebnost Jeho království. מ Tvé království je království všech věků, a Tvé panování ve všech pokoleních. ס Hospodin je oporou všem klesajícím, a pozvedá všechny ponížené. ע Oči všech k Tobě vzhlížejí, a Ty jim dáváš jejich pokrm v pravý čas.

• U věty „Otvíráš Svou ruku a milostí sytíš vše, co žije“ je nutno myslet na své živobytí, jelikož parnasa („obživa“) závisí od ha-Šem, který zaopatřuje a živí vše ve světě.²¹

פּוֹתֵחַ אֶת יָדֶךָ וּמַשְׂבִּיעַ לְכָל חַי רָצוֹן

Poteach et jadecha umasbia lechol chaj racon.

Otvíráš Svou ruku a milostí sytíš vše, co žije.

צ Spravedlivý je Hospodin na všech Svých cestách, a laskavý ve všech Svých činech. ק Blízko je Hospodin všem, kteří Ho vzývají, všem, kteří Ho vzývají v pravdě. ר Vůli Svých bohabojných činí, a jejich modlitbu slyší a pomáhá jim. ש Hospodin opatruje všechny, kteří Ho milují, a všechny bezbožné zahubí. ת Ať má ústa chválí Hospodina, ať veškeré tělo žehná Jeho svatému jménu na věky věků! A budeme žehnat Bohu od nynějška až na věky. Halelujah!

HalelujaH

Halelujah! Chval, duše má, Hospodina! Chválit budu Hospodina, dokud jsem naživu, zpívat budu svému Bohu, dokud jsem tu. Nedůvěřujte v knížata, v lidského syna, u něhož není spása. Vychází jeho dech, navrací se do své země; v ten den mizí jeho úmysly. Blaze tomu, jemuž Bůh Jaakovův pomáhá, jehož naděje je v Hospodinu, jeho Bohu! Ten, jenž učinil nebe a zemi, moře i vše, co je v nich; ten, jenž zachovává věrnost na věky, činí po právu utlačeným, dává chléb hladovým. Hospodin uvolňuje spoutané, Hospodin vidoucími činí slepé, Hospodin pozdvihuje ponížené, Hospodin miluje spravedlivé, Hospodin chrání cizince; sirotka a vdovu utěšuje, ale cestu bezbožných podvrací. Kralovat bude Hospodin na věky, tvůj Bůh, Cijone, od pokolení do pokolení. Halelujah!

Chvalte Hospodina, neboť je dobrý, zpívejte našemu Bohu, neboť líbezný je vhodný chvalozpěv. Hospodin zbuduje Jerušalajim, shromáždí rozptýlené Jisraele. Uzdravuje ty, kdo mají zkroušené srdce, a obvazuje jejich bolesti. Stanoví počet hvězd, všechny nazývá jmény. Veliký je náš Pán a nesmírný v síle, Jeho moudrost nelze změřit. Hospodin pozdvihuje pokorné, bezbožné snižuje až k zemi. Zapějte Hospodinu píseň díků, hrajte na citaře našemu Bohu! Tomu, kdo zatahuje nebe mraky, připravuje zemi déšť, činí, že roste na horách tráva. Tomu, kdo dává dobytku jeho potravu, mladým krkavcům, kteří volají. Nemá potěšení v síle koně, ani zalíbení ve svalech muže. Hospodin má zalíbení v těch, kteří se Ho bojí, kteří doufají v Jeho milost. Vychvaluj, Jerušalajim, Hospodina; chval svého Boha, Cijone! Neboť upevnil závory tvých bran, požehnal tvým dětem uprostřed tebe. Jenž způsobil tvé hranici pokoj, pšeničnou bělí tě sytí. Svůj výrok sesílá zemi, velmi rychle běží Jeho slovo. Ten, jenž dává sníh jako vlnu, jinovatku sype jako popel. Svrhuje Svůj led v kusech; před Jeho mrazem – kdo obstojí? Sesílá Své slovo a způsobuje, že taje; dává vanout Svému větru – rozplynou se ve vodu. Zvěstuje Svá slova Jaakovovi, Svá ustanovení a práva Jisraeli. Neučinil tak jinému národu, a práva – oni jich neznají. Halelujah!

Halelujah! Chvalte Hospodina z nebes, chvalte Ho na výsostech! Chvalte Ho všichni Jeho andělé, chvalte Ho všechny Jeho zástupy! Chvalte Ho slunce a měsíci, chvalte Ho všechny jasné hvězdy! Chvalte Ho nebesa nebes i vody, jež jsou nad nebesy! Ať chválí jméno Hospodinovo, neboť On rozkázal, a byly stvořeny; ustanovil je na věky věčné, zákon dal a nepřekročí ho. Chvalte Hospodina ze země – mořské obludy i všecky hlubiny; oheň i krupobití, sníh i mlha, bouřlivý vítr, jenž vykonává Jeho slovo; hory i všecky pahorky, ovocné stromy i všecky cedry; zvěř i všechen dobytek, plazi i okřídlené ptactvo; králové země i všechny národy, knížata i všichni soudcové země; mládenci i panny, starci i chlapci – ať chválí jméno Hospodinovo, neboť vznešené je už Jeho samotné jméno, Jeho velebnost předčí zemi i nebe. On povyšuje roh Svého lidu, chválu všech Svých zbožných, synů Jisraele, lidu Jemu blízkého. Halelujah!

Halelujah! Zpívejte Hospodinu píseň novou, chválu Jeho ve shromáždění zbožných. Ať raduje se Jisrael ze svého Stvořitele; synové Cijona plesají nad svým Králem! Ať chválí Jeho jméno tancem, na buben a citaru Jemu hrají! Neboť zalíbení má Hospodin ve Svém lidu, pokorné zdobí spásou. Ať zajásají zbožní nad slávou, zaplesají na svém loži! Velebení Boha je v jejich hrdle a dvousečný meč v jejich ruce, aby vykonali pomstu nad národy, pokárání uprostřed lidu; aby spoutali krále jejich řetězy a šlechtice jejich železnými pouty, aby vynesli nad nimi rozsudek, jak je psáno. On je ozdobou všem Svým zbožným. Halelujah!

