Ješajahu (Izajáš) 57:14-58:14
Haftara (oddíl čtení z Proroků) pro ranní bohoslužbu svátku Jom kipur (Dne smíření), která se čte ke stejnojmenné sváteční paraši (oddílu čtení z Tóry) z Vajikra (3. Mojžíšovy) 16:1-34 s maftirem („uzavírající“ čtené části z Tóry) z Bemidbar (4. Mojžíšovy) 29:7-11. Pokud Jom kipur připadne na Šabat, pak je tato ranní sváteční paraša společně s odpolední sváteční parašou považována za týdenní oddíl čtení z Tóry.
Zatímco čtení z Tóry se zabývá obětní službou na Jom kipur, haftara se týká jiného požadavku kladeného na věřícího o tomto svátku, jímž je půst a tšuva (pokání, doslova „návrat“), čímž má člověk vyjádřit svou vlastní touhu po odpuštění hříchů a smíření jak s lidmi, tak s Bohem. Haftara obsahuje výstrahu všem, kteří by chtěli odpuštění dosáhnout pouze vnějšími projevy pokání, a ne vnitřní proměnou, která by vedla k trvalému správnému způsobu života podle Tóry. „Každý by měl mít na mysli, že bez skutečného uvědomění si svých vin a bez touhy po nápravě a odpuštění jsou veškeré modlitby, půsty a rituály na Jom kipur zbytečné.“1 Níže uváděný text haftary je z Machzoru Va-tomer Rut.
57:19 „… Mír, mír dalekému a blízkému, řekl Hospodin, vyléčím jej.“ V Talmudu2 čteme, jak Rava z těchto slov vyvodil, že v budoucím světě „místo, kde budou stát ti, kdo činí pokání, není totéž jako místo, kde budou stát spravedliví“. RACHOK (רָחוֹק, „daleký“) je totiž v jeho pojetí ten, kdo je ve větší vzdálenosti od ha-Šem (doslova „toho Jména“ Hospodina), než ten, kdo je KAROV (קָרוֹב, „blízký“). Rabi Jochanan bar Napacha ale zastával názor, že RACHOK je ten, „kdo byl vždy dalek přestoupení“, kdežto KAROV je ten, „kdo měl k přestoupení blízko, ale vzdálil se od něj.“3
58:3 „… Hle, vždyť ve dnech vašich půstů to, co se vám zlíbí, děláte, své dělníky do práce nutíte.“ Saadja Gaon z těchto slov vyvozuje, že „zhřešit o svátečním dnu je závažnější“,4 než když někdo spáchá hřích ve všední den, kdy nemá tolik času k rozvažování nad svými činy.
Naposledy změněno: 23. 9. 2023