Plné znění odpoledních modliteb z židovského siduru s přihlédnutím k potřebám českých noachidů v aškenázském uspořádání pro běžné dny, Šabat i svátky.
Český překlad modliteb a požehnání pochází ze siduru Sichat Jicchak. Postupně ho však upravujeme do soudobější češtiny, aby nám postupem času mohl posloužit také k vydání českého překladu noachidského siduru Brit olam v brzké budoucnosti.
Uspořádání modliteb je z velké části převzato ze siduru Brit olam pro noachidy, jež vyučuje rabi Uri Šerki. Občasné změny, náhražky a vynechávky s tím související jsou výsledkem jeho doporučení uvedených v tomto siduru.
V případě běžných rozdílů mezi aškenázským a sefardským zněním modliteb se od siduru Brit olam vědomě odchylujeme, jelikož je nám bližší uspořádání aškenázské.
Vysvětlivky:
Značka […] znamená, že se jedná o noachidskou vynechávku z původního židovského znění dané modlitby. Tam, kde rabi Šerki zcela vynechává některé modlitby nebo celé části, zde na tuto skutečnost nijak neupozorňujeme, jelikož je to dostatečně vysvětleno v článku: Modlitba
[~ Text uvozený těmito značkami s vlnovkou ~] znamená, že se jedná o změnu ve znění modlitby na základě doporučení rabího Uri Šerkiho pro noachidy.
Článek stále rozšiřujeme.
Naposledy změněno: 21. 3. 2025
- Proč se odpolední modlitbě říká „mincha“? Minchou se obvykle myslí tzv. moučná oběť, která se přinášela v bejt ha-mikdaš. Avšak mincha ve skutečnosti nebyla přinášena výhradně jen odpoledne, ale také ráno (tzv. minchat chavitin a minchat tamid). Pro ranní modlitbu se ovšem vžíl jiný název „šacharit“ a té odpolední tak zůstalo „mincha“. Ramban ve svém komentáří k Tóře vysvětluje, že slovo mincha má rovněž spojitost s tím, že sluneční svit začíná upadat a dochází tím k postupnému tlumení jeho oslnivosti.1
- Mincha je často dávána do souvislosti také s prorokem Elijahu, kterému bylo odpovězeno nebeským ohněm ve sporu s baalovými proroky právě v době odpolední modlitby (někteří se proto domnívají, že dokonce zrovna obětoval moučnou oběť).2
- Odpolední modlitbu je zvykem modlit se nejdříve o tzv. mincha gedola a nejpozději o tzv. mincha ketana. V současnosti je dobrým zvykem modlit se minchu ještě před obědem, tedy o tzv. mincha gedola (ovšem nikdy ne dříve! Vždy tedy raději o něco později než přesně o tzv. mincha gedola).3
- Aškenázským zvykem je nejlépe modlit se minchu nejpozději do tzv. pelag ha-mincha (jelikož od plag ha-mincha mají aškenazim ve zvyku nejdříve začínat modlit se večerní modlitbu a mincha jí samozřejmě musí předcházet).4
- Mincha gedola (jelikož do západu slunce ještě zbývá mnoho času) a ketana (jelikož do západu slunce již mnoho času nezbývá) jsou ovšem tzv. halachické časy, které je tudíž nutno nejprve si vypočítat (jejich přesná doba se v průběhu roku mění a vždy se odvíjí od přesné polohy, kde se člověk nachází).3
- Přibližné časy pro jakékoliv město na zemi lze zjistit např. zde: MyZmanim.com
Ašrej (Blaze těm)
Ašrej
- Věta „Blaze těm, kteří přebývají v Tvém domě, kteří Tě stále velebí“ poukazuje na nutnost co největšího soustředění během modlitby. Talmud5 uvádí, že ti z nejzbožnějších dokázali vydržet i celou hodinu, než byli zcela připraveni začít se modlit. Mišna berura6 poznamenává, že v současnosti postačí, když se alespoň na chvíli pozastavíme.7
- Tehilim (Žalm) 145 je zvláštní tím, že každá jeho věta začíná písmem z pořadí hebrejské abecedy.