Halelujah! Chvalte Boha v Jeho svatyni, chvalte Ho na klenbě Jeho moci! Chvalte Ho pro Jeho mocné skutky, chvalte Ho pro Jeho nesmírnou velikost! Chvalte Ho zvukem šofaru, chvalte Ho harfou a citarou! Chvalte Ho bubnem a tancem, chvalte Ho strunami a flétnou! Chvalte Ho cimbály hlasitými, chvalte Ho cimbály zvučnými! Vše, co má dech, chval Hospodina! Halelujah!

Baruch

Buď pochválen Hospodin navěky! Amen i amen. Buď pochválen Hospodin z Cijona, jenž sídli v Jerušalajim! Halelujah! Buď pochválen Hospodin Bůh, Bůh Jisraele, jenž činí divy sám, a navěky buď pochváleno Jeho slavné jméno; ať je celá země naplněna Jeho slávou! Amen i amen.

Pouze o Šabatu:

Nišmat

Duše všeho živého ať chválí Tvé jméno, Hospodine, náš Bože; a duch všeho těla ať stále oslavuje a vyvyšuje Tvou upomínku, náš Králi! Od věčnosti k věčnosti jsi Ty, Všemohoucí, a kromě Tebe nemáme Krále, vykupitele ani ochránce, jenž vysvobozuje a zachraňuje, obživuje a smiluje se v každou dobu soužení a tísně; nemáme Krále mimo Tebe!

Bože prvních i posledních, Bože všech tvorů, Pane všech pokolení, jenž je veleben četnými chvalozpěvy, jenž řídí Svůj svět v milosti a Své tvory v milosrdenství. Hospodin nedřímá a nespí, probouzí spící a budí dřímající, dává řeč němým, uvolňuje spoutané, podpírá klesající a pozdvihuje ponížené; Tobě jedinému my děkujeme.

Kdyby naše ústa byla jak moře plna písní, a jazyk náš pln jásotu jako hukot jeho vln, a naše rty plné chvály jako prostor oblohy, a kdyby naše oči zářily jako slunce a měsíc, a kdyby naše ruce byly rozprostřeny jako křídla nebeských orlů, a naše nohy byly rychlé jako nohy laní: přece bychom nedovedli dostatečně Ti děkovat, Hospodine, Bože náš a Bože našich otců, a chválit jméno Tvé ani za jedno z oněch nesčíslných dobrodiní, jež jsi prokázal našim otcům i nám. Z Micrajim jsi nás vykoupil, Hospodine, Bože náš, a z domu otroctví jsi nás vysvobodil; v čase hladu jsi nás živil a do sytosti nás opatřil; před mečem jsi nás zachránil a před morem nás uchoval, a zlých a těžkých nemocí jsi nás zbavil. Až potud prospělo nám Tvé milosrdenství a neopustila nás Tvá milost; a Ty navěky nezapudíš nás, Hospodine, Bože náš. Proto údy, které jsi v nás tak různě utvořil, a duch i duše, kterou jsi nám vdechl, a jazyk, který jsi vložil do našich úst – ty všecky ať děkují a chválí a velebí a blahoslaví a vyvyšují a oslavují a světí a okázale opěvují Tvé jméno, ó Králi náš! Neboť všechna ústa mají Tobě děkovat, a každý jazyk má Tobě přísahat, a každé koleno Tobě se kořit a každá postava Tobě se klanět. Všechna srdce se Tě mají bát, a všechny vnitřnosti a ledví mají prozpěvovat Tvému jménu, podle slova, jak je psáno: „Všechny mé kosti ať řeknou: Hospodine, kdo je jako Ty, jenž zachraňuje chudého z moci silnějšího nad něho, chudého a nuzného před násilníkem? Kdo rovná se Tobě? Kdo podobá se Tobě? Kdo se může měřit s Tebou? Bože veliký, mocný a hrozný, Bože Nejvyšší, Tvůrce nebes i země! Tebe budeme velebit a vychvalovat a oslavovat a chválit Tvé svaté jméno, jak pravil David: „Chval, duše má, Hospodina, a všecky vnitřnosti mé, Jeho svaté jméno!

Pouze o Šabatu:

Šochen

On panuje navěky, „Vznešený a Svatý“ je Jeho jméno! A je psáno: Plesejte, spravedliví, v Hospodinu, poctivým sluší chvalozpěv. Buď veleben ústy poctivých, pochválen slovy spravedlivých, vyvýšen jazykem zbožných a svěcen uprostřed svatých!

Pouze o Šabatu:

Uvemakhalot

A ve shromážděních nesčetného Tvého lidu, domu Jisraele, ať je všemi pokoleními jásotem oslaveno Tvé jméno, náš Králi; neboť taková je povinnost všech stvoření před Tebou, Hospodine, Bože náš a Bože našich otců, děkovat, Tebe velebit, vychvalovat, oslavovat, vyvyšovat, ctít, chválit, vynášet a opěvat nad všechna slova písní a chvalozpěvů Davida, syna Jišaje, Tvého služebníka, Tvého Pomazaného.

Vždy pokračujeme:

Jištabach

Ať je velebeno Tvé jméno navěky, náš Králi, všemohoucí vladaři, veliký a svatý na nebi a na zemi! Neboť Tobě sluší, Hospodine, Bože náš, a Bože našich otců, píseň a blahoslavení, chvalozpěv a oslava, moc a panování, vítězství, velikost a síla, sláva a velebnost, svatost a vláda, žehnání a díky od nynějška až navěky! Buď pochválen, Hospodine, všemohoucí Králi, veliký ve chvále, všemocný v díku, Pane zázraků, jenž zalíbení má v oslavných písních, všemohoucí Králi, žijící navěky!

Pouze během deseti dní pokání:

Šir ha-maalot

Píseň stupňů. Z hlubin k Tobě volám, Hospodine! Pane! Vyslyš můj hlas; kéž Tvé ucho naslouchá hlasu mé prosby! Budeš-li přihlížet k proviněním, ó Bože – Pane, kdo obstojí? Ale u Tebe je odpuštění, aby se Tě báli. Doufám v Hospodina, doufá má duše, a na Jeho slovo čekám – má duše na Pána, víc než strážní na jitro, strážní na jitro. Doufej, Jisraeli, v Hospodina, neboť u Hospodina je milost, a hojné je u Něho vysvobození; On vykoupí Jisraele ze všech jeho provinění.

