Rubriky
Brit šalom

Ochrana lidského života (zákaz krveprolévání)

Níže naleznete náš pracovní překlad stejnojmenného oddílu z knihy Brit Shalom – Rabbi Oury Cherki. Do češtiny ovšem přepisujeme jako „Brit šalom – Rabi Uri Šerki“. Název knihy by se dal přeložit jako „smlouva pokoje“. Kniha dále nese ještě jeden menší název – noachidská přikázání v běžném životě. Překlad zatím nebyl schválen, stále se na něm pracuje. Původní knihu lze zakoupit elektronicky na noahideworldcenter.org. S vydavatelem úzce spolupracujeme. Překlad v žádném případě nemůže sloužit jako náhrada za odbornou poradu s oprávněným židovským učencem!

Bůh udělal člověka s Boží pečetí, a proto budiž člověkem prolita krev toho, kdo by krev člověka prolil!

Nevraždi!

1. Mojžíšova 9:6, 2. Mojžíšova 20:13
  1. Rabi Akiva zdůrazňoval, že člověk je drahocenný proto, že byl stvořen k obrazu Božímu.
  2. Rabi Akiva dále učil, že pravidlo milovat bližního svého jako sám sebe1 je jednou z nejdůležitějších zásad Tóry.
  3. Lidský život byl dán Bohem a proto nikdo nemá právo ho jen tak ukončit. Kdokoliv vezme druhému život2, nebo si sáhne na svůj vlastní,2 přestoupil Boží přikázání.3 Trestem za spáchání vraždy je poprava z rozhodnutí židovského soudního dvoru.4
  4. Zákaz vraždy se vztahuje jak na vraždu spáchanou přímo či nepřímo, tak prostřednictvím někoho jiného (např. na objednávku). Ačkoliv trest smrti nařízený židovským soudním dvorem je vyhrazen jen pro vrahy, kteří by zavraždili přímo, i ten, kdo zavraždí nepřímo, přesto zůstává vrahem, a jeho trest je mu vyměřen v Nebesích.5
  5. Národní vlády mají pravomoc potrestat i takovou vraždu, která by jinak podle doslovného znění zákona mohla zůstat nepotrestaná.6
  6. Zákaz vraždy se vztahuje též na vyhnání plodu (potrat)7 či usmrcení na žádost (eutanazie).
  7. Jsou případy, kdy vyhnání plodu může být povoleno, obzvlášť v prvních 40 dnech těhotenství8 anebo pokud je v ohrožení život matky. Nicméně tyto skutečnosti může posoudit jen způsobilý9 rabín.10
  8. Je zakázáno nějakým činným způsobem přispět k usmrcení člověka, který trpí nemocí. To však neznamená, že je zapotřebí takového člověka za každou cenu udržovat při životě. Podávání léků, které tlumí bolest, je dovoleno za předpokladu, že tím nevznikne přímá souvislost se smrtí člověka. Až okamžikem, kdy se zjistí, že člověk již zemřel, je možno odpojit zemřelého od přístrojů, které ho udržovaly naživu.
  9. I když by doslovné znění zákona umožňovalo ukončit léčbu nemocného, který se již nalézá blízko smrti, přesto stále platí zákaz odpojování od dýchacích či jiných přístrojů, které nemocného udržují při životě. Rovněž je zakázáno odepírat nemocnému jídlo a pití. Kdykoliv v těchto záležitostech vyvstanou jakékoliv pochyby, vždy je na místě probrat to se třemi osobami: nemocným (pokud je schopen vnímat), lékařem a rabínem.
  10. Odebírání ústrojí a tkání pro potřeby transplantace z těla zemřelého, tedy poté, co ustala srdeční činnost či byla zjištěna mozková smrt11, je zákonné a dokonce i záslužné.12 Rovněž je dovoleno a považováno za ušlechtilost nabídnout v případě potřeby k transplantaci své vlastní ústrojí (např. ledvinu) za předpokladu, že je dárce zdravý a nebude tím ohrožován na životě.
