Parašat Berešit

Berešit (1. Mojžíšova) 1:1–6:8

Název „Berešit“, jenž je překládán slovem „První“,¹ je zároveň slovem, které se nachází v hebrejském zápise parašat ha-šavua („týdenního oddílu“ čtení z Tóry) jako 1. v pořadí. K paraši je během šabatové bohoslužby obvykle čtena stejnojmenná haftara („závěr“) z proroků, a sice z Ješajaha (Izajáše) 42:5-43:10, viz Haftarat Berešit. Někdy však místo ní může být čtena jedna ze zvláštních haftar, která se váže k období, kdy je parašat Berešit čtena. To je i případ šabatu z 10. 10. 2026, kdy je čtena haftara při příležitosti erev Roš chodeš (předvečeru Nového měsíce), viz Haftarat le-erev Roš chodeš šechal be-Šabat. Názvu „Berešit“ je rovněž používáno k označení celé První knihy Mojžíšovy.

Stručný obsah parašat Berešit: Stvoření světa a člověka; hřích a trest Adama a Chavy (Evy); první vražda a rodopis Adama.²

1:26 Bůh řekl: „Učiňme člověka s naší pečetí jako naši podobu a podmaní mořské ryby, nebeské okřídlence a dobytek a celou zemi a všechny plazy lezoucí po zemi.“ Bůh zde oslovuje své anděly, které stvořil druhého dne, přičemž Raši hebrejské slovo BECALMENU („s naší pečetí“, v české ekumenické Bibli překládáno jako „aby byl naším obrazem“) vztahuje na to, co má Bůh s těmito anděly společné, a sice schopnost myšlení a nabytí vědomostí.³

1:27 A stvořiv Bůh toho člověka se svou pečetí jako svou podobu, stvořil je muže a ženu. Rabi Uri Šerki na základě tohoto a předchozího pasuku (verše) vyvozuje toto základní poučení: „Stvořitel celého vesmíru si ze všech stvořených bytostí vybral právě lidský druh k tomu, aby byl jedinečný, a proto je v Tóře napsáno, že Adam byl stvořen „k obrazu Božímu“.“⁴

1:28 A Bůh jim požehnal a Bůh jim řekl: „Buďte plodní a množte se, naplňte zemi a opanujte ji, podmaňte mořské ryby a nebeské ptactvo a všechnu zvěř lezoucí po zemi!“ Rabi Šerki tento pasuk uvádí jako jeden z podkladů této halachy (doporučeného „postupu“) pro noachidy: „Rozvoj společnosti, ať už v řemeslech, výrobě, vědě, vzdělání, poznání, mravech nebo v upřímném zájmu o zdraví celého stvoření, je samotnou podstatou světa, jenž se řídí Boží vůlí.“⁵ Kromě toho mimo jiné i tímto a předešlým pasukem uvozuje ve své příručce pro noachidy 6. kapitolu, kterou nazval „Rodina (zákaz sexuální nemravnosti)“, a hned v její 1. halaše upřesňuje, že je „Boží vůlí, aby se lidstvo rozmnožovalo a aby se společnost stávala čím dál vyspělejší“.⁶ Podle „Sefer ha-chinuch“ (Knihy vzdělání) slova tohoto pasuku obsahují první micvu (přikázání) z tzv. tarjag micvot (613 přikázání Tóry), jež jsou závazná pro židovský lid. Jedná se o přikázání plodit a množit se. Tato micva zavazuje muže k tomu, aby se oženil a zplodil děti, čímž je míněno nejméně jednoho syna a jednu dceru, kteří budou schopní dále plodit děti.⁷

1:29 A Bůh řekl: Hle, dal jsem vám za potravu všechno sémě semenící osení, které je na zemi, a každý strom, dělající plody semenící sémě. Rabi Šerki uvádí, že z těchto slov je naprosto zřejmé, že „Tóra lidem dovoluje živit se veškerým rostlinstvem“.⁸

2:16 A Hospodin, Bůh, vydal o člověku příkaz, říkaje: „Z každého stromu té zahrady jez! Tento pasuk, respektive jeho hebrejské znění, od nepaměti slouží am Jisrael (izraelskému lidu) jako mnemotechnická pomůcka pro zapamatování ŠEVA MICVOT BNEJ NOACH (sedmi noachidských přikázání):⁹

Slovo VAJCAV („A vydal příkaz“) odkazuje na příkaz DINIM (doslova „práva, práva obhajoby, pře, rozepře“), tj. povinnost ustanovit soudní dvory, které budou dohlížet na zachovávání noachidských přikázání a budou vynášet spravedlivé rozsudky.