Vždy pokračujeme:

Kriat Šema uvirchotejha (pronášení Šema spolu s požehnáními)

Baruch jocer or

Buď pochválen, Hospodine, Bože náš, králi světa, jenž způsobil světlo a stvořil tmu, činí mír a všechno tvoří.

Pouze v běžné dny:

Ha-meir la-arec

Ten, jenž milostivě dává světlo zemi a jejím obyvatelům, a ve Své dobrotivosti každého dne stále obnovuje dílo počátku. Jak četná jsou Tvá díla, Hospodine; všechna jsi učinil v moudrosti: země je plná Tvého jmění! Ó Králi, jenž jsi vznešený, odedávna samojediný, ode dnů věčnosti veleben a slaven a povýšen. Bože světa, ve Svém velikém milosrdenství se nad námi smiluj! Pane naší síly, skálo naší hradby, štíte naší spásy, buď nám záštitou! Všemohoucí – buď pochválen, veliký v poznání, připravil a utvořil sluneční paprsky. Dobrotivý Své jméno oděl slávou; světla rozprostřel okolo Své moci. Vůdcové Jeho zástupů jsou svatí, vyvyšují Všemohoucího; neustále velebí slávu Boha i Jeho svatost. Buď pochválen, Hospodine, Bože náš, za znamenitost děl Svých rukou; a za jasná světla, jež jsi stvořil, ať Tě oslavují. Séla.

Pouze o Šabatu a svátcích:

Ha-kol joducha

Vše Tě chválí a vše Tě velebí a vše praví: Nikdo není svatý jako Hospodin. Vše Tě vyvyšuje – Séla! – Tvůrce všeho, Všemohoucího, jenž každý den otvírá dveře u bran východu a prolamuje světlé prostory oblohy. Jenž vyvádí slunce z jeho místa a měsíc z místa jeho pobytu, a dává světlo veškerému světu a jeho obyvatelům, jež stvořil v hojném milosrdenství. Jenž v milosrdenství dává světlo zemi a jejím obyvatelům, a ve Své dobrotivosti každého dne stále obnovuje dílo počátku. Ó králi, jenž jsi vznešený, odedávna samojediný, ode dnů věčnosti veleben a slaven a povýšen. Bože světa, ve Svém velikém milosrdenství se nad námi smiluj! Pane naši síly, skálo naší hradby, štíte naší spásy, buď nám záštitou! Nikdo se s Tebou nemůže měřit a nikdo nepotrvá mimo Tebe; nic není bez Tebe a kdo se Tobě vyrovná? Nikdo na tomto světě se s Tebou nemůže měřit, Hospodine, náš Bože; a žádný život ve světě budoucím nepotrvá bez Tebe, náš Králi; není nic bez Tebe, náš Vykupiteli, za dnů Mesiáše, a nikdo se nevyrovná Tobě, ochránce náš, při vzkříšení mrtvých.

Pouze o Šabatu a svátcích:

El adon

Všemohoucí je Pánem všech stvoření, chválen a veleben ústy každé duše. Svět je plný Jeho velikosti a dobrotivosti; moudrost a poznání Ho obklopují. Je vyvýšen nad svatými Chajot a v záři velebnosti se skvěje na nebeském trůnu. Nevinnost a poctivost stojí před Jeho trůnem, milost a slitování před Jeho velebností. Krásná jsou světla, jež stvořil náš Bůh; utvořil je s moudrostí, poznáním a rozumností; sílu a moc jim udělil, aby panovala uprostřed světa. Jsou plná lesku a sálající jasnosti, jejich lesk je překrásný v celém světě. Vesele vycházejí a radostně se navracejí, když v úctě vykonávají vůli svého Stvořitele. Slávu a čest vzdávají Jeho jménu, jásají a plesají při vzpomínce na Jeho vládu. Zavolal slunce, a zářilo světlem; vyhlédl a stanovil tvar měsíce. Chválu Mu vzdává všechen zástup na výsosti, slávu a poctu svatí Serafim a Ofanim a Chajot.

Pouze o Šabatu či svátku, který připadl na Šabat:

La-El ašer

Všemohoucímu, jenž odpočíval po skončení všeho díla; dne sedmého v povznešenosti dosedl na trůn Své velebnosti; nádherou obklopil den klidu, rozkoší nazval den Šabat. To je chválou dne sedmého, že o něm odpočíval Všemohoucí od veškerého Svého díla. A den sedmý velebí a pěje žalm a píseň pro den Šabat: „Je příjemné vzdávat díky Hospodinu!“ Proto ať oslavují a vychvalují Všemohoucího všichni Jeho tvorové; chválu, oslavu a poctu vzdávají všemohoucímu Králi, tvůrci veškerenstva, jenž popřál klidu Svému lidu Jisraeli ve Své svatosti ve svatý den Šabat. Tvé jméno, Hospodine, Bože náš, ať je svěceno, a Tvá připomínka, ó náš Králi, ať je slavena v nebi nahoře i dole na zemi. Buď pochválen, ochránce náš, za chvályhodné dílo Svých rukou; ať Ti vzdávají poctu za jasná světla, jež jsi stvořil. Séla.

Vždy se pokračuje:

Titbarach

Buď pochválen, naše skálo, náš Králi a náš Vykupiteli, jenž stvořil svaté – navěky buď velebeno Tvé jméno, náš Králi, jenž utvořil sloužící, a jehož všichni služebníci stojí na výsosti světa a hlásají v uctivosti, jednomyslně a nahlas slova živého Boha a Krále světa. Všichni jsou líbezní, všichni jsou vyvoleni, všichni jsou silní a všichni vykonávají v bázni a v uctivosti vůli svého Stvořitele; a všichni otvírají svá ústa ve svatosti a čistotě, s písní a zpěvem, a chválí a velebí a blahoslaví a vynášejí a světí a vzdávají poctu: Jménu Všemohoucího, velikého, silného a bázeň budícího Krále, jenž je Svatý. A všichni jeden od druhého berou na sebe jho nebeské vlády a jeden druhému dávají svolení, aby světili svého Tvůrce pronikavou myslí a skvělou a lahodnou mluvou; s posvěcením všichni jednomyslně si počínají a v uctivosti volají:

Kadoš, kadoš, kadoš

קָדוֹשׁ קָדוֹשׁ קָדוֹשׁ יי צְבָאוֹת, מְלֹא כָל הָאָרֶץ כְּבוֹדוֹ

Kadoš, kadoš, kadoš Adonaj cevaot melo chol ha-arec kevodo!

