Pomocný slovník

Níže jsme pro vás připravili pomocný slovník často používaných výrazů a pojmů, se kterými se na našich stránkách budete setkávat. Neustále se ho snažíme postupně doplňovat, abychom tak zajistili co nejlepší srozumitelnost.

Pokud v průběhu čtení našich článků narazíte na nějaké nesrovnalosti nebo nevysvětlené pojmy, prosím dejte nám vědět, ať můžeme co nejrychleji sjednat nápravu.

Abecední seznam vysvětlovaných pojmů

Samotný obsah slovníku

Upozornění: Ne všechny pojmy z abecedního seznamu výše jsou vysvětlovány přímo na této stránce níže. Některé pojmy totiž mohou být vysvětleny i v jiných částech tohoto webu a abecední seznam se pak na tato místa pouze odkazuje. Pro hledání pojmů v tomto slovníku proto používejte výhradně výše uvedený seznam, vyhnete se tak možnému nezdaru při hledání, což bychom byli jen neradi.

HAFTARA הפטרה

Doslova „závěr“, úsek z NeVI’IM (Proroků), jenž je čten při bohoslužebném shromáždění o ŠABATU, svátcích nebo postních dnech po předepsané části z Pěti knih Mojžíšových. Před čtením a po čtení haftary je zvykem pronášet zvláštní požehnání. Haftara se obvykle vztahuje k předchozímu čtení z Pěti knih Mojžíšových, výjimečně pouze k  blížící se události (např. začátku nového měsíce) či svátku (např. PESACHU).

O čtení haftary máme svědectví i v BeRIT CHADAŠA (doslova „smlouvě obnovené“ či „nové“, tzv. Novém Zákoně) a svědectví se týká počínání JEŠUY HA-MAŠIACH (Ježíše Krista):

Když přišel do Nazaretu, kde byl vychován, přišel podle svého zvyku v sobotní den do synagogy a vstal, aby četl. Podali mu knihu proroka Izaiáše, a když ji otevřel, nalezl místo, kde bylo napsáno: „Duch Hospodinův je nade mnou, neboť mě pomazal nést evangelium chudým. Poslal mě vyhlásit propuštění zajatým a prohlédnutí slepým, propustit soužené na svobodu a vyhlásit léto Hospodinovy milosti.“ (Uri [Lukáš] 4:16-19, Překlad 21. století)

Mesiánský novinář, Ludwig Schneider, uvádí, že část z Ješa‘jahu 61:1-2, kterou Ješu‘a citoval, tehdy patřila k 155. perikopě haftary (SCHNEIDER, L. Klíč k Tóře. Ostrava: A-ALEF, 2000. ISBN 80-85237-90-3 [str. 5]), tzn. že byla součástí haftary, jež se četla k 155. sidře neboli paraši (oddílu čtení z Tóry) v rámci tříletého období. Ve starověkém Izraeli totiž bylo zvykem dělit Pět knih Mojžíšových (Pentateuch) do 175 parašot, jejichž počet odpovídal počtu šabatů v cyklu tří let. Tak se Tóra přečetla v úplnosti pouze jednou za tři roky v „tříletém cyklu“, … V Babylónii však bylo Pět knih děleno na tolik parašot, kolik je týdnů v židovském přestupném roce, tj. celkem 54 oddílů … To je dnes univerzálním zvykem, který dodržují všechny tradiční komunity. (NEWMAN, J., SIVAN, G. Judaismus od A do Z. Praha: Sefer, 1998. ISBN 80-900895-3-4 [str. 174])

NeVI’IM נביאים

Množný tvar hebrejského podstatného jména NAVI, jež se dá přeložit jako „prorok, zpěvák“. NeVI’IM je však hebrejské označení nejen pro „proroky, zpěváky“, ale rovněž pro tyto knihy Bible:

  • Jehošu‘a (Jozue)
  • Šofetim (Soudců)
  • Šemu’el (obě knihy Samuelovy)
  • Melachim (obě knihy Královské)
  • Ješa‘jahu (Izaiáš)
  • Jirmejahu (Jeremiáš)
  • Jechezke’l (Ezechiel)
  • Šenejm asar (doslova „dvanáct“, tzv. Malí proroci)