  11. Lékař smí provádět na nemocném veškeré možné úkony a zákroky, je-li záměrem záchrana jeho života, a to i v případě, že to pro nemocného není zcela bezpečné.
  12. Kdo zabije neúmyslně, vinou nedbalosti, není trestán smrtí. Ale kdo by nechtěně zabil a přitom se domníval, že se smí vraždit, takový za vraždu potrestán bude.
  13. Je dovoleno narukovat do války k obraně své vlasti.
  14. Voják má dovoleno zabít sám sebe v případě, že mu bezprostředně hrozí zajetí, kde bude podroben mučení.13
  15. Je-li někomu vyhrožováno zabitím s tím, že si uchrání svůj život, pokud zabije někoho jiného, pak v takovém případě je i za cenu ztráty vlastního života zakázáno takovou výzvu přijmout.
  16. Noachida se smí dopustit modloslužby či některého ze zakázaných vztahů, je-li k tomu donucen. V tomto případě nemusí pokládat svůj život, jen aby se tím vyhnul přestoupení.
  17. Je-li člověk pronásledován a je mu přitom usilováno o život, smí si zachránit svůj život tím, že pronásledovateli sáhne na život, není-li žádná jiná možnost, jak se zachránit. Ale pokud se může vysvobodit například tím, že pronásledovatele pouze zraní, pak ho smí zranit na těle, ale má zakázáno sáhnout mu na život.
  18. Stane-li se někdo svědkem události, jak někdo jiný pronásleduje někoho dalšího s úmyslem zabít ho a pronásledovanému nelze pomoci například tím, že bychom pronásledovatele pouze zranili, v takovém případě je rovněž dovoleno pronásledovatele zabít.
  19. Jdou-li dva pouští a jeden z nich má dostatek vody pouze sám pro sebe, aby se tím udržel na živu, takový nemá povinnost rozdělit se o vodu i s druhým člověkem, jelikož vlastní život má přednost před životem jiného člověka.
  20. Rambam (Rabi Moše ben Majmon či jen Maimonides) učil: Ačkoliv jsou hříchy horší než krveprolití, žádný jiný nerozvrací svět tak jako krveprolití. Ani modloslužba, ani zakázané vztahy nejsou natolik zhoubné jako krveprolití. Jak modloslužba, tak zakázané vztahy jsou hříchy páchané mezi člověkem a Bohem, ale krveprolití jsou hříchy spáchané mezi člověkem a jiným člověkem. Ten, kdo se dopouští krveprolití, je naprostým zlovolníkem a žádné Boží přikázání ani dobrý skutek nemůže jeho zlo odčinit. Takový hříšník neujde přísnému soudu.
  21. Je zakázáno kohokoliv napadat, ať už muže či ženu, dospělého nebo dítě.14 Je zakázáno druhé bít, zraňovat či jakkoliv jinak jim ubližovat. Rovněž je zakázáno jiného svést či znásilnit.
  22. Ten, kdo udeří druhého člověka, je nazýván zlovolníkem. A uhodit žida je obzvlášť hanebné.
  23. Je dovoleno usmrtit zvíře, které člověka ohrožuje.15
  24. Je zakázáno působit zvířatům bolest, nemá-li z toho člověk vůbec žádný prospěch.
  25. Je dovoleno zabít zvíře s ohledem na prospěch člověka, např. za účelem obživy,16 zhotovení oblečení, lékařského výzkumu, ale zvíře při tom nesmí zažívat muka či trpět déle, než je bezpodmínečně nutné.

