Šmuel Alef (1. Samuelova) 20:18-42
Tato haftara (oddíl čtení z Proroků), doslova „haftara k předvečeru Nového měsíce, který připadne na Šabat“, je čtena o Šabatu, po němž následuje den, v němž začíná Roš chodeš (Nový měsíc), a to z toho důvodu, že začátek haftary popisuje, jak Jehonatan (Jónatan) mluví k Davidovi právě v tento erev (předvečer) Roš chodeš těmito slovy: „Zítra je slavnost novoluní, …“ Právě takovýto Šabat připadá na sobotu 16. května 2026.
20:18 „Jehonatan mu řekl: „Zítra je slavnost novoluní, …“ David si nebyl jistý, zda je počínání krále Šaula (Saula) výsledkem jeho vlastní zvůle, anebo vlivu „zlého“ ducha, o němž je řeč ve Šmuel Alef (1. Samuelově) 16:14. Je totiž známo, že tento „duch“ přestával působit právě o Šabatu a svátcích včetně Roš chodeš. David se chtěl ujistit, že Šaulovo počínání není zapříčiněno právě tímto neduhem, a tak si pro tento účel vybral Roš chodeš.1 Zlý duch v Šaulovi vyvolával hrozné obavy a obzvlášť skleslou náladu, jelikož věděl, že přišel o království. Jicchak Abravanel to vysvětluje tak, že ha-Šem (doslova „to Jméno“, Hospodin) ve skutečnosti žádného „zlého“ ducha na Šaula nikdy neseslal. Jednalo se o stav mysli, jenž je zapříčiněn odnětím ruach ha-kodeš (tzv. Ducha Svatého, jenž je v židovství chápán jako nejnižší úroveň Proroctví). Písmo tento stav popisuje, jako by se jednalo o „zlého“ ducha seslaného na člověka, pouze obrazně. Kli Jakar to zase přirovnává k nečistotě, která působí na tělo člověka poté, co ho opustí duše („nešama“). Tyto nečisté síly jsou známé jako klipot (slupky). S oblibou se lepí na těla zbožných, jejichž duše již opustily tělesnou schránku. Podobně tomu bylo i se Šaulem. Když od něj odstoupil ruach ha-kodeš, nalepily se na něj tyto „slupky“, které mu pak působily trápení. Přivolávaní hudebníci měli Šaulovi pomoct, aby znovu v sobě probudil prorockého ducha, čímž by tyto „slupky“ byly vypuzeny ven. Radak k celé věci dále poznamenává, že tento duch byl natolik děsivý, že Šaul pod jeho vlivem nebyl považován za zodpovědného za své myšlenky, nálady a činy. Když moudří hovoří o Šaulových poklescích, útoky vůči Davidovi tam zahrnovány nejsou. Je tomu tak patrně právě proto, že při nich nebyl zcela při smyslech.2
20:27 „Nazítří, druhého dne novoluní, však Davidovo sedadlo opět zůstalo prázdné, a Šaul řekl Jehonatanovi, svému synu: „Proč Jišajův syn nepřišel včera ani dnes k hostině?““ Obětní hostina při příležitosti novoluní mohla být pořádána dva dny, protože v Tóře čteme: „A jedná-li se o oběť slibu nebo daru, bude oběť jedena v den, kdy bude obětována, a zbytek může být sněden nazítří.“3 Rabín Izaak Cylkow ve svých poznámkách uvádí, že Šaulovo označení Davida jako „Jišajův syn“ bylo známkou toho, že v něm již nezůstala ani špetka náklonnosti.4
20:42 „A Jehonatan řekl Davidovi: „Odejdi v míru, jak jsme si my dva odpřisáhli Hospodinovým jménem: Hospodin, Hospodin je mezi mnou a tebou a mezi mým potomstvem a tvým potomstvem až navěky!““ Židovský spisovatel Levy Gintzburg známý pod jménem Louis Ginzberg ve svých poznámkách upozorňuje, že tomuto rozloučení dvou přátel něco podstatného scházelo. Uvádí: „Kdyby se Jónatan dovtípil a dal odcházejícímu příteli pár bochníků chleba na cestu do města Nóbu, kněží by nebyli povražděni, Dóeg by nebyl zapuzen z obce zbožných a Saul a jeho tři synové by nebyli zabiti. To by pro nás mělo být ponaučením, že nedat odcházejícímu hostovi nezbytný proviant na cestu lze považovat za úmyslný hřích, byť by se ho člověk dopustil – jako Jónatan – z pouhé zapomnětlivosti; viz Sanhedrin 104a. David, jenž se vydal na cestu bez proviantu, dorazil do Nóbu téměř ve stavu zhroucení, a tak byl přinucen zachránit si život konzumací svatého chleba.“5
Naposledy změněno: 13. 5. 2026
Poznámky
- SCHERMAN, N. The Artscroll Tanach Series: Shmuel I / I Samuel. A New Translation with a Commentary Anthologized from Talmudic, Midrashic, and Rabbinic Sources. Brooklyn, N.Y.: Mesorah Publications, Ltd., 2011. ISBN 10: 1-4226-1091-8/ISBN 13: 978-1-4226-1091-6. Str. 404. [↩]
- The Artscroll Tanach Series: Shmuel I. Str. 319. [↩]
- Vajikra (3. Mojžíšova) 7:16. [↩]
- CYLKOW, I. Księga Samuela. Kraków: Austeria, 2014. ISBN 978-83-7866-001-9. Str. 114. [↩]
- GINZBERG, L. Legendy Židů, svazek 4. Praha: Stanislav Juhaňák – TRITON, 2023. ISBN 978-80-7684-140-6. Str. 147. [↩]