Blaze těm, kteří přebývají v Tvém domě, kteří Tě stále velebí! Séla. Blaze lidu, jemuž tak se děje; blaze lidu, jemuž Hospodin je Bohem!
Chvalozpěv Davidův.
א Vyvyšovat Tě budu, Bože můj, ó Králi, a chválit Tvé jméno na věky věků. ב Každý den Tě budu chválit, a velebit Tvé jméno na věky věků. ג Veliký je Hospodin a veleben velmi, Jeho velikost nelze prozkoumat. ד Pokolení za pokolením vychvalují Tvá díla, a Tvé mocné skutky zvěstují. ה O lesku Tvé slavné velebnosti i o Tvých předivných věcech budu přemýšlet. ו O moci Tvých hrozných skutků ať promlouvají, o Tvé velikost budu vyprávět. ז Ať připomínají Tvou hojnou dobrotivost, a nad Tvou spravedlností plesají. ח Milostivý a milosrdný je Hospodin, shovívavý a veliký v laskavosti. ט Dobrotivý je Hospodin ke všem, a Jeho slitování je nad vším Jeho dílem. י Oslavují Tě, Hospodine, veškerá Tvá díla, a Tví zbožní Tě chválí. כ O slávě Tvého království mluví, a o Tvé síle rozmlouvají, ל aby oznámili synům lidským Jeho mocné skutky a slavnou velebnost Jeho království. מ Tvé království je království všech věků, a Tvé panování ve všech pokoleních. ס Hospodin je oporou všem klesajícím, a pozvedá všechny ponížené. ע Oči všech k Tobě vzhlížejí, a Ty jim dáváš jejich pokrm v pravý čas.
- U věty „Otvíráš Svou ruku a milostí sytíš vše, co žije“ je nutno myslet na své živobytí, jelikož parnasa („obživa“) závisí od ha-Šem, který zaopatřuje a živí vše ve světě.8
פּוֹתֵחַ אֶת יָדֶךָ וּמַשְׂבִּיעַ לְכָל חַי רָצוֹן
Poteach et jadecha umasbia lechol chaj racon.
Otvíráš Svou ruku a milostí sytíš vše, co žije.
צ Spravedlivý je Hospodin na všech Svých cestách, a laskavý ve všech Svých činech. ק Blízko je Hospodin všem, kteří Ho vzývají, všem, kteří Ho vzývají v pravdě. ר Vůli Svých bohabojných činí, a jejich modlitbu slyší a pomáhá jim. ש Hospodin opatruje všechny, kteří Ho milují, a všechny bezbožné zahubí. ת Ať má ústa chválí Hospodina, ať veškeré tělo žehná Jeho svatému jménu na věky věků! A budeme žehnat Bohu od nynějška až na věky. Halelujah!
Amida (tichá modlitba „Šemone esre“ ve stoje)
- Šemone esre znamená „osmnáct“ – původně se totiž tato modlitba skládala jen z 18 požehnání (dnes má celkem 19).9
- Amida znamená „stojící“, tzn. že modlitba se pronáší na místě vstoje.
- Stání se vyvozuje z Berešit (1. Mojžíšovy) 19:27: „A Avraham si ráno přivstal k onomu místu, kde stál před tváří Hospodinovou.“ 9
- Ze stejného místa se rovněž vyvozuje, že to byl praotec Avraham, kdo zavedl šacharit neboli „ranní“ modlitbu.
