Ješajahu (Izajáš) 6:1-7:6; 9:5-6 (v Bibli kralické 6:1-7:6; 9:6-7)
Haftara (oddíl čtení z Proroků) ke stejnojmenné parašat ha-šavua (týdennímu oddílu čtení z Tóry) z Šemot (2. Mojžíšovy) 18:1-20:23. Název „Jitro“1 je osobní jméno postavy, o níž je řeč v paraši, přičemž v hebrejském zápise paraši je zároveň 2. slovem v pořadí. Jméno Jitro se vykládá jako „Jeho zbytek“.2
Výše uvedená haftara se čte proto, že popisuje vidění Boží vznešenosti, jež připomíná Boží zjevení u hory Sinaj, kdy byla izraelskému národu darována Tóra.3
6:3 „A ten volal k onomu a říkal: „Svatý, svatý, svatý je Hospodin zástupů, plnost země je jeho majestátem!““ Jedná se o provolání serafů, které je nedílnou součástí modlitby, jež v židovství předchází základnímu vyznání víry Šma (Slyš). Těmito slovy serafové vyjadřují tu skutečnost o Bohu, že ačkoli naprosto převyšuje každé stvoření včetně světa, v němž žijeme, přesto je ve všem, byť skrytě, přítomen.4
6:6 „Tu ke mně přilétl jeden ze serafů a v ruce měl v kleštích uhlík …“ Midraš Šir ha-širim raba ohledně zmíněného „uhlíku“ uvádí: „Rav Samuel řekl: ‘[Stojí psáno]: ‘Uhlík (ricpa)’, [což znamená]: ‘stiskni ústa (ruc pe)’! [Svatý, budiž požehnán, tím říká]: Stiskni ústa tomu, kdo pronáší udání na mé syny!’“5 Židovští vykladači vidí v hebrejském slově RICPA (רִצְפָּה) narážku na to, že ha-Šem (doslova „to Jméno“, Hospodin) vnímal slova, jež pronesl Ješajahu těsně předtím o lidu, v němž bydlí, jako urážku synů Jisraele (Izraele), a vyvozují z toho, že ha-Šem nemá zalíbení v těch, kteří komukoliv žalují na syny Jisraele.
6:10 „Srdce tohoto lidu ztučnělo, stěží poslouchá a má zaslepený zrak, …“ Saadja Gaon o zmíněném stavu lidu uvádí: „Písmo tímto míní, že [Bůh] na ně uvede nějakou příčinu, takže nebudou schopni jasně vidět své záležitosti v tomto světě … a budou tápat ohledně toho, jak správně v dané situaci jednat.“6
9:6 „Pro toho, kdo šíří vládu a mír, není na trůnu Davidově a nad jeho královstvím konce, …“ Židovští učenci si všímají, že slovo LEMARBE (לְםַרְבֵּה), „rozšíří se“, je napsáno nezvyklým způsobem. Hebrejské písmeno „mem“ se totiž na začátku a uprostřed slova správně zapisuje v otevřeném tvaru (מ), kdežto zde je uprostřed slova použit koncový tvar písmene „mem“ (ם), který se používá správně pouze tehdy, když písmeno „mem“ leží až na samém konci zapisovaného slova. Talmud tuto odchylku od pravidel vysvětluje tak, že ha-Šem si v době, kdy oznámil své poselství proroku Ješajahu, „usmyslel, že učiní Chizkijáše mesiášem a Sancheríba [apokaliptickým nepřítelem,] Gógem a Magógem. Tu mu řeklo pravidlo soudu: „Panovníče věčnosti, když jsi neučinil mesiášem Davida, krále Izraele, jenž před tebou vyslovil tolik písní a chval, chceš nyní učinit mesiášem Chizkijáše, jemuž jsi prokázal tolik zázraků, jenž však před tebou nepronesl jediný chvalozpěv?“ A zavřelo se [písmeno mem].“7 To se vykládá tak, že proroctví o příchodu Mašiacha (Mesiáše) se sice nenaplnilo v době vlády krále Chizkijahu (Chizkijáše), ale zcela jistě se naplní v budoucnu, přičemž oním Mašiachem bude tělesný potomek krále Davida.
Naposledy změněno: 27. 1. 2024
Poznámky
- SIDON, E. Pět knih Mojžíšových včetně haftarot s českým překladem. Praha: Sefer, 2012. ISBN 978-80-85924-67-1. [↩]
- Jan Heller: Výkladový slovník biblických jmen, Praha 2003, str. 253 [↩]
- PECARIC, S. Chamisza Chumsze Tora. Chumasz Pardes Lauder. Księga Druga Szemot. Przekład Pięcioksięgu z języka hebrajskiego z uwzględnieniem Tory Ustnej opatrzony wyborem komentarzy Rabinów oraz hebrajski tekst komentarza Rasziego i Haftary z błogosławieństwami. Kraków: Stowarzyszenie Pardes, 2019. ISBN 978-83-923858-5-3 (tomy I-V). Str. 472. [↩]
- MUNK, E. Svět modliteb. Praha: Garamond, 2019. ISBN 978-80-7407-459-2. Str. 119. [↩]
- Šir ha-širim raba, oddíl 1. 6. 1., viz http://midrash.webnode.cz/texty/sir-ha-sirim-raba/i-kapitola-f/. [↩]
- SA‘ADJA GA’ON. Kniha zjevených pravd a rozumových argumentů. Praha: Academia, 2021. ISBN 978-80-200-3225-6. Str. 193. [↩]
- Sanhedrin 94a, znění podle: SLÁMA, P. Tanu rabanan. Praha: Vyšehrad, 2010. ISBN 978-80-7021-722-1. Str. 421. [↩]