Rubriky
Rabi Uri Šerki

Smysl života

Článek pochází z knihy „Svatost a příroda“, kterou napsal rabi Uri Šerki. Tato sbírka článků nese v hebrejštině název „Keduša viteva“. Kniha dále nese ještě jeden název: „Kořeny života“. Na překladu stále pracujeme. Při překládání jsme vycházeli hlavně z angličtiny.

Článek stále rozšiřujeme.
Naposledy změněno: 26. 5. 2024

Tím nejušlechtilejším cílem, jaký si člověk může ve svém životě vytyčit, je pokusit se dosáhnout co nejhlubšího poznání a porozumění Bohu. Lidé se nejčastěji domnívají, že Bůh obývá pouze tzv. duchovní svět. To bychom ovšem zapomínali na skutečnost, že Bůh není stvořitelem pouze duchovního světa, ale rovněž toho hmotného. Bůh tak ve skutečnosti obývá celý svět a je proto všudypřítomný. Chceme-li poznávat Boha v celé jeho šíři, musíme do našeho zkoumání zahrnout veškeré stránky našich životů – od těch nejzákladnějších hmotných potřeb až po ty nejvelkolepější záměry vědomí1 a duše. Každý z nás tak má jedinečnou příležitost odhalit druhým svůj vlastní pohled na Boží jedinost, jaký může vynést na světlo vždy pouze a jen daný jedinec v daném čase. V tomto pak spočívá pravá jednota, kterou si nesmíme plést s tzv. uniformitou (názorovou jednotvárností).

Vše má svůj smysl

Co je smyslem života? Předně, je nutno si uvědomit, že samotným vznesením této otázky ve skutečnosti již tak nějak předpokládáme, že život nějaký smysl má. Ovšem tento předpoklad jsme si zatím ničím nepotvrdili. V obecné rovině tak můžeme nabídnout hned tři možné odpovědi na tuto palčivou otázku: 1) Život ve skutečnosti nemá žádný smysl. 2) Smyslem života je nějaká jedna určitá věc. 3) Život nabízí mnoho věcí, pro které stojí za to žít.

Prvnímu názoru, který tvrdí, že život postrádá vyšší smysl, zkusíme odpovědět pomocí příběhu:

Člověk jako každý jiný den v noci ulehne ke spánku. Za čtvrt hodinky se vzbudí, ale v úplně jiném světě, než na jaký byl doposud zvyklý: obloha je oranžová a na nebi pozorujeme dva měsíce, země je modrá, stromy jsou bílé a vzduchem poletují podivná zelená stvoření.

Jak se v této nové skutečnosti zachováme? Každý z nás by k tomu jistě přístoupil jinak v závislosti na tom, jací jsme a co je naším světonázorem. V jedné věci se však určitě shodneme: Celé je to nanejvíc podivné a vyžaduje to nějaké vysvětlení. Kde jsem se to ocitl? Jak jsem se sem dostal? Jak se vrátím zpět? Proč tady jsem? Většině lidí by hlavou probíhaly podobné otázky, a to zcela oprávněně. Kdežto člověka, který by to celé bral jako samozřejmost a obešel se tak bez jakýchkoliv dotazů, bychom nejspíš podezřívali, že je s ním něco v nepořádku.

Ne, nejedná se o vymyšlený příběh. Vždyť se to každému z nás přihodilo: Jednu dobu jsme tady nebyli a dalšího krásného dne jsme se vzbudili do světa s modrou oblohou, jedním měsícem, hnědou zemí, zelenými stromy a lidmi, kteří mezi sebou vedou rozhovory a potulují se ulicemi. Nikdy předtím jsme tady nebyli, ale najednou jsme se zde ocitli. Je snad tento náš současný svět něčím o tolik jiný oproti tomu, který jsme si popsali v příběhu výše, že to v nás nevzbuzuje vůbec žádné otázky ani citové vzruchy? Právě naopak, vlastně by nás to mělo zarážet naprosto stejně jako v našem příběhu výše: Kde to jsme? Jak jsme se zde ocitli? Dá se odsud odejít? Proč tady jsme? Co se od nás očekává? Jediný významný rozdíl spočívá v tom, že když jsme se zde ocitli poprvé, tehdy jsme ještě nebyli schopni vznášet správné dotazy na podněty okolo nás, jelikož náš duševní vývoj byl čerstvě v plenkách, ovšem nyní, kdy už jsme si kladení dotazů řádně osvojili, jsme si současně na tento svět natolik navykli, že už nám v něm nepřijde nic podivné. Je to tedy naše přirozená zvědavost, co nás v tomto světě nutí se ptát po smyslu života. A tak tedy tvrzení, že život ve skutečnosti žádný vyšší smysl nemá, vyvracíme, ovšem ne na základě filozofické úvahy, ale předně na základě jedné z nejzákladnějších lidských potřeb, že kdyby náš život opravdu postrádal smysl, postrádali bychom ho zákonitě i my a takovéto vysvětlení je jednoduše příliš tísnivé (depresivní), než abychom ho dokázali unést.

Pro ty z nás, kteří přijímají, že život má smysl, je na místě zamyslet se také nad tím, zda je výlučně jeden, anebo složený (vícero).

Naposledy změněno: 26. 5. 2024

Poznámky

  1. intelektu []