- Berachot (požehnání nejen ohledně jídel)
- Šacharit
- Mincha
- Maariv
- Večerní kiduš a havdala pro Šabat a Jom tov
- Keriat Šema al ha-mita
Plné znění kiduše a havdaly z židovského siduru s přihlédnutím k potřebám českých noachidů v aškenázském uspořádání pro Šabat i svátky.
Český překlad modliteb a požehnání pochází ze siduru Sichat Jicchak. Postupně ho však upravujeme do soudobější češtiny, aby nám postupem času mohl posloužit také k vydání českého překladu noachidského siduru Brit olam v brzké budoucnosti.
Uspořádání modliteb je z velké části převzato ze siduru Brit olam pro noachidy, jež vyučuje rabi Uri Šerki. Občasné změny, náhražky a vynechávky s tím související jsou výsledkem jeho doporučení uvedených v tomto siduru.
V případě běžných rozdílů mezi aškenázským a sefardským zněním modliteb se od siduru Brit olam vědomě odchylujeme, jelikož je nám bližší uspořádání aškenázské.
Vysvětlivky:
Značka […] znamená, že se jedná o noachidskou vynechávku z původního židovského znění dané modlitby. Tam, kde rabi Šerki zcela vynechává některé modlitby nebo celé části, zde na tuto skutečnost nijak neupozorňujeme. V hebrejském zápise rovněž vynechávky nijak neznačíme.
[~ Text uvozený těmito značkami s vlnovkou~] znamená, že se jedná o změnu ve znění modlitby na základě doporučení rabího Uri Šerkiho pro noachidy. V hebrejském zápise to ovšem naznačujeme pomocí tzv. paseku (׀).
Článek stále rozšiřujeme.
Naposledy změněno: 15. 2. 2026
Každý pátek večer a kterýkoliv jiný večer, kterým začíná jom tov (svátek):
Kiduš pro začátek Šabatu či jom tov (svátku)
Vedoucí naleje pohár vína až po okraj, ale tak, aby nepřelil (ostatním účastníkům je rovněž možno nalít každému zvlášť, netřeba však až po okraj, jelikož vedoucí zastupuje celou skupinu). Následně bere pohár do pravé ruky (leváci do levé), pozvedne ho a hlasitě pronáší:
Pouze v pátek večer:
Šeptem:
וַיְהִי עֶרֶב וַיְהִי בֹקֶר׃
A byl večer a bylo jitro.
יוֹם הַשִּׁשִּׁי׃ וַיְכֻלּוּ הַשָּׁמַיִם וְהָאָרֶץ וְכָל־צְבָאָם׃ וַיְכַל אֱלֹהִים בַּיּוֹם הַשְּׁבִיעִי מְלַאכְתּוֹ אֲשֶׁר עָשָׂה׃ וַיִּשְׁבֹּת בַּיּוֹם הַשְּׁבִיעִי מִכָּל־מְלַאכְתּוֹ אֲשֶׁר עָשָׂה׃ וַיְבָרֶךְ אֱלֹהִים אֶת־יוֹם הַשְּׁבִיעִי וַיְקַדֵּשׁ אֹתוֹ כִּי בוֹ שָׁבַת מִכָּל־מְלַאכְתּוֹ אֲשֶׁר־בָּרָא אֱלֹהִים לַעֲשׂוֹת׃
Den šestý. I byla dokonána nebesa i země a všechen zástup jejich. I ukončil Bůh v den sedmý dílo Své, kteréž konal, a odpočinul v den sedmý od veškerého díla Svého, kteréž konal. I požehnal Bůh dni sedmému a posvětil jej, neb o něm odpočinul od veškerého díla Svého, kteréž tvořil Bůh, aby je vykonal.
Vždy se pokračuje:
בָּרוּךְ אַתָּה ה׳ אֱלֹהֵינוּ מֶלֶךְ הָעוֹלָם בּוֹרֵא פְּרִי הַגָּפֶן
Buď pochválen, Hospodine, Bože náš, Králi světa, jenž stvořil plod révy.
Pouze připadl-li jom tov (svátek) na tzv. mocaej Šabat (zakončení Šabatu):
Následující dva požehnání pocházejí z havdaly (proto ji již samostatně pronášet nebudeme).
