Rubriky
Ješivat Bejt Avraham

Učební osnovy

Podrobnosti k učebním osnovám Ješivat Bejt Avraham.

Článek stále rozšiřujeme.
Naposledy změněno: 16. 5. 2025

Obsah článku zobrazit

Vyučovací zásady

  • Vyučovací předměty by se měly pokud možno opírat o dostupné zdroje v českém jazyce (okrajové látky či doplňující vysvětlení se však mohou odvolávat i na cizojazyčné zdroje).
    • Nejsou-li takové zdroje zrovna po ruce, je třeba poohlédnout se nejlépe po takovém cizojazyčném díle, které co nejúsporněji pokryje co nejširší okruh probírané látky.
    • Je-li naopak českých zdrojů dostatek, ale některé obsahují i závažné nepřesnosti, pak je nutno uvést je vhodným způsobem na pravou míru v rámci vyučovaného předmětu. Např. v podobě poznámek, článku, recenze atd.
  • Důležitým cílem každého vyučovaného předmětu je rozvíjení schopnosti klást smysluplné otázky a vyvozovat jedno z druhého na základě platných závěrů. Je zapotřebí důsledně rozlišovat mezi pouhými předpoklady a skutečně prokázanými tvrzeními.
  • Předpokládá se skupinová výuka o nejméně dvou lidech s průběžnými vstupy vyučujících, kteří pomohou objasnit složitější místa a také obeznámí s učebními pomůckami.
  • Vyučující jsou zodpovědní za uzpůsobení probírané látky schopnostem skupiny a za výběr vhodného způsobu práce.
    • Je žádoucí, aby se na výuce podílelo vícero vyučujících. Např. každý může mít na starost jinou část předmětu.
    • Rovněž je velmi vhodné, aby si postupně všichni ve skupině alespoň občas vyzkoušeli úlohu vyučujícího (v rámci pravidla, že i učitel se neustále učí od svých žáků a spolužáků).

Vyučovací hodina

  • Vyučovací hodina může mít různé podoby:
    • Šiur – přednáška v podobě ústního výkladu doprovázeného vhodnými učebními pomůckami a postupy, např. promítání, kladení vhodných otázek tak, aby se mohl každý zapojit. Výklad sice může zaujímat většinu společného času, avšak musí být umožněno doptávat se na případné nejasnosti či související věci.
      • Od každého se však očekává, že se bude držet daného tématu. Není vhodné dotazovat se na nesouvisející věci, jelikož řádná odpověď vždy vyžaduje důkladnou přípravu.
    • Chabura – společné studium učebních textů, knih či nejstarších zdrojů ve větší skupině (lze se však také rozdělit do menších chavrutot). Výuka probíhá po menších částech s tím, že se pravidelně střídá, kdo čte. Nad každou probíranou částí probíhá společná diskuze. Diskuze může být řízená jediným člověkem po celou dobu výuky, ale může také docházet ke střídání. Smyslem je vypěstovat si schopnost správně zachytit předkládané myšlenky a závěry daného díla na základě pokládání smysluplných otázek a srovnávání různých úhlů pohledu s cílem shodnout se v průnicích a přitom si zachovat vědomí zásadních rozdílů ve způsobu uvažování nad stejnou věcí.
    • Společná práce – předpokládá se, že naše ješiva bude mít vždy na starost i něco, k čemu jsme se dlouhodobě zavázali jako celek. Některé vyučovací hodiny budou proto vyčleněny čistě pro účely těchto dlouhodobých zájmů naší ješivy (nejčastěji však budou spíše jen informační či konzultační povahy).
    • Samostatná práce – předpokládá se, že někteří naši členové se budou věnovat i jistému užšímu samostatnému výzkumu.

