Rubriky
Haftarot

Haftarat Vajera

Melachim Bejt (2. Královská) 4:1-37

Haftara (oddíl čtení z Proroků) ke stejnojmenné parašat ha-šavua (týdennímu oddílu čtení z Tóry) z Berešit (1. Mojžíšovy) 18:1-22:24. Název „Vajera“, jenž je překládán slovy „[A] zjevil se“,1 je zároveň slovem, které se nachází v hebrejském zápise paraši jako 1. v pořadí.

Výše uvedená haftara se čte proto, že obsahuje proroctví, které Elíša vypověděl Šunamitce (Šúnemance) slovy: „Napřesrok v tu dobu, jako je teď, se budeš těšit ze syna,“2 což se podobá Božímu slibu danému Avrahamovi (Abrahamovi), o němž je zmínka v paraši.3

4:1-8

Rabi Nosson Sherman v úvodu ke 4. pereku (kapitole) knihy Melachim Bejt upozorňuje, že podle Chazal4 je onou vdovou manželka po zesnulém proroku Ovadjovi, jehož slova zůstala dodnes součástí Terej asar (doslova „Dvanácti“ tzv. malých proroků). Ovadja (Abdijáš) neboli Ovadjahu (Obadjáš) se spolu se svou manželkou dostali do dluhové a úrokové pasti proto, že se rozhodli zachránit asi sto proroků za dob Izevel (Jezábel) – společně je totiž ukrývali a zaopatřovali jídlem. Tóra sice zcela zakazuje, aby si žid od žida půjčoval na úrok nebo aby žid od jiného žida úrok vyžadoval, nicméně v tomto případě se jednalo o volbu mezi životem a smrtí, a tak Ovadja přistoupil i na tyto zcela nekošer podmínky svého věřitele Jehorama (Jórama), který se zrovna dostal k moci, což byl také podle Mussar Haneviim jediný důvod, proč se Jehoram coby král nebál takto nehorázně porušovat nařízení Tóry. „Až doteď (do 4. pereku) jsme viděli Elíšu především jako silného a neústupného bojovníka proti všem, kdo si oškliví Tóru či jednají neuctivě s proroky. Nyní nám ale Písmo dává nahlédnout také na jeho mírnější a slitovnou povahu, kdy své nadání a Bohem darovanou moc používá k tomu, aby se zastával bezmocných.“5

4:1 „Jedna žena …“ „Samotný výraz „jedna žena“ podle komentátorů naznačuje výjimečnost a důležitost té ženy, stejně jako na jiných místech jsou slova „jeden“ či „jedna“ užívána ve významu zdůraznění a důležitosti. Když Bůh zkoušel Avrahama, hovořil o hoře Morija jako o „jedné hoře“.6 A o Šmuelově otci Elkanovi Tanach píše jako o „jednom muži z Ramatajim“.7 Jonatan ve svém překladu (TARGUM) prozrazuje, o jakou ženu při zázraku s olejem šlo – byla to manželka Ovadjaha, onoho jediného zbožného muže na Achavově dvoře, který skryl a živil stovku proroků8 v časech Izevelina teroru.“9

„… a teď přišel lichvář, …“ Ohledně hebrejského výrazu zde překládaného jako „lichvář“ čteme: „NOŠE není obyčejný věřitel, ale ten, kdo půjčuje na úrok. A půjčky na úrok jsou Tórou opakovaně zakázány (např. 2M 22:24). Úrok převrací zásluhu (MICVA) půjčit bližnímu v nouzi v otrávený šíp, který zabíjí všechny zúčastněné – věřitele, dlužníka i svědky transakce. Ovadjova vdova neměla čím zaplatit, a proto si věřitel odvedl dva její syny do otroctví. Midraš Šemot Raba odkrývá věřitelovu totožnost – nešlo o nikoho menšího než o krále Jehorama ben Achava. Zatímco Ovadjahu živil pronásledované a pomáhal potřebným, sám se dostal do potíží a zadlužil se u svého pána.“10