- Stojíme na místě s chodidly těsně u sebe, jelikož Šemone esre je nazývána také jako avoda („služba“) či korban, a má tedy připomínat způsob, jakým se slouží v Chrámu při přinášení obětí. Viz Hošea (Ozeáš) 14:3.10 Z Talmudu dále vyplývá, že má připomínat modlitební postoj andělů. Viz Jechezkel (Ezechiel) 1:7.11
- Netýká se však starých či nemocných nebo ve ztížených podmínkách (např. v letadle), kdy je zcela přípustné modlit se Amidu např. v sedě a vstávat jen tam, kde se ukláníme, anebo zůstat sedět po celou dobu.12
- Stání se vyvozuje z Berešit (1. Mojžíšovy) 19:27: „A Avraham si ráno přivstal k onomu místu, kde stál před tváří Hospodinovou.“ 9
- Je zvykem mít oči zavřené, případně čist ze siduru, anebo svůj zrak upírat směrem dolů.13
- Mnozí mají ve zvyku se během modlitby kývat, např. dopředu a dozadu, po vzoru Tehilim (Žalmy) 35:10. Jiní se tomu ovšem v případě Amidy vyhýbají.14
- Smyslem je dosáhnout co největšího soustředění (tzv. kavany).
- V případě naprosté nutnosti je tedy přípustné vypořádat se nejprve s tím, co nás v daný okamžik vyrušuje a následně se k modlitbě vrátit (např. vypnout telefon, který zrovna začal vyzvánět apod. – ovšem rozhodně není na místě přerušovat modlitbu jen za účelem klábosení po telefonu apod.).15
- Ukláníme se na začátku a na konci prvního požehnání a také na začátku a na konci Hodaa (neboli Modim).12
- Na slovo „baruch“ pokrčíme kolena (↙), následně se na slovo „ata“ ukloníme (↓) tak, až nám vystoupí páteřní obratle – skloníme přitom i hlavu – a nakonec se znovu napřímíme (↑) na slovo „Adonaj“, které již pronášíme vestoje.16
- Někteří vynechávají pokrčení kolenou na začátku Modim. Sefardim nemají ve zvyku pokrčovat kolena vůbec.
- Na slovo „baruch“ pokrčíme kolena (↙), následně se na slovo „ata“ ukloníme (↓) tak, až nám vystoupí páteřní obratle – skloníme přitom i hlavu – a nakonec se znovu napřímíme (↑) na slovo „Adonaj“, které již pronášíme vestoje.16
- Amida se ukončuje tzv. akirat raglajim („vykořeněním chodidel“), tedy tím, že se udělají tři kroky (…) dozadu, čímž tedy člověk přestává „stát před Bohem“ v souvislosti s modlitbou.17
Stojí se s chodidly u sebe a modlí se v tichosti šeptem:
Adonaj sefataj
Pane, otevři mé rty, aby má ústa hlásala Tvou slávu.
Avot
↙ Buď ↓ pochválen, ↑ Hospodine, Bože náš a Bože našich otců, Bože Avrahama, Bože Jicchaka a Bože Jaakova, Bože veliký, mocný a hrozný, Bože Nejvyšší, jenž prokazuješ milosrdenství dobrotivá a jsi Pánem všeho; jenž pamatuješ na oddanost otců a kvůli Svému jménu přivedeš s láskou vykupitele jejich potomkům.
(Během deseti dní pokání:
Pamatuj na náš život, ó Králi, jenž zalíbení máš v životě, a zapiš nás do knihy života kvůli Sobě samému, živoucí Bože!)
Králi, pomocníku, ochránce a štíte! ↙ Buď ↓ pochválen, ↑ Hospodine, štíte Avrahamův!
Gevurot
Ty jsi mocný na věky, ó Pane, Ty oživuješ mrtvé, nesmírný jsi v pomoci.
(V zimě se doloží:
Dáváš vát větru a přivádíš déšť.)
Zachováváš živé v milosti, oživuješ mrtvé v milosrdenství hojném, podpíráš klesající a uzdravuješ nemocné, uvolňuješ spoutané a naplníš příslib Svůj dřímajícím v prachu. Kdo je jako Ty, Pane mocných činů a kdo vyrovná se Tobě, ó Králi, jenž usmrcuješ a oživuješ a dáváš vzejít spáse?
(Během deseti dní pokání:
Kdo je jako Ty, Otče milosrdenství, jenž s milosrdenstvím pamatuješ na Svá stvoření, aby mohla žít?)
