Rubriky
Haftarot

Haftarat Noach

Ješajahu (Izajáš) 54:1-55:5

Haftara (oddíl čtení z Proroků) ke stejnojmenné parašat ha-šavua (týdennímu oddílu čtení z Tóry) z Berešit (1. Mojžíšovy) 6:9-11:32. Název „Noach“ je osobní jméno postavy, o níž je řeč v paraši, přičemž v hebrejském zápise paraši je zároveň 3. slovem v pořadí. Jméno Noach (Noe) se vykládá jako „Odpočinutí“.1

Výše uvedená haftara se čte proto, že se zmiňuje o smlouvě mezi Bohem a Noachem, která je trvale platná ve vztahu ke všem Noachovým potomkům bez ohledu na to, jak jednají. To je dokladem toho, že Bůh tím spíše obnoví svou zvláštní smlouvu s dětmi Jisraele (Izraele), kteří sice tuto smlouvu porušili, ale kteří „se budou učit Hospodinu“ a „ve spravedlnost“ se ustrojí. Jisrael, který se navrátí k dodržování své zvláštní smlouvy s Bohem, bude nejen vyvýšen, ale navíc přiměje všechny národy k tomu, aby dodržovaly všech sedm noachidských přikázání.

54:1-18

Rabi Nosson Sherman vnímá 54. perek (doslova „odtrženou část“, kapitolu) knihy Ješajahu v jistém smyslu jako pokračování předchozího 52. pereku, v jehož případě se valná většina židovských vykladačů shoduje na tom, že se v něm pojednává o konečném vykoupení ve věku Mašiacha (Mesiáše). Do Jerušalajim (Jeruzaléma) už totiž neměl vstupovat nikdo neobřezaný, ani nečistý,2 což se ovšem v žádném případě nemohlo týkat období, kdy působil Ješajahu, neboť ještě nedošlo k dobytí města babylónským vojskem, jež předpověděl.3 S naprostou jistotou se popisovaný stav nemohl týkat ani období druhého Chrámu, protože tehdy Jerušalajim ještě stále znesvěcovali svou přítomností jak Řekové, zejména ze syrského území, tak Římané. V námi rozebíraném pereku se tedy odráží radost z konečného vykoupení, ke kterému dojde až za dnů Mašiacha. Čteme v něm totiž o nekonečné lásce, kterou ha-Šem (doslova „to Jméno“, Hospodin) chová ke svému lidu, jenž zakusí hořkost vyhnanství. O této lásce je lid ubezpečován bez ohledu na to, zda zrovna nyní jedná spravedlivě či nikoliv.4

54:1 Plesej, bezdětná, jež nerodilas, …“ Prorok se obrací k městu Jerušalajim. Protože bude po dobu vyhnanství Židů opuštěné, přirovnává ho k bezdětné ženě, která ještě nerodila.5

54:2 Rozšiř prostor svého stanu …“ Prorok vyzývá město Jerušalajim, aby se připravilo na dobu, kdy dojde k obrovskému přílivu navracejících se židovských vyhnanců, kteří budou potřebovat dostatek místa k bydlení.6

54:5 Vždyť kdo tě obtěžkává, ten tě udělal, …“ Prorok těmito slovy dává na pravou míru předcházející zmínku o vdovství (viz 54:4), jako by říkal: „Nejsi jako žena, které zemřel manžel, ale jako ta, kterou její manžel pouze v záchvatu hněvu načas opustil, ale každou chvíli se zase vrátí. Jedná se o něco podobného, jako když muž někdy (kvůli neshodám nakrátko) opustí ženu svého mládí, ale brzy se mu po ní začne stýskat, a tak se k ní vždy, jakmile jeho hněv alespoň trochu vyprchá, zase navrací.“6 V Gemaře ke spisu Sanhedrin čteme, jak rabi Jehuda učil svého syna, rabího Jicchaka, že opravdu šťastným dokáže učinit muže pouze jeho první žena, a to je také pravým smyslem celé výše uvedené větné části, jež je též překládána takto: „Tvým manželem je přece tvůj Tvůrce, …“7 A rabi Šmuel jménem Rava zase jednou pronesl, že obdobně to platí též v případě žen. Celým svým srdcem se totiž odevzdávají pouze tomu prvnímu muži, za kterého se provdají.6