Další ustanovení

  1. Někteří zastávají názor, že i noachidé mají zakázáno kleštit (kastrovat), ať už se jedná o člověka, nebo zvíře. Ačkoliv tento názor není přijímán všemi, rozhodně je na místě vzít i tento zákaz v potaz.
  2. Obecně přijímané mravní zásady ukládají člověku povinnost zachránit člověka, který se ocitl v nebezpečí.17
  3. Pokud některý noachida zabije neúmyslně, je správné, aby na sebe dobrovolně přijal vyhnanství někam do jiného města či do jiné země.18 V dobách, kdy židé uplatňují zákony ohledně útočištných měst,19 se usazený přistěhovalec, který by zabil neúmyslně, uchyluje do některého z nich.20
  4. Nesmíme ubližovat sobě ani vystavovat nebezpečí sebe nebo někoho jiného, a to obzvlášť v případech, kdy k tomu není žádný dobrý důvod, k nimž patří například nedbalé dodržování předepsaných rychlostí.
  5. Podobně jako střešní prostor domu by měl být obehnán bezpečnostními zábranami,21 měla by stejně tak být zajištěna vhodnými ochrannými opatřeními i jakákoliv jiná nebezpečná místa.
  6. Rovněž je třeba si dávat dobrý pozor na to, abychom nestavěli do cesty překážky, které by někomu mohly přivodit zranění. Kdykoliv je objevena nějaká překážka, která by kolemjdoucímu mohla způsobit škodu či přivodit zranění, je nutno postarat se o včasné odstranění.
  7. Z obecně platných mravních zásad vyplývá, že zákaz vraždy v sobě zahrnuje jakékoliv jednání, které by mělo za následek újmu na životě člověka – např. veřejné zostuzení, urážka, ale také nekalá hospodářská soutěž apod.
  8. Je zakázáno hovořit o někom ve zlém, i kdyby vše, co o něm říkáme, byla skutečně pravda,22 oč více je pak zakázáno rozšiřovat o někom lži.23
  9. Nicméně je dovoleno zveřejnit zlé skutky zlého člověka s tím záměrem, abychom mu zabránili pokračovat v takovém jednání, které způsobuje škody jiným lidem, a také za účelem uvedení věcí na pravou míru. A stejně tak, je-li potřeba prozkoumat způsobilost daného člověka k zastávání určitého postavení, je dovoleno zjistit si jeho minulost a ověřit si všechny skutečnosti.
  10. Je zakázáno tajně ve svém srdci nenávidět druhého člověka,24 aniž bychom mu kdy vyjevili, co vůči němu cítíme a proč. Samozřejmě je nejlepší vyhnout se nenávisti úplně.
  11. Co sám nenávidíš, nečiň druhému.
  12. Ačkoliv bezúčelné vylévání semene není noachidům výslovně zakázáno,25 přesto se jedná o závažnou nepatřičnost.26 Výjimkou jsou pouze zdravotní důvody či léčba neplodnosti.

Poznámky

  1. 3. Mojžíšova 19:18 []
  2. 1. Mojžíšova 9:5 [] []
  3. Ačkoliv je přikázání „nevraždi!“ (2. Mojžíšova 20:13) součástí desatera, které bylo dáno izraelskému národu, jedná se o poselství ke všem lidem na zemi (Rabi Jicchak Abarbanel). []
  4. 1. Mojžíšova 9:6 []
  5. Někteří jsou však toho názoru, že i nepřímý vrah by měl být potrestán smrtí nařízenou židovským soudem. []
  6. Záměrně zde nezmiňujeme všechny zákony, podle kterých je člověk vinen trestem smrti, anebo naopak zproštěn trestu, jelikož tyto záležitosti může posoudit jedině rabínský soud a nikoliv jednotlivec. []
  7. Moudří chápali větu „kdo prolévá krev člověka, jiným člověkem“ (1. Mojžíšova 9:6) tak, že hovoří o „člověku v jiném člověku“, tedy že se tím myslí lidský plod v matčině lůně. []
  8. jelikož v tomto stupni vývoje ještě plod není považován za živý. []
  9. v této věci je hned celá řada zákonů, které je nutno dobře zvážit a posoudit, což vyžaduje jistou odbornost []
  10. případně noachidský moudrý, který byl v tomto vyučen a má oprávnění o těchto věcech rozhodovat. []
  11. z rozhodnutí vrchního rabinátu v Izraeli (1986) je mozková smrt považována za úředně uznanou smrt ve všech ohledech. []
  12. 3. Mojžíšova 19:16 []
  13. tak se vyvozuje z příkladu krále Saula, který v bitvě padl na svůj meč. []
  14. tělesný trest udělený dítěti z výchovných důvodů se zde nezapočítává, přesto je ale nutno být ostražitý, aby dítě nebylo trestáno přehnaně či ve vzteku apod. []
  15. Kicur šulchan aruch 191:1 []
  16. 1. Mojžíšova 9:3 []
  17. v Izraeli se jedná o micvu zvanou „nestůj nečinně nad krví svého druha“ (3. Mojžíšova 19:16) []
  18. ten, kdo je ve vyhnanství, je totiž považován za mrtvého, tudíž je to jeden ze způsobů, jak lze dojít smíření za své činy. []
  19. 2. Mojžíšova 21:13, 4. Mojžíšova 35:9-34, 5. Mojžíšova 4:41-42, 19:2-10 []
  20. 4. Mojžíšova 35:15 []
  21. 5. Mojžíšova 22:8 []
  22. Žalmy 50:16-20 []
  23. 5. Mojžíšova 22:13-19 []
  24. 3. Mojžíšova 19:17 []
  25. ovšem jsou Moudří, kteří tento zákaz staví na úroveň zákona []
  26. 1. Mojžíšova 6:12, 38:9-10 []