Rubriky
Haftarot

Haftarat Mišpatim

Jirmejahu (Jeremjáš) 34:8-22; 33:25-26

Haftara (oddíl čtení z Proroků) ke stejnojmenné parašat ha-šavua (týdennímu oddílu čtení z Tóry) z Šemot (2. Mojžíšovy) 21:1-24:18. Název „Mišpatim“, jenž je překládán jako „Zákony“,1 je zároveň součástí slova, které se nachází v hebrejském zápise paraši jako 2. v pořadí.

Výše uvedená haftara se čte proto, že se stejně jako paraša zmiňuje o přikázání, které nařizuje, aby byli po uplynutí stanovené lhůty na svobodu bezpodmínečně propuštěni všichni hebrejští otroci a otrokyně.2

34:8 „Slovo, které měl Jirmejahu od Hospodina poté, co král Cidkijahu uzavřel smlouvu se vším lidem, který byl v Jerušalajim, aby jim vyhlásil svobodu.“ Rabi Izaak Cylkow ve svých poznámkách ohledně zmíněné svobody odkazuje na ustanovení týkající se jubilejního roku.3 Tím, kdo dal podnět k uzavření závazku, že bude toto ustanovení Tóry uplatněno právě v období, kdy hrozilo, že bude Jerušalajim (Jeruzalém) dobyt babylónským vojskem, byl zřejmě prorok Jirmejahu, a ne král Cidkijahu (Sidkijáš). Právě krále totiž Jirmejahu později zahrnul mezi ty, kdo budou potrestání za to, že uzavřenou smlouvu porušili.4 Zájmeno LAHEM, „jim“, se podle některých vykladačů vztahuje na zmíněný vší lid, podle jiných se vztahuje na otroky, kteří měli být propuštěni na svobodu.5

34:11 „Jenomže se potom obrátili a otroky a otrokyně, které pustili na svobodu, znovu přinutili stát se otroky a otrokyněmi.“ Když babylónské vojsko odtáhlo od Jerušalajim, protože bylo ohroženo blížícím se egyptským vojskem,6 domnívali se ti, kdo byli předtím v obležení, že veškeré nebezpečí ze strany Babylóňanů nadobro pominulo, a ti, kdo propustili své otroky, jak nařizuje Tóra,7 začali litovali, že se k tomu nechali přimět pod tíhou předchozího stavu věcí. Hebrejské slovo, jež je přeloženo jako „znovu přinutili stát se“, se nečte VAJACHBIŠUM, jak by se mohlo usuzovat z napsaných souhlásek, ale čte se VAJICHBEŠUM, jak naznačují později doplněná samohlásková znaménka.8

34:13 … V den, kdy jsem je vyvedl z micrijské země z domova otroků, jsem uzavřel s vašimi otci smlouvu, řka: Hebrejský slovní výraz BEJOM, „v den“, nepoužívá prorok v přísném slova smyslu tak, že by myslel tentýž den, kdy se synové Jisraele vydali na cestu z egyptského otroctví, ale používá jej ve volnějším smyslu coby období.9

33:26 „A jak bych také mohl opovrhnout semenem Jaakova a mého služebníka Davida, že bych z jeho potomstva nebral vladaře pro sémě Avrahama, Jicchaka a Jaakova, až přivedu jejich zajatce a slituji se nad nimi?““ Jméno praotce Jicchaka zde prorok nenapsal ve tvaru JICCHAK, jak bývá obvyklé, ale napsal ho ve tvaru JISCHAK – tento tvar jména se v Tanachu (Hebrejské bibli) vyskytuje pouze čtyřikrát, tzn. zde, v Tehilim (Žalmech) 105:9 a u Amose (Ámose) 7:9 a 16. Ha-Šem (doslova „to Jméno“, Hospodin) zmiňuje tři praotce, tzn. Avrahama (Abrahama), Jicchaka (Izáka) a Jaakova (Jákoba), kvůli tomu, že s nimi uzavřel smlouvu, která zaručuje, že nikdy nezavrhne jejich potomky.10

Naposledy změněno: 13. 2. 2023

Poznámky

  1. SIDON, E. Pět knih Mojžíšových včetně haftarot s českým překladem. Praha: Sefer, 2012. ISBN 978-80-85924-67-1. []
  2. PECARIC, S. Chamisza Chumsze Tora. Chumasz Pardes Lauder. Księga Druga Szemot. Przekład Pięcioksięgu z języka hebrajskiego z uwzględnieniem Tory Ustnej opatrzony wyborem komentarzy Rabinów oraz hebrajski tekst komentarza Rasziego i Haftary z błogosławieństwami. Kraków: Stowarzyszenie Pardes, 2019. ISBN 978-83-923858-5-3 (tomy I-V). Str. 474. []
  3. Viz Vajikra (3. Mojžíšova) 25:10. []
  4. Jirmejahu (Jeremjáš) 34:21. []
  5. CYLKOW, I. Księga Jeremiasza. Kraków: Austeria, 2009. ISBN 978-83-89129-63-5. Str. 204. []
  6. Jirmejahu (Jeremjáš) 34:21, 37:5 []
  7. Šemot (2. Mojžíšova) 21:2, Devarim (5. Mojžíšova) 15:12, 15. []
  8. Cylkow, str. 205. []
  9. Porovnej Jirmejahu (Jeremjáš) 7:22; 11:4. Cylkow, str. 205. []
  10. Viz Vajikra (3. Mojžíšova) 26:42; Cylkow, str. 202. []