54:7 Jen na chviličku jsem tě opustil, …“ Bůh zde ústy proroka slibuje, že nakonec se bude celé období vyhnanství jevit jako velmi krátký okamžik v dějinách Jisraele. Všechna příkoří budou bohatě vynahrazena velkými věcmi, které Bůh pro svůj lid vykoná ve dnech Mašiacha.6

54:9 Vody potopy jsou mi svědkem, …“ Vyhnanství lze připodobnit k vodám za dnů Noacha. Až bude vládnout Mašiach, stane se vyhnanství minulostí, která se již nikdy více nebude opakovat. Bůh se totiž zaváže podobnou přísahou jako po potopě. V té době přísahal, že svět již nikdy nezničí potopou, v době Mašiacha se však pro změnu zaváže, že se již nikdy neoboří na Jisrael.6

54:10 „Spíše se hory pohnou a výšiny se dají do pohybu, …“ Mnozí židovští vykladači v tomto případě vnímají zásluhy svých praotců jako hory a zásluhy svých pramatek jako výšiny. Proto Raši výše uvedená slova vykládá takto: „I kdyby všechny zásluhy praotců a pramatek již byly zcela vyčerpány, svůj soucit od vás nikdy nevzdálím.“8 Sefardské židovské obce nebo chasidé hlásící se k hnutí Chabad končí haftaru k sidře Noach na tomto místě.

54:11 „… a ze safírů tě vystavím! Midraš vztahuje toto zaslíbení na poměry ve světě, které se uskuteční v mesiášském věku: „Deset věcí Svatý, budiž pochválen, učiní ve světě budoucím nově: … (5) Ze safírů znovu vybuduje Jeruzalém, neboť je řečeno: ‚za základ ti dám safíry‘ (Iz 54,11), a ‚Cimbuří ti udělám rubínová‘ (tamtéž 12), a tyto drahokamy budou zářit jako slunce a modloslužebníci budou přicházet a hledět na slávu Izraele, neboť je řečeno: ‚K tvému světlu přijdou národy‘ (tamtéž 60,3).“9

54:15 „Ať ten se třese, kdo se mnou nemá zbla ničeho, …“ Raši vykládá: „(Těmito ostrými slovy má prorok na mysli) toho zlovolníka Esava (Ezaua) a všechny jemu podobné.“8 V rabínských spisech je mnohdy zmínka o Esavovi neboli Edomu chápana jako narážka na římskou světovou velmoc, jež je doteď zastupována křesťanským náboženstvím.10

„… kdo by tě přepadnout chtěl, ten je kvůli tobě odsouzen k pádu.“ Raši: „Tj.: Kdokoliv se proti tobě srotí k válce nebo kdokoliv se s tebou dává do sporu. Ovšem naši moudří v těchto slovech viděli také narážku na proselyty11, tedy že za dnů Mašiacha již Jisrael nebude více přijímat nové proselyty.12 Ostatně to lze vyvodit již ze samotného doslovného významu věty, tu lze totiž chápat také v tomto smyslu: jen ti, co byli ochotní usadit se mezi vámi v dobách bídy, s vámi smějí zůstat také v dobách hojnosti. Srovnej např. s Berešit (1. Mojžíšova) 25:18: Mezi svými bratřími usadil se.“8 13

54:16 „… a já jsem stvořil zhoubce, aby ničil.“ Radak vysvětluje: „Až teprve (tato) druhá část věty ve skutečnosti vysvětluje její začátek: Prorok tímto lidu Jisraele oznamuje, že se nemusejí příliš obávat zbraní – dokonce ani zbraní hromadného ničení, které proti nim budou použity ve válce Goga a Magoga. Jediné, co musejí, je, aby si včas uvědomili skutečnost, že pokud ha-Šem stvořil ty, co tyto zbraně vyrábějí, pak jistě nezapomněl stvořit také sílu, která všechny jejich nepřátelé zničí.“14

