28. sidra

מּצרע / MeCORA / "Postižený cara‘atem"

Vajikra (3. Mojžíšova) 14:1-15:33

  • Běžný rok:

    V běžném roce se tento oddíl čte dohromady se sidrou Tazri‘a.

    • 1. čtoucí: Vajikra 12:1-13:23
    • 2. čtoucí: Vajikra 13:24-37
    • 3. čtoucí: Vajikra 13:38-54
    • 4. čtoucí: Vajikra 13:55-14:20
    • 5. čtoucí: Vajikra 14:21-32
    • 6. čtoucí: Vajikra 14:33-15:15
    • 7. čtoucí: Vajikra 15:16-30
    • MAFTIR (8. čtoucí): Vajikra 15:31-33
  • Přestupný rok:

    V přestupném roce se čte samotná sidra Mecora takto:

    • 1. čtoucí: Vajikra 14:1-12
    • 2. čtoucí: Vajikra 14:13-20
    • 3. čtoucí: Vajikra 14:21-32
    • 4. čtoucí: Vajikra 14:33-53
    • 5. čtoucí: Vajikra 14:54-15:15
    • 6. čtoucí: Vajikra 15:16-28
    • 7. čtoucí: Vajikra 15:29-30
    • MAFTIR (8. čtoucí): Vajikra 15:31-33

Haftara k MeCORA

  • Melachim Bet (2. Královská) 7:3-20

Berit Chadaša k MeCORA

  • Podle návrhu Davida H. Sterna:
    • Matitjahu (Matouš) 9:20-26
    • Mordochaj (Marek) 5:24-34
    • Uri (Lukáš) 8:42-48
    • Ivrim (Židům) 13:4

Hebrejský výraz MeCORA (מצרע) je součástí osmého slova v hebrejském záznamu stejnojmenné sidry neboli součástí čtvrtého slova ve Vajikra (Leviticus) 14:2. Výraz MeCORA je sloveso, jež je odvozeno ze slovesného kořene C–R–‘ (צרע, psáno zprava doleva hebrejskými písmeny „cade“, „reš“ a „ajin“). U tohoto slovesného kořene uvádí Blahoslav Pípal tyto významy: být malomocný, být postižen kožní chorobou; být stižen kožní chorobou [140-141]. Přesnější by však bylo, kdyby místo být malomocný a ostatních uváděných významů bylo uvedeno mít CARA‘AT nebo být postižen či stižen cara‘atem.

Výraz CARA‘AT (צרעת) totiž neoznačuje určité tělesné onemocnění, ale zato označuje určitý duchovní stav člověka, který se projevoval změnou na jeho kůži. Někteří židovští vykladači Písma uvádějí, že CARA‘AT postihoval člověka za LAŠON HA–RA (לשׁוֹן הרע, doslova jazyk ten zlý, tj. nactiutrhání, zlovolné klepy a pomluvy). Proto ten, u něhož bylo podezření, že byl stižen CARA‘ATEM, neměl jít nejprve za bylinkářem nebo mastičkářem, ale měl jít rovnou za KOHENEM (knězem), protože jen on mohl bezpečně určit, zda se opravdu jedná o důsledek LAŠON HA–RA či nikoliv.

Chofec Chajim ve své knize Šmirat haLašon (Střežit svůj jazyk) připomíná z Tóry, že když Moše hovořil s B-hem u hořícího keře, řekl o Izraelitech: Oni mi nebudou věřit, nebudou mi naslouchat. Nato mu Hospodin … přikázal dát ruku do záňadří a ruka zbělela jako při nákaze. Symbolika … nákazy sdělila Mošemu, že:

  1. mluvil lašon hara o svém národu
  2. nákaza caraat je důsledkem tohoto pochybení

Šavua tov 128/5769, str. 2; http://www.olam.cz/aktuality/sidry/5769/vajikra/tazria.pdf