Proto Ti důvěřujeme, že oživíš mrtvé. Buď pochválen, Hospodine, jenž oživuješ mrtvé!
Kedušat ha-Šem
Ty jsi svatý a Tvé jméno je svaté a svatí Tě každého dne velebí. Séla. Buď pochválen, Hospodine, Bože svatý! (Během deseti dní pokání: Králi svatý!)
Pouze v běžné dny:
Bina
Ty oblažuješ člověka poznáním a učíš člověka porozumění. Oblaž nás z milosti Své poznáním, porozuměním a prozíravostí! Buď pochválen, Hospodine, jenž oblažuješ poznáním!
Pouze v běžné dny:
Tešuva
Navrať nás, Otče náš, k učení Svému, a přibliž nás, Králi náš, ke Své službě a přiveď nás znovu k Sobě v pokání úplném. Buď pochválen, Hospodine, jenž máš zalíbení v pokání!
Pouze v běžné dny:
Selicha
Odpusť nám, Otče náš, protože jsme hřešili; promiň nám, Králi náš, protože jsme se provinili; vždyť Ty promíjíš a odpouštíš. Buď pochválen, Hospodine, Milostivý, jenž častokrát odpouštíš!
Pouze v běžné dny:
Geula
Pohleď na naši bídu a veď náš spor, a vykup nás brzy kvůli Svému jménu; neboť jsi mocný Vykupitel. Buď pochválen, Hospodine, vykupiteli Jisraele!
Pouze v běžné dny:
Refua
Uzdrav nás, Hospodine, a budeme uzdraveni; pomoz nám, a budeme zachráněni; vždyť chlouba jsi naše! A dovol, aby byly zcela uzdraveny všechny naše rány; vždyť jsi všemohoucí Král, věrný a milosrdný Lékař. Buď pochválen, Hospodine, jenž uzdravuješ nemocné Svého lidu Jisraele!
Pouze v běžné dny:
Birkat ha-šanim
Požehnej nám, Hospodine, Bože náš, tento rok a celou jeho úrodu ku blahu a dej požehnání (od 3. nebo 4. prosince až do Pesach: rosy a deště) na povrch země a nasyť nás ze Své dobroty a žehnej našemu roku jako rokům nejlepším! Buď pochválen, Hospodine, jenž žehnáš rokům!
Pouze v běžné dny:
Kibuc galujot
[~ Prosím, shromáždi rozptýlené Svého lidu. ~] Buď pochválen, Hospodine, jenž shromažďuješ rozptýlené Svého lidu Jisraele!
Pouze v běžné dny:
Din
Dosaď nám naše soudce jako dříve a naše rádce jako na počátku, a odvrať od nás zármutek a vzdychání, a panuj nad námi Ty, Hospodine, sám jediný v milosti a milosrdenství a ospravedlň nás, když budeme souzeni. Buď pochválen, Hospodine, Králi, jenž miluješ spravedlnost a právo! (V deset dní pokání: „Králi soudu!“)
Pouze v běžné dny:
Ha-minim
A pro pomlouvače ať není naděje, a v mžiku ať pominou všichni pachatelé bezpráví, a všichni tito ať jsou brzy vyťati. A svévolné rychle vykořeň a znič a svrhni a pokoř brzy za našich dní. Buď pochválen, Hospodine, jenž způsobuješ zánik nepřátel a pokořuješ svévolné!
Pouze v běžné dny:
Cadikim
Nad spravedlivými a zbožnými a nad staršími Tvého lidu, domu Jisraele, a nad pozůstatkem jejich učenců a nad zbožnými cizinci a nad námi kéž vzejde Tvé milosrdenství, Hospodine, Bože náš! Dej odměnu dobrou všem, kteří důvěřují ve Tvé jméno v pravdě, a spoj náš úděl s nimi navěky, abychom zahanbeni nebyli, neboť v Tebe důvěřujeme. Buď pochválen, Hospodine, jenž jsi podporou a nadějí spravedlivých!