55:1-5

Rabi Nosson Scherman shrnuje 55. perek takto: Podle jednoho názoru (Radak) nakonec všichni po válce s Gogem a Magogem uznají ha-Šem za jediného svrchovaného vládce a v této době, kterou nazýváme věkem Mašiacha, pak budou všechny národy chodit do Jerušalajim, aby se učili Tóře. Podle jiného názoru (Abarbanel) chce Ješajahu svými slovy předně ubezpečit Jisrael o tom, že Mašiach rozhodně přijde a že Bůh sice pevně určil nejzazší čas jeho příchodu, který již nelze dále oddálit, nicméně, není vyloučeno, že pokud bude Jisrael činit pokání a vrátí se k ha-Šem celým svým srdcem a celou svou duší, pak ha-Šem bude ochoten poslat Mašiacha i mnohem dříve. V takovém případě je nutné chápat celý 55. perek jako vybídku k tomu, abychom pokud možno tento příchod Mašiacha opravdu uspíšili.14

55:1 Oj, jděte k vodě, každý, kdo žízní, …“ V midraši je psáno: „Jako se voda rozlévá od jednoho konce světa ke druhému, tak slova Tóry sahají od jednoho konce světa ke druhému. Jako voda dává světu život, tak i Tóra dává světu život. Jako voda přichází z nebe, tak i Tóra přichází z nebe. Jako voda občerstvuje duši, tak i Tóra občerstvuje duši. Jako voda očišťuje člověka od poskvrnění, tak Tóra očišťuje (mravně) nečisté. Jako voda očišťuje tělo, tak i Tóra očišťuje tělo (fyzicky). Jako voda padá kapku po kapce a slévá se v množství bystřin, tak je tomu i s Tórou – člověk se naučí dvě zákonná rozhodnutí dnes a dvě zítra, až se stane prýštícím pramenem poznání. Jako je tomu s vodou, která není tělu milá, dokud člověk nepocítí žízeň, podobně mu ani Tóra není milá, dokud po ní neprahne. Jako voda opouští výšiny a směřuje dolů, tak i Tóra opouští toho, jehož mysl je povýšená, a lne k tomu, jehož mysl je pokorná. Jako voda vydrží čerstvá nikoli ve zlatých a stříbrných nádobách, leč v nejprostších (hliněných) nádobách, tak ani Tóra se neudrží leč u člověka, který se učiní ubohým jako hliněný džbán. Jako se ani velmož nestydí říci člověku nižšího postavení ohledně vody: Dej mi napít, tak by se ani žádný velmož neměl stydět říci člověku nižšího postavení ohledně slov Tóry: Nauč mě jedné kapitole, jednomu verši, nebo jen jedinému písmenu. Tak jako ve vodě, neumí-li plavat, se člověk může utopit, tak i ve slovech Tóry: neumí-li v nich někdo plavat a rozhodovat se podle nich, také se v nich utopí.“15

„… živte se bez peněz, víno a mléko je zdarma! V midraši je dále psáno: „A kdybys namítal, že podobně jako voda v láhvi časem zahnívá, tak i slova Tóry ustrnou, přirovnejme je k vínu: jako se víno uchováváním stává lepším, tak se i slova Tóry stávají lepšími tím, jak stárnou v těle. Kdybys namítal, že podobně jako voda nelahodí srdci, tak ani slova Tóry ne, přirovnejme je k vínu: jako víno lahodí srdci, tak i slova Tóry lahodí srdci. Kdybys namítal, že podobně jako víno může někdy uškodit hlavě nebo tělu, jsou i slova Tóry škodlivá, přirovnejme je k oleji: jako olej přináší úlevu hlavě i tělu, tak jim přináší úlevu i slova Tóry. Kdybys namítal, že podobně jako je olej nejprve hořký a nakonec sládne, tak je tomu i se slovy Tóry, přirovnejme je k medu a mléku: jako jsou tyto sladké, tak jsou sladká i slova Tóry. Kdybys namítal, že podobně jako v medu jsou voskové buňky (které jsou nepříjemné), tak mohou odporné věci být i ve slovech Tóry, přirovnejme je k mléku: jako je čisté mléko, tak jsou čistá i slova Tóry. Kdybys namítal, že podobně jako je mléko bez chuti, tak tomu je i se slovy Tóry, přirovnejme je k medu a mléku: jako obě společně nemohou být pro člověka škodlivé, tak ani slova Tóry nemohou nikdy uškodit.“16 Ješajahu připodobňuje slova Tóry hned k trojím druhům nápojů, tedy k vodě, vínu a mléku, jen proto, že ani jeden z těchto nápojů nedokáže dokonale vystihnout naprostou nepostradatelnost a zároveň také přidanou hodnotu Tóry pro lidský život.