Svatý, svatý, svatý je Hospodin zástupů; celá země je plná Jeho slávy!

Vehaofanim

A svatí Ofanim a Chajot se za velikého hluku vznášejí naproti Serafim; jim naproti velebí a volají:

Baruch kevod

בָּרוּךְ כְּבוֹד יי מִמְּקוֹמוֹ

Baruch kevod Adonaj mimekomo!

Buď pochválena velebnost Hospodinova na každém místě!

La-El baruch

Všemohoucímu – buď pochválen – líbezné zvuky věnují; Králi, živému a věčnému Bohu, zpívají písně a pronášejí chvalozpěvy. Neboť On sám jediný koná mocné skutky, tvoří nové věci, je Pánem bojů, rozsévá spravedlnost, dává vzejít spáse, přivodí uzdravení, je hrozný ve chvále, Pánem zázraků, jenž každým dnem ve Své dobrotivosti stále obnovuje dílo počátku, jak je řečeno: „Stvořil veliká světla; neboť věčně trvá Jeho milost!“ Ať zazáří nad Cijonem nové světlo a všichni z něj máme brzy užitek. Buď pochválen, Hospodine, Tvůrce světel!

Šema Jisrael

• Vyznání Šema je úzce spjato s tzv. kabalat ol malchut Šamajim, tedy každodenním „přijímáním [na sebe] jha Božího království“. Během pronášení této první věty je zapotřebí dosáhnout zvýšeného soustředění, tzv. kavanat ha-lev („soustředění srdce“).²²
  • Věta se proto pronáší hlasitě a máme si přitom zakrývat oči.
  • Slovo „echad“ vyjadřuje, že není nikdo kromě Svatého, budiž požehnán, který vládne všude, všemu, vždy a nade vším.

שְׁמַע יִשְׂרָאֵל ה׳ אֱלֹהֵינוּ, ה׳ אֶחָד

Šema Jisrael Adonaj Elohejnu, Adonaj echad!

Slyš, Jisraeli! Hospodin je náš Bůh, Hospodin je jediný!

Baruch Šem kevod

• Následující věta se pronáší potichu (šeptem)!²³
  • Ačkoliv Moše tuto větu v souvislosti s Šema v Tóře nikde neuvádí, dochovalo se nám, že ji pronesl praotec Jaakov, když k sobě svolal své syny před svou smrtí.²³
• Pouze o Jom kipur se tato věta pronáší hlasitě!
  • Moše totiž slyšel stejnou větu zpívat i anděly, když vystoupal do Nebe. Lidé ovšem této úrovně běžně nedosahují. Proto ji tedy obvykle říkáme jen šeptem.²³

בָּרוּךְ שֵׁם כְּבוֹד מַלְכוּתוֹ לְעוֹלָם וָעֶד

Baruch šem kevod malchuto le-olam va-ed!

Buď pochváleno jméno Jeho vznešeného království na věky věků!

Veahavta

Milovat budeš Hospodina, svého Boha, z celého svého srdce a z celé své duše a ze vší své síly! Ať jsou tato slova, jež ti dnes přikazuji, ve tvém srdci. Vštěpuj je svým dětem a rozmlouvej o nich, když se posadíš ve svém domě a když půjdeš cestou, když lehneš i když vstaneš. Připevni je jako znamení na svou ruku a ať jsou pamětní páskou mezi tvýma očima. A napiš je na veřeje svého domu a na své brány.

Amida (tichá modlitba „Šemone esre“ ve stoje)

• Šemone esre znamená „osmnáct“ – původně se totiž tato modlitba skládala jen z 18 požehnání (dnes má celkem 19).²⁴
• Amida znamená „stojící“, tzn. že modlitba se pronáší na místě vstoje.
  • Stání se vyvozuje z Berešit (1. Mojžíšovy) 19:27: „A Avraham si ráno přivstal k onomu místu, kde stál před tváří Hospodinovou.“ ²⁴
    • Ze stejného místa se rovněž vyvozuje, že to byl praotec Avraham, kdo zavedl šacharit neboli „ranní“ modlitbu.
  • Stojíme na místě s chodidly těsně u sebe, jelikož Šemone esre je nazývána také jako avoda („služba“) či korban, a má tedy připomínat způsob, jakým se slouží v Chrámu při přinášení obětí. Viz Hošea (Ozeáš) 14:3.²⁵ Z Talmudu dále vyplývá, že má připomínat modlitební postoj andělů. Viz Jechezkel (Ezechiel) 1:7.²⁶
    • Netýká se však starých či nemocných nebo ve ztížených podmínkách (např. v letadle), kdy je zcela přípustné modlit se Amidu např. v sedě a vstávat jen tam, kde se ukláníme, anebo zůstat sedět po celou dobu.²⁷
• Je zvykem mít oči zavřené, případně čist ze siduru, anebo svůj zrak upírat směrem dolů.²⁸
• Mnozí mají ve zvyku se během modlitby kývat, např. dopředu a dozadu, po vzoru Tehilim (Žalmy) 35:10. Jiní se tomu ovšem v případě Amidy vyhýbají.²⁹
• Smyslem je dosáhnout co největšího soustředění (tzv. kavany).
  • V případě naprosté nutnosti je tedy přípustné vypořádat se nejprve s tím, co nás v daný okamžik vyrušuje a následně se k modlitbě vrátit (např. vypnout telefon, který zrovna začal vyzvánět apod. – ovšem rozhodně není na místě přerušovat modlitbu jen za účelem klábosení po telefonu apod.).³⁰
• Ukláníme se na začátku a na konci prvního požehnání a také na začátku a na konci Hodaa (neboli Modim).²⁷
  • Na slovo „baruch“ pokrčíme kolena (↙), následně se na slovo „ata“ ukloníme (↓) tak, až nám vystoupí páteřní obratle – skloníme přitom i hlavu – a nakonec se znovu napřímíme (↑) na slovo „Adonaj“, které již pronášíme vestoje.³¹
    
  • Někteří vynechávají pokrčení kolenou na začátku Modim. Sefardim nemají ve zvyku pokrčovat kolena vůbec.
• Amida se ukončuje tzv. akirat raglajim („vykořeněním chodidel“), tedy tím, že se udělají tři kroky (…) dozadu, čímž tedy člověk přestává „stát před Bohem“ v souvislosti s modlitbou.³²

Stojí se s chodidly u sebe a modlí se v tichosti šeptem:

Adonaj sefataj

Pane, otevři mé rty, aby má ústa hlásala Tvou slávu.