Pouze v běžné dny:
Binjan Jerušalajim
A do Jerušalajim, Svého města, navrať se v milosrdenství a přebývej v něm, jak jsi řekl; a znovu vybuduj jej co nejdříve za našich dnů jako stavbu věčnou, a trůn Davidův brzy v něm upevni! Buď pochválen, Hospodine, jenž znovu vybuduješ Jerušalajim!
Pouze v běžné dny:
Malchut bejt David
Potomku Davida, služebníka Svého, brzy dej povstat a Svou pomocí ho posilni; neboť pomoc Tvou vyhlížíme každého dne. Buď pochválen, Hospodine, jenž dáváš vyrůst rohu spásy!
Pouze v běžné dny:
Kabalat tefila
Slyš náš hlas, Hospodine, Bože náš, ušetři nás a slituj se nad námi, a přijmi v milosrdenství a zalíbení naši modlitbu, neboť Ty, Všemohoucí, slyšíš modlitby a prosby. Od Svého obličeje, Králi náš, nenech nás odejít s prázdnou.
(V postní dny:
Vyslyš nás, Hospodine, vyslyš nás v den našeho postu, neboť máme velké soužení. Nepřihlížej k našemu bezpráví, neskrývej Svou tvář před námi a neodvracej se od naši prosby! Buď blízký naši modlitbě; kéž je Tvá milost naší útěchou! Dříve než budeme k Tobě volat, vyslyš nás podle slov, jež zní (Izajáš 65:24.): „A stane se, že dříve než budou volat, Já odpovím; ještě budou mluvit, a Já vyslyším!“ Neboť Ty, Hospodine, jsi ten, jenž naslouchá v době soužení, vysvobozuje a zachraňuje v každou dobu soužení a tísně.)
(Nyní je možno také přidat jednu nebo dvě osobní modlitby – lze nalézt např. v siduru Zichron David Jisrael na str. 65-66.)
Neboť [~ Ty slyšíš modlitbu všech. ~]
Buď pochválen, Hospodine, jenž slyšíš modlitbu!
Pouze o Šabatu:
Kedušat ha-jom
Ty jsi jediný a jméno Tvé jest jediné, a kdo, jako lid Tvůj Israelský, je národ jediný na zemi? Ozdobu čestnou, vínek spásy, den klidu a svěcení lidu Svému Jsi udělil. Abraham těšil se, Izák plesal, Jakob a synové jeho požívali klidu o něm. Je to klid lásky a přízně, klid pravdy a věrnosti, klid míru a spokojenosti, bezpečnosti a důvěry, klid úplný, v němž zalíbení máš. Poznávají děti Tvé a vědí, že od Tebe pochází klid jejich, a pro klid svůj posvěcují jméno Tvé.
Bože náš a Bože otců našich! Měj zalíbení v odpočinku našem, posvěť nás příkazy Svými a dej nám účast v učení Svém; nasyť nás z dobrotivosti Své a potěš nás pomocí Svou! Očisti srdce naše, abychom sloužili Tobě v pravdě, a popřej nám, Hospodine, Bože náš, v lásce a libosti Šabatu Svého svatého, aby odpočinul o něm Israel, jenž světí jméno Tvé. Pochválen budiž, Hospodine, Jenž posvětil Šabat.
Vždy se pokračuje:
Avoda
Měj zalíbení, Hospodine, Bože náš, v lidu Svém Israelském a v modlitbě jeho, a uveď zase bohoslužbu do síně domu Svého, a zápalné oběti Israele a modlitbu jeho v lásce přijmi v zalíbení, a budiž Tobě zalíbením stále bohoslužba Israele, lidu Tvého.
(o Roš chodeš a chol ha-moed svátků Pesach a Sukot:
Bože náš a Bože otců našich! Nechať vystoupí a přijde a dospěje k Tobě, a budiž povšimnuta, se zálibou slyšena, připomenuta a v paměti uchována památka naše a vzpomínka naše, a památka našich otců, a památka Pomazaného, syna Davidova, služebníka Tvého, a památka Jerusaléma, města Tvého svatého, a památka veškerého lidu Tvého, domu Israelského, před Tebou k ochraně, ku blahu, přízni, milosti a milosrdenství, k životu a míru v tento den
O novém měsíci: novoluní!
