Jechezkel (Ezechiel) 28:25-29:21
Haftara (oddíl čtení z Proroků) ke stejnojmenné parašat ha-šavua (týdennímu oddílu čtení z Tóry) z Šemot (2. Mojžíšovy) 6:2-9:35. Název „Vaera“, jenž se dá přeložit souslovím „(A) jsem se zjevoval“,1 je zároveň slovem, které se nachází v hebrejském zápise paraši jako 8. v pořadí.
Výše uvedená haftara se čte proto, že stejně jako paraša, pojednává o vysvobození synů Jisraele (Izraele) a obsahuje ohlášení soudu pro faraóna a Micrim (Egypťany).2
28:25 „… a v očích národů se jimi posvětím, …“ K posvěcení dojde prostřednictvím divů a zázraků, které ha-Šem (doslova „to Jméno“, Hospodin) uprostřed těchto národů učiní ve prospěch Jisraele.3
28:26 „Usadí se na ní v bezpečí …“ Smysl věty je, že celý Jisrael znovu pozná ha-Šem, jakmile Bůh vykoná soud nad těmi, kteří Jisrael utlačovali a olupovali. Zároveň se toto poznání stane zdrojem onoho žití „v bezpečí“.4
29:1 „Desátého roku, dvanáctého dne desátého měsíce …“ Desátým rokem se myslí desátý rok vlády krále Cidkijahu (Sidkijáše), desátým měsícem je míněn měsíc tevet.4 Cidkijahu měl 21 let, když ho babylonský král Nevuchadnecar (Nebúkadnesar) v roce 3327 od stvoření světa5 dosadil za krále nad judským královstvím6 poté, co se jeho synovec a předchozí král Jehojachin (Jójakín) vzdal Nevuchadnecarovi, aby tím zachránil Jerušalajim (Jeruzalém) od zpustošení. Jehojachin byl spolu s dalšími 10 000 předními muži odvlečen do Babylónu a nový král Cidkijahu se Nevuchadnecarovi zavázal slibem poslušnosti. Cidkijahu ovšem později na základě rad lživých proroků, kteří předpovídali brzký pád Babylónu a návrat vyhnanců do země, tento svůj slib porušil, a i přes ostré námitky Jirmejahu (Jeremjáše), jenž byl pravým prorokem, se raději tajně spolčil s králem Micrajim (Egypta) a v devátém roce své vlády společně vyhlásili otevřenou vzpouru vůči Nevuchadnecarovi. Avšak ještě v tomtéž roce přitáhl Nevuchadnecar zpět před brány Jerušalajim, aby vzbouřence potrestal. Jirmejahu se snažil Cidkijaha přesvědčit, aby se vzdal a zachránil tím alespoň holé životy svých blízkých a ostatních židovských obyvatel. Jirmejahu totiž věděl, že ha-Šem nebyl nakloněn počínání Cidkijaha a že se ještě nenaplnil čas babylónského vyhnanství, které mělo trvat sedmdesát let.7 Jenže Cidkijahu se ze strachu před lidem, který by ho měl jinak za zbabělce a zrádce, protože lid doslova visel nepravým prorokům na rtech a oddával se modloslužbě, raději vložil veškerou svou naději v moc spojenectví s králem Micrajim. Kvůli své pošetilosti byl nakonec Cidkijahu v jedenáctém roce své vlády poražen a krutě potrestán.8 Cidkijahu byl posledním králem Jisraele a vláda Davidova rodu byla tímto přerušena.9
29:4 „… a já tě také z tvých kanálů vytáhnu i se všemi rybami, …“ Ha-Šem zde přirovnává faraóna k velké rybě či krokodýlu a jeho lid k malým rybkám, protože podle jejich přesvědčení jimi nabyté bohatství vyvěralo převážně z řeky Nil, z níž brali vodu pro zavlažování své země. Oním vytažením pomocí rybářských háčků má Písmo na mysli skutečnost, že Bůh hodlá posílit jejich odhodlání postavit se Nevuchadnecarovi. Právě tím bude nakonec jejich osud zpečetěn, neboť budou poraženi v bitvě. Tato porážka bude trestem za to, jak o sobě pyšně prohlašovali, že vůbec nepotřebují déšť z nebe od ha-Šem, jelikož se vzmohli svou vlastní moudrostí a přičiněním, když si vybudovali důmyslnou zavlažovací síť „kanálů“ a napojili je na řeku Nil, a také za to, že přiměli Jisrael, aby se na ně spoléhal, ačkoliv nebyli s to dostát svým slibům a zajistit účinnou vojenskou pomoc. Navíc v záležitosti vojenské výpomoci se v minulosti již přinejmenším dvakrát prokázali jako naprosto nedůvěryhodní.4
29:21 „Téhož dne však domu Jisraele vypučí ode mne roh …“ Oním dnem je myšlen konec čtyřicetiletého zpustošení Micrajim. Jisraeli se totiž tím, jak začne upadat vliv babylónského království, a naopak začne sílit vláda perského království, bude opět blýskat na lepší časy. Ten den se stane důležitým milníkem pro Jisrael, jelikož z perského království časem vypučí Koreš (Kýros), který znovu nechá vystavět bejt ha-mikdaš (doslova „dům té svatyně“, Chrám, který byl poprvé zničený Nevuchadnecarem) a začne Jisrael navracet zpět z jejich vyhnanství. V onen den Jisrael pozná, že také Jechezkel je pravým prorokem, a začnou mu konečně naslouchat. Všichni totiž na vlastní oči uvidí, že jedině ha-Šem je skutečný Bůh, který plní své sliby a závazky.4
Naposledy změněno: 18. 1. 2025
Poznámky
- SIDON, E. Pět knih Mojžíšových včetně haftarot s českým překladem. Praha: Sefer, 2012. ISBN 978-80-85924-67-1. [↩]
- PECARIC, S. Chamisza Chumsze Tora. Chumasz Pardes Lauder. Księga Druga Szemot. Przekład Pięcioksięgu z języka hebrajskiego z uwzględnieniem Tory Ustnej opatrzony wyborem komentarzy Rabinów oraz hebrajski tekst komentarza Rasziego i Haftary z błogosławieństwami. Kraków: Stowarzyszenie Pardes, 2019. ISBN 978-83-923858-5-3 (tomy I-V). Str. 460. [↩]
- Ceejna ureejna: SCHERMAN, N., ZLOTOWITZ, M. The Weekly Midrash. Tze’nah Ur’enah – The Classic Anthology of Torah Lore and Midrashic Commentary. Volume 1. Brooklyn N. Y.: Mesorah Publications, Ltd., 2012. ISBN 10: 0-89906-925-8, ISBN 13: 978-0-89906-925-8. [↩]
- Ceejna ureejna. [↩] [↩] [↩] [↩]
- GANS, D. Ratolest Davidova. Praha: Academia, 2016. ISBN 978-80-200-2535-7. Str. 89. [↩]
- Melachim Bejt (2. Královská) 24:17-18. [↩]
- Jirmejahu (Jeremjáš) 29:8-10. [↩]
- Melachim Bejt (2. Královská) 25:1-7. [↩]
- Rabbi Nissan Mindel, článek „Zedekiah“ z knihy „Talks and Tales“, dostupné na http://www.chabad.org/library/article_cdo/aid/112328/jewish/Zedekiah.htm. [↩]