Avot

↙ Buď ↓ pochválen, ↑ Hospodine, Bože náš a Bože našich otců, Bože Avrahama, Bože Jicchaka a Bože Jaakova, Bože veliký, mocný a hrozný, Bože Nejvyšší, jenž prokazuješ milosrdenství dobrotivá a jsi Pánem všeho; jenž pamatuješ na oddanost otců a kvůli Svému jménu přivedeš s láskou vykupitele jejich potomkům.

(Během deseti dní pokání:
Pamatuj na náš život, ó Králi, jenž zalíbení máš v životě, a zapiš nás do knihy života kvůli Sobě samému, živoucí Bože!)

Králi, pomocníku, ochránce a štíte! ↙ Buď ↓ pochválen, ↑ Hospodine, štíte Avrahamův!

Gevurot

Ty jsi mocný na věky, ó Pane, Ty oživuješ mrtvé, nesmírný jsi v pomoci.

(V zimě se doloží:
Dáváš vát větru a přivádíš déšť.)

Zachováváš živé v milosti, oživuješ mrtvé v milosrdenství hojném, podpíráš klesající a uzdravuješ nemocné, uvolňuješ spoutané a naplníš příslib Svůj dřímajícím v prachu. Kdo je jako Ty, Pane mocných činů a kdo vyrovná se Tobě, ó Králi, jenž usmrcuješ a oživuješ a dáváš vzejít spáse?

(Během deseti dní pokání:
Kdo je jako Ty, Otče milosrdenství, jenž s milosrdenstvím pamatuješ na Svá stvoření, aby mohla žít?)

Proto Ti důvěřujeme, že oživíš mrtvé. Buď pochválen, Hospodine, jenž oživuješ mrtvé!

Kedušat ha-Šem

Ty jsi svatý a Tvé jméno je svaté a svatí Tě každého dne velebí. Séla. Buď pochválen, Hospodine, Bože svatý! (Během deseti dní pokání: Králi svatý!)

Pouze v běžné dny:

Bina

Ty oblažuješ zeměsyna poznáním a učíš člověka důmyslu. Oblaž nás z milosti Své poznáním, důmyslem a rozumem! Pochválen budiž, Hospodine, Jenž oblažuje poznáním!

Pouze v běžné dny:

Tešuva

Navrať nás, Otče náš, k učení Svému, a přibliž nás, králi náš, ke službě Své a uveď nás opět v pokání úplném k Sobě. Pochválen budiž, Hospodine, Jenž má zalíbení v pokání!

Pouze v běžné dny:

Selicha

Odpusť nám, Otče náš, neb hřešili jsme; promiň nám, králi náš, neb jsme se provinili; neboť Ty promíjíš a odpouštíš. Pochválen budiž, Hospodine, Milostivý, Jenž častokrát odpouští!

Pouze v běžné dny:

Geula

O shlédni na bídu naši a veď náš spor, a vykup nás brzy pro jméno Své; neboť vykupitel mocný Jsi. Pochválen budiž, Hospodine, vykupiteli Israele!

Pouze v běžné dny:

Refua

Uzdrav nás, Hospodine, a budeme uzdraveni; pomoz nám, a bude nám spomoženo; nebo chlouba naše Jsi! A přivoď uzdravení úplné na všecky rány naše; neboť, všemohoucí králi, lékařem věrným a milosrdným Jsi. Pochválen budiž, Hospodine, Jenž uzdravuje nemocné lidu Svého Israelského!

Pouze v běžné dny:

Birkat ha-šanim

Požehnej nám, Hospodine, Bože náš, rok tento, a všeliké druhy plodu jeho ku blahu a dej požehnání (od 3. nebo 4. prosince až do pasach: a dej rosy a deště ku požehnání) na povrch země a nasyť nás z dobroty Své, a žehnej roku našemu, jako rokům nejlepším! Pochválen budiž, Hospodine, Jenž žehná rokům!

Pouze v běžné dny:

Kibuc galujot

[~ Prosím, shromáždi rozptýlené Svého lidu. ~] Pochválen budiž, Hospodine, Jenž shromažďuje rozptýlené lidu Svého Israelského!

Pouze v běžné dny:

Din

Dosaď nám soudce naše jako dříve a rádce naše jako z počátku, a odvrať od nás zármutek a vzdychání, a panuj nad námi Ty, Hospodine, sám jediný v milosti a milosrdenství a ospravedlni nás při soudu. Pochválen budiž, Hospodine, králi, Jenž miluje spravedlnost a soud! (V deset dní pokání: „Králi soudu!“)

Pouze v běžné dny:

Ha-minim

A pomlouvačům ať nekyne naděje, a všickni pachatelé bezpráví jak okamžik ať pominou, a všickni ať brzy jsou vyhubeni. A svévolné brzy podvrať a znič a svrhni a pokoř brzy za našich dnů. Pochválen budiž, Hospodine, Jenž ničí nepřátele a pokořuje svévolné!

Pouze v běžné dny:

Cadikim

Nad spravedlivými a pobožnými a nad staršími lidu Svého, domu Israele, a nade zbytkem učenců jejich a nad cizinci zbožnými a nad námi kéž pohne se milosrdenství Tvé, Hospodine, Bože náš! Dejž odměnu dobrou všem, kteří důvěřují ve jméno Tvé v pravdě, a uděl účast nám s nimi na věky, abychom zahanbeni nebyli, neboť v Tebe důvěřujeme. Pochválen budiž Hospodine, Jenž jsi podporou a důvěrou spravedlivým!

Pouze v běžné dny:

Binjan Jerušalajim

A do Jerusaléma, města Svého, v milosrdenství se navrať a přebývej v něm, jak Jsi připověděl; a zbuduj je co nejdříve za našich dnů jako stavbu věčnou, a trůn Davidův brzy v něm upevni! Pochválen budiž, Hospodine, Jenž zbuduješ Jerusalém!

Pouze v běžné dny:

Malchut bejt David

Potomku Davida, služebníka Svého, brzy popřej vzrůstu a roh (sílu) jeho pozdvihni pomocí Svou; neboť pomoci Tvé očekáváme každého dne. Pochválen budiž, Hospodine, Jenž dává vyrůsti rohu spásy!

