Rubriky
Brit šalom

Nedotknutelnost osobního vlastnictví (zákony proti krádeži)

Níže naleznete náš pracovní překlad stejnojmenného oddílu z knihy Brit Shalom – Rabbi Oury Cherki. Do češtiny ovšem přepisujeme jako „Brit šalom – Rabi Uri Šerki“. Název knihy by se dal přeložit jako „smlouva pokoje“. Kniha dále nese ještě jeden menší název – noachidská přikázání v běžném životě. Překlad zatím nebyl schválen, stále se na něm pracuje. Původní knihu lze zakoupit elektronicky na noahideworldcenter.org. S vydavatelem úzce spolupracujeme. Překlad v žádném případě nemůže sloužit jako náhrada za odbornou poradu s oprávněným židovským učencem!

Mzdu svého druha nezadržuj a neokrádej ho.

3. Mojžíšova 19:13
  1. Peníze tvého bližního ať jsou ti stejně drahé jako ty tvé.
  2. Okrádá-li někdo svého bližního o cokoliv, byť by to mělo hodnotu jen jediné koruny, je to jako by dotyčnému bral život.
  3. Jedním z pilířů, na kterých byla vybudována lidská společnost, je nedotknutelnost osobního vlastnictví. Odtud také Tóra vyvozuje zákaz krádeže.1
  4. Okrádání veřejnosti je obzvlášť závažným zločinem, jelikož je páchán proti velkému počtu lidí.
  5. Zákazem krádeže je myšleno jak zcizování osobního vlastnictví, těla nebo pozemku2 patřícího někomu jinému proti vůli majitele. Tento obecný zákaz lze dále vymezit podrobněji:
  6. Loupežné přepadení – násilné odebrání peněz za bílého dne, např. když někdo někomu vytrhne jeho vlastnictví z ruky.
  7. Vyděračství – např. když někdo někomu dluží, ať už peníze, pozemek či vykonání určité práce, ale odmítá svůj dluh splatit.
  8. A jiná zlodějina – např. odcizování vlastnictví tajně.
  9. Je zakázáno prodávat vadné zboží, aniž by na to byl kupec předem upozorněn. Rovněž je zakázáno, aby prodejce šidil svého kupce např. na váze nebo udával nesprávné míry prodávaného zboží.3
  10. Jak kupec, tak prodávající mají zakázáno klamat jeden druhému. V obchodování je zcela zakázáno jakékoliv klamavé jednání,4 byť by se mělo jednat jen o ústní podvod.
  11. Je zakázáno druhého nutit k prodeji vyhrožováním či si tímto způsobem vynucovat snížení ceny.
  12. Součástí zákazu krádeže je rovněž oddalování zaplacení nějaké dlužné částky např. zadržování smluvené mzdy dělníkovi na konci odpracované směny, nebo opožděná platba za nákup, nájem apod.
  13. Je zakázáno krást, i kdyby měl pachatel v úmyslu odcizenou věc později vrátit.
  14. Kdo se ocitne ve smrtelném ohrožení života, smí se ze svízele zachránit tím, že ke své záchraně použije věc, kterou vlastní někdo jiný, avšak musí tu věc později vrátit.
  15. Dělník pracující na poli či v sadu smí během sklízně jíst ovoce či stébla zrní, ale jen kolik se mu vleze do dlaní. Není dovoleno si pro svou vlastní potřebu nasbírat např. do nádoby. Pokud se ale nejedná o smluvený výkon práce pro svého zaměstnavatele, platí zde zákaz.5
  16. Zaměstnanec, který si řádně neplní své povinnosti, anebo bez vědomí svého zaměstnavatele nepracuje ve smluvený čas, za který přesto dostává zaplaceno, se dopouští krádeže. Nicméně, pokud se na daném pracovišti jedná o běžný způsob práce a obě strany o této skutečnosti vědí, nejedná se o krádež, protože zaměstnavatel proti tomuto zaběhnutému chování nic nenamítá.
  17. Zákaz krádeže se vztahuje na jakýkoliv peněžitý obnos, byť jen halíř.
  18. Provinilec je zproštěn trestu, jestliže mu poškozený odpustí za způsobenou peněžitou újmu nebo za použití dané věci bez předchozího svolení majitelem.
  19. Zákaz krádeže se rovněž vztahuje na porušování zákonů dané země upravující finanční záležitosti obyvatel.
  20. Zákony a zvyklosti dané země upravují přesnou výši pokut a vyměřování trestů za porušování finančních zákonů. Za jistých okolností mohou země dokonce některé zákony neuplatňovat vůbec. Společně pak tyto postihy, anebo naopak nepostižitelnost některých přestoupení, tvoří jakousi míru přijatelného odpuštění v dané společnosti, kdy lze tímto způsobem provinilce zprostit přísnějšího trestu.

Další ustanovení

  1. Zloděj musí vrátit, co ukradl. Má-li ukradenou věc ještě u sebe, musí ji vrátit. Pokud se odcizená věc ztratila nebo byla zničena, navrátí hodnotu dané věci.6 Zloděj, který chce plně odčinit svou krádež, musí navíc usmířit poškozeného. Poškozený, který dokáže zloději odpustit, je hoden chvály.
  2. Nejen, že je zakázáno odkupovat zcizenou věc, rovněž je zakázáno být společníkem zlodějů, či jim v jejich nekalé činnosti jakkoliv pomáhat.
  3. Okradl-li někdo veřejnost a hodlá sjednat nápravu, odškodnění by se mělo týkat té právnické osoby, která byla poškozena. Není-li to již možné, pak by ukradené peníze měly přijít na nějaké jiné veřejně prospěšné účely.
  4. Je zákázáno lačnit po penězích druhých.7
  5. Otroctví je nepřípustné a ve světě pro něj není místo.
  6. Kdo nalezne ztracenou věc, měl by se pokusit vyhledat jejího majitele a věc mu navrátit.8
  7. Je mnoho zákonů, kterými se židé musejí řídit ohledně půjčování na úrok. Noachida, který se řídí také těmito zákony,9 vykazuje známky veliké zbožnosti, obzvlášť dodržuje-li je zejména v souvislosti s chudými. Co se však vládních a peněžních ústavů (bank) týče, zde není vždy na místě usilovat o tento druh zbožnosti nad rámec povinnosti, jelikož k udržení ekonomiky je potřeba zdravý a nepřetržitý provoz těchto ústavů.
  8. Lidé by neměli vlastnit nepřesné váhy ani jiná nepřesná měřidla určena k obchodování, byť jsou vyřazeny z běžného provozu.

Poznámky

  1. 3. Mojžíšova 19:13 []
  2. 5. Mojžíšova 27:17 []
  3. 3. Mojžíšova 19:35 []
  4. 3. Mojžíšova 25:14 []
  5. 5. Mojžíšova 23:25 []
  6. 3. Mojžíšova 5:23 []
  7. 5. Mojžíšova 5:18 []
  8. 5. Mojžíšova 22:1-3 []
  9. 3. Mojžíšova 25:37 []