O pesah: svátku nekvašených chlebův!
O podzelené: svátku podzelené!
Buď pamětliv nás, Hospodine, Bože náš, o něm ku blahu, a vzpomeň na nás o něm ku požehnání a pomoz nám o něm k životu! A pro slovo spásy a milosrdenství ustrni se a buď nám milostiv, a smiluj se nad námi a pomoz nám; nebo k Tobě oči naše pohlížejí, ježto, Všemohoucí králi, milostivý a milosrdný Jsi.)
Kéž spatří oči naše, jak vrátíš se na Sion v milosrdenství. Pochválen budiž, Hospodine, Jenž se vrátí sídlem Svým na Sion!
Hodaa
↓ Děkujeme Tobě, Jenž jsi ↑ Hospodin, Bůh náš a Bůh otců našich na věky věkův. Skála života našeho, štít spasení našeho, Tys od pokolení do pokolení; děkujeme Tobě a hlásáme chválu Tvou za život svůj, jenž spočívá v ruce Tvé, a za duše své, jež poručeny jsou Tobě, a za divy Tvé, jež každým dnem pro nás konáš, a za Tvé zázraky a dobrodiní Tvá, jež prokazuješ nám v každé době, večer a ráno a v poledne; Všedobrotivý! neboť neskonalé jest milosrdenství Tvé; Všeslitovníku! neboť bez mezí jsou milosti Tvé, od jakživa doufáme v Tebe.
(Na Chanuku a Purim:
Za divy a za vysvobození, za mocné skutky a za pomoc a za boje, jež konal Jsi za [~ Jisraelský národ ~] za oněch dnů v této době.)
(Na Chanuku:
Za dnů Matatiáše, syna Jochanana, kněze nejvyššího, Hasmoneje a synů jeho, když povstala říše řecká bezbožná proti lidu Tvému Israelskému, nutíc je, aby zapomněli učení Tvého a odstoupili od zákonů vůle Tvé. Ty však v milosrdenství Svém hojném přispěl jsi jim v době soužení jejich, vedl Jsi spor jejich, hájil Jsi právo jejich, vykonal Jsi pomstu jejich: dal Jsi silné v moc slabých, četné v moc malého hloučku, nečisté v moc čistých, bezbožné v moc spravedlivých a svévolné v moc těch, jenž zabývali se učením Tvým. Sobě však způsobil Jsi jméno veliké a svaté po světě Svém, a lidu Svému Israelskému způsobil Jsi pomoc velikou a vysvobození až po tento den. Potom vešli synové Tvoji do síně domu Tvého, vyklidili chrám Tvůj, očistili svatyni Tvou a rozžali světla v nádvořích Tvých posvátných a ustanovili těch osm dní Chanuka, aby děkovali a chválu pěli jménu Tvému velikému.)
(Na Purim:
Za dnů Mardocheje a Estery v Susan, hradu královském, když povstal proti nim Haman bezbožný, smýšleje zahubiti, zavražditi a vyhladiti všecky Židy od mladého až do starce, děti i ženy, jednoho dne, třináctého, měsíce dvanáctého, to jest měsíc Adar, a jmění jejich uloupiti. Ty však v milosrdenství Svém hojném zrušil Jsi záměr jeho a dal Jsi mu jeho odplatu na hlavu jeho, i oběsili jeho i syny jeho na šibenici.)
A za to vše budiž pochváleno a vyvýšeno jméno Tvé, králi náš, stále, na věky věkův.
(V deset dní pokání:
Zapiš k životu blaženému všecky děti smlouvy Své!)
A všickni živí budou děkovati Tobě, Séla! a velebiti jméno Tvé v pravdě, ó Bože spasení našeho a pomoci naší! Séla. — ↙ Pochválen ↓ budiž, ↑Hospodine, Všedobrotivý jest jméno Tvé a Tobě sluší děkovati!
