Rubriky
Haftarot

Haftara le-jom rišon šel chag ha-Šavuot

Jechezkel (Ezechiel) 1:1-28; 3:12

Haftara (oddíl čtení z Proroků) pro první den svátku Šavuot (Týdnů), která se čte ke stejnojmenné sváteční paraši (oddílu čtení z Tóry) z Šemot (2. Mojžíšovy) 19:1-20:23 s maftirem („uzavírající“ čtené části z Tóry) z Bemidbar (4. Mojžíšovy) 28:26-31.

Výše uvedená haftara se čte proto, že popisuje, jak prorok Jechezkel (Ezechiel) spatřil slávu ha-Šem (doslova „toho Jména“, Hospodina), což se podobá zkušenosti synů Jisraele (Izraele), kdy u hory Sinaj obdrželi aseret ha-dibrot („deset slov“ neboli Desatero přikázání), jak to popisuje paraša.

Popis Jechezkelovy vize obsahuje nezvyklé množství podrobností, jež nám umožňují alespoň částečně pochopit, co znamená proroctví, a také to, jakým způsobem se proroci Jisraele přibližovali k zdroji těchto proroctví, tedy k Bohu. Aby nedošlo k mylnému výkladu Jechezkelovy vize, je nutné držet se vysvětlení moudrých Jisraele, kteří upozorňují na to, že veškeré obrazy, jež proroci ve svých viděních spatřili, jsou stvořené. To se týká i Hospodinovy slávy a všech tzv. antropomorfismů neboli lidských tvarů, rysů či vlastností, jež proroci zmiňují v souvislosti s Bohem,1 neboť „Bůh je absolutně nehmotný“. Co se týče samotné Jechezkelovy vize, tak ta podle talmudické tradice obsahuje klíč k mystické meditační technice proroků Jisraele, jež je známa jako MAASE MERKAVA (dílo vozu).2 Nicméně je třeba si uvědomit, že Jechezkel žil po zboření prvního Chrámu a proto prorokoval na nižší úrovni,3 než jeho předchůdci jako např. Ješajahu (Izajáš), Elijahu (Elijáš), Šemuel (Samuel) či Moše (Mojžíš), jenž je v židovství považován za otce všech proroků.

1:3 „… Tam na něm spočinula Hospodinova ruka.“4 JAD HA-ŠEM („Hospodinova ruka“) je tzv. antromorfismus, který může odkazovat na Boží působení v určité oblasti podle tzv. sefirotického stromu. V Elijášově úvodu k Tikunej Zohar se uvádí, že „Láska je pravou rukou, Síla je levou, …“5

1:4 „Viděl jsem, jak se přihnal bouřlivý vítr od severu, veliké mračno a šlehající oheň; …“ Rabín Aryeh Kaplan vysvětluje, že zde „prorok mluví o úrovních prožitku, které předcházejí pravému proroctví, … Prorok vstupující do mystického prožitku nejprve zakusí silné rozrušení, poté nepříjemný nedostatek pocitů a nakonec palčivý citový nadbytek. … Prorok musí potlačit všechny tyto pocity bouře, mračna a ohně, což jsou aspekty KELIPA a duchovní temnoty, a soustředit se na světlo zářící z této temnoty.“6 KELIPA („skořápka“) je kabalistický obrazný popis kořene veškerého zla.

„… okolo něho byla zář a uprostřed ohně jakýsi třpyt oslnivého vzácného kovu.“ NOGA („zář“, výraz se též užívá k označení „úsvitu“ a „soumraku“) je úroveň duchovního výstupu, kdy prorok překoná KLIPOT („skořápky“), jež „matou mysl a slouží za překážky tomu, kdo by chtěl vystoupit do duchovní říše. … Když prorok této úrovně dosáhne, jeho ego je zrušeno a všechny smysly jsou utlumeny. Poté dosáhne úrovně CHAŠMAL, která je totožná s Elijášovým „tichým a jemným hlasem“.7 Talmud uvádí, že slovo CHAŠMAL je složeno ze dvou slov: CHAŠ znamená ticho a MAL značí řeč. Na této úrovni prorok zažívá „mluvící ticho“. Je to úroveň ticha, jehož prostřednictvím může zaslechnout slovo Boží nebo spatřit pravou božskou vizi.“6 Navíc „slovo CHAŠMAL (חשמל) má stejnou číselnou hodnotu (gematria) jako slovo MALBUŠ (מלבוש) znamenající „oděv“. CHAŠMAL je totiž „oděvem“, „nádobou a „látkou“ skrývající a uchovávající světla andělů.“8 Saadja Gaon vysvětluje, že CHAŠMAL (oslnivý vzácný kov) má modrou barvu.9