Pouze v běžné dny:

Kabalat tefila

Slyš hlas náš, Hospodine, Bože náš, ustrni se a smiluj se nad námi, a přijmi v milosrdenství a zalíbení modlitbu naši, neboť Ty, Všemohoucí! slyšíš modlitby a prosby. Od obličeje Svého, králi náš, na prázdno nenech nás odejíti,

(V postní dny:
Vyslyš nás, Hospodine, vyslyš nás v den postu našeho, neboť v soužení velikém jsme. Nepřihlížej k našemu bezpráví, neskrývej tváři Své před námi a neodvracuj se od prosby naší! Budiž blízký modlitbě naší; budiž milost Tvá naší útěchou! Dříve než volati budeme k Tobě, vyslyš nás podle slova, jež zní (Jzaiáš 65, 24.): „A stane se, dříve než volati budou, Já odpovím; ještě mluviti budou, a Já vyslyším!“ Neboť Ty, Hospodine, jsi to, Jenž vyslýchá v době soužení, vysvobozuje a zachraňuje v každou dobu soužení a tísně.)

(Nyní je možno také přidat jednu nebo dvě osobní modlitby – lze nalézt např. v siduru Zichron David Jisrael na str. 65-66.)

neboť [~ Ty slyšíš modlitbu všech. ~]

Pochválen budiž, Hospodine, Jenž slyší modlitbu!

Pouze o Šabatu:

Kedušat ha-jom

Radoval se Mojžíš nad údělem jemu přisouzeným; neboť služebníkem věrným nazval Jsi ho, vínkem skvostným hlavu Jeho Jsi ozdobil; když stál před Tebou na hoře Sinai a dvě desky kamenné nesl dolů v ruce své, a psáno bylo na nich přikázání o svěcení sabatu, a takto psáno v učení Tvém:

Nechť ostříhají synové Israelští sabatu, by světili sabat ve všech pokoleních svých jako smlouvu věčnou. Mezi mnou a syny Israelskými znamením budiž na věky, že v šesti dnech stvořil Hospodin nebe i zemi a v den sedmý odpočíval a oddechl si.

A nedal Jsi ho, Hospodine, Bože náš, národům zemí, aniž Jsi ho dopřál, králi náš, modloslužebníkům, — též klidu jeho nepožívají bezbožníci, — neboť jen Israeli, lidu Svému, dal Jsi jej v lásce, — potomstvu Jakobovu, jež Jsi vyvolil. Lid, jenž světí sabat, každý z nich nasytí se a občerství se dobrotivostí Tvou, nebo v sabatu měl Jsi zalíbení a posvětil Jsi jej, skvostem dnů nazval Jsi jej, památkou na dílo počátku.

Bože náš a Bože otců našich! Měj zalíbení v odpočinku našem, posvěť nás příkazy Svými a dej nám účast v učení Svém; nasyť nás z dobrotivosti Své a potěš nás pomocí Svou! Očisti srdce naše, abychom sloužili Tobě v pravdě, a popřej nám, Hospodine, Bože náš, v lásce a libosti sabatu Svého svatého, aby odpočinul o něm Israel, jenž světí jméno Tvé. Pochválen budiž, Hospodine, Jenž posvětil sabat.

Vždy se pokračuje:

Avoda

Měj zalíbení, Hospodine, Bože náš, v lidu Svém Israelském a v modlitbě jeho, a uveď zase bohoslužbu do síně domu Svého, a zápalné oběti Israele a modlitbu jeho v lásce přijmi v zalíbení, a budiž Tobě zalíbením stále bohoslužba Israele, lidu Tvého.

(o Roš chodeš a chol ha-moed svátků Pesach a Sukot:
Bože náš a Bože otců našich! Nechať vystoupí a přijde a dospěje k Tobě, a budiž povšimnuta, se zálibou slyšena, připomenuta a v paměti uchována památka naše a vzpomínka naše, a památka našich otců, a památka Pomazaného, syna Davidova, služebníka Tvého, a památka Jerusaléma, města Tvého svatého, a památka veškerého lidu Tvého, domu Israelského, před Tebou k ochraně, ku blahu, přízni, milosti a milosrdenství, k životu a míru v tento den
O novém měsíci: novoluní!
O pesah: svátku nekvašených chlebův!
O podzelené: svátku podzelené!
Buď pamětliv nás, Hospodine, Bože náš, o něm ku blahu, a vzpomeň na nás o něm ku požehnání a pomoz nám o něm k životu! A pro slovo spásy a milosrdenství ustrni se a buď nám milostiv, a smiluj se nad námi a pomoz nám; nebo k Tobě oči naše pohlížejí, ježto, Všemohoucí králi, milostivý a milosrdný Jsi.)

Kéž spatří oči naše, jak vrátíš se na Sion v milosrdenství. Pochválen budiž, Hospodine, Jenž se vrátí sídlem Svým na Sion!

Hodaa

↓ Děkujeme Tobě, Jenž jsi ↑ Hospodin, Bůh náš a Bůh otců našich na věky věkův. Skála života našeho, štít spasení našeho, Tys od pokolení do pokolení; děkujeme Tobě a hlásáme chválu Tvou za život svůj, jenž spočívá v ruce Tvé, a za duše své, jež poručeny jsou Tobě, a za divy Tvé, jež každým dnem pro nás konáš, a za Tvé zázraky a dobrodiní Tvá, jež prokazuješ nám v každé době, večer a ráno a v poledne; Všedobrotivý! neboť neskonalé jest milosrdenství Tvé; Všeslitovníku! neboť bez mezí jsou milosti Tvé, od jakživa doufáme v Tebe.

(Na Chanuku a Purim:
Za divy a za vysvobození, za mocné skutky a za pomoc a za boje, jež konal Jsi za [~ Jisraelský národ ~] za oněch dnů v této době.)

