Bar či bat micva

Níže naleznete náš překlad článku, který pochází z ucelené řady přednášek, v nichž rabi Uri Šerki hovoří na různé náměty v souvislosti s koloběhem života noachidů. Tyto přednášky lze nalézt v původním hebrejském znění s anglickými titulky na youtube, a také na stránkách společnosti Brit Olam pod názvem: Noahide Life Cycle. Článek jsme přeložili na žádost společnosti Brit Olam. Jedná se o mírně upravený přepis toho, co rabi Šerki říká na videu.

Původní video je možno shlédnout zde: Noahide Life Cycle – Bar/Bat Mitzva

Šalom!

Co je to bar či bat micva?

Počínaje tímto věkem, začíná být člověk zodpovědný za konání micvot (přikázání), jelikož je považován za dostatečně vyzrálého, aby je dokázal náležitě plnit. Židovská tradice v tomto ohledu za nejvhodnější věk v případě chlapců považuje dosažení 13 let, kdy se stává bar micva (synem přikázání), a v případě dívek 12 let, kdy se stává bat micva (dcerou přikázání). Dokud tedy žid nedosáhne této hranice plnoletosti, zákon na něm povinnost dodržování micvot nevymáhá. Ovšem počínaje okamžikem, kdy člověk dosáhne bar či bat micva, začínají se na něj vztahovat veškeré jeho povinnosti v plné šíři. Jako takto dospělý pak musí počítat i s tím, že za páchání hříchů bude trestán.

Nabízí se však otázka: Kdy začínají být za dodržování micvot odpovědní benej Noach (potomci Noeho)? Kdy má mít ben či bat Noach svou bar či bat micvu?

Odpověď na tuto otázku bude obzvlášť důležitá v budoucnu, kdy začnou vznikat noachidské soudy, které budou soudit podle sedmi micvot benej Noach. Takže, kdy si tedy lidé začínají uvědomovat, že je jejich činy přibližují k Svatému, budiž požehnán? V halachické literatuře jsou na to mezi rabíny různé názory.

Někteří rabíni zastávají stanovisko, že tato hranice by měla být stejná jak pro židy, tak nežidy, tedy 13 let u chlapců a 12 let u dívek. Jiní říkají, že tento přelom nastává v tom okamžiku, kdy dítě začne rozumět tomu, co jsou to micvot.

Ještě je tady ale i třetí úhel pohledu – rabi Kuk. Ten zastává názor, že tato hranice se bude lišit společnost od společnosti, a tudíž by si ji měli rozhodnout moudří daného národa. Oni jsou totiž těmi, kteří by měli určit pro svou zemi ten nejvhodnější věk, od jehož dosažení by měla být vyžadována povinnost plnění micvot.

Když se mě na tuto otázku dotazují různé komunity benej Noach po celém světě, pokaždé se snažím odpovědět s přihlédnutím k tomu, odkud pocházejí.

Tak například, když se mě ptali na Filipínách, má odpověď byla 14–15 let. Ale třeba Kanaďanům bych naopak doporučil spíše věk 17 let, jelikož obecně vzato lidé v západních zemích dospívají mnohem později než lidé z Východu, kde je běžné zakládat rodiny již v útlém mládí.

Jinými slovy, jakmile je člověk schopen v dané společnosti postarat se sám o sebe, tak se dá říct, že tím dosáhl věku bar či bat micva.

Za tímto účelem by ale klidně mohl vzniknout i zvláštní výbor, jehož úkolem by bylo vybrat nejvhodnější měřítka, podle kterých lze posoudit duchovní a tělesnou vyspělost jedinců v dané společnosti, a na tomto základě by pak byl zvolen nejvhodnější věk pro danou kulturu.

Jak by to ale mělo vypadat, když má někdo bar či bat micva?

O tomto dni je vhodné, aby ten, kdo dosáhl této věkové hranice, vůbec poprvé veřejně vykonal některou z micvot, kterou je povinen zachovávat. V případě žida takovou micvou může být např. nasazení tefilin (modlitebních řemínků). Židovští kluci sice tuto micvu začínají nacvičovat již dříve, avšak vůbec poprvé, kdy se tato micva pro ně stává skutečně povinnou, je až v den jejich bar micva.

Ovšem v případě benej Noach, kteří by si tefilin nasazovat rozhodně neměli, to musíme udělat nějak jinak.

Svatý, budiž požehnán, říká o Avrahamovi: „A poznal jsem ho, protože přikáže svým synům a své rodině po sobě zachovávat Hospodinovu cestu, zjednávat spravedlnost a právo.“¹ Talmud odtud vyvozuje, že i benej Noach mají povinnost přispívat na dobročinné účely a být vlídní jeden k druhému.

Chlapci a dívky z řad benej Noach, kteří dosáhli věku bar či bat micva, tedy mohou o tomto dni veřejně vykonat nějaký záslužný skutek. Například by se mohli o tomto dni věnovat péči o potřebné, anebo nějak jinak pomoci těm, co se ocitli v nouzi. Lze též uspořádat oslavu, v průběhu níž by měli možnost vykonat nějaký dobrý skutek pro svou komunitu. Také by vůbec nebylo od věci, kdyby si chlapec, který již rozumí tomu, proč je důležité zachovávat sedm micvot benej Noach, připravil nějaké vyučování ohledně přijetí micvot, víry v Boha, lásky k lidstvu nebo o jedinečné úloze židovského národa ve světě a připojil poděkování, které si židovský národ zaslouží za to, že se ve světě přičiňuje o prosazování dobra.

Rovněž je zvykem přinést bar či bat micva i nějaký ten dárek. Určitě z toho budou mít velkou radost. Hostům je možno nabídnout cukroví. Někteří mají ve zvyku uspořádat malou hostinu někde v přírodě, např. v létě, anebo u sebe doma, hlavně v zimě. Osobně však doporučuji nedělat z toho příliš honosnou událost a rozhodně se vyhnout plýtvání. Lidé totiž většinou utrácejí mnohem více než je potřeba, přitom okázalostem bychom se měli vyhýbat. Je ale správné, aby bylo pro bar či bat micvu koupeno nějaké nové oblečení, v němž by mohli o tomto dni pronést požehnání šehechejanu. Tento zvyk rozhodně přispívá k tomu, aby z celé události zbylo i něco víc než jen příjemná vzpomínka, jelikož mladí lidé si i skrze to rozvíjejí svou osobnost a upevňují svou totožnost.

Naposledy změněno: 23. 1. 2023

1. Berešit [1. Mojžíšova] 18:19, Sidon. [↩]