4:2 „Elíša jí řekl: „Co pro tebe mohu udělat? …“ Rabi Nissim ben Ruvein poukazoval na to, že proroci měli vždy na paměti, že ha-Šem (doslova „to Jméno“, Hospodin) ustanovil přírodní zákony z dobrého důvodu, tudíž se vždy snažili z přirozeného řádu věcí nikdy příliš nevybočovat. Prorok měl tudíž svou otázkou na mysli předně to, že vybočovat z přirozeného řádu je ha-Šem ochoten pouze v nejnutnějších případech, kdy již opravdu není žádného jiného zbytí, v opačném případě by žádat zázrak byla z naší strany nepřístojnost!11 „Ale ani zázraky proroků nepadají z nebe samy od sebe. Vždy je potřeba učinit alespoň maličký samostatný krok. Kabalisté hovoří o nádobách (KELIM), které je třeba k přijetí požehnání připravit.“12

„… Tvá služebnice nemá v domě vůbec nic, leda lahvičku oleje.“ Radak vysvětluje, že zázrak se stal skrze olej zásluhou toho, že Ovadja se svou manželkou zajišťovali prorokům, kromě chleba a vody, také olej ke svícení, aby tito učenci nemuseli v noci sedět ve tmě a mohli se tak po celý den nerušeně zaobírat slovy Tóry.11

4:4 „A až přijdeš, zavři za sebou a za svými syny dveře, …“ Ve spise Meam Loez můžeme číst: „Zavření dveří si vyžádal samotný Bůh, protože si nepřeje, aby někdo viděl, jak je přirozený řád věcí někdy náhle měněn – to aby si snad lidé nezačali myslet, že ve světě zavládl zmatek.“11

4:8-37

Rabi Nosson Sherman nás ve svých výkladových poznámkách nenechává na holičkách ani v případě další neméně zajímavé příhody ze života proroka Elíši, kdy má co do činění s jednou význačnou Šunamitkou. V Zoharu nacházíme názor, že synem této obzvlášť zbožné ženy, kterou například Baal HaTurim přirovnává dokonce k pramatkám Sáře a Rivce (Rebece), nebyl nikdo jiný než další z Terej asar, a sice Chavakuk (Abakuk). Názory na přesnou totožnost této ženy se ale mezi židovskými učenci různí – někteří říkají, že se jednalo o sestru Avišag (Abíšag), která sloužila králi Davidovi na konci jeho dní,13 či o matku nebo dokonce manželku proroka Ida.14 15

 4:8 „… že ten Boží muž je svatý, …“ „Z úst šunamské ženy se … učíme jedno důležité pravidlo, které se stalo součástí vhodného chování. Když o Elišovi hovoří se svým mužem, označuje ho za Božího a svatého muže (IŠ ELOKIM KADOŠ), zatímco když oslovuje proroka přímo, je pro ni „jen“ Božím mužem. Rabíni nás totiž učí, že člověka v jeho přítomnosti chválíme jen zčásti (MIKCAT ŠIVCHO), zatímco před jinými ho chválíme naplno.“16

4:13 „… Chceš, abych se přimluvil u krále nebo u vojevůdce? …“ Podle Zoharu proběhl tento rozhovor se Šunamitkou na Roš ha-šana (Nový rok), tudíž Elíša měl tím králem a vojevůdcem na mysli samotného ha-Šem. Jinými slovy se ptal, zda se nemá za ní v nějaké záležitosti přimlouvat před Králem všech králů a Soudcem všeho vesmíru.17

4:27 „… a když Gechazi přistoupil, aby jí v tom zabránil, …“ „Gechazi se ji pokusil od proroka odtrhnout, protože nepovažoval ženino chování za vhodné (CANUA, doslova cudné). Nebo snad tušil víc a nevěřil, že by mohl Eliša ženě pomoci a vrátit jí zesnulého syna?“18