1:5 „Uprostřed něho bylo cosi podobného čtyřem bytostem, které se vzhledem podobaly člověku.“ CHAJOT (bytosti) jsou později Jechezkelem označeny jako KRUVIM (cherubové),10 což jsou andělské bytosti, o nichž je v Bibli poprvé zmínka v souvislosti s rajskou zahradou, kde byli východně od ní usídleni „ke střežení cesty stromu života“.11 „Když Maimonides vypočítává deset stupňů andělského stavu, přisuzuje cherubínům deváté místo (Jesodej ha-tora 2.7).“12 Jedná se tedy o vyšší řád andělů a andělům jako takovým přísluší svět JECIRA (utváření), což je zároveň výchozí bod Jechezkelovy vize směrem jak k nižšímu světu ASIJA (učinění), tak k vyššímu světu BERIJA (stvoření) a nejvyššímu světu ACILUT (blízkost). Svět JECIRA odpovídá v lidské duši úrovni RUACH (duch), pod ní je úroveň NEFEŠ (živočišná duše) a nad ní NEŠAMA (mluvící duše). Tím, že Jechezkel ve své vizi proniká do světa JECIRA, „vlastně přistupuje ke „stromu života“ a první, s čím se setkává, jsou jeho strážci, což jsou cherubové.“ 13

1:14 „A ty bytosti pobíhaly sem a tam, takže vypadaly jako blýskavice.“ Rabín Aryeh Kaplan upozorňuje, že podle kabalistů ono pobíhání „sem a tam“ se netýká oněch CHAJOT (bytostí), ale samotné Jechezkelovy vize. „Nacházel se na tak vznešené rovině, že nemohl sedět se stálým pohledem. Musel „běžet a vracet se“. Mohl hledět na CHAJOT a spatřovat je jako „blesk“, a pak se musel ihned vrátit, aby nebyl pohlcen vlastní vizí. … neboť smrtelník nemůže nepřetržitě udržovat koncentraci na tyto úrovně, aniž by zahynul.“14

1:15 „Když jsem na ty bytosti hleděl, hle, na zemi u těch bytostí, před každou z těch čtyř, bylo po jednom kole.“ Zde se obrací pozornost ke světu ASIJA (učinění), neboť směr vize směřuje k zemi, kde Jechezkel vidí u každé z CHAJOT (bytostí) po jednom OFAN (kole). OFANIM (kola) jsou opět andělská stvoření, na rozdíl od cherubů však udržují v chodu záležitosti běžného hmotného světa neboli koloběh světa, jak ho vnímají obyčejní lidé.

1:26 „A nahoře nad klenbou, kterou měly nad hlavou, bylo cosi, co vypadalo jako safírový kámen podoby trůnu, a na té podobě trůnu, nahoře na něm, bylo cosi, co vypadalo jako člověk.“ Zde se obrací pozornost k vyšším světům, neboť směr vize směřuje nad klenbu. Nejprve Jechezkel spatřuje „jako odlesk ve světě JECIRA“ podobu trůnu – tato podoba představuje svět BERIJA (stvoření), a na trůnu „jako odlesk odlesku“ podobu člověka – tato podoba představuje nejvyšší svět ACILUT (blízkosti).15 Podle některých kabalistických představ byly totiž všechny světy postupně vyzářeny z jakéhosi pravzoru stvoření, jenž je označován jako ADAM KADMON (člověk prapůvodní).16

Naposledy změněno: 9. 6. 2024

Poznámky

  1. SA‘ADJA GA’ON. Kniha zjevených pravd a rozumových argumentů. Praha: Academia, 2021. ISBN 978-80-200-3225-6. Str. 144-145. [↩]
  2. KAPLAN, A. Meditace a Bible. Praha: Malvern, 2018. ISBN 978-80-7530-114-7. Str. 45-46. [↩]
  3. Meditace a Bible, str. 63. [↩]
  4. Český ekumenický překlad. [↩]
  5. Meditace a Bible, str. 45. [↩]
  6. Meditace a Bible, str. 48-49. [↩] [↩]
  7. Melachim Alef (1. Královská) 19:12. [↩]
  8. Meditace a Bible, str. 62. [↩]
  9. Kniha zjevených pravd a rozumových argumentů, str. 231. [↩]
  10. Jechezkel (Ezechiel) 10:15. [↩]
  11. Berešit (1. Mojžíšova) 3:24, Sidon. [↩]
  12. NEWMAN, J., SIVAN, G. Judaismus od A do Z. Slovník pojmů a termínů. Praha: Sefer, 1998. ISBN 80-900895-3-4. Str. 96. [↩]
  13. Meditace a Bible, str. 65. [↩]
  14. Meditace a Bible, str. 134. [↩]
  15. Meditace a Bible, str. 46. [↩]
  16. SCHOLEM, G. Hlavní proudy židovské mystiky. Praha: Argo, 2017. ISBN 978-80-257-2430-9. Str. 378. [↩]