Nejznámější aramejský překlad (výklad a komentář) Tóry, který podle židovské tradice užíval již Ezra v dobách návratu části židů z Babylónie do erec Jisrael.
Jedná se o náš pracovní překlad pro potřeby našich čtenářů.
Při překládání jsme vycházeli převážně z anglického překladu nakladatelství Artscroll. Veškeré poznámky, není-li uvedeno jinak, pocházejí právě odtud (nejčastěji jsou ovšem přepracovány či významně zkráceny).
Pro potřeby srovnávání užíváme upravené znění českého překladu Tóry rabínů Isidora Hirsche a Gustava Sichera (vždy kurzivou). Jinak ale doporučujeme užívat soudobý překlad rabího Sidona.
Na jisté odlišnosti mezi targumem a původním hebrejským zněním Tóry upozorňujeme tučně. V hranatých závorkách [] se nalézájí dovysvětlení, která sice nejsou pravou součástí targumu, ale napomáhají pro lepší pochopení smyslu vět.
Tam kde není žádné zásadní odlišnosti oproti původní předloze uvádíme pouze srovnávací překlad kurzivou.
Článek stále rozšiřujeme.
Naposledy změněno: 5. 6. 2024
Parašat Berešit
[někdy] Na počátku [věků] stvořil Hospodin nebe a zemi.1
Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi.
A země byla pustá [od lidí] a prázdná [od zvířat] – a tma byla nad propastí [vod – totiž ještě se nevynořila souš, ale vše bylo zalito vodou], a vítr od Hospodina [, tedy proudění vzduchu, které Hospodin utvořil a vyslal,] vanul nad povrchem vod.2
A země byla houšť a poušť – a tma byla nad propastí, a duch Boží vznášel se nad vodami.
Hospodin řekl: Budiž světlo! A bylo světlo.3
I pravil Bůh: budiž světlo! – I bylo světlo.
Hospodin viděl, že světlo je dobré a Hospodin oddělil světlo od tmy.
I viděl Bůh světlo, že je dobré, a oddělil Bůh světlo od tmy.
Hospodin nazval [tento časový úsek] světla “dnem” a [časový úsek] tmy nazval “nocí”. A byl večer a bylo ráno [aramejsky: cefar] – jeden den.4
A nazval Bůh světlo dnem a tmu nazval nocí; a byl večer a bylo ráno, den jeden.
Hospodin řekl: Budiž obloha [přesně] uprostřed vod, která bude oddělovat [spodní] vody [tedy veškerou vodu pokrývající zemi] od [horních] vod [tedy od stejného množství zbylých vod nad oblohou].5
I pravil Bůh: budiž obloha uprostřed vod a [ta] nechť odděluje vody od vod.
A tak Hospodin učinil oblohu a oddělil tím vody, které jsou pod [aramejsky: milera] oblohou, od vod, které zůstaly nad oblohou. A stalo se tak.6
I udělal Bůh oblohu a oddělil vody pod oblohou od vod nad oblohou – a stalo se tak.
Hospodin nazval oblohu “nebesy”. A byl večer a bylo ráno – druhý den.7
I nazval Bůh oblohu – nebem; a byl večer a bylo ráno: den druhý.
Hospodin řekl: Ať se vody pod nebesy shromáždí na jedno místo, aby se tak vynořila souš. A stalo se.
I pravil Bůh: nechť se shromáždí voda pod nebem na místo jedno a nechť se zjeví souš; a stalo se tak.
Hospodin nazval souš “zemí” a to místo, kam se nashromáždily vody, nazval “moři” [ovšem spíše ve významu mořského dna než slané vody]. A Hospodin viděl, že je to dobré.8
I nazval Bůh souši zemí a shromáždění vod nazval mořem, a viděl Bůh, že to je dobré.
Hospodin řekl: Ať dá země vzklíčit rostlinstvu – rostlinám, jejichž semena lze sadit, ovocným stromům, které rodí ovoce, podle svého druhu, obsahující vlastní sémě [k opětovné výsadbě] na zemi. A bylo tak.
I pravil Bůh: zploď země rostliny: zeliny rozsévající sémě, strom plodný, nesoucí ovoce podle druhu svého, ve kterém jest sémě jeho na zemi; a stalo se tak.
…
Naposledy změněno: 5. 6. 2024
Poznámky
- Jelikož podle mnohých židovských učenců není pravým smyslem věty udávat zde přesnou časovou posloupnost průběhu stvoření. [↩]
- “od lidí a zvířat” pochází z targumu Jonatan. Že “propast” znamená vody je z vysvětlení podle Rašího. Že se jednalo o skutečné proudění vzduchu vychází z Chagiga 12a. Že sousloví “od Hospodina” máme vykládat ve smyslu, že vítr byl Hospodinem utvořen a poslán za jistým účelem, je od Ibn Ezry. [↩]
- Onkelos skutečně s oblibou všude tam, kde v hebrejštině stojí jen “Bůh”, nahrazuje přímo Hospodin (v podobě zdvojeného písmene jud). [↩]
- Hebrejské slovo cipor je tedy odvozeno z aramejštiny, jelikož ptáci cvrlikají hlavně ráno. [↩]
- Vzdálenost mezi vodou pokrývající zemi a oblohou se rovná vzdálenosti mezi oblohou a horními vodami. [↩]
- Odtud tedy i milera jako označení pro přízvuk na “spodní”, neboli poslední, slabiku v hebrejské mluvnici. [↩]
- Obloha a nebesa jsou tedy jedno a totéž. [↩]
- Jelikož v této větě zjevně není řeč o mořské vodě jako takové, jinak by Onkelos nezdůrazňoval to místo. [↩]