Zecharja (Zacharjáš) 2:14-4:7 (v Bibli kralické 2:10-4:7)
Haftara (oddíl čtení z Proroků) ke stejnojmenné parašat ha-šavua (týdennímu oddílu čtení z Tóry) z Bemidbar (4. Mojžíšovy) 8:1-12:16 (v Bibli kralické 8:1-13:1). Název „Behaalotcha“, jenž je překládán slovy „Když budeš zapalovat“,1 je zároveň slovem, které se nachází v hebrejském zápise paraši jako 9. v pořadí.
Výše uvedená haftara se čte proto, že mimo jiné popisuje vidění, v němž prorok spatřil menoru neboli svícen se sedmi světly. Vidění totiž připomíná přikázání z počáteční části paraši, v níž Bůh přikazuje Aharonovi (Áronovi), aby pečoval o světla menory.2
2:14 „„Plesej a raduj se, dcero Cionu, poněvadž pohleď, přicházím a usadím se v tvém nitru,“ je Hospodinův výrok.“ Zde Zecharja (Zacharjáš) ve jménu ha-Šem (doslova „toho Jména“, Hospodina) prorokuje brzkou obnovu zbořeného Chrámu v Jerušalajim (Jeruzalémě).
2:15 „Onoho dne se mnohé národy připojí k Hospodinu a budou mi lidem, ale já budu sídlit v tvém nitru a ty poznáš smysl slov: Hospodin zástupů mne k tobě poslal.“ Tato slova odkazují na náhlý vzestup významu druhého Chrámu po sedmdesáti letech babylónského zajetí. Když se však v Jerušalajim započalo se samotnou obnovou Chrámu, někteří z židů tuto činnost nahlásili perským úřadům jako možnou nekalost, která se děje bez svolení vlády, a na základě toho úřady následně rozhodly o tom, že mají být veškeré obnovovací práce zastaveny. Toto rozhodnutí vyvolalo v ostatních židech zoufalství a někteří z nich začali ztrácet veškerou naději na očekávaný návrat slávy ha-Šem. Nyní však prorok Zecharja svými slovy ubezpečuje, že rozhodnutí úřadů bude nakonec změněno a sláva ha-Šem bude zcela jistě sídlit ve znovu vybudovaném Chrámu.3
3:1 „A Hospodin mi dal spatřit velekněze Jehošuu, stojícího před Hospodinovým andělem, přičemž žalobce, aby ho obžaloval, se staví po jeho pravici.“ S provozem Chrámu je úzce spjata služba kohena ha-gadol (velekněze). Prvním kohenem ha-gadol ve znovu vybudovaném Chrámu se má stát muž jménem Jehošua, jehož osoba může v očích některých budit jisté pochybnosti. Níže se dozvíme, co budilo tuto pochybnost, a také to, proč se ha-Šem vůči vznášení jakýchkoli pochybností ostře ohradil.
3:2 „Což to není větev zachráněná z ohně?“ Podle Talmudu byl Jehošua v babylónském zajetí podroben podobné zkoušce věrnosti ha-Šem jako jeho druzi Chananja (Chananjáš), Míšael a Azarja (Azarjáš), kteří byli na rozkaz krále Nevuchadnecara (Nebúkadnesara) zaživa vhozeni do rozpálené pece, přičemž „ani vlas jejich hlavy nebyl sežehnut, jejich pláště nedoznaly změny, ani nebyly cítit ohněm.“4 Na rozdíl od nich byl však Jehošua do rozpálené pece vhozen společně se dvěma hříšníky, o nichž pojednává kniha Jirmejahu (Jeremjáš)5, přičemž hříšníci byli okamžitě sežehnuti a Jehošua vyvázl s popálenými šaty. Níže je vysvětleno, proč došlo v jeho případě k popálení šatů.
3:3 „Jehošua však, stoje před tím andělem, byl oděn do šatů pokálených.“ Označení šatů, totiž že jsou pokálené, odkazuje na porušování zákazů psané Tóry neboli micvot lo taase (doslova „přikázání nedělej“), jichž je podle rabínského počítání 365, a nikoliv na neplnění příkazů neboli micvot ase (doslova „přikázání dělej“), jichž je 248. Maharal to vysvětluje takto: „Překročí-li člověk zákaz, ušpiní se hříchem a jeho šaty jsou „umazané výkaly“ (viz Zecharja 3:4). Neplní-li člověk příkazy, nemůžeme hovořit o ušpiněných šatech. V jeho případě se „pouze“ něčeho nedostává. Takovému člověku chybí svatost, kterou symbolizuje olej, určený k pomazání a zasvěcení (Chrámu, kněží, králů, proroků atd.).“6 Zákaz, který Jehošua v babylónském zajetí porušil, je v Talmudu popsán těmito slovy: „jeho synové si brali ženy, které nebyly vhodné ke kněžství a nezabránil jim, …“7
3:4 „A on těm stojícím před jeho tváří řekl: „Svlékněte mu ty pokálené šaty,“ a jemu řekl: „Pohleď, odňal jsem od tebe tvou vinu a kázal jsem tě obléknout do zásluh.“ Ha-Šem nařídil, aby byly z Jehošuy ty pokálené šaty sňaty, a to proto, že se Jehošua rozhodl napravit svoji chybu a ukončil manželské vztahy, jež Tóra v případě kohanim (kněží) zakazuje.
Naposledy změněno: 16. 6. 2024
Poznámky
- SIDON, E. Pět knih Mojžíšových včetně haftarot s českým překladem. Praha: Sefer, 2012. ISBN 978-80-85924-67-1. [↩]
- PECARIC, S. Chamisza Chumsze Tora. Chumasz Pardes Lauder. Księga Czwarta Bemidbar. Przekład Pięcioksięgu z języka hebrajskiego z uwzględnieniem Tory Ustnej opatrzony wyborem komentarzy Rabinów oraz hebrajski tekst komentarza Rasziego i Haftary z błogosławieństwami. Kraków: Stowarzyszenie Pardes, 2019. ISBN 978-83-923858-5-3 (tomy I-V). Str. 402. [↩]
- Šavua tov č. 9/5767, str. 8 [↩]
- Danijel (Daniel) 3:27, Český ekumenický překlad [↩]
- Jirmejahu (Jeremjáš) 29:21-23 [↩]
- MAHARAL. Stezka návratu Výběr z knihy Netivot olam. Praha: P3K, 2007. ISBN 978-80-903587-7-5. Str. 26 [↩]
- SLÁMA, P. Tanu rabanan. Antologie rabínské literatury. Praha: Vyšehrad, 2010. ISBN 978-80-7021-722-1. Str. 417 [↩]