18. sidra

מּשׁפּטים / MIŠPATIM / "Právní ustanovení"

Šemot (2. Mojžíšova) 21:1-24:18

  • Podle zvyklosti Aškenazim (východoevropských židů):
    • 1. čtoucí: Šemot 21:1-19
    • 2. čtoucí: Šemot 21:20-22:3(4)
    • 3. čtoucí: Šemot 22:4(5)-26(27)
    • 4. čtoucí: Šemot 22:27(28)-23:5
    • 5. čtoucí: Šemot 23:6-19
    • 6. čtoucí: Šemot 23:20-25
    • 7. čtoucí: Šemot 23:26-24:15
    • MAFTIR (8. čtoucí): Šemot 24:16-18

Haftara k MIŠPATIM

  • Jirmejahu (Jeremiáš) 34:8-22; 33:25-26

Berit Chadaša k MIŠPATIM

  • Podle návrhu Davida H. Sterna:
    • Matitjahu (Matouš) 5:38-42; 15:1-20
    • Mordochaj (Marek) 7:1-23
    • Ma‘asej Talmidim (Skutky) 23:1-11
    • Ivrim (Židům) 9:15-22; 10:28-39

Hebrejský výraz MIŠPATIM (משׁפּטים) je součástí druhého slova v hebrejském záznamu stejnojmenné sidry. Výraz MIŠPATIM je množným číslem slova MIŠPAT (משׁפּט), které má tyto významy: právo, právní ustanovení, právní jednání, směrnice, spor, nárok, soud, rozsudek. V množném čísle Blahoslav Pípal uvádí tyto významy: zvyklosti, řády, způsoby; stavební plán. Výraz je odvozen ze slovesného kořene Š–F–T (שׁפט, zprava doleva psáno písmeny „šin“, „fe“ a „tet“ ), jenž v sobě nese tento myšlenkový obsah: soudit, rozsoudit, vynést rozsudek, prosadit právo, dopomoci k právu, zjednat právo (PÍPAL, B. Hebrejsko-český slovník ke Starému zákonu. Praha: Kalich, 2006. ISBN 80-7017-029-8 [str. 172–173]).

V Devarim (Deutoronomiu) 4:45 čteme, že jsou v podstatě tři skupiny MICVOT (přikázání), a to:

  • EDOT (עדת, svědectví)
  • CHUKIM (צכקים, pravidla)
  • MIŠPATIM (משׁפּטים, zákony)

Za MIŠPATIM jsou považovány ty MICVOT (מצוֹט), které nevyžadují vysvětlení k tomu, aby byly zachovávány. Patří mezi ně všechny mravní pravidla Tóry, zvláště pak ty, které se týkají mezilidských vztahů. V Septuagintě (řeckém překladu hebrejské Bible) je tato skupina pravidel označována řeckým výrazem KRIMATA (soudy), protože za porušování MIŠPATIM měly být po projednání soudem vynášeny rozsudky a vyměřováno odškodnění. Výraz KRIMA má totiž tyto významy: rozsudek, soudní rozhodnutí (PRACH, V. Řecko-český slovník. Praha: Scriptum, 1993. ISBN 80-85528-22-3. [str. 312]).

EDOT jsou pro změnu ta přikázání, jež měla benej Jisra’el ukázat nějakou hlubokou duchovní pravdu. K těmto přikázáním patří mimo jiné ta, která se vztahují ke svátečním dnům včetně svěcení Šabatu. EDOT mají připomínat to, že ha-Šem je věrný Jisra’eli a že je KADOŠ (oddělený, svatý). Dodržování EDOT proto potvrzuje totožnost Jisra’ele, coby zvláštního vlastnictví ha–Šem, a skrze dodržování těchto přikázání je zjevována samotná povaha ha–Šem.

CHUKIM jsou naproti tomu příkazy, které na první pohled nemají rozumné vysvětlení (např. rozlišování zvířat na čistá a nečistá). Pochopení těchto pravidel vyžaduje hlubší zkoumání Tóry. Protože se tyto příkazy jeví jako rozumově neopodstatněné, mnozí vnímají jejich dodržování za příliš obtížné.