Rubriky
Haftarot

Haftarat Lech lecha

Ješajahu (Izajáš) 40:27-41:16

Haftara (oddíl čtení z Proroků) ke stejnojmenné parašat ha-šavua (týdennímu oddílu čtení z Tóry) z Berešit (1. Mojžíšovy) 12:1-17:27. Název „Lech lecha“, jenž je překládán slovy „Odejdi sobě“,1 je zároveň slovem, které se nachází v hebrejském zápise paraši jako 4. v pořadí.

Výše uvedená haftara se čte proto, že moudří Jisraele (Izraele) vyložili slova z Ješajahu 41:3-4 tak, že se vztahují na události popsané v paraši, jež jsou spojeny s Avrahamem (Abrahamem) a jeho vítězstvím nad čtyřmi králi:2 „Kedarlaómerem, králem Elamu, Tidálem, králem národů, Amrafelem, králem Šineáru, a Arjochem, králem Elásaru“.3

40:27 „Má cesta je Hospodinu skrytá a mého Boha míjí moje právo“ Takto zněla slova, jež v té době pronášeli věřící Židé, kteří začali propadat zoufalství. Mysleli si totiž, že na ně Bůh zapomněl, protože na ně dopadly Boží soudy.

40:28 „… a jeho moudrost nelze probádat?“ Ač se nám někdy může zdát, že nerozumíme tomu, proč nás postihlo zrovna to či ono, přesto bychom měli vědět, že to vše Bůh připouští ve své moudrosti z dobrých důvodů. Ve skutečnosti jen Bůh může o sobě říct, že ví, co dělá.4

40:29 „Že on dává znavenému sílu …“ Bůh skrze proroka ubezpečuje všechny znavené a ochablé Jisraelim (Izraelce), že jim dá sílu, aby se znovu pozvedli a znovu nabyli ztracené sebevědomí. Tento slib se však týká pouze těch, kteří spoléhají na Boha a nepřestávají vykonávat micvot (přikázání neboli dobré skutky). Ti, kdo nevěnují pozornost konání micvot podle Tóry, naopak sílu znenadání ztratí.5

41:1 „… pojďme společně k soudu.“ Bůh vybízí národy, aby se připravily na soud, a přednesly svou obhajobu, pomocí níž by dokázaly, že jednaly spravedlivěji než Jisrael, kterého se Bůh nakonec zastane.

41:2 „Kdo vzbudil od východu muže …“ Zde je narážka na Avrahama (Abrahama), kterého Bůh přivedl z východu. Ten putoval zemí jako cizinec a všechny vybízel k tomu, aby se vrátili k víře v jediného pravého Boha.5

„… a podmanil krále, …“ Avraham s malou hrstkou spolubojovníků zvítězil nad čtyřmi králi, kteří zajali jeho synovce Lota.6 Rabíni podmaněného krále Amrafela ztotožňují s Nimrodem7 a Kedorlaómera s Elamem, synem Šema (Šéma), vnukem Noacha (Noeho).8 Rambam uvádí, že tito čtyři králové „představují nadvládu čtyř mocností, za nichž budou bnej jisrael v exilu: Šinar = Babylonie, první židovský exil; Elasar byl pravděpodobně součástí médoperské říše a Elam část Řecka, jež představovaly druhý a třetí exil židovského národa. Posledního krále nazývá verš9 „král národů“, to je exil římský, zvaný také „vláda Edomu“ tj. současný exil. Avrahamovo vítězství nad čtyřmi králi je symbolem konečného vítězství Izraele, posvěcení B-žího jména, odkrytí B-ží vlády nad světem, nyní skryté pod působením přírodních a jiných sil.“10

41:4 „Kdo to kdy udělal a učinil, …“ Bůh těmito slovy ujišťuje Jisrael, že tak, jako kdysi držel ochrannou ruku nad Avrahamem, bude držet ochrannou ruku i nad nimi a zachrání je.5

41:6 „Ať jen jeden druhému pomůže …“ Prorok obrací pozornost na okolní národy, v nichž se muži vzájemně povzbuzují při výrobě všelijakých model.5 Proto nemůže být žádná řeč o tom, že by takové národy při soudu před Bohem obstály.