4:29 „… nikoho cestou nezdrav a nikomu na pozdrav neodpovídej …“ „Jeruzalémský talmud v traktátu Sanhedrin uvádí, že Gechazi nesplnil prorokův příkaz zcela přesně, protože, když ho cestou oslovil jakýsi muž a ptal se ho, kam běží, promluvil a odpověděl: „Běžím oživit mrtvého.“ „To nedokážeš. To nikdo nedokáže, oživit mrtvé může jedině Bůh,“ vysmál se mu onen muž a zdá se, že hovořil Gechazimu ze srdce.“18

4:31 „… Ten chlapec se už neprobudí.“ „Nedostatek víry byl zřejmě hlavní důvod služebníkova neúspěchu. Mimo uvedený nedostatek víry, který slabinou celého pokusu činí Gechaziho, existují další tři názory, proč se chlapce nepodařilo oživit. Prvním z nich je samo spolehnutí se na prostředníka. Druhým spolehnutí se na fyzický nástroj – hůl. A třetím absence modlitby.“18

4:34 „Poté se zvedl, ulehl na chlapce a položil svá ústa na jeho ústa, oči na jeho oči a dlaně na jeho dlaně, rozprostřel se na něj, aby chlapcovo tělo zahřál.“ Radak i v této věci znovu připomíná, že důvodem tohoto zvláštního počínání proroka bylo opět co nejvíce utajit zázrak před lidmi tak, aby si ostatní mysleli, že k oživení došlo přirozenou cestou – přenosem tepla z prorokova těla – a ne vybočením z přirozeného řádu věcí.19

Naposledy změněno: 5. 11. 2022

Poznámky

  1. SIDON, E. Pět knih Mojžíšových včetně haftarot s českým překladem. Praha: Sefer, 2012. ISBN 978-80-85924-67-1. [↩]
  2. Melachim Bejt (2. Královská) 4:16. [↩]
  3. PECARIC, S. Chamisza Chumsze Tora. Chumasz Pardes Lauder. Księga Pierwsza Bereszit. Przekład Pięcioksięgu z języka hebrajskiego z uwzględnieniem Tory Ustnej opatrzony wyborem komentarzy Rabinów oraz hebrajski tekst komentarza Rasziego i Haftary z błogosławieństwami. Kraków: Stowarzyszenie Pardes, 2019. ISBN 978-83-923858-5-3 (tomy I-V). Str. 336. [↩]
  4. Chazal (חז“ל‎) je zkratka pro hebrejské slovní spojení CHACHAMEJNU ZICHRONAM LIVRACHA, což se překládá jako „naši moudří blahé paměti, nechť je jejich památka požehnána“. [↩]
  5. SCHERMAN, N. The Artscroll Series / Rubin Edition of the Prophets: Kings. Brooklyn, N.Y.: Mesorah Publications, Ltd., 2012. ISBN 10: 1-4226-0071-8/ISBN 13: 978-1-4226-0071-8. Str. 253–255. [↩]
  6. Berešit (1. Mojžíšova) 22:2. [↩]
  7. Šmuel Alef (1. Samuelova) 1:1. [↩]
  8. Melachim Alef (1. Královská) 18:13. [↩]
  9. DIVECKÝ, J. Králové Izraele. Příběhy biblických hrdinů. Praha: P3K, 2010. ISBN 978-80-87186-07-7. Str. 88. [↩]
  10. Králové Izraele, str. 88-89. [↩]
  11. The Artscroll Series / Rubin Edition of the Prophets: Kings, str. 255. [↩] [↩] [↩]
  12. Králové Izraele, str. 89. [↩]
  13. Melachim Alef (1. Královská) 1:3. [↩]
  14. Divrej ha-Jamim Bejt (2. Paralipomenon) 13:22. [↩]
  15. The Artscroll Series / Rubin Edition of the Prophets: Kings, str. 257. [↩]
  16. Králové Izraele, str. 93-94. [↩]
  17. The Artscroll Series / Rubin Edition of the Prophets: Kings, str. 259. [↩]
  18. Králové Izraele, str. 92. [↩] [↩] [↩]
  19. The Artscroll Series / Rubin Edition of the Prophets: Kings, str. 263. [↩]