Vyučované oblasti

  1. Halacha (praktický život noachidů).
  2. Jesodej ha-emuna (prohlubování základů židovské víry).
    • Parašat ha-šavua (pravidelné čtení Tóry)
    • Jesodej ha-Tóra (základní předpoklady pro přijetí Tóry).
    • Ústní Tóra a psaná Tóra.
      • Co je judaismus? O významu judaismu a židovského národa v dějinách lidstva, rabi Uri Šerki, článek Psaná a Ústní Tóra
        • Otázky k zamyšlení: V čem se zásadně odlišují biblické doby (popisované v Tanachu) od současnosti? Co bylo středobodem lidského uvažování tehdy a co dnes? O jaký zásadní předpoklad se nejčastěji opírá tzv. biblická textová kritika? Je tento předpoklad správný? Je tento předpoklad prokázaný? Lze jej vůbec prokázat? Z čeho vycházejí Moudří Izraele? Co bylo na světě dřív – psaná nebo ústní Tóra? Jak vypadá řetězec předávání Tóry – kdo přijal od koho a jaké významné události se během toho odehrávaly? Co je to halacha? Jakým způsobem se podle Tóry mají rozhodovat spory mezi učenci? Kdo v současné době určuje halachu? Jak tomu bylo v minulosti? Kde se původně v dobách Chrámu scházeli Moudří Izraele, aby rozhodovali o složitých a sporných věcech? Kdy se z halachického rozhodnutí stává závazek pro celý národ? Jak se v židovství říká autoritám, které mají pravomoc určovat halachu na daném místě (např. v synagóze)? Co je to Talmud? Kdy a jak vznikl? Kolik máme Talmudů? Co je to kabala? Jaké jsou základní předpoklady pro studium kabaly? Jaký je rozdíl mezi halachou a agadou? Proč mezi nimi musíme rozlišovat? Je např. křesťanská teologie noachidům dovolena či nikoliv (z pohledu Moudrých Izraele)? Proč?
      • „Talmud pro každého“, Abraham Cohen – Zjevení, Psaná Tóra, Ústní Tóra, str. 185-193. (Tanach, halacha le-Moše mi-Sinaj, midot še-ha-Tora midrešet bahen, tarjag micvot, anšej keneset ha-gedola.)
        • Hilel a konvertita, který sice neumí hebrejsky, ale hodlá přijmout jen psanou Tóru (Šabat 31a) – „Talmud pro každého“, str. 191.
        • Některá tvrzení v této knize je dobré si blíže objasnit, jelikož užívá „zkratkovitý akademický“ jazyk: V souvislosti se zapečetěním Tanachu muži velkého shromáždění – spor mezi učenci ve skutečnosti není o to, které knihy do tzv. kánonu ještě přidat, ale naopak které vyřadit, což v knize není dostatečně zdůrazněno a mezi běžnými lidmi je to pak často vytrháváno ze souvislostí jako obrana či zlehčování svévolného přidávání a nahrazování knih považovaných za zapečetěné (např. v souvislosti s tzv. Novým Zákonem).
        • Učební pomůcka: Berajta rabího Jišmaele – sidur Zichron David Jisrael, str. 30.
      • Psaná Tóra: Pět knih Mojžíšových, rabi Efraim Sidon – rabínský překlad spolu s původním hebrejským zápisem.
        • Učební pomůcka: Mezuza – košer svitek (Devarim 6:4-9, 11:13-21) – živá ukázka toho, že se Tanach dodnes předává výhradně jen v nevokalizované formě, která je ovšem bez ústního výkladu nejednoznačná v důležitých podrobnostech; dále srovnat se zápisem s vokalizačními značkami, které byly přidány, aby se správný výklad nezapomněl (Devarim 6:4 – Proč jsou některá písmenka v hebrejském zápisu různě velká? – snadný důkaz toho, že židovství mělo a má dodnes tradice, které lze předávat pouze ústně; tyto zvláštnosti jsou totiž v hebrejských zápisech uváděny bez jakéhokoliv bližšího vysvětlení. Pár dalších příkladů: Devarim 11:19 – Jak máme překládat slovo אתם? „a učte jim [otam אֹתָם] své syny“ nebo „a vy [atem אַתֶּם] učte syny“; srovnat dále s mnohem závažnějšími důsledky možného, avšak chybného výkladu než jen to, že by židovským sirotkům hrozilo, že je nebude mít kdo vyučovat Tóře, ať už chyba vznikla během předávání z učitele na žáka nebo v důsledku žákových vlastních úvah: Devarim 25:19 – Máme překládat slovo זכר: „vymaž památku [zecher זֵכֶר] Amaleka z pod nebes“ nebo „vymaž mužské [zachar זָכָר] Amaleka z pod nebes“? – viz Bava batra 21a. A podobných příkladů je bezpočet.)
        • Úkol k zamyšlení: Šemot 23:2 – Proč lze z této věty vyvozovat rovněž i pravidlo „holchin achar ha-rov“ (řídit se v otázkách halachy většinovým názorem)?
      • „Kniha argumentů a důkazů ve prospěch opovrhovaného náboženství (Kniha Chazarů), známá jako Kuzari“, rabi Jehuda ha-Levi, Praha: Academia, 2013; 3. pojednání, odstavce 22-52, 64-74 (karaim, mesora, Tora še-be-al pe, kabala, midot še-ha-Tora midrešet bahen, agada).