Slovo HA-ŠEM („Hospodin“) odkazuje na BIRKAT HA-ŠEM (doslova „požehnání Jména“), tj. zákaz zlořečit či rouhat se Bohu. Rabi Šerki se odkazuje na Talmud, který uvádí, že toto přikázání bylo řečeno již Adamovi a jeho zachovávání proto patří k nejzákladnějším hodnotám lidství.¹⁰

Slovo ELOHIM („Bůh“) odkazuje na AVODA ZARA (doslova „služba cizí“ či „nevěrná“), tj. zákaz modloslužebnictví.

Slovo AL HA-ADAM („o člověku“) odkazuje na ŠEFIKAT DAMIM (doslova „prolévání krve“), tj. zákaz vraždy.

Slovo LEMOR („říkaje“) odkazuje na GILUJ ARAJOT (doslova „odhalení nahoty“), tj. zákaz dopouštění se sexuální nemravnosti.

Slova MIKOL EC HA-GAN („Z každého stromu té zahrady“) odkazují na GEZEL (doslova „pobrání, uchvácení, loupež“), tj. zákaz krádeže, unášení a zotročování lidí.

A nakonec slova ACHOL TOCHEL („jez!“) odkazují na EVER MIN HA-CHAJ (doslova „část z živého“), tj. zákaz pojídání masa z živého zvířete a krutosti ke zvířatům.

2:17 Ale ze stromu poznání dobrého a špatného, z toho nejez, protože téhož dne, kdy bys z něho jedl, musíš zemřít!“ Rabi Šerki mimo jiné odkazuje na tento a předchozí pasuk, když uvádí tuto halachu: „Stvořitelova vůle je lidem odhalována prostřednictvím proroctví.“¹¹

2:23 Tu řekl člověk: „Tentokrát je to kost z mých kostí a tělo z mého těla, té, protože byla vzata z druha, budu říkat družka!“ IŠA („družka“) je hebrejské slovo, jež označuje ženu a jež je hláskově napojeno na slovo IŠ („druha“), které slouží pro označení muže. Tento způsob tvoření slov podle Rašiho vyplývá z toho, že svět byl stvořen za pomocí hebrejského jazyka, jenž je právem považován za lašon ha-kodeš (svatý jazyk). Podle midraše Bůh osobně přivedl k Adamovi jeho nevěstu. Upravil Chavě vlasy a zkrášlil ji dvaceti čtyřmi ozdobami. Andělé sestoupili do zahrady Eden, aby jim posloužili hudbou, a slunce s měsícem a hvězdami tančily. Bůh pro ně postavil svatební baldachýn, aby jim jako chazan (vedoucí obřadu) požehnal.¹²

2:24 Proto opustí muž svého otce a matku, přilne ke své družce a stanou se jedním tělem. Rabi Šerki mimo jiné i tímto a předešlým pasukem uvozuje ve své halachické příručce pro noachidy 6. kapitolu, kterou nazval „Rodina (zákaz sexuální nemravnosti)“.¹³

3:20 A jelikož se stala matkou každého živého, pojmenoval Adam, člověk, svou družku Chava. Rabi Šerki mimo jiné i tímto pasukem uvozuje ve své příručce pro noachidy 6. kapitolu, kterou nazval „Rodina (zákaz sexuální nemravnosti)“.¹³ Hebrejské jméno ADAM značí „Člověk“ a CHAVA značí „Živa“.¹⁴

4:1 A poznav Adam svou ženu Chavu, otěhotněla a porodila Kaina, řkouc: „Získala jsem muže s Hospodinem!“ Rabi Šerki uvádí tento pasuk na podporu této halachy: „Jedním z nejzáslužnějších způsobů, kterým kdokoliv může sloužit Bohu, je modlitba, ve které se člověk obrací k Bohu s prosbou o naplnění svých potřeb. Nedílnou součástí jsou také chvály a vzdávání díků Bohu.“¹⁵ Hebrejské jméno KAJIN (Kain) značí „Tepající“.¹⁶

4:4 A též Hevel, také on přinesl z prvorozených svého stáda a z jejich tuku, a Hospodin přihlédl k Hevelovi a k jeho oběti. Rabi Šerki uvádí tento pasuk na podporu této halachy: „Patří se, aby ten, kdo přináší svou oběť, vybral jen ten nejlepší kus, kterým by vzdával Bohu čest.“¹⁷ Hebrejské jméno HEVEL (Ábel) značí „Pomíjení“.¹⁸