Poznámky

  1. HELLER, J. Výkladový slovník biblických jmen. Praha: Advent-Orion/Vyšehrad: 2003. ISBN 80-7172-865-9/80-7021-725-1. Str. 311 []
  2. viz Ješajahu (Izajáš) 52:1 []
  3. viz Ješajahu (Izajáš) 39:5-7, Melachim Bejt (2. Královská) 20:16-18 []
  4. SCHERMAN, N. The Artscroll Series / Milstein Edition of the Later Prophets: Isaiah. Brooklyn, N.Y.: Mesorah Publications, Ltd., 2013. ISBN 10: 1-4226-1365-8/ISBN 13: 978-1-4226-1365-8. Str. 395 a 409 []
  5. Ceejna ureejna: SCHERMAN, N., ZLOTOWITZ, M. The Weekly Midrash. Tze’nah Ur’enah – The Classic Anthology of Torah Lore and Midrashic Commentary. Volume 1. Brooklyn N. Y.: Mesorah Publications, Ltd., 2012. ISBN 10: 0-89906-925-8, ISBN 13: 978-0-89906-925-8. []
  6. Ceejna ureejna [] [] [] [] []
  7. v češtině viz Překlad 21. století []
  8. ROSENBERG, A. J. The Book of Isaiah, Volume 2 – A New English Translation of Text, Rashi and Other Commentaries by Rabbi A. J. Rosenberg. Brooklyn, N.Y.: The Judaica Press, Inc., 2018. ISBN-10: 0-910818-52-5/ISBN-13: 978-0-910818-52-0 [] [] []
  9. Midraš raba ke knize Exodus 15:21, české znění podle: SLÁMA, P. Tanu rabanan. Praha: Vyšehrad, 2010. ISBN 978-80-7021-722-1. Str. 418-419 []
  10. Chizuk emuna, str. 33 a 37, viz též Šavua tov 6/5767, str. 6, http://www.olam.cz/aktuality/sidry/5767/beresit/toldot.pdf []
  11. založeno na podobnosti mezi hebrejským výrazem „mi gar“ („kdo by přepadnout chtěl“) a „ger“ (člověk z národů obrácený na židovskou víru nebo-li „proselyta“), které má v množném čísle tvar „gerim“, tedy téměř tytéž hlásky jako „mi gar“ []
  12. tzn. že lidé, kteří se narodili jako nežidé, již nebudou mít možnost stát se židy, jak je tomu dnes []
  13. hebrejský výraz „nafal“ (Rašiho „usadil se“) je příbuzný s hebrejským výrazem „jipol“ („odsouzen k pádu“) z prorokových slov výše – Raši zde v podstatě objasňuje, že hebrejský kořen, jenž je psán písmeny „nun“, „fe“ a „lamed“, nemusí vždy znamenat pouze pád, ale může též označovat usazení se – srovnej např. Pavlíkův studijní překlad, jenž v Berešit (1. Mojžíšově) 25:18 převádí hebrejské slovo „nafal“ do češtiny právě ve smyslu „usadil se“, ačkoli rabín Efraim Sidon překládá „padl“ []
  14. The Artscroll Series / Milstein Edition of the Later Prophets: Isaiah, str. 415 [] []
  15. Midraš raba k Písni písní 1:2, české znění podle: COHEN, A. Talmud pro každého. Praha: Sefer, 2006. ISBN 80-85924-49-8. Str. 177-178 []
  16. Midraš raba k Písni písní 1:2, české znění podle: COHEN, A. Talmud pro každého. Praha: Sefer, 2006. ISBN 80-85924-49-8. Str. 178 []