Níže naleznete náš překlad článku, který pochází z ucelené řady přednášek, v nichž rabi Uri Šerki hovoří na různé náměty v souvislosti s koloběhem života noachidů. Tyto přednášky lze nalézt v původním hebrejském znění s anglickými titulky na youtube, a také na stránkách společnosti Brit Olam pod názvem: Noahide Life Cycle. Článek jsme přeložili na žádost společnosti Brit Olam. Jedná se o mírně upravený přepis toho, co rabi Šerki říká na videu.
Mazal tov!
Narodil se syn nebo dcera. Obrovská radost! A co teprve narodí-li se dvojčátka! O to větší radost!
V křesťanství je s tím ale spojena i menší potíž, jelikož to současně také znamená, že na svět přišla další duše plná hříchu. A každá taková duše musí být z hříchu vysvobozena.
Židovství se na tutéž záležitost dívá jinak – snaží se to vidět z té lepší stránky. Má se za to, že ve světě naopak není nic svatějšího ani záslužnějšího, než přivést na svět nový život. Už při stvoření lidstva se totiž píše: „Buďte plodní a množte se, naplňte zemi a opanujte ji“.1 Což Moudří dále rozvádějí: „Nebyl snad svět stvořen právě kvůli množení se?“2 O zemi je přece psáno: „nestvořil ji, aby byla pustá, vytvořil ji k obývání“.3 A naši Moudří dále učili, že má-li člověk děti v útlém mládí, může je mít i ve svém stáří.4 Je totiž psáno: „Rozsévej své símě zrána, nedopřej svým rukám klidu do večera“.5
Zkrátka a dobře v židovství děti milujeme – čím jich je víc, tím líp. Jak to tedy udělat, abychom tuto významnou událost co nejlépe uchovali v paměti?
Obvykle si pozveme přátelé a uspořádáme oslavu. Na oslavě probíráme, co nás v nedávné době z Tóry nejvíce zaujalo, vzdáváme společně díky Svatému, budiž požehnán, že nám dopřál mít děti. Hraje hudba, jí se a zpívá se. V tomto ohledu žádná složitější pravidla nejsou, zkrátka jde o to, aby se naši přátelé a hosté mezi námi cítili dobře. S láskou a radostí oslavujeme to, že na svět přišel další člen rodiny, která chce naslouchat Božímu Slovu a žít v souladu se sedmi noachidskými přikázáními, a tomuto novorozenci tak dopřát život vyznačující se vírou, svatostí a radostí.
A pak to za pár dní přijde, ona otázka: Neměli bychom provést také obřízku stejně jako židé? Stojí to vůbec za to, abychom se přidružili též ke smlouvě, kterou kdysi uzavřel praotec Avraham (Abraham)?
Avraham obřezal všechny mužské ze svého domu, včetně těch „duší“, které nabyl v Charanu.6 A právě tato událost je zdrojem halachy, která říká, že i muž, který pochází z jiného národa než Jisraele (Izraele), se smí dát obřezat. Ke stejnému závěru dospěl také Rambam – smíme obřezávat kohokoliv, kdo stojí o obřízku, za předpokladu, že tak činí za účelem vykonání micvy, tedy Božího příkazu. Má-li však s obřízkou jiné úmysly, např. že se chce přidat k jinému náboženství, které rovněž provádí obřízku, pak mu nesmíme vyhovět. Ovšem je-li to čistě za účelem toho, aby se těsněji přimkl k Bohu Jisraele, pak takové žádosti vyhovět smíme.
Má to však svá omezení:
- Ne vždy se doporučuje nechat dítě obřezat. Např. pokud si to jeden z rodičů výslovně nepřeje, pak „pokoj v domácnosti“ má přednost a člověk udělá lépe, když vyhroceným poměrům předejde. V takovém případě se doporučuje raději nedávat dítě obřezat.
- Obřízka smí být prováděna jen odborníky, jelikož v opačném případě může být tento zákrok nebezpečný.
- A co když matka dítěte není židovka, ale otec ano? V takovém případě se celá záležitost stává značně spletitou. Často se totiž stává, že takto smíšená manželství dávají své děti obřezat s jediným záměrem, totiž aby tím zakryli skutečnost, že jejich dítě už není židem.
Zde bych rád poznamenal, že jeden z největších rabínů minulého století, rabi Kuk, byl toho názoru, že v takovém případě je nejlepší dítě neobřezávat vůbec, aby se nemuselo potýkat s tím, že je polovičním židem. Pro takové dítě je totiž nejlepší, když uznáme tu skutečnost, že se jako žid nenarodilo, s tím, že bude-li si to přát v budoucnu, může později vyhledat bejt din, který mu umožní vykonat řádnou obřízku. Rozhodně však není dovoleno přihlížet k tomu, aby naše děti trpěly tím, že jim bude zatajováno, kým jsou.
Nutno ale podotknout, že jsou okolnosti, kdy obřízka i přesto v tomto případě může být povolena, obzvlášť je-li tento pár již na cestě řádné konverze7 k judaismu. V každém případě je ale zapotřebí, aby se takový pár obrátil na místního rabína, který rodinu dobře zná, a celou záležitost s ním probral. Brit mila (židovská obřízka) musí být provedena židovským mohelem, který se zná s rodinou a dokáže ji provést veškerými zvyklostmi včetně toho, co otec a matka u této slavnostní příležitosti pronášejí. Měl by rovněž dostatečně zdůraznit, že tím vstupují do smlouvy našeho praotce Avrahama, který je otcem všech národů světa, které chtějí být blízko Bohu Jisraele.
Pozn. překladatele: noachida, který se dá obřezat za účelem splnění Božího přikázání, se tím ještě nestává židem, nečiní-li tak jako součást řádné konverze k judaismu (tzv. gijur). U konvertity k judaismu či toho, kdo se narodil jako žid, se jedná o tzv. brit mila či jen brit, jinak hovoříme pouze o tzv. mila.
Naposledy změněno: 13. 1. 2023