5:2 V den, kdy Bůh stvořil člověka, učinil jej s Boží podobou, muže a ženu je stvořil, požehnal jim a v den jejich stvoření je pojmenoval Adam. Ačkoliv noachidé nemají výslovnou micvu „plodit se a množit se“, rabi Šerki přesto povzbuzuje: „Moudří učili: Kdo se nevěnuje plození dětí, je jako by proléval krev a umenšoval tím obraz Boží. Kdo je bez manželky, postrádá radost, požehnání, dobrodiní, pokoj, Tóru a také ochranu. Ve skutečnosti ani není nazýván člověkem, neboť je psáno: „Stvořil je jako muže a ženu (aby mohli plodit děti) a nazval je oba člověkem.““¹⁹

6:3 Tu Hospodin řekl: „Můj duch se v člověku, protože je také tělem, nebude rozhodovat navěky, a jeho dnů bude sto dvacet let!“ Židovský učenec David Gans vysvětluje, že toto řekl Svatý, budiž požehnán, roku 1536 po stvoření světa, což odpovídá roku 2226 před občanským letopočtem, tzn. 120 let před potopou. „A v té době bylo Noemu čtyři sta osmdesát let.“²⁰

Naposledy změněno: 12. 10. 2026

1. SIDON, E. Pět knih Mojžíšových včetně haftarot s českým překladem. Praha: Sefer, 2012. ISBN 978-80-85924-67-1. [↩]
2. Luach 5787. Židovský diář pro rok 2026/2027. Praha: Federace židovských obci v ČR, 2026. ISBN 978-80-87453-47-6. Str. 70. [↩]
3. PECARIC, S. Chamisza Chumsze Tora. Chumasz Pardes Lauder. Księga Pierwsza Bereszit. Przekład Pięcioksięgu z języka hebrajskiego z uwzględnieniem Tory Ustnej opatrzony wyborem komentarzy Rabinów oraz hebrajski tekst komentarza Rasziego i Haftary z błogosławieństwami. Kraków: Stowarzyszenie Pardes, 2019. ISBN 978-83-923858-5-3 (společné pro I.-V. díl). Str. 12. [↩]
4. ŠERKI, U. Brit šalom. Noachidská přikázání pro běžný život. Jeruzalém: Brit Olam – Noahide World Center, 2021. Str. 30. Text je též přístupný na Kdo jsou noachidé?, viz 1. halacha. [↩]
5. Brit šalom, str. 36. Text je též přístupný na Základní pravidla, viz 6. halacha. [↩]
6. Brit šalom, str. 71-72. Text 6. kapitoly je přístupný na Rodina. [↩]
7. GORDON, E. 613 przykazań judaizmu. Kraków: Austeria, 2013. ISBN 978-83-7866-024-8. Str. 12. [↩]
8. Brit šalom, str. 88. Text je též přístupný na Zvířata (zákaz jedení údu z živého zvířete), viz 1. halacha. [↩]
9. JEHUDA HA-LEVI. Kniha argumentů a důkazů ve prospěch opovrhovaného náboženství (Kniha Chazarů), známá jako Kuzari. Praha: Academia, 2013. ISBN 978-80-200-2245-5. Str. 219. [↩]
10. Brit šalom, str. 52. Text je též přístupný na Zákony “žehnání” Bohu (zákaz klnutí), viz 2. halacha. [↩]
11. Brit šalom, str. 36. Text je též přístupný na Základní pravidla, viz 1. halacha. [↩]
12. Chamisza Chumsze Tora. Chumasz Pardes Lauder. Księga Pierwsza Bereszit, str. 21. [↩]
13. Brit šalom, str. 71. Text 6. kapitoly je též přístupný na Rodina. [↩] [↩]
14. HELLER, J. Výkladový slovník biblických jmen. Praha: Advent-Orion/Vyšehrad, 2003. ISBN 80-7172-865-9/80-7021-725-1. Str. 35 a 174. [↩]
15. Brit šalom, str. 110. Text je též přístupný na Uctívání Boha, viz 2. halacha. [↩]
16. Výkladový slovník biblických jmen, str. 409. [↩]
17. Brit šalom, str. 110. Text je též přístupný na Uctívání Boha, viz 12. halacha. [↩]
18. Výkladový slovník biblických jmen, str. 153. [↩]
19. Brit šalom, str. 72. Text je též přístupný na Rodina, viz 2. halacha. [↩]
20. GANS, D. Ratolest Davidova. Praha: Academia, 2016. ISBN 978-80-200-2535-7. Str. 34. [↩]