(Na Chanuku:
Za dnů Matatiáše, syna Jochanana, kněze nejvyššího, Hasmoneje a synů jeho, když povstala říše řecká bezbožná proti lidu Tvému Israelskému, nutíc je, aby zapomněli učení Tvého a odstoupili od zákonů vůle Tvé. Ty však v milosrdenství Svém hojném přispěl jsi jim v době soužení jejich, vedl Jsi spor jejich, hájil Jsi právo jejich, vykonal Jsi pomstu jejich: dal Jsi silné v moc slabých, četné v moc malého hloučku, nečisté v moc čistých, bezbožné v moc spravedlivých a svévolné v moc těch, jenž zabývali se učením Tvým. Sobě však způsobil Jsi jméno veliké a svaté po světě Svém, a lidu Svému Israelskému způsobil Jsi pomoc velikou a vysvobození až po tento den. Potom vešli synové Tvoji do síně domu Tvého, vyklidili chrám Tvůj, očistili svatyni Tvou a rozžali světla v nádvořích Tvých posvátných a ustanovili těch osm dní Chanuka, aby děkovali a chválu pěli jménu Tvému velikému.)

(Na Purim:
Za dnů Mardocheje a Estery v Susan, hradu královském, když povstal proti nim Haman bezbožný, smýšleje zahubiti, zavražditi a vyhladiti všecky Židy od mladého až do starce, děti i ženy, jednoho dne, třináctého, měsíce dvanáctého, to jest měsíc Adar, a jmění jejich uloupiti. Ty však v milosrdenství Svém hojném zrušil Jsi záměr jeho a dal Jsi mu jeho odplatu na hlavu jeho, i oběsili jeho i syny jeho na šibenici.)

A za to vše budiž pochváleno a vyvýšeno jméno Tvé, králi náš, stále, na věky věkův.

(V deset dní pokání:
Zapiš k životu blaženému všecky děti smlouvy Své!)

A všickni živí budou děkovati Tobě, Séla! a velebiti jméno Tvé v pravdě, ó Bože spasení našeho a pomoci naší! Séla. — ↙ Pochválen ↓ budiž, ↑Hospodine, Všedobrotivý jest jméno Tvé a Tobě sluší děkovati!

Šalom

Uděl mír, blaho a požehnání, přízeň a milost a milosrdenství nám a veškerému Israeli, lidu Svému! Žehnej nám, Otče náš, všem vesměs světlem tváři Své; nebo ve světle tváři Své dal Jsi nám, Hospodine, Bože náš, zákon života a lásku ke ctnosti, jakož i spravedlnost a požehnání a milosrdenství a život a mír. Kéž zalíbí se Tobě, žehnati lidu Svému Israelskému v každý čas a v každou hodinu mírem Svým!

(V deset dní pokání:
V knize života, požehnání a míru a výživy dobré nechať jsme zaznamenáni a zapsáni před Tebou, my i všechen lid Tvůj, dům Israele, k životu blaženému a k míru! Pochválen budiž, Hospodine, Jenž způsobuje mír!)

Pochválen budiž, Hospodine, Jenž žehná lidu Svému Israelskému mírem!

Elohaj

Bože můj! Zdržuj jazyk můj od zlého, a rety mé od mluvení lstivého. Vůči těm, kteří mně zlořečí, nechť duše má jest klidnou, a duše má jako prach pokorná ke všem buď. Otevři srdce mé zákonu Svému, a po příkazech Tvých ať snaží se duše má. A všem těm, kteří zamýšlejí proti mně něco zlého, rychle zruš záměr jejich a zmař úklady jejich! Učiň to pro jméno Své, učiň to pro pravici Svou, učiň to pro svatost Svou, učiň to pro učení Své, aby zachráněni byli miláčkové Tvoji; pomoz pravicí Svou a vyslyš mne! Kéž jsou k libosti slova mých úst a myšlení srdce mého Tobě, Hospodine, skálo má a vykupiteli můj!

Ose šalom

• Dělají se pozpátku tři kroky (…) v předklonu (↓) – nejprve levá noha, pravá a pak opět levá. Stále v úklonu otočíme tvář nalevo (⇐) a říkáme “ose šalom bimromav”, otočíme tvář napravo (⇒) a říkáme “hu jaase šalom alejnu” a pak se ukloníme přímo před sebe (⇑) a dopovíme “ve-al kol Jisrael ve-imru amen” a nakonec se napřímíme (↑):³³

עֹשֶׂה שָׁלוֹם (הַשָּׁלוֹם) בִּמְרוֹמָיו, הוּא יַעֲשֶׂה שָָׁלוֹם עָלֵינוּ וְעַל כָּל יִשְׂרָאֵל וְאִמְרוּ אָמֵן

↓ … ⇐ Ose šalom (v deset dní pokání: ha-šalom) bimromav, ⇒ Hu jaase šalom alejnu ⇑ ve-al kol Jisrael ve-imru: Amen! ↑

↓ … ⇐ Jenž činí mír na výsostech Svých, ⇒ On uděl mír nám a všemu Israeli. ⇑ Na to pravte: Amen! ↑

Pouze o Šabatu a svátcích, případně rovněž v pondělky a čtvrtky spolu s celou obcí:

Kriat Tóra (společné čtení Tóry)

Vždy se pokračuje:

Vybrané závěrečné modlitby

Pouze o Šabatu:

Mi šeberach

On, Jenž požehnal […] Abrahamovi, Izákovi a Jakobovi, nechť požehná této celé obci svaté, jim a ženám jejich, synům a dcerám jejich, jakož i všem, kdož náležejí k nim! Také všem, kteří zařizují a vydržují modlitebny, a všem, kteří přicházejí tam se pomodliti! Také všem, kteří daruji světlo na osvětlení modlitebny, víno na kiduš a habdálu, chléb pocestným a almužnu chudým, jakož i všem, kteří spravují záležitosti obecní s poctivostí. Nejsvětější, pochválen budiž, nechť udělí jim odměnu, odstraní od nich každou nemoc, uzdraví celé tělo jejich, odpustí každé provinění jejich a sešle požehnání a štěstí na každé dílo rukou jejich, s veškerým Israelem, bratřími jejich! Na to rceme: Amen!

