Haftarat Chajej Sara

Melachim Alef (1. Královská) 1:1-31

Haftara (oddíl čtení z Proroků) ke stejnojmenné parašat ha-šavua (týdennímu oddílu čtení z Tóry) z Berešit (1. Mojžíšovy) 23:1-25:18. Název „Chajej Sara“, jenž je překládán slovy „Života Sáry“,¹ je tvořen dvěma slovy, které se nacházejí v hebrejském zápise paraši na 2. a 3. místě v pořadí.

Výše uvedená haftara se čte proto, že začíná slovy: „Král David byl starý, přišel do dnů …“, což se podobá slovům z paraši, kde čteme: „Avraham byl stár, přišel do let …“,^{2 3} přičemž slova „byl starý, přišel do dnů“ a „byl stár, přišel do let“ jsou překladem téhož slovního spojení, jež zní hebrejsky takto: zaken ba bajamim.

1:1 „… a nezahřál se, ani když ho zakrývali poduškami.“ Saadja Gaon vysvětluje, že král David se nemohl zahřát, protože se chvěl od té doby, co po provedeném sčítání lidu a následném vypuknutí moru spatřil „Hospodinova anděla, jak stojí mezi zemí a nebem a v ruce má tasený meč, vztažený nad Jeruzalémem.“⁴ David nezemřel jen proto, že anděl, jenž má podobu ohně barvy řeřavého uhlí plného očí z modrého ohně a zjevuje se těm lidem, kterým má oddělit duši od těla, onen tasený meč nenamířil přímo proti němu.⁵

1:3 „A hledali nejkrásnější dívku v hranicích celého Jisraele, …“ Talmud⁶ srovnává hledání nekrásnějších dívek pro krále Davida a krále Achašveroše⁷ „a dochází k zajímavému poznatku – David si přál jedinou dívku a všichni otcové v zemi mu nabídli své dcery. Achašveroš si chtěl vybírat z mnoha a všichni otcové se snažili své dcery ukrýt. Král Achašveroš si vybíral dívky na počátku své vlády, když se vlastní hloupostí připravil o manželku. David byl k hledání nucen okolnostmi, a to až v samém závěru svého panování. Achašverošovou postelí prošly desítky dívek, zatímco David „nepoznal“ ani tu jedinou. Když služebníci předkládali Davidovi svůj nápad, nezmiňovali krásu oné dívky, zatímco v případě Achašveroše to byl základní požadavek. David ponechal výběr dívky na svých poddaných, zatímco Achašveroš (který si rozhodně nevybíral jen podle tváře) za účelem výběru vymyslel celý propracovaný systém.“⁸

„… až nalezli Šunamitku Avišag a přivedli ji ke králi.“ V Pirkej derabi Eliezer je uvedeno, že Avišag byla sestrou význačné šunamské ženy,⁹ o níž se píše v Elíšově příběhu.¹⁰

1:4 „… ale král ji nepoznal.“ „Z textu víme, že král dívku „nepoznal“ (LO JEDAA). Přesto ne náhodou na příběh o panenské pečovatelce navazuje Adonjahův (Adónijáš) pokus chopit se trůnu. Nejstarší z žijících princů viděl v Avišag víc než jen známku otcovy tělesné slabosti. Spojil si ji s dávným hříchem, který Davida na léta paralyzoval. V tom se ale Adonjahu (a nejen on) mýlil. David se dokázal opanovat. Ten stejný David, který hnán tělesnou touhou svedl za hrozivou cenu Batševu,¹¹ chápal Avišag jako svou „dceru a pečovatelku“. A aby vyvrátil jiná možná vysvětlení, dočítáme se v traktátu Sanhedrin (22a), že Avišag s králem hovořila o možnosti sňatku, ten to ale rozhodně odmítl. Dívka tedy začala královu pasivitu přičítat jeho stáří, načež si král povolal Batševu a opakovaně vyvrátil dívčiny pochyby. Avišag se tak ve skutečnosti stala symbolem královy nápravy (TŠUVA). Možná i to je důvod, proč Tanach takto veřejně předkládá příběh, který nese znaky necudnosti. Adonjahu ale zřejmě v možnost nápravy nevěřil. Možná právě proto se později, po otcově smrti, obrátil na Batševu (kterou vnímal jako znak otcova selhání) s prosbou o Avišaginu ruku.¹² A stejně se Adonjahu mýlil i v případě Šloma. Neuvědomil si, že Šlomo není důsledkem otcova hříchu, ale právě naopak – důkazem jeho nápravy.“¹³ Avišag „navrhla králi svatbu, ten ale odmítl, protože už měl osmnáct žen, což je maximální povolený počet. (Sanhedrin 22a)“¹⁴

Naposledy změněno: 5. 11. 2023

1. SIDON, E. Pět knih Mojžíšových včetně haftarot s českým překladem. Praha: Sefer, 2012. ISBN 978-80-85924-67-1 [↩]
2. Berešit (1. Mojžíšova) 24:1 [↩]
3. PECARIC, S. Chamisza Chumsze Tora. Chumasz Pardes Lauder. Księga Pierwsza Bereszit. Przekład Pięcioksięgu z języka hebrajskiego z uwzględnieniem Tory Ustnej opatrzony wyborem komentarzy Rabinów oraz hebrajski tekst komentarza Rasziego i Haftary z błogosławieństwami. Kraków: Stowarzyszenie Pardes, 2019. ISBN 978-83-923858-5-3 (tomy I-V). Str. 340. [↩]
4. Divrej ha-jamim Alef (1. Paralipomenon) 21:16, Český studijní překlad; srovnej s Divrej ha-jamim Alef 21:30 [↩]
5. SA‘ADJA GA’ON. Kniha zjevených pravd a rozumových argumentů. Praha: Academia, 2021. ISBN 978-80-200-3225-6. Str. 231-232 [↩]
6. Megila 10b [↩]
7. Ester 2:2 [↩]
8. DIVECKÝ, J. Králové Izraele. Příběhy biblických hrdinů. Praha: P3K, 2010. ISBN 978-80-87186-07-7. Str. 16-17 [↩]
9. Melachim Bejt (2. Královská) 4:8 [↩]
10. SIDON, K. E. Kapitoly rabiho Eliezera. Midraš. Praha: Garamond, 2021. ISBN 978-80-7407-494-3. Str. 126 [↩]
11. Šmuel Bejt (2. Samuelova) 11:2 [↩]
12. Melachim Alef (1. Královská) 2:17 [↩]
13. Králové Izraele, str. 17 [↩]
14. Králové Izraele, str. 23 [↩]