      • Mišne Tora, Rambam, Předmluva (řetězec předávání Tóry, osobní poznámky k výuce Ústní Tóry, vznik Mišny, Sifra, Sifrej, Tosefta, Talmud jerušalmi, Talmud bavli, Midraš raba, Mechilta).
      • „Haleluja – Hebrejská řeč“, Richard Feder, 1. díl, první část, str. 1-73 (alef-bejt, nekudot, základy výslovnosti a čtení hebrejského zápisu se základním porozuměním).
        • Vyžaduje vyučujícího, který ovládá základy hebrejštiny (kniha rozhodně není příliš vhodná pro samostudium).
    • Stručný úvod do kabaly
      • Vnitřní pouto, Chabad Lubavitch, Praha, 2014, rabi Dovid Nissan Dubov.
      • Šomer emunim (rabi Josef Ergas) – studijní poznámky
      • Další zdroje (k prohloubení látky):
        • Meditace a Bible, Malvern, Praha, 2018, rabi Aryeh Kaplan.
        • Židovská meditace, rabi Aryeh Kaplan, Barrister & Principal, Brno, 2022, rabi Aryeh Kaplan.
      • Zahraniční zdroje (k prohloubení látky):
        • Shomer Emunim, Urim Publications, Jerusalem, 2021, Rabbi Yosef Ergas.
  3. Haškafa (židovské myšlení).
    • Judaismus a jiná náboženství či myšlenkové proudy.
      • „Brit šalom“, rabi Uri Šerki, Předmluva (vztah judaismu k ostatním národům, náboženstvím a filosofiím).
      • „Kuzari“, rabi Jehuda ha-Levi (judaismus, filosofie, islám, křesťanství).
      • Barcelónská disputace, Ramban (obrana židovství před útoky křesťanů).
      • „Kniha zjevených pravd a rozumových argumentů“, rabi Saadja Gaon (judaismus, filosofie, islám, křesťanství).
      • Otevřený dopis islámu – Rabi Uri Šerki (judaismus a islám)
      • Noachidé a Nový zákon
      • Zahraniční zdroje (k prohloubení látky):
        • Let’s Get Biblical, RNBN Publisher, 2010, Rabbi Tovia Singer.
  4. Práce s informacemi a výzkumná činnost.
    • Výzkumná činnost
    • O čem se píše u nás a o čem ve světě?
      • Předmět zaměřený na prohlubování dovedností v souvislosti s chápáním a rozborem psaného textu.
      • Každý si vybere článek nebo knihu na nějaké zajímavé téma a seznámí ostatní s důvody, proč si dané téma vybral, nastíní jeho hlavní myšlenky a obsah a přednese své vlastní hodnocení (co se nám líbilo, s čím nesouhlasíme, co by se dalo vylepšit atd.). Dále je nutno vybrat si určitou reprezentativní část tohoto díla, kterou si společně přečteme, a od které se bude dále odvíjet naše společná diskuze. Smyslem je vyvolat ve skupině otázky a pokusit se nalézt uspokojivé odpovědi a dobrat se toho, co autor svým příspěvkem zamýšlel a zda se mu podařilo cíle dosáhnout.
    • Přispívání do české wikipedie
      • Zlepšování článků v souvislosti s judaismem a noachidismem na české wikipedii považujeme za velmi přínosné (současně to také může našim členům významně pomoci osvojit si nezbytné publikační dovednosti).
  5. Všeobecný přehled a dostupná literatura.
  6. Jazyková vybavenost.
    • Přepis hebrejštiny do češtiny
      • Způsobů je hned celá řada. V rámci naší ješivy je proto cílem pouze navyknout si přepisovat hebrejštinu jednotně, a to způsobem, který bude srozumitelný i lidem bez předchozích znalostí hebrejštiny.
    • Základy hebrejské řeči
      • Zpravidla vyžaduje vhodného učitele (vydávat se čistě jen cestou samostudia může vést k navyknutí si mnohým zlozvykům).
      • „Haleluja – Hebrejská řeč“, Richard Feder.
      • Zahraniční zdroje (k prohloubení látky):
        • Ha-yesod: Fundamentals of Hebrew, Feldheim, 1991.
        • The Guide to Lashon hakodesh (2 volumes), Feldheim, Rabbi Nachman Marcuson.
        • Digdug: Dikduk With a Tickle, Feldheim, 2019.
        • Chanting the Hebrew Bible: The Art of Cantillation, Jewish Publication Society, 2017.

Článek zpracoval:

  • Správce webu, překladatel, pravidelný přispěvatel

    Zodpovídám za věcnou a obsahovou správnost našich článků. V rámci společenství Bejt Avraham v Třinci vyučuji na nejrůznější témata v souvislosti s noachidy a tradičním judaismem. Působím jako kontaktní osoba pro česky mluvící noachidy v rámci židovské organizace Brit Olam – Noahide World Center (Celosvětové ústředí pro noachidy). Překládám z angličtiny do češtiny, ale věnuji se i hebrejskému jazyku. Živím se jako softwarový vývojář. Nejraději studuji rabínskou literaturu.

Naposledy změněno: 16. 5. 2025