Jona (Jonáš) 1:1-4:11, Micha (Micheáš) 7:18-20
Haftara (oddíl čtení z Proroků) pro odpolední bohoslužbu svátku Jom kipur (Dne smíření), která se čte ke stejnojmenné sváteční paraši (oddílu čtení z Tóry) z Vajikra (3. Mojžíšovy) 18:1-30. Pokud Jom kipur připadne na Šabat, pak je tato odpolední sváteční paraša společně s ranní sváteční parašou považována za týdenní oddíl čtení z Tóry.
Zatímco čtení z Tóry se zabývá nepřípustnými a zakázanými vztahy mezi lidmi, a zvláště pak mezi blízkými příbuznými, haftara poukazuje na to, že Božím záměrem není odsuzovat hříšníky, ale pokoušet se o jejich nápravu. Ostatně právě s tímto záměrem Bůh vyslal svého proroka Jonu, aby oznámil obyvatelům Ninive, že jejich město bude zničeno. V případě tohoto proroctví nakonec nedošlo k jeho bezprostřednímu naplnění proto, že vyřčené proroctví „splnilo svůj skutečný účel – přimělo ty, jichž se týkalo, k pokání a nápravě.“1 Tím spíše pak prorok Micha mohl ubezpečit ty, kdo se v dobách pronásledování drží Tóry, že i nad nimi se Bůh slituje.
Níže uváděné české znění haftary je z Machzoru Va-tomer Rut.
1:1 „I stalo se slovo Hospodinovo k Jonovi, synu Amitajovu, řka:“ Jméno Jona (יוֹנָה, Jonáš) se překládá jako „Holubice“.2 V tomto případě se jedná o proroka ha-Šem (doslova „toho Jména“, Hospodina), který „žil patrně v době proroka Elíšy a Jehúa, syna Nimšího, a zdá se, že on pomazal Jehúa na krále. Tak vykládají Raši a Radak“ 3 slova z Melachim Bejt (2. Královské) 9:1 a 14:25, kde je Jona označen jako ECHAD MIBNEJ HANEVIIM (jeden ze synů proroků) a HANAVI AŠER MIGAT HACHEFER (prorok pocházející z Gat-cheferu). Gat-chefer bylo místo, které se nacházelo na hranicích kmene Zvulun (Zabulón),4 z čehož je vyvozováno, že po otci, který byl rovněž prorokem, pocházel z kmene Zvulun. O jeho matce pak židovská tradice uvádí, že po ovdovění bydlela na území svého domovského kmene Ašer, a sice v Corfatě (Sareptě) poblíž města Cidon (Sidón). Její syn, kterého vzkřísil prorok Elijahu (Elijáš),5 byl později znám jako prorok Jona ben Amitaj.6 Kabalisté na základě Sefer zohar (Knihy záře) vidí v osobě Jony obraz duše, která sestupuje do tohoto světa, aby v těle pracovala na nápravě světa. Když v tomto úkolu selže, může se stát, že podstoupí gilgul (reinkarnaci), tzn. že v této práci bude pokračovat až zemře a vstoupí do toho světa podruhé. I proto někteří v případě Jony nečtou BEN AMITAJ (syn Amitajův), ale BEN EMET (syn Pravdy).7
Naposledy změněno: 22. 9. 2026
Poznámky
- BLAŽEK, J. Machzor Va-tomer Rut. Modlitební kniha pro vysoké svátky s paralelním českým překladem a komentářem. 2. díl: Jom kipur. Praha: Jiří Blažek, 2017. ISBN 978-80-906510-2-9. Str. 450. [↩]
- HELLER, J. Výkladový slovník biblických jmen. Praha: Advent-Orion/Vyšehrad, 2003. ISBN 80-7172-865-9/80-7021-725-1. Str. 220. [↩]
- GANS, D. Ratolest Davidova. Praha: Academia, 2016. ISBN 978-80-200-2535-7. Str. 71. [↩]
- Jehošua (Jozue) 19:13. [↩]
- Melachim Alef (1. Královská) 17:8-24. [↩]
- Pirkej derabi Eliezer, 33. kapitola, viz SIDON, K. E. Kapitoly rabiho Eliezera. Praha: Garamond, 2021. ISBN 978-80-7407-494-3. Str. 125. [↩]
- PECARIC, S. Księga Jony z tradycyjnymi żydowskimi komentarzami. Kraków: Stowarzyszenie Pardes, 2007. ISBN 978-83-923858-2-0. Str. 44-46. [↩]