O mesiánském judaismu

JAHADUT MeŠICHIT (mesiánský judaismus neboli mesiánské židovství či též židokřesťanství) je jedna z větví judaismu, jehož vyznavači věří, že JEŠU‘A HA-NOCRI (Ježíš Nazaretský) je Mesiášem Izraele a zachráncem celého lidstva a že jeho příchod byl zaslíben skrze hebrejské biblické proroky. Počátky této větve judaismu sahají do 1. století našeho letopočtu, kdy byla známa pod označením HA-DERECH (doslova „ta Cesta“).

Ma‘asej Talmidim (Skutky) 19:8-10 19:8 Pavel vstoupil do synagógy a směle k ní mluvil po tři měsíce; rozmlouval s lidmi a přesvědčoval je o věcech Božího království. 9 Když se však někteří zatvrzovali a nechtěli se dát přesvědčit, ba přede všemi tu Cestu tupili, Pavel od nich odstoupil, oddělil učedníky a denně rozmlouval ve škole nějakého Tyranna. 10 To trvalo dva roky, takže všichni obyvatele provincie Asie uslyšeli Pánovo slovo, Židé i Řekové. Český studijní překlad

Příznivci jahadut mešichit, kteří přijali za své prvky tohoto směru judaismu, dnes obvykle sami sebe označují za mesiánské věřící a jsou částí tzv. mesiánského hnutí.

Pojem „mesiánské hnutí“ by se dal slovně vymezit jako hnutí židovských společenství či skupin, jež se snaží plně následovat JEŠUU HA-MAŠIACH (Ježíše Krista) nejen v jeho učení, které bylo zaznamenáno jeho TALMIDIM (učedníky) v BeRIT CHADAŠA (doslova „smlouvě obnovené“ či „nové“, tzv. Novém Zákoně), ale také ve způsobu života, jenž byl zcela židovský – založen na Tóře a vyjádřen v ustálených zvyklostech. Ostatně již o prvních mesiánských věřících z řad Židů bylo napsáno:

Ma‘asej Talmidim (Skutky) 21:20 21:20 ... a všichni jsou nadšenými zastánci Tóry.

Že první talmidim Ješuy ha-Mašiach byli i nadále ctiteli HA-ŠEM (dosl. „toho Jména“, Hospodina), Boha JISRA’ELE (Izraele), a zachovávali tedy Tóru, uznávají i představitelé nemesiánských směrů judaismu. Například dr. Gustav Sicher (1880-1960), svého času vrchní zemský rabín Českých zemí, ohledně prvních židokřesťanů napsal: Sami ještě zachovávali všechny rituální předpisy více než dnes - např. většina pražských židů. V synagóze je nebylo možno odlišit, modlili se s ostatními a byli často předříkávači. (Článek „Dům shromáždění“; Šavua tov č. 44/5767, str. 3: http://www.olam.cz/aktuality/sidry/5767/dvarim/ki_tece.pdf)

Židovský způsob života je život, který prochází určitým dějinným vývojem v rámci společenství. Na základě toho mesiánští Židé usilují o to, aby byli i nadále nedílnou součástí židovského lidu, sdíleli jeho dějiny a jeho odpovědnost podle BeRIT (smlouvy) jako vyvolený Boží lid. Mesiánští věřící, a to i ti, kdo pocházejí z národů, proto v rámci svých společenství či sborů přizpůsobují svůj způsob života židovským zvyklostem. Slaví například tytéž biblické svátky a na svých šabatových bohoslužbách čtou tytéž úseky z Tóry a Proroků.