41:8 „Ty však jsi, Jisraeli, můj služebník, tebe jsem si vybral, Jaakove, …“ Prorok Jisraeli připomíná, že není jako ostatní národy, které byly založeny modláři. Ti, kdo založili Jisrael, totiž od počátku sloužili Bohu oddaně a naprosto nesobecky. Proto Bůh nehodlá s Jisraelem skoncovat, ale naopak mu chce nabídnout pomoc.5

„… sémě mého milovaného Avrahama.“ Maharal poukazuje na to, že jsou tři příčiny, proč se člověk rozhodne pro svou nápravu: Buď je to jeho láska k Bohu nebo jeho bázeň, když se setká s Bohem, nebo utrpení. Na základě toho Maharal poznamenává: „Existují tedy tři typy BAALEJ TŠUVA (kajícníků) – nejvyšší kategorií je návrat z lásky k Bohu, nižší kategorií návrat z bázně (lépe řečeno respektu) z Boha. A třetí kategorii představuje návrat zapříčiněný bolestí a utrpením. Kajícníkem z utrpení byl například judský král Menaše, o kterém je psáno (Letopisy 2 33:12): „V době svého trápení naléhal na svého Boha a hluboce se pokořil před Bohem svých otců.“ Ty tři typy návratu k Bohu odpovídají třem praotcům – návrat z lásky Avrahamovi, o kterém je psáno (Ješ 41:8): „Potomci mého milovaného Avrahama.“ Návrat z bázně Jicchakovi, jak je psáno (IM 31:42): „A Jicchakova bázeň byla se mnou.“ A třetí způsob odpovídá Jákovovi, který Bohu sliboval v čase svého trápení, jak je psáno (IM 35:3): „K Bohu, který mi odpověděl v čase mého utrpení.“ A tyto tři způsoby návratu je třeba pochopit.“11

41:11 „Hleď, ti, kdo po tvém životě dychtí, uschnou a zaniknou, …“ Prorok utěšuje židovský národ tím, že předpovídá zkázu všech, kdo se jej pokusí zničit. Po všech nepřátelích Jisraele se nakonec jisto jistě slehne zem a nebudou k nalezení.5

41:14 „Neboj se, červíčku Jaakove, Jisraeli nepočetný …“ Prorok přirovnává židovský lid k malému červu proto, že i jeho síla má spočívat v ústech – v usilovném učení se Tóře a v modlitbách.5 Podobně jako malý červ může svými kusadly nahlodat v porovnání s ním daleko větší rostlinu tak, že uschne,12 může i nepočetný Jisrael svými ústy způsobit podobnou věc, když nahlas předčítá Tóru, aby se ji učil zachovávat, a když pozvedá svůj hlas v modlitbách k Otci, kterého má v nebesích. Výše uvedená slova Ješajaha se však dají z hebrejštiny přeložit též takto: „Neboj se červů, Jákobe, mrtvý Izraeli,“ a v takovém případě se slova vykládají jako ujištění o tom, že ha-Šem (doslova „to Jméno“, Hospodin) tělo zesnulého Jaakova uchová před rozkladem. Midraš uvádí, že o tomto ujištění věděli už Jaakovovi synové, a protože Jaakovův syn Josef na toto ujištění nedbal a nechal svého otce po smrti nabalzamovat, stihl ho trest, takže z Jaakovových synů zemřel jako první.13

Naposledy změněno: 22. 10. 2023

Poznámky

  1. SIDON, E. Pět knih Mojžíšových včetně haftarot s českým překladem. Praha: Sefer, 2012. ISBN 978-80-85924-67-1. [↩]
  2. PECARIC, S. Chamisza Chumsze Tora. Chumasz Pardes Lauder. Księga Pierwsza Bereszit. Przekład Pięcioksięgu z języka hebrajskiego z uwzględnieniem Tory Ustnej opatrzony wyborem komentarzy Rabinów oraz hebrajski tekst komentarza Rasziego i Haftary z błogosławieństwami. Kraków: Stowarzyszenie Pardes, 2019. ISBN 978-83-923858-5-3 (tomy I-V). Str. 332. [↩]
  3. Berešit (1. Mojžíšova) 14:9, Sidon. [↩]
  4. Ceejna ureejna: SCHERMAN, N., ZLOTOWITZ, M. The Weekly Midrash. Tze’nah Ur’enah – The Classic Anthology of Torah Lore and Midrashic Commentary. Volume 1. Brooklyn N. Y.: Mesorah Publications, Ltd., 2012. ISBN 10: 0-89906-925-8, ISBN 13: 978-0-89906-925-8. [↩]
  5. Ceejna ureejna. [↩] [↩] [↩] [↩] [↩] [↩] [↩]
  6. Viz Berešit (1. Mojžíšova) 14. kapitola. [↩]
  7. Berešit (1. Mojžíšova) 10:8. [↩]
  8. Berešit (1. Mojžíšova) 10:22. [↩]
  9. Berešit (1. Mojžíšova) 14:1. [↩]
  10. Šavua tov 105/5769, str. 4, viz http://olam.cz/aktuality/sidry/5769/bereshit/lech_lecha.pdf. [↩]
  11. MAHARAL. Stezka návratu. Výběr z knihy Netivot olam. Praha: P3K, 2007. ISBN 978-80-903587-7-5. Str. 29. [↩]
  12. Viz Jona (Jonáš) 4:7. [↩]
  13. GINZBERG L. Legendy Židů. Svazek 2. Praha: Triton, 2022. ISBN 978-80-7553-932-8. Str. 156. [↩]