Šalom
Uděl mír, blaho a požehnání, přízeň a milost a milosrdenství nám a veškerému Israeli, lidu Svému! Žehnej nám, Otče náš, všem vesměs světlem tváři Své; nebo ve světle tváři Své dal Jsi nám, Hospodine, Bože náš, zákon života a lásku ke ctnosti, jakož i spravedlnost a požehnání a milosrdenství a život a mír. Kéž zalíbí se Tobě, žehnati lidu Svému Israelskému v každý čas a v každou hodinu mírem Svým!
(V deset dní pokání:
V knize života, požehnání a míru a výživy dobré nechať jsme zaznamenáni a zapsáni před Tebou, my i všechen lid Tvůj, dům Israele, k životu blaženému a k míru! Pochválen budiž, Hospodine, Jenž způsobuje mír!)
Pochválen budiž, Hospodine, Jenž žehná lidu Svému Israelskému mírem!
Elohaj
Bože můj! Zdržuj jazyk můj od zlého, a rety mé od mluvení lstivého. Vůči těm, kteří mně zlořečí, nechť duše má jest klidnou, a duše má jako prach pokorná ke všem buď. Otevři srdce mé zákonu Svému, a po příkazech Tvých ať snaží se duše má. A všem těm, kteří zamýšlejí proti mně něco zlého, rychle zruš záměr jejich a zmař úklady jejich! Učiň to pro jméno Své, učiň to pro pravici Svou, učiň to pro svatost Svou, učiň to pro učení Své, aby zachráněni byli miláčkové Tvoji; pomoz pravicí Svou a vyslyš mne! Kéž jsou k libosti slova mých úst a myšlení srdce mého Tobě, Hospodine, skálo má a vykupiteli můj!
Ose šalom
- Dělají se pozpátku tři kroky (…) v předklonu (↓) – nejprve levá noha, pravá a pak opět levá. Stále v úklonu otočíme tvář nalevo (⇐) a říkáme „ose šalom bimromav“, otočíme tvář napravo (⇒) a říkáme „hu jaase šalom alejnu“ a pak se ukloníme přímo před sebe (⇑) a dopovíme „ve-al kol Jisrael ve-imru amen“ a nakonec se napřímíme (↑):18
עֹשֶׂה שָׁלוֹם (הַשָּׁלוֹם) בִּמְרוֹמָיו, הוּא יַעֲשֶׂה שָָׁלוֹם עָלֵינוּ וְעַל כָּל יִשְׂרָאֵל וְאִמְרוּ אָמֵן
↓ … ⇐ Ose šalom (v deset dní pokání: ha-šalom) bimromav, ⇒ Hu jaase šalom alejnu ⇑ ve-al kol Jisrael ve-imru: Amen! ↑
↓ … ⇐ Jenž činí mír na výsostech Svých, ⇒ On uděl mír nám a všemu Israeli. ⇑ Na to pravte: Amen! ↑
Alejnu (závěrečná modlitba)
- Alejnu složil Jehošua bin Nun při vstupu do erec Jisrael. Po zboření Chrámu raban Jochanan ben Zakaj ustanovil zvyk modlit se Alejnu denně.19
- Je zvykem modlit se Alejnu vestoje.19
- Mezi slovy „el lo jošia“ („bohu, jenž nemůže spasit“) a „vaanachnu korim“ („my pak se koříme“) by se měla udělat krátká odmlka ([-]).19
- Na slova „vaanachnu korim“ je zvykem se uklonit (↓).20
Alejnu
Nám přísluší vychvalovati Pána veškerenstva, vzdáti úctu Stvořiteli počátku, že neučinil nás jako pohany zemí a nepostavil nás na roveň s kastovními kmeny země, že neurčil nám podíl jako jim a osud náš jako všemu množství jejich. (Že se klaní marnosti a prázdnotě a že se modlí k bohu, jenž nemůže spasit.) [-] ↓ My pak se koříme a klaníme a s díky vyznáváme ↑ před králem všech králů, Nejsvětějším, pochválen budiž, že On rozestřel nebesa a založil zemi, a trůn Jeho velebnosti jest v nebesích nahoře a sídlo všemocnosti Jeho na výsostech nejvyšších. Onť jest Bůh náš, žádný jiný; opravdu jest král náš, nikdo mimo Něho, jakož psáno v učení Jeho: Tedy poznej dnes a uveď si to k srdci, že Hospodin sám jest Bůh v nebi nahoře i na zemi dole, žádný jiný!