Jen nad již zapálenými svíčkami v souvislosti s jom tov
(ty však smějí být zapáleny jen z ohně,
který vznikl ještě před započetím svátku),
jinak požehnání přeskočíme a říkáme jen druhé požehnání:
בָּרוּךְ אַתָּה ה׳ אֱלֹהֵינוּ מֶלֶךְ הַעוֹלָם בּוֹרֵא מְאוֹרֵי הָאֵשׁ
Buď pochválen, Hospodine, Bože náš, Králi světa, jenž stvořil světlo ohně.
׀ אֲשַׁבְּחֲךָ ׀ אֱלֹהֵינוּ מֶלֶךְ הָעוֹלָם הַמַּבְדִּיל בֵּין קֹדֶשׁ לְחוֹל בֵּין אוֹר לְחשֶׁךְ בֵּין יִשְׂרָאֵל לָעַמִּים׃ בֵּין יוֹם הַשְּׁבִיעִי לְשֵׁשֶׁת יְמֵי הַמַּעֲשֶׂה׃ בֵּין קְדֻשַּׁת שַׁבָּת לִקְדֻשַׁת יוֹם טוֹב הִבְדַּלְתָּ׃ וְאֶת־יוֹם הַשְּׁבִיעִי מִשֵּׁשֶׁת יְמֵי הַמַּעֲשֶׂה קִדַּשְׁתָּ הִבְדַּלְתָּ וְקִדַּשְׁתָּ אֶת־עַמְּךָ יִשְׂרָאֵל בִּקְדֻשָּׁתֶךָ׃ ׀ יִשְׁתַּבַּח שִׁמְךָ ׀ הַמַּבְדִּיל בֵּין קֹדֶשׁ לְחוֹל׃
[~ Chci Tě velebit, ~] Bože náš, Králi světa, Jenž učinil rozdíl mezi svatým a všedním, mezi světlem a temností, mezi Izraelem a národy, mezi dnem sedmým a šesti dny práce. I mezi svatostí šabatu a svatostí svátku učinil jsi rozdíl a den sedmý nad šest dní práce jsi posvětil. Tak oddělil a posvětil jsi také lid svůj Izraelský posvěcením svým. [~ Kéž je velebeno Tvé jméno, ~] Jenž učinil rozdíl mezi svatým a všedním!
Pouze o jom tov kromě posledních dvou pesachových večerů:
בָּרוּךְ אָתָּה ה׳ אֱלֹהֵינוּ מֶלֶךְ הָעוֹלָם שֶׁהֶחֱיָנוּ וְקִיְּמָנוּ וְהִגִּיעָנוּ לַזְּמַן הַזֶּה
Buď pochválen, Hospodine, Bože náš, Králi světa, jenž nám dopřál dožít se a dočkat se a dosáhnout doby této.
Vypije se pohár vína.
Každou sobotu večer a kterýkoliv jiný večer, kterým končí jom tov (svátek) za předpokladu, že tím současně nezačíná jiný svátek nebo Šabat (v takovém případě je to zohledněno již při kiduš a níže uvedené neříkáme):
Havdala po skončení Šabatu či jom tov (svátku)
- Rabi Šerki ve svém siduru Brit olam pro noachidy vychází ze sefardského znění havdaly, které je značně odlišné od toho našeho aškenázského. Nijak zvlášť ji ovšem nemění, kromě posledního požehnání, které jsme proto upravili stejným způsobem. Domníváme se, že i za touto změnou stojí podobný důvod jako např. v případě požehnání Ha-mapil v Keriat Šema al ha-mita: Moudří ustanovili havdalu jen pro židy (Šabat je totiž čistě židovská micva). Upravené znění má tedy za cíl připomínat noachidům, které v této věci může srdce ponoukat nad rámec povinnosti, jejich odlišnou úlohu ve světě.