Dodatečně možno přidat také:

Motlitba za vládu, za stát Izrael, za mír ve světě, za příslušníky obranných sil Státu Izrael

Vždy pokračujeme:

Alejnu (závěrečná modlitba)

• Alejnu složil Jehošua bin Nun při vstupu do erec Jisrael. Po zboření Chrámu raban Jochanan ben Zakaj ustanovil zvyk modlit se Alejnu denně.³⁴
• Je zvykem modlit se Alejnu vestoje.³⁴
• Mezi slovy “el lo jošia” (“bohu, jenž nemůže spasit”) a “vaanachnu korim” (“my pak se koříme”) by se měla udělat krátká odmlka ([-]).³⁴
• Na slova “vaanachnu korim” je zvykem se uklonit (↓).³⁵

Alejnu

Nám přísluší vychvalovati Pána veškerenstva, vzdáti úctu Stvořiteli počátku, že neučinil nás jako pohany zemí a nepostavil nás na roveň s kastovními kmeny země, že neurčil nám podíl jako jim a osud náš jako všemu množství jejich. (Že se klaní marnosti a prázdnotě a že se modlí k bohu, jenž nemůže spasit.) [-] ↓ My pak se koříme a klaníme a s díky vyznáváme ↑ před králem všech králů, Nejsvětějším, pochválen budiž, že On rozestřel nebesa a založil zemi, a trůn Jeho velebnosti jest v nebesích nahoře a sídlo všemocnosti Jeho na výsostech nejvyšších. Onť jest Bůh náš, žádný jiný; opravdu jest král náš, nikdo mimo Něho, jakož psáno v učení Jeho: Tedy poznej dnes a uveď si to k srdci, že Hospodin sám jest Bůh v nebi nahoře i na zemi dole, žádný jiný!

Al ken

Proto doufáme v Tebe, Hospodine, Bože náš, že spatříme brzy nádheru všemocnosti Tvé, že sprovodíš ohavnosti se země a všecky modly úplně vyhubíš; že upevněn bude svět panováním Všemohoucího. A všickni zeměsynové budou vzývati jméno Tvé; obrátíš k Sobě všecky bezbožníky země, aby poznali a zvěděli všickni obyvatelé světa, že Tobě má se kořiti každé koleno, přísahati každý jazyk. Před Tebou, Hospodine, Bože náš, budou se kořiti a v prach klesati, a velebnosti jména Tvého úctu vzdají a vezmou ochotně na sebe všickni jho panování Tvého, a kralovati budeš nad nimi brzy na věky věkův. Neboť království jest Tvé a na věky kralovati budeš ve slávě, jakož psáno v učení Tvém: Hospodin kralovati bude na věky věkův! A praveno:

וְהָיָה יי לְמֶלֶךְ עַל כָּל הָאָרֶץ, בַּיּוֹם הַהוּא יִהְיֶה יי אֶחָד וּשְׁמוֹ אֶחָד

Ve-haja Adonaj le-melech al kol ha-arec, ba-jom ha-hu jihje Adonaj echad u-šemo echad.

I bude Hospodin králem nade vší zemí; v ten den bude Hospodin jediný a jméno Jeho jediné!

Naposledy změněno: 12. 5. 2024

1. Curba Merabanan, Mizrachi Press, 8. svazek, 2023, str. 46. [↩] [↩]
2. Curba Merabanan, Mizrachi Press, 8. svazek, 2023, str. 23. [↩]
3. Sidur Brit olam, Úvod, Pokyny pro pronášení Božího Jména, rabi Uri Šerki. [↩]
4. Takto to vysvětluje např. rabi Moše Feinstein v Igrot Moše k Jore dea III: 68:4, viz Mišna berura, The Ohr Olam Edition, 1. svazek, str. 54. [↩]
5. Brit šalom, Přijímání dalších přikázání, 11. halacha, rabi Uri Šerki. [↩]
6. Kicur šulchan aruch, Agadah, rabi Šlomo Ganzfried, 2. kapitola, str. 23. [↩]
7. Curba merabanan, Mizrachi Press, 8. svazek, 2023, str. 39. [↩]
8. To Be a Jew, Basic Books, rabi Hayim Halevy Donin, str. 167. [↩]
9. Berachot 60b, Curba Merabanan, Mizrachi Press, 8. svazek, 2023, str. 24. [↩]
10. Berachot 60b, Curba Merabanan, Mizrachi Press, 9. svazek, 2023, str. 139. [↩]
11. Curba Merabanan, Mizrachi Press, 9. svazek, 2023, str. 231. [↩]
12. Curba Merabanan, Mizrachi Press, 9. svazek, 2023, str. 230. [↩] [↩]
13. Tehilim (Žalm) 135:1-2. [↩]
14. Šulchan aruch, Orach chajim, 51:7. [↩]
15. Curba Merabanan, Mizrachi Press, 9. svazek, 2023, str. 257. [↩]
16. Šabat 118b. [↩]
17. Curba Merabanan, Mizrachi Press, 9. svazek, 2023, str. 228. [↩]
18. Berachot 32b. [↩]
19. 93:1. [↩]
20. Curba Merabanan, Mizrachi Press, 9. svazek, 2023, str. 254. [↩]
21. Curba Merabanan, Mizrachi Press, 9. svazek, 2023, str. 256. [↩]
22. Curba Merabanan, Mizrachi Press, 10. svazek, 2023, str. 172. [↩]
23. Curba Merabanan, Mizrachi Press, 10. svazek, 2023, str. 205. [↩] [↩] [↩]
24. Curba Merabanan, Mizrachi Press, 11. svazek, 2023, str. 101. [↩] [↩]
25. Curba Merabanan, Mizrachi Press, 11. svazek, 2023, str. 102. [↩]
26. Curba Merabanan, Mizrachi Press, 11. svazek, 2023, str. 107. [↩]
27. Curba Merabanan, Mizrachi Press, 11. svazek, 2023, str. 104. [↩] [↩]
28. Curba Merabanan, Mizrachi Press, 11. svazek, 2023, str. 112-114 [↩]
29. Curba Merabanan, Mizrachi Press, 11. svazek, 2023, str. 115-117. [↩]
30. Curba Merabanan, Mizrachi Press, 11. svazek, 2023, str. 105. [↩]
31. To Pray as a Jew, Rabbi Hayim HaLevy Donin, str. 46-47. [↩]
32. Curba Merabanan, Mizrachi Press, 11. svazek, 2023, str. 110. [↩]
33. Kicur šulchan aruch, rabi Šlomo Ganzfried, 1. díl, Agadah, str. 109 [↩]
34. Curba Merabanan, Mizrachi Press, 12. svazek, 2023, str. 121. [↩] [↩] [↩]
35. Curba Merabanan, Mizrachi Press, 12. svazek, 2023, str. 124. [↩]