Al ken
Proto doufáme v Tebe, Hospodine, Bože náš, že spatříme brzy nádheru všemocnosti Tvé, že sprovodíš ohavnosti se země a všecky modly úplně vyhubíš; že upevněn bude svět panováním Všemohoucího. A všickni zeměsynové budou vzývati jméno Tvé; obrátíš k Sobě všecky bezbožníky země, aby poznali a zvěděli všickni obyvatelé světa, že Tobě má se kořiti každé koleno, přísahati každý jazyk. Před Tebou, Hospodine, Bože náš, budou se kořiti a v prach klesati, a velebnosti jména Tvého úctu vzdají a vezmou ochotně na sebe všickni jho panování Tvého, a kralovati budeš nad nimi brzy na věky věkův. Neboť království jest Tvé a na věky kralovati budeš ve slávě, jakož psáno v učení Tvém: Hospodin kralovati bude na věky věkův! A praveno:
וְהָיָה יי לְמֶלֶךְ עַל כָּל הָאָרֶץ, בַּיּוֹם הַהוּא יִהְיֶה יי אֶחָד וּשְׁמוֹ אֶחָד
Ve-haja Adonaj le-melech al kol ha-arec, ba-jom ha-hu jihje Adonaj echad u-šemo echad.
I bude Hospodin králem nade vší zemí; v ten den bude Hospodin jediný a jméno Jeho jediné!
Naposledy změněno: 21. 3. 2025
Poznámky
- Ramban k Šemot 12:6, Tosafot k Pesachim 107a; Curba Merabanan, Mizrachi Press, 15. svazek, 2023, str. 264-265. [↩]
- Berachot 6b; Curba Merabanan, Mizrachi Press, 15. svazek, 2023, str. 263. [↩]
- Curba Merabanan, Mizrachi Press, 15. svazek, 2023, str. 266-268. [↩] [↩]
- Curba Merabanan, Mizrachi Press, 15. svazek, 2023, str. 269-272. [↩]
- Berachot 32b. [↩]
- 93:1. [↩]
- Curba Merabanan, Mizrachi Press, 9. svazek, 2023, str. 254. [↩]
- Curba Merabanan, Mizrachi Press, 9. svazek, 2023, str. 256. [↩]
- Curba Merabanan, Mizrachi Press, 11. svazek, 2023, str. 101. [↩] [↩]
- Curba Merabanan, Mizrachi Press, 11. svazek, 2023, str. 102. [↩]
- Curba Merabanan, Mizrachi Press, 11. svazek, 2023, str. 107. [↩]
- Curba Merabanan, Mizrachi Press, 11. svazek, 2023, str. 104. [↩] [↩]
- Curba Merabanan, Mizrachi Press, 11. svazek, 2023, str. 112-114 [↩]
- Curba Merabanan, Mizrachi Press, 11. svazek, 2023, str. 115-117. [↩]
- Curba Merabanan, Mizrachi Press, 11. svazek, 2023, str. 105. [↩]
- To Pray as a Jew, Rabbi Hayim HaLevy Donin, str. 46-47. [↩]
- Curba Merabanan, Mizrachi Press, 11. svazek, 2023, str. 110. [↩]
- Kicur šulchan aruch, rabi Šlomo Ganzfried, 1. díl, Agadah, str. 109 [↩]
- Curba Merabanan, Mizrachi Press, 12. svazek, 2023, str. 121. [↩] [↩] [↩]
- Curba Merabanan, Mizrachi Press, 12. svazek, 2023, str. 124. [↩]