Během havdaly je zvykem stát. Někdo z přítomných vezme do ruky havdalovou svíci. Vedoucí ji zapálí, nechá svítit a pak naleje pohár vína, ale záměrně ho přeleje (je zvykem mít proto pohár na talířku). Vedoucí pak bere pohár do pravé ruky (leváci do levé), pozvedne ho a hlasitě pronáší:
Pouze v sobotu večer:
הִנֵּה אֵל יְשׁוּעָתִי׃ אֶבְטַח וְלֹא־אֶפְחָד׃ כִּי עָזִּי וְזִמְרָת יָהּ ה׳ וַיְהִי־לִי לִישׁוּעָה׃ וּשְׁאַבְתֶּם מַיִם בְּשָׂשׂוֹן׃ מִמַּעַיְנֵי הַיְשׁוּעָה׃ לַיָי הַיְשׁוּעָה עַל־עַמְּךָ בִרְכָתֶךָ סֶּלָה׃ ה׳ צְבָאוֹת עִמָּנוּ מִשְׂגָּב לָנוּ אֱלֹהֵי יַעֲקֹב סֶלָה׃ לַיְּהוּדִים הָיְתָה אוֹרָה וְשִׂמְחָה וְשָׂשׂוֹן וִיקָר כֵּן תִּהְיֶה לָנוּ׃ כּוֹס יְשׁוּעוֹת אֶשָּׂא וּבְשֵׁם ה׳ אקְרָא׃
Hle, Bůh jest spasení mé, v Něho důvěřuji a nestrachuji se, neboť mé vítězství a oslava jest Bůh, Hospodin, On byl mé spasení. A budete čerpati vodu ve slasti z pramenů spásy. U Hospodina jeste spasení; nad lidem Tvým buď požehnání Tvé! Séla. Hospodin zástupů jest s námi, záštitou jest nám Bůh Jaakovův! Séla. U židů bylo světlo a radost, slast a sláva; tak budiž u nás! Kalich spásy pozdvihuji a jméno Hospodinovo vzývám:
Vždy se pokračuje:
סַבְרִי מָרָנָן׃
Savri maranan.
בָּרוּךְ אַתָּה ה׳ אֱלֹהֵינוּ מֶלֶךְ הָעוֹלָם בּוֹרֵא פְּרִי הַגָּפֶן
Buď pochválen, Hospodine, Bože náš, Králi světa, jenž stvořil plod révy.
Vedoucí odkládá pohár vína (bez vypití) opět na talířek na stole.
Pouze v sobotu večer:
Vedoucí bere vonnou kořenku do pravé ruky (leváci do levé), pozvedá ji a pronáší:
בָּרוּךְ אַתָּה ה׳ אֱלֹהֵינוּ מֶלֶךְ הָעוֹלָם בּוֹרֵא מִינֵי בְשָׂמִים
Buď pochválen, Hospodine, Bože náš, Králi světa, jenž stvořil různé druhy koření.
Všichni si přičichnou ke kořence s vonným kořením (předává se mezi přítomnými).
Pouze v sobotu večer a na závěr Jom kipur:
- O Jom kipur, který nepřipadl na Šabat, nejsme-li schopni zapálit havdalovou svíci ohněm, který by byl zažehnut ještě před Jom kipur, požehnání vynecháváme.
Pozvedá se havdalová svíce tak, aby všichni přiblížili své dlaně (praváci pravou, leváci levou) a viděli, jak se jim na nehtech odráží světlo, přičemž vedoucí pronáší:
בָּרוּךְ אַתָּה ה׳ אֱלֹהֵינוּ מֶלֶךְ הַעוֹלָם בּוֹרֵא מְאוֹרֵי הָאֵשׁ
Buď pochválen, Hospodine, Bože náš, Králi světa, jenž stvořil světlo ohně.
Vždy se pokračuje:
Vedoucí opět bere pohár do pravé ruky (levák do levé), pozvedne ho a hlasitě pronáší:
׀ אֲשַׁבְּחֲךָ ׀ אֱלֹהֵינוּ מֶלֶךְ הָעוֹלָם הַמַּבְדִּיל בֵּין קֹדֶשׁ לְחוֹל בֵּין אוֹר לְחשֶׁךְ בֵּין יִשְׂרָאֵל לָעַמִּים׃ בֵּין יוֹם הַשְּׁבִיעִי לְשֵׁשֶׁת יְמֵי הַמַּעֲשֶׂה׃ ׀ יִשְׁתַּבַּח שִׁמְךָ ׀ הַמַּבְדִּיל בֵּין קֹדֶשׁ לְחוֹל׃
[~ Chci Tě velebit, ~] Bože náš, Králi světa, Jenž učinil rozdíl mezi svatým a všedním, mezi světlem a temností, mezi Izraelem a národy, mezi dnem sedmým a šesti dny práce, [~ Kéž je velebeno Tvé jméno, ~] Jenž učinil rozdíl mezi svatým a všedním!
Vedoucí vypije většinu vína v poháru a pak uhasí plamen havdalové svíce na talíři k tomu určeném zbývajícím vínem.
Naposledy změněno: 15. 2. 2026