46. sidra

עקב / EKEV / "Až nakonec"

Devarim (5. Mojžíšova) 7:12-11:25

  • 1. čtoucí: Devarim 7:12-8:10
  • 2. čtoucí: Devarim 8:11-9:3
  • 3. čtoucí: Devarim 9:4-29
  • 4. čtoucí: Devarim 10:1-11
  • 5. čtoucí: Devarim 10:12-11:9
  • 6. čtoucí: Devarim 11:10-21
  • 7. čtoucí: Devarim 11:22-25
  • MAFTIR (8. čtoucí): Devarim 11:22-25

Haftara k EKEV

  • Ješa‘jahu (Izaiáš) 49:14-51:3

Berit Chadaša k EKEV

  • Podle návrhu Davida H. Sterna:
    • Matitjahu (Matouš) 4:1-11
    • Uri (Lukáš) 4:1-13
    • Ja’akov (Jakub) 5:7-11

Výraz EKEV (עקו) je druhé slovo v hebrejském záznamu stejnojmenné sidry (oddílu čtení z Tóry). Samotný výraz může mít tyto významy:

  1. výsledek, odměna [Ž 19,12]
  2. posléze, až nakonec, kvůli, protože

(PÍPAL, B. Hebrejsko-český slovník ke Starému zákonu. Praha: Kalich, 2006. ISBN 80-7017-029-8 [str. 124])

Výraz je odvozen ze slovesného kořene ‘–K–V (עקו, psáno zprava doleva hebrejskými písmeny „ajin“, „kof“ a „vet“), jenž v sobě nese tyto významy: držet za patu, podrazit, být úskočný; zadržovat [Ž 19,12]. Od téhož slovesného kořene je odvozeno jméno Ja‘akov (יעקו), jež by se dalo přeložit jako Podrazák či Patodrž.

Židovský učenec Raši nebo-li Šelomo ben Jicchak (1040–1105) vykládal použití výrazu EKEV (עקו) v Devarim (Deuteronomium) 7:12 tak, že onen výraz ve skutečnosti naznačuje, že je důležité zachovávat i „ty micvot (přikázání), „po nichž se šlape“ – které jsou běžně vnímány jako nedůležité a na něž se proto zapomíná“

Šavua tov č. 94 / 5768, str. 1; http://www.olam.cz/aktuality/sidry/5768/devarim/ekev.pdf

Výraz EKEV (עקו) se totiž píše úplně stejnými hebrejskými písmeny jako slovo AKEV (עקו), jež může mít tyto významy: pata, stopy. V tomto případě o způsobu čtení rozhodují pouze samohlásková znaménka, která původně nebyla součástí hebrejského záznamu Tóry a která byla do hebrejského zápisu vložena až v raném středověku židovskými učenci, které dnes známe